Sámepolitihkka

2.6 Kultuvra

Kultureallin lea hui deaŧalaš identitehta nannemii seammás go dat ealáskuhttá báikegottiid dainna lágiin ahte olbmot háliidit ássat doppe. Go sámi kultuvra lea nanus, de addá dat oadjebasvuođa ja deaŧalaš riekkisváikkuhusaid loaktima ja eallinkvalitehta dáfus. Kultuvrii gullet maiddái dakkár arenat ja deaivvadansajit gos dáidda ja kultuvra gaskkustuvvo, ja viidáset áddejumis gullet dasa maid valáštallan, museat, bibliotehkat ja media.

Báikkálaš, guovllulaš ja nationála sámi ásahusat ja kultuvrralaš arenat ja deaivvadansajit leat deaŧalaččat sámi servodaga ovddidanbarggus. Dat mii boahtá ovdan filmmaid, musihka, girj­jálašvuođa, dáidaga ja teáhtera bokte lea mielde buktimin oidnosii sámi kultuvrra.

2.6.1 Kultuvrra ovdanbuktin

Sámi musihkka lea mielde buktimin oidnosii ja loktemin sámi kultuvrra sihke sámi álbmogii ja muđui máilbmái. Deaŧalaš lea nannet ja ovddidit sámi musihkkabirrasa ja addit vejolašvuođa gaskkustit sámi musihka. Ovttasbargošiehtadusaid bokte fylkkagielddaiguin galgá Sámediggi leat mielde láhčimin sámi musihka buvttadeami ja gaskkusteami. Sámediggi áigu árvvoštallat etnomusihkkaguovddáža ásaheami, ja áigu aktiivvaččat bargat luđiid ja eará sámi musihka gaskkustemiin.

Sámediggi vuordá buoret rámmaeavttuid sámi filmmaid ovddideapmái. Jos galgá eanet áŋgiruššat sámi filmmaid ovddidemiin ja buvttademiin, de dárbbašuvvojit sámi filmmaid ovdánahttimii buoret ekonomalaš rámmat ja eanet arenat. Dien oktavuođas oaidná Sámediggi hui positiivalažžan daid plánaid mat leat ráhkaduvvon riikkaidgaskasaš sámi filbmaguovddáža ásaheamis Guovdageidnui. Dán lágan filbmaguovddáža olis buorránivčče sámi filmmaid ovdánanvejolašvuođat, šattašii buoret ovttasbargu riikarájiid rastá ja ođđa vejolašvuođat filmmaid ovddideapmái álgoálbmotperspektiivvas.

Guhkkit áigge lea leamaš nu ahte rámma­eavttut sámi čáppagirjjálašvuođa almmuheapmái ja doaibmadoarjja sámi lágádusaide leat leamaš unnán dohkálaččat. Sámedikkis lea dattetge leamaš vejolašvuohta guovtti maŋimuš jagis vuoruhit dan badjelii, muhto leat ain ollu gárvves manusat čáppagirjjálašvuođas mat leat gárvásat almmuheami váste. Sámediggi áigu geavahit muhtun oasi sámiálbmotfoandda ruđain muhtun dáid prošeavttaid gárvvisteapmái. Dát lea maid čuovvoluvvon 2008 bušeahtas.

Sámi teáhterat leat hui deaŧalaš arenat lávdedáidaga gaskkusteami ja vásiheami oktavuođas. Sámedikkis lea ulbmilin sihkkarastit teáhteriidda buoret ekonomalaš rámmaeavttuid, nu ahte dat sáhttet addit fálaldagaid olles sámi ássanguovllus. Sámediggi lea vuoruhan nannet Beaivváš Sámi Teáhtera doaibmaruhtadeami. Sámediggeráđis leat leamaš čoahkkimat Girko- ja kulturdeparte­meanttain sámi nationála lávddi huksema birra Guovdageidnui.

Åarjelhsaemien Teatre lea deaŧalaš máttasámi giela, kultuvrra ja identitehta nannemis. Jagi 2006 rájes lea teáhter ožžon fásta doaibmadoarjaga Sámedikki bušeahta bokte. Dan ovttas ruhta­deapmi lea guorahallojuvvon máttasámi guovllu ovttasbargošiehtadusaid oasálaččaiguin. Sáme-diggi lea duppalastán doaibmadoarjaga teáhterii 2008 bušeahtas.

Jagi 2004 dagai Sámediggi ovttasbargošiehtadusa Sámi Dáiddárráđiin/Samisk kunstnerråd (SDR). Sámediggi lea 2007:s čađahan šiehtadallamiid ođđa šiehtadusa hárrái jahkái 2008. Dát šiehtadallamat boatkanedje, ja danne lea rámma mearriduvvon Sámedikki 2008 bušeahta bokte. Dáiddáršiehtadusa rámma 2008:s lea 4 350 000 ruvnno, dat seamma mii lei 2007:s.

2.6.2 Kultuvrralaš arenat ja deaivvadansajit

2.6.3 Valáštallan

Sámediggi háliida movttiidahttit sámi nuoraid áŋgiruššat valáštallamiin. Danne lea Sámediggi ásahan valáštallanbálkkašumi sámi valáštalliid váste. Bálkkašupmi geigejuvvui vuosttaš gearddi 2007:s Oda Utsi Onstadii luođovaláštallamis ja Siv Anja Miennai taekwondos.

Sámediggi lea máŋggaid jagiid bargan aktiivvalaččat ekonomalaš rámmaid buoridemiin sámi valáštallamii. Dat lea deaŧalaš danne vai sámi valáštallama sáhttá čađahit ja viidáset ovddidit sihke govdodat- ja njunušvaláštallandásis. 2007:s addojuvvui sámi valáštallamii oassi speallanruđain mii lei 500 000 ruvnno. Ruđaid hálddaša Sámediggi ja Sámediggi lea addán ruđaid Sámiid valáštallanlihtu-Norga/Samenes idrettsforbund-Norge (SVL-N) geavahussii. Ulbmilin dainna lea láhčit dilálašvuođaid sámi valáštalliide, erenoamážit mánáide ja nuoraide.

Sámiid Valáštallanlihttu/Samenes idrettsforbund (SVL) organisere valáštallandoaimmaid sámi ássanguovlluin, rájárastá perspektiivvain. SVL-N ja Sámi spábbačiekčanlihttu/Samisk fotballforbund (SSL) leat mielde SVL:s mii organisere doaimma Norggas. SVL organisere sámi meašttirgilvvuid ja sámi riikkaservviid, ja dieinna lágiin dat lea deaŧalaš ja mávssolaš dan gullevašvuođa nannemis ja ovddideamis mii sámiin lea riikkarájiid rastá. SVL vállje oasseváldiid Arctic Winter Games doalui-de mat lágiduvvojit juohke nuppi jagi. Dat lea positiivvalaš arena gos valáštallan ja álgoálbmotnuorat besset deaivvadit riikkaidgaskasaš dásis.

Guovvamánus 2007 fokuserejuvvui sámi valáštallan SVL olis Romssas, gos ledje spábbačiekčamat nissonolbmuide Sámi ja Ålandda gaskka, čuoigamat/njoarostangilvu, valáštallangálla ja NM heargevuodjin.

2.6.4 Girku

Sámedikkis lei čoahkkin Sámi girkoráđiin guovvamánus 2007, gos Sámi girkoráđđi dieđihii doaimmas birra ja deaŧalaš áššiid birra maid ráđđi meannuda. Girkoeallin lea hui mávssolaš ollu sámii-de, ja danne lea sámi girkoeallin deaŧalaš Sámediggái. Sámediggi áigu dađistaga doallat oktavuođa Sámi girkoráđiin áigeguovdilis áššiin.

2.6.5 Museat

Sámedikkis lea leamaš fokus museaođastussii 2007:s. 2006:s ásahuvvojedje Saemien Sijte máttasámi guovllus ja Davveoarjesámi museasiida davvisámi guovllus nannejuvvon ovttadahkan. 2007:s leat návccat leamaš čohkkejuvvon bargat Deanu ja Várjjaga museasiiddaiguin. Romssas ja Davvi Norlánddas lea ráhkaduvvon sierra oassečielggadus das movt ođastus galgá čađahuvvot. Dát mearriduvvui dievasčoahkkimis guovvamánus 2007. Ollislaš sámi perspektiivva vuođul lea Sámediggi bargan dan ala ahte sámi musea­doaibma ovddiduvvo guovllu dáláš kultur­guovddážiid oassin. Kulturguovddážat galget dattetge ieža ráhkadit vuođu museadoibmii, ja Sámediggi lea dien oktavuođas addán doarjaga ovddidanprošeavttaide árran julevsámi guovddážii, Várdobáiki sámi guovddážii ja ája sámi guovddážii.

Davveoarjesámi museasiida oaččui 2006:s ovddasvástádusa nationála sámi museafierpmádaga fierpmádatoktiiordnejeaddjin. Dien oktavuođas ráhkaduvvui ja vuolláičállojuvvui fierpmádatšiehtadus Sámedikki ja Davveoarjesámi museasiidda gaskka, mas boahtá ovdan makkár ovddasvástádus, rolla ja geatnegasvuođat das leat fierpmádaga ektui. Davveoarjesámi museasiiddas lei ovddasvástádus lágidit álggahanseminára nationála sámi museafierpmádaga ektui juovlamánus 2007. Sámediggi searvvai seminárii ja doalai sáhkavuoru.

Leat beahtahallan go sámi museat eai leat ekonomalaččat nannejuvvon seamma láhkai go norgalaš museat leat. Sámi museat leat ožžon 2 miljon ruvdnosaš lasáhusa áigodagas 2002 – 2007, maid ferte gohčodit dušše symbolalaš submin. Dát lasáhus ii leat doarvái daid stuorra dárbbuid ja hástalusaid ektui mat sámi museain leat ovddabealde. Museaásahusat ja Sámi museasearvi leat ere­noamážit váldán ovdan museaođastusa ja sámi museaid ekonomalaš eavttuid. Sámediggi ádde hui bures manne sámi museat leat fuolastuvvan, ja lea ovddidan museaođastusa áššin čoahkkimis Stuorradikki gielda- ja hálddašankomiteain skábmamánus. Sámediggi lea bivdán čoahkkima stáhtaráđiin gos ságastallat sámi museaid ekonomiija birra. Dát čoahkkin dollojuvvo ođđajagimánu 22. b. 2008.

Sámedikkis eai leat sierra ruđat sámi kulturviesuid ja museaid huksemii. Sámediggi bargá dattetge ovttasráđiid huksejeaddjiiguin politih-kalaččat juolludeaddji eiseválddiid ektui. 2007:s álggahuvvui viimmat Nuortasámi musea huksen Njávdámis, sámi duhátjahkebáikin. Museavistti huksen doalvu barggu nuortasámi servodaga nannemiin ođđa muddui. Sierra nuortasámi ásahusa ásaheapmi lea deaŧalaš eaktu go galgá sáhttit bargat nuortasámiid giela, kultuvrra, ealáhusaid ja vuoigatvuođaid nannemiin. Sámediggi lea ovttasráđiid Mátta-Várjjaga gielddain addán doai­bmadoarjaga museaprošektii jagi 2003 rájes.

Saemien Sijte lea okta eará huksenprošeakta maid Sámediggi lea vuoruhan. 2007:s čielggai ahte Saemien Sijte galgá stuoriduvvot. Sámediggi hálii-da rámiidit Davvi-Trøndelága fylkkagieldda, mii lea bargan sihke politihkalaččat ja addán dáhkádusaid vistti ruhtadeapmái. Máttasámi servodat dárbbaša nana kulturguovddáža. Dát galgá doai­bmat deaivvadansadjin ja gaskkustit historjjá, dutkama, kultuvrra ja servodateallima. Jáhkkit ahte Saemien Sijte deavdá dán rolla.

Sámediggi lea dorjon sámi dáiddamusea huksenprošeavtta. Ovddasvástádus das lea biddjojuvvon Davveoarjesámi museasiidii, mii lea sádden plánenruhtaohcamuša Kultur- ja girkodepartementii (KGD). Dattetge eai leat juolluduvvon ruđat 2008 stáhtabušeahta oktavuođas. ášši hoahpuheami dihte lea Sámediggi juolludan ruđaid ovdaprošektii 2008:s. Sámediggi lea ávžžuhan sihke guovllulaš ja guovddáš eiseválddiid váikkuhit ovdaprošeavtta ollásit ruhtadeami.

Sámediggi lea juolludan 3 miljon ruvnno ája sámi guovddáža huksenprošektii. Sámedikkis lea áigumuš doaibmat guovddážis láhčimin sámi ásahushuksema. Dainna vuolggasajiin go Sámediggi várra gártá leat doaimma stuorámus doarjjaaddi huksema maŋŋá, lea lunddolaš ahte Sámedikkis lea hálddahuslaš ovddastus prošeavtta oktavuohtajoavkkus.

Sámediggi vuordá ahte Várdobáiki sámi guovddáš ollašuhttojuvvo maŋŋá go huksemat mat leat jođus ája sámi guovddážis lea gearggahuvvon.

2.6.6 Recalling Ancestral Voices – Sámi kulturárbbi ruovttoluotta fievrrideapmi

Interreg-prošeakta «Recalling Ancestral Voices – Sámi kulturárbbi ruovttoluotta fievrrideapmi» ­loahpahuvvui 2007:s. Prošeavtta ulbmilin lea leamaš kártet sámi kulturárbbi mii gávdno ásahusain Davviriikkain ja Eurohpas. Prošeakta lea leamaš Várjjat sámi musea, Suoma beale Siida-musea ja Ruoŧa beale ájtte musea gaskasaš ovttasbargoprošeakta. Sámediggi lea bargan prošeavtta ollásit ruhtademiin. Prošeavtta oktavuođas dollojuvvui golggotmánus riikkaidgaskasaš konferánsa Anáris Suoma bealde. Sámediggi doalai sáhka­vuoru konferánssas mas deattuhuvvui ahte Sáme­dikkis dat ferte leat ovddasvástádus sámi dávvi­rávdna­siid hálddašeamis. Konferánssas bođii maid ovdan ahte Norgga álbmotmusea lea mearridan ahte áigot miehtat sámi dávvirávdnasiid ruovttoluotta fievrrideapmái.

2.6.7 Rádjaofelaččat

Guhká lea bargojuvvon dainna ahte rádjaofelaččat Divttasvuonas galget oažžut buhtadusa. 2006 stáhtabušeahtas juolluduvvojedje ruđat Sámediggái dutkan- ja duođaštandoaimma ásaheami váste go guoská rádjaofelaččaide Divttasvuonas, árran julevsámi guovddáža oktavuhtii. Dien oktavuođas mearridii Sámedikki dievasčoahkkin áššis, ja ahte árran julevsámi guovddážii addojuvvo ovddasvástádus ásaheamis, stuorradiggeprosišuvdnii nr 1 (2005 – 2006) dávistettiin. 2007:s lea várrejuvvon 1 miljon ruvnno árranii dán ulbmila váste. Mearrádusa vuođul ráhkaduvvui šiehtadus Sámedikki ja árrana gaskka 2007:s, šiehtadusas válddahallojuvvo movt doaibma galgá čađahuvvot.

2.6.8 Ovttasbargu Sámedikki ja ABM-utvikling gaskka

Sámediggi lea 2007:s bargan dan ala ahte ásahuvvošii formaliserejuvvon ovttasbargu ABM-utvikling:in (stáhta arkiiva-, bibliotehka- ja museaguovddáš). Sámediggeráđis lea njukčamánus leamaš čoahkkin ABM-utvikling:in, ja dat čuovvoluvvui ođđa ovttasbargočoahkkimiin skábmamánus. ABM-utvikling:s lea guhkes vásihus ja nana fágalaš máhttu fágafealttaid nugo bibliotehka ja musea siskkobealde. Dán geažil háliida ge Sámediggi ásahit fásta jahkásaš čoahkkimiid daiguin.

2.6.9 Mediat

Mediat leat deaŧalaččat sámi servodagas. Buori mediafálaldaga sihkkarastimis leat rámmaeavttut deaŧalaččat. Sámegielat mediat leat erenoamáš deaŧalaččat sámi čállingiela oidnosii buktimis ja dat doibmet dábálaččat giellamállen. Sámediggi lea duhtavaš go vihtta miljon ruvnno leat lasihuvvon sámi áviissaide, man geažil lea vejolaš ásahit sámi beaiveáviissa. Čoahkkimis Kulturdepartemeanttain dovddahii Sámediggi ahte sámegiel áviissaid stuorát golut berrejit buhtaduvvot. Dán berre vuhtii váldit ruđaid juogadeamis.