Sámepolitihkka

1.10.6 Dearvvašvuođa- ja sosiálaprošeavttat

Sámediggi hálddaša ruđaid čuovvolit ráđđehusa dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid doaibmaplána «Máŋggabealátvuohta ja ovttadássášavuohta» sámi álbmoga várás. Ruđat juolluduvvojit vuosttažettiin dearvvašvuođa- ja sosiálaprošeavttaide ohcama vuođul. Dat ruđat mat Sámediggái lea fievrriduvvon dán ulbmilii, leat bisson sullii seamma dásis 1999 rájes. Prošeaktaruđat leat deaŧalaš veahkkin dan barggus ahte addit dakkár veahkkefálaldaga sámi divššohasaide, mii lea buorebut heivehuvvon sámi gillii ja kultuvrii.

Máŋga gieldda leat prošeaktaruđaid olis bargan dakkár prošeavttaiguin, maid ulbmil lea addit sámi gárrenmirkogeavaheaddjiide dakkár veahkkefálaldaga, mii bidjá sámi giela ja kultuvrra vuođđun. Máŋga prošeavtta leat maid čađahuvvon main fokus lea biddjojuvvon dasa mo máináid­suodjalusbálvalusa metodat leat heivehuvvon sámi mánáide. Earret eará addá Sámediggi ruđaid dakkár prošektii, mii ovddida modeallaid mo bearrašiivuođđuduvvon sadjásašruovttuid sáhttá geavahit sámi guovlluin.

Sámediggi oaidná dárbbu juolludit eanet ruđaid dásseárvosaš dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid ovddideapmái sámi álbmoga várás. Máttasámi ássanguovlluin leat erenoamáš stuorra hástalusat. Máttasámi álbmot ássá hui bieđgguid máŋgga fylkkas ja gielddas. Viidáseappot lea Sámedikki ulbmil háhkat eanet fágaolbmuid, ja Sámediggi juohká dan oktavuođas stipeanddaid sidjiide geat lohket veajuiduhttinfágaid. Jagis 2006 lea Sámediggi vál­ljen joatkit áŋgiruššansuorgin gárrendili easta­deami ja daid divššohasaid veahkeheami, geat leat leamaš gárrendivššus.

Sámediggi áigu 2007s evalueret dearvvašvuođa- ja sosiála prošeaktaruđaid.