Sámepolitihkka

15.7 Sámi guovddážat

Sámi guovddážiin ja viesuin lea dehálaš doaibma sámi kultuvrra báikin viiddis ipmárdusas. Guovddážiid doaimmaide gullet kulturfálaldagat nugo museat, dáiddačájáhusat ja girjerájut, ja eará fálaldagat nugo giellaoahpaheapmi mánáide ja ol-lesolbmuide. Sámi guovddážat doibmet sihke kultuvrralaš guovddážin, sámi álbmogii sosiála čoahkkananbáikin ja deaivvadanbáikin ealáhusdoaimmaide ja báikegottiin oainnusin dahket sámi identitehta ja kultuvrra. Guovddážiin lea erenoa-máš dehálaš doaibma guovlluin gos orrot unnán sápmelaččat.

Doaibmadoarjja sámi guovddážiidda ollislaččat addojuvvo Sámediggái, ja Sámediggi lea 2008 rájes várren 7,2 milj. ruvnno ulbmilii.

árran julevsámi guovddáš lea nationála sámi ásahus mii galgá sihkkarastit, ovddidit ja doalvut viidáseappot julevsámi kultuvrra, giela ja servo­dateallima. árranis lea mánáidgárdi, giellaguovddáš ja museaoassi, earret eará lea okta bistevaš čájáhus gullevaččat julevsámi identitehta fáddái. Dasa lassin láigoha NRK Sámi Rádio, Sámediggi ja Bådådjo allaskuvla lanjaid árranis. Geahča maiddái čilgehusa kap. 14.8.3:s Museat.

Boksa 15.2 Lásságámmi – árbi áillohačča maŋis

Govus 15.1 Lásságámmi Omasvuona suohkanis.

Gáldu: Tore Figenschou

Maŋŋil go multidáiddár Nils-Aslak Valkeapää jámii skábmamánu 26. b. 2001:s, de čuožžilii gažaldat mot buoremusat sáhttá hálddašit su bargguid ja viesu Ivgubađas. Romssa fylkkasuohkan, Sámediggi, Omasvuona suohkan ja Romssa Universitehta ásahedje Lásságámmi vuođđudusa ođđajagimánu 29. b. 2004:s. Kultur- ja girkodepartemeanta juolludii 1 milj. ruvnno opmodaga badjelasas váldimii. Lásságámmi vuođđudusa ulbmil lea váldit vára ja ovddidit Nils-Aslak Valkeapää maŋis kultuvrralaš ja vuoiŋŋalaš árbbi.

Vuođđudus áigu nu mot Valkeapää ieš hálii-dii, čohkket buot su bargguid ja su buktosiid vuoigatvuođaid Lásságámmái. Lásságámmi vuođđudus bargá ovddidit Valkeapää dáidaga, musihka ja girječálli bargguid, bagadit ol-bmuid geat háliidit oahpásnuvvat dahje čiekŋudahttit iežaset Valkeapää dáiddalašvuhtii, ja sii veahkehit sámi dáiddáriid.

ája sámi guovddáš lea sámegiela, sámi historjjá ja kultuvrra gelbbolašvuođaguovddáš, ja lea dehálaš fágapolitihkalaš ovttadat mearrasámi gažaldagain. ája sámi guovddážis lea maiddái museaovddasvástádus Davvi-Romsii ja davit Gaska-Romsii, ja bargá ovdánahttin- ja nannenčovdosiiguin sámi museadoaimmaid várás dán guovllus.

Várdobáikkis Evenáššis lea museaoassi lassin giellaguovddážii, kulturguovddáš ja sámi mánáidgárdi. Dasa lassi láigoha Sámi dearvvašvuođadutkama guovddáš lanjaid Várdobáikkis. Várdobáikkis lea sámi museaovddasvástádus Davit Nordlándda, lulimus Gaska-Romssa ja Lofuohta ja Viestterállasa márkosámi guovlluide.

Sijti Jarnge árborddis lea lullisámi álbmoga čoahkkananbáiki. Guovddáš lágida earret eará čájáhusaid geassejahkebealis.

Muđui ožžot Mearrasámi gelbbolašvuođa-guovddáš Billávuonas, Lásságámmi Omasvuonas, Sámi viessu Sáččás, Gamtofta Ráissavuonas, Vilgesvárri Evenáššis, Bihtánsámi viessu Báidáris, Saemien Sijte Snoasas ja Sámi viessu Oslos doai­bmadoarjaga Sámedikkis.