Sámepolitihkka

8.7 Sámi kulturmuitohálddašeami organiseren

Kulturmuitohálddašeami strategalaš ulbmil lea: «Kulturmuittuid ja kulturbirrasiid šláddjiivuohta galgá hálddašuvvot ja seailluhuvvot geavahanresursan, ja dieđu, muosáhusa ja árvoháhkama vuođđun. Válljejuvvon ovddasteaddji kulturmuittut ja kulturbirrasat galget seailluhuvvot guhkilmas perspektiivii» (gč. Birasgáhttendepartemeantta Sd.prp.nr.1 (2007 – 2008)).

Sámi kulturmuittut leat sámi historjjá ja ovdahistorjjá dehálaš duođaštanávdnasat. Go sámi kulturmuittuide lea ásahuvvon sierra kulturmuitohálddašeapmi, de leat maiddái dohkkehan ahte lea sámi vássánáigi.

Ráđđhus atná vuođđun ahte lea viiddis ovttamie­lalašvuohta ahte sámiin lea duohta dadjamuš sámi kulturmuitopolitihkas ja -hálddašeamis. Nu galgá leat beroškeahttá hálddašanválddi juohkima formála vuođu válljemis go čuovvola ráđđehusa mearrádusa rievdadit Sámedikki formála sajádaga.

8.7.1 Sámi kulturmuitohálddašeami dálá organiseren

Jagi 1994 biddjojuvvui sámi kulturmuittuid hálddašeapmi Sámi kulturmuitoráđđái, mii lei sámi kulturmuittuid regionála hálddašaneiseváldi ja dasa fápmuduvvui seamma hálddašanváldi go dat mii lei fylkkagielddas. Dát ortnet bisttii geahččalanáigodaga. Sámediggi ásahii Sámi kulturmuitoráđi man gaskavuohta Sámediggái lei ahte Sámi kulturmuitoráđđi sáddii jahkedieđáhusaid, doaibmaplánaid Sámediggái mii fas doaimmai bargoaddin ja bušeahttaovddasvástideaddjin, muhto Sámi kulturmuitoráđđi gulai Birasgáhttendepartemeantta bagadanvejolašvuođa vuollái kulturmuitolága hálddašeamis. Ráđđi lei organiserejuvvon nu ahte dan guovddášhálddahus lei Vuonnabađas Finnmárkkus mii doaimmai čanastahkan gaskal ráđi ja regionála hálddašankontuvrraid Romssa fylkkas (Romssa gávpogis), Nordlándda fylkkas (áiluovttas) ja Trøndelágas (Snoasas).

Sámediggi mearridii ahte Sámi kulturmuitoráđđi galgá heaitit doaibmamis jagi 2001 rájes. Sámi kulturmuitoráđi hálddahus ovttastuvvui Sámedikki hálddahusain. Regionála juohku bisui nu mo dat lei ovdal. Romssa gávpoga kontuvra fárrehuvvui maŋŋil Gáivutnii.

Birasgáhttendepartemeanta mearridii geahččalit dán ortnega, vuos eanemusat golbma jagi, dan boddii go vurde Sámedikki rolla prinsihpalaš čielggademiid. Dárbu lei árvvoštallat málle ja vásáhusaid politihkalaš, juridihkalaš ja vuođđolágalaš čuolbmačilgemiid ektui. Norsk institutt for by- og regionforskning árvvoštalai ortnega jagi 2003. Hálddašeapmi lea juovlamánu 20. beaivvi 2004-mannosaš reivves fápmuduvvon Sámediggái gaskaboddasaččat ain ovddosguvlui, dasságo ođđa hálddašanortnet lea čielggaduvvon.

Kulturmuitolága § 28 vuođul, gč. guovvamánu 9. b. 1097-mannosaš gonagaslaš resolušuvnna § 19, lea Birasgáhttendepartemeanta ožžon válddi mearridit gii lea rivttes váldi ja addit dárkilet njuolggadusaid lága čađaheami birra. Departemeanta lea láhkaásahusain addán válddi kulturmuitolága vuođul Riikaantikvárii, Sámediggái, fylkkagildii ja riikaoassedávvirvuorkkáide/NIKUi. Sámedikki váldi kulturmuitolága vuođul čuovvu Fágalaš ovddasvástádusjuogu jd. láhkaásahusas, maid Birasgáhttendepartemeanta mearridii 29.5.2000.

Sámediggi lea fágalaččat biddjojuvvon Birasgáhttendepartemeantta ja Riikaantikvára vuollásažžan. Mearrádusaid maid Sámediggi dahká, sáhttá guoddalit Riikaantikvárii. Brasgáhttendepartemeanta sáhttá addit oppalaš njuolggadusaid fápmuduvvon válddi geavaheapmái.

Formála mearrádusgelbbolašvuođa maid lea ožžon kulturmuitolága vuođul, lea Sámedikki ovddasvástádus fuolahit sámi kulturmuittuid vuhtiiváldima plána- ja huksenlága áššiin plána- ja huksenlága vuođul. Sámediggi sáhttá ovddidit vuosteákkaid go plána gártá vuostálagaid riikkalaš ja dehálaš regionála kulturmuitoberoštumiiguin. Nu mo fylkkagielddas ge lea de lea Sámedikkis oktiiordnenovddasvástádus ja galgá mieldásahttit hálddašandávvirvuorkkáid ja Riikaantikvára bargui dárbbu mielde. Riikaantikvára lea ásahan bargovugiid dakkár dáhpáhusaid várás main Sámediggi ii ovddit vuosteákkastallama vaikke vel riikkaárvosaš kulturmuittut ja kulturbirrasat leat áitojuvvon. Dakkár dáhpáhusainn galgá dieđihit Riikaantikvárii nu ahte direktoráhta sáhttá árvvoštallat váldit badjelasas plána ja vejolaččat ovddidit vuosteákkaid.

Sámi hálddašanguovlu kulturmuitolága vuođul lea oppa riika, muhto lea ráddjejuvvon gustot sámi kulturmuittuide. Dát mielddisbuktá ahte leat guokte bálddalas hálddašanvuogádaga sámi guovl­luin, ja dat mearkkaša ahte doaibmaálggaheaddji ferte vuhtiiváldit guokte eiseválddi seamma váldeguovllus. Dát mielddisbuktá maiddái sierra hástalusa hálddašaneiseváldái ja gáibida viiddis ovttasdoaibmama ja buori ovttasbarggu. Sihke jagi 1998 ja jagi 2003 1 árvvoštallamat čájehit ahte dat lea bures doaibman.

Sámediggi lea vuolláičállán ovttasbargosoahpamuša guđain fylkkagielddain (gč. kap. 7.3.1). Kulturmmuitohálddašeapmi lea okta dain čuoggáin mat váldojuvvojit ovdan, ja dilálašvuođat láhččojuvvojit dakkár ovttasbargui gaskal Sáme­dikki ja fylkkagielddaid mii lea viiddit go dat mii lea mearriduvvon kulturmuitolága láhkaásahusain. áigumuš lea oaččohit fágalaš lonohallama ja buori gulahallama. Finnmárkkus leat bealit ovttaoaivilis ovttasráđiid ovddidit oktasaš plána das mo buoremusat suodjalit ja hálddašit fylkka kulturmuittuid ja kulturbirrasiid. Romssa fylkkas leat bealit ovttamielas nannet ja ovddidit hálddašanmáhtu ja kulturhistorjjálaš dieđu oktasaš prošeaktabargguin. Oarjelsámi guovllus leat bealit soahpan ovttas bargat areálahálddašanáššiiguin areálaplánaforuma bokte.

Geahča maiddái Sámedikki 2007 jahkedieđáhusa čuoggá 4.9.

8.7.2 Sámi kulturmuitohálddašeami boahtteáigásaš organiseren

I Sd.dieđ. nr. 16 (2004 – 2005) Eallit kulturmuittuiguin daddjojuvvo ná: Gažaldaga sámi kulturmuitohálddašeami boahtteáigásaš organiserema birra galgá dakkár bargojoavku čielggadit mas leat mielde Birasgáhttedepartemeanta, Gielda- ja guovlodepartemeanta, Riikaantikvára ja Sámediggi. Bargu galgá leat gárvvis jagi 2005 vuosttaš jahkebeali. Geahččalanortnet mas váldi lea biddjojuvvon njuolgga Sámediggái, jotkojuvvo dasságo loahpalaš organiseren lea mearriduvvon.

Bargojoavkku bargomearrádusa ráhkadedje departemeanttat ja Sámediggi ovttasráđiid. Bargomearrádus lei čielggadit boahtteáigásaš bistevaš hálddašanortnega man váldi biddjojuvvui njuolgga Sámediggái, ja čielggadit válddi ja bargamušaid vejolaš juogadeami nu ahte váldi ja bargamušat biddjojuvvojit njuolgga Sámediggái ja ahte váldi ja bargamušat biddjojuvvojit eará kulturmuitohálddašeapmái. Bargojoavku galggai maiddái geahčadit eará organiseren- ja váldejuohkinmálliid mat sihkkarastet sámi dadjamuša sámi kulturmuittuid hálddašeamis. Bargojoavkku raporta gárvánii borgemánus 2007.

Bargojoavku lea árvvoštallan makkár málliid mielde sáhtášii organiseret sámi kulturmuitohálddašeami. Bargojoavku lea geahčadan sámi kulturmuitohálddašeami lágalaš vuođu, ja čujuhan diliide maid lea vuođđu čuovvolit viidáseappot, ja vel árvvoštallan oktavuođa bajimus sámepolitihkalaš gažaldagaide. Guovddáš čuolbmačilgehusat čatnasit earret eará bagadanvejolašvuhtii ja váiddameannudeapmái, ja vel dasa ahte ođđa hálddašanortnet galgá ollašuhttit álbmotrievttálaš geatnegasvuođaid ja leat daid rámmaid siskko­bealde mat čuvvot hálddašeapmái ja váldegeavaheami gustojeaddji njuolggadusaid.

Sámediggi meannudii bargojoavkku raportta čakčamánus 2007 (áššin 37/07). Sámediggi atná vuođđun iežas mearrádusas ahte sámit ieža fertejit hálddašit iežaset kulturárbbi. Sámediggi deattasta dehálaš vuođđojurddan ahte dan válddi maid Sámediggi geavaha, lea dat ožžon Stuorradikkis, dat mearkkaša lága bokte. Sámediggi oaivvilda viidáseappot ahte váidalusa galget gieđahallat sámediggevuogádagas. Sámediggi atná viidáseappot vuođđun ahte Birasgáhttendepartemeanta ain lea dat fágadepartemeanta mas lea ovddasvástádus kulturmuitolágas, ja dan láhkai dat váikkuha sakka lága dulkomii ja hálddašangeavada ovddideapmái. Sámediggi lea mielas dasa ahte láhkaásahusa ja láidestusaid mearrideamis sáhttá addit dárkilet njuolggadusaid kulturmuittuid guovtti hálddašaneiseválddi ovttasbarggu birra ja ášše-meannudeami birra.

Sámediggi oaivvilda ahte Sámedikki váldi hálddašit sámi kulturmuittuid berre mearriduvvot kulturmuitoláhkii nu fargga go vejolaš. Dasto cealká Sámediggi mearrádusastis ahte Sámediggi berre oažžut dárbbašlaš bušeahttalasáhusa nu ahte sáhttá čađahit boahtteáigásaš ja dohkálaš sámi kulturmuitohálddašeami. Sámediggi nanne iežas mearrádusas ahte Sámedikkis ii leat vuođđu čađahit sámi kulturmuitohálddašeami jus dát vuordámušat eai čuovvoluvvo dorvvolaš vuogi mielde.

Ráđđehus atná vuođđun ahte go hábme boahtteáigásaš sámi kulturmuitopolitihka, de galgá geahččalit sihkkarastit sámi váikkuhanvejolašvuođaid álbmotrievttálaš geatnegasvuođaid mielde, hálddašeami váldegeavaheapmái gustojeaddji njuolggadusaid mielde ja bajimus kulturmui-to- ja sámepolitihka mielde. Sámediggi ii leat man ge vuollásaš orgána ii ge dan sáhte dábálaččat gohččut čađahit hálddašanbargamušaid eara láhkai go lága bokte, gč. kap. 7.4.2.

Ráđđehus lea evttohan rievdadusa kulturmuitolága § 28:i mas láhkavuođđu fápmudit Sámediggái aiddostahttojuvvo, gč. Od.prp. nr. 23 (2007 – 2008).

Ráđđehus atná muđui vuođđun ahte gažaldagat váiddaortnegiid birra, bagadeami birra, vejolaš lágalašvuođabearráigeahču birra jna. sámi kulturmuitohálddašeami boahtteáigásaš organiseremis galget árvvoštallojuvvot láhkabarggus Sámedikki rievttálaš sajádaga oktavuođas (gč. kap. 7.4.9).

Dat mii guoská Sámedikki kulturmuitobarggu ekonomalaš vuđđui, juolluduvvo Birasgáhttendepartemeantta bušeahta bokte doarjja sámi kulturmuittuid bargui (kap.1429 Riikaantikvára, poasta 50). Ruđat galget vuosttažettiin geavahuvvot stuo­rát ortnegisdoallan- ja ovddeštanbargguide. Jahkái 2008 lea juolludus lassánan 1 milj. ruvnnuin gitta 3 mij. ruvnno rádjai. Birasgáhttendepartemeanta sirddii áigodagas 1993 – 1999 ruđaid 12 virggi ovddas Gieldadepartemeantta bušehttii. Hálddahuslaš resurssat Sámedikki kulturmuitobargui juolluduvvojit odne Sámediggái Bargo- ja searvadahttindepartemeantta bušeahtas.