Sámepolitihkka

20.7 Sámedikki váikkuhangaskaoamit sámegiela ovddideapmái

Sámediggi meannudii 2004 dieđáhusa sámegiela birra – Sámegiella lea čaffat (ašši 24/04). Dieđáhusas govviduvvojit ollu sámegiela ovddideaddji doaimmat, ee. sámegielgeavaheapmi mediain, iešguđetge sámegielaid dilli, sámegiella ja IT, ja sámegieloahpahus buot dásiin. Dan oktavuođas go dievasčoahkkin gieđahalai jagi 2004 giellaiskkadeami (ašši 09/05), cuiggodii Sámediggi ollu hástalusaid giellabarggus iešguđetge sektoriin. Sámediggi mearridii maiddái ea.ea oččodit eambbo gielddaid searvat sámegiela hálddašguvlui, ásahit eanet giellaguovddážiid, váikkuhit gielddaid das mii guoská vuođđooahpahussii, ja lasihit oahpponeavvoráhkadeami – erenoamážit lulli- ja julevsámegiela várás. Sámediggi deattuha ovttasbarggu rájiid rástá giellabarggus.

Geahča maiddái Sámedikki 2006 jahkedieđáhusa (čuoggá 6) ja 2007 jahkedieđáhusa (čuoggá 7).

Ovttasbargošiehtadusain fylkkagielddaiguin lea giellabargu guovddážis. Ovttasbargošiehtadusat fátmmastit ee. ovttasbargoarenaid, Sámedikki sámegieldoarjaga fylkkagielddaide, giellabarggu ulbmiliid. Finnmárkkus leat ovdamearkka dihte oasehasat geatnegahtton movttiidahttit gielddaid ja regionála stáhtaetáhtaid vuoruhit sámegiela vel čavgadeappot ge og dan maid unnimusgáibádusat goččot. Lullisámegiela guovlluin leat oasehasat ovttaoaivilis bargat ovddidit giellaovdánahttinprográmma mii galgá sihkkarastit ollislaš ja kvalitatiiva giellafálaldaga.

Sámediggi juolluda jagi 2008 54 milj. ruvnno iešguđetlágán doaimmaide seailluhit, nannet ja ovddidit sámegiela (gč. ášši 60/07). Ruhta Sáme­dikki gielladoaimmaide juolluduvvo Bargo- ja searvadahttindepartemeantta bušeahtas.

20.7.1 Sámiálbmoga foanda – Giellaovddidandoaimmat

Sámediggi juolluda jagi 2008 10 milj. ruvnno Sámeálbmoga foandda badjebáhcagi. 5,8 milj. ruvnno juolluduvvo ohcamiid mielde. Dás lea 2 milj. ruvnno várrejuvvon prošeavttaide mat oaččuhit eanet aktiiva giellageavaheddjiid ja 0,8 milj. ruvnno árbevirolaš máhtu duođaštan- ja gaskkustanprošeavttaide. 3 milj. ruvnno galget mannet lassánahttit sámegielat girjjálašvuođa almmuhemiid logu. 4,2 milj. ruvnno lea jagi 2008 várrejuvvon ovdánahttin-, čielggadan- ja duođaštanáigumušaide, 3 milj. ruvnno ovddidit giellaprográmma ja 1,2 milj. ruvnno árbevirolaš máhtu duođašteapmái ja gaskkusteapmái.

20.7.2 Doarjja sámegiela hálddašanguovllu gielddaide ja fylkkagielddaide

Guovttegielalašvuođaruhta lea guovdileamos váikkuhangaskaoapmi deavdit sámilága giella­njuolggadusaid. Ruhta galgá leat ávkin sihkkarastime guovttegielat bálvalusfálaldaga sámegiela hálddašanguovllus. Sámedikki dievasčoahkkin mearrida guovttegielalašvuođa ruđaid juohkima hálddašanguovllu gielddaide ja fylkkagielddaide.

Ortnega ásahii Gielddadepartemeanta 1985 doarjjaortnegin sámegiel dulkonbálvalussii masa lei juolluduvvon 0,6 milj. ruvnno. Juolludus lasihuvvui dađistaga ja doarjja viiddiduvvui fátmmastit maiddái guovttegielat hálddašeami. Go sámelága giellanjuolggadusat biddjojedje johtui 1992 lei 16,35 milj. ruvnno várrejuvvon doarjjan dulkonbálvalussii ja gielddaid ja fylkkagielddaid guovttegielalašvuhtii sámegiela hálddašanguovllu siskko­bealde. Ortnet sirdojuvvui Sámediggái 1993 rájes. Doarjja lea lassánan sakka maŋimus jagiid. Go hálddašanguovlu viiddiduvvui maiddái fátmmastit Divttasvuona 2006, lasihii ráđđehus juolludeami 5 milj. ruvnnuin. Sullásaš lassáneapmi lea dáhpáhuvvan bušeahtas 2008 rájes go Snoasa gielda dál gullá sámegiela hálddašanguvlui.

Sámedikki iežas mihttomearri guovttegiela-lašvuođadoarjagiin lea ahte galgá leat vejolaš geavahit sámegiela buot servodatdásiin ja -surggiin. Dát galgá ee. joksat ságastallamiin gielddaiguin ja fylkkagielddaiguin dan birra mainna lágiin sáme­giella galgá ovdánahttot ja dahkkot oainnusin. Sámediggi čađaha bissovaš čoahkkimiid sámegiela hálddašanguovllu gielddaiguin ja fylkkagielddaiguin.

Eaktun Sámedikki doarjaga máksimii lea ahte gielddat ja fylkkagielddat ráhkadit giellaovdánahttinplána. Gielddat galget maiddái ráhkadit raportta mas árvvoštallojuvvo man doaibmilat gieldda váikkuhangaskaoamit leat lemaš lassin ráhkaduvvon rehketdollui mii čájeha mo ruhta lea geavahuvvon diibmá.

20.7.3 Sámi giellaguovddážat

2008 leat ovcci sámi giellaguovddáža mat ožžot doarjaga Sámedikkis. Guovddážat leat bieđgguid stuorra geográfalaš guovllus ja gávdnojit Porsáŋggus, Gáivuonas, Divttasvuonas, Evenáššis, Unjárggas, Deanus, Moskavuonas, Plassjes ja álttás. Ulbmil giellaguovddážiiguin lea ovddidit sámegiela ja nannet sámegiela geavaheami. Guovddážat lágidit giellakurssaid, čađahit iešguđetlágán prošeavttaid ja eará doaimmaid main giella lea guovddážis. Sámi giellaguovddážat leat deaŧalaš giellaarenat, erenoamážit doppe gos sámegiella lea rašši. Giellaguovddážiid ásaheami leat báikkálaš doaimmaheaddjit vuolggahan, ja jurdda ásaheami duogábealde lea leamaš čohkket resurssaid ja ásahit giellaarenaid.

Ovttasbargošiehtadusain gaskal Sámedikki ja fylkkagielddaid (gč. kap. 7.3.1) lea giellaovdánahttinbargu oassi šiehtadusas. Sámi giellaguovddážat leat dárbbašlaš arenat ovddidit ja seailluhit sámegiela. Danne sávvet ovttasbargooasehasat ahte ásahuvvojit eanet doaibmi sámi giellaguovddážat iešguđetge guovlluin.

20.7.4 Eará gielladoaimmat

Sámediggi addá doarjaga giellaprošeavttaidesihke siskkobealde ja olggobealde sámegiela hálddašanguovllu. Maŋimus jagiid lea Sámedikkis leamaš terminilogiija čohkken, ovdánahttin ja registreren, ja sámi báikenamaid čohkken guovddážis. Sámediggi lea maiddái atnán deaŧalažžan bidjat árjjaid eará giellaarenaide earret skuvllaide ja mánáidgárddiide mánáide ja nuoraide. Okta strategiija lea ovddidit arenaid mánáide ja nuoraide gos sámegiella gullo, oidno ja addá positiivva gaskavuođaid.

Sámediggi lea ásahan doarjjaortnegiid sámegielat almmuhemiide (gč. kap. 14.4.2). Dál leat almmuheamit mánáide ja nuoraide ja nissoniidda. Sámediggi addá maiddái ruđa árbevirolaš oskku magasiidnii Nuorttanáste. Sámediggi áigu ain bargat nannet fálaldaga, ja ovttasbarggu davviriik­kalaš dásis ovddidan dihte sámi almmustahttimiid. Sámegielat almmustahttimat leat deaŧalaččat nannen dihte sámegielagiid lohkanvieruid, movttiidahttin dihte ráhkadeaddji čállindáiddu erenoa-mážit sámi mánáid ja nuoraid gaskkas, ja oainnusin dahkan ja movttiidahttin dihte sámi kultuvrra ja identitehta girjáivuođa.

Sámedikki barggu birra sámegiel korrektuvraprográmmainmuitaluvvo kap. 19.5.2.

20.7.5 Sámi giellalávdegoddi

Sámi giellalávdegoddi lea Sámegiela parlamentárlaš ráđi vullásaš ja lea mearridanorgána oktasaš sámi giellagažaldagain. Sámi giellalávdegotti ul-bmil lea áimmahuššat ja ovddidit dan kulturárbbi mii lea čadnon sámegillii, ja nuvt doaibmat fága- ja áššedovdi orgánan, ovttastahttit ja heivehit sámegiela geavahan- ja dikšundoaimmaid, doaimmahit gaskkusteami nationála sámi giellaorgánaid gaskka ja ovttastahttit sámegielbarggu. Okta deaŧalaš ulbmil lea ahte sámegiella oažžu seamma árvvu Norggas, Ruoŧas, Suomas ja Ruoššas. Sámi giellalávdegoddi ovttasbargá davviriikkaid giellaráđiin ja terminologiijafágalaš ásahusaiguin.

Giellalávdegottis lea guoktenuplot miellahtu maid Sámedikkit ja Ruošša sámesearvvit leat evttohan. Lávdegotti miellahtuid nammada Sámi parlamentáralaš ráđđi. Čállingoddi mas dál leat guokte bargi, lea ovtta sajis Sámedikki kantuvrraiguin Guovdageainnus.

Sámi giellalávdegotti ruhtadit Suoma, Ruoŧa ja Norgga sámedikkit.

Giellalávdegotti guhkesáiggiplánas 2007 – 2009 leat tearbmabargu, sámegiela seailluheapmi ja ovdánahttin ja ovttasbargu gaskal Sámi giellalávdegotti ja Sámedikkiid giellaorgánaid guovddážis. Geahčá maiddái kap. 19.6 terminologiijaovdánahttima birra.

20.7.6 Sámi báikenamaid nammakonsuleanta

Sámedikki nammabálvalusbargu sámi báikenamaiguin fátmmasta vuosttažettiin ráđđeaddima namaid čállinvuogi birra. Dađistaga go sámegiella lea váldon eanet ja eanet atnui almmolaš oktavuođain, lea maiddái jearru lassánan. Buot mearriduvvon báikenamat čállojit diehtovuđđui GBR (Guovddáš báikenammaregisttar) maid Stáhta kártadoaimmahat doaimmaha. Geahča maiddái kap. 19.4.3.