Sámepolitihkka

1.5.7 Museat

Sámediggi lea dan rájes go válddii badjelasas sámi museaid hálddašanovddasvástádusa ja go museaođastus álggahuvvui, álggahan sámi museaid gaskkas stuorát nannenproseassa. 2006 lea dát bargu čájehan bohtosiid, earret eará go leat ásahuvvon vuođđudusat Saemien Sijte lullisámi guovl­lus ja Davveoarjesámi museasiida davvesámi guovl­lus. Davveoarjesámi museasiida lea maiddái ožžon ovddasvástádusa nášuvnnalaš sámi musea­fierpmádaga fierpmádatoktiiordnejeaddjin. Ođđa-sis organiserema geažil lea Sámediggi nannen doaibmadoarjaga dien guovtti museasiidii.

Romssa ja Davvi-Norlándda sámi musea­doaimma oassečielggadus lea maid musea-ođastusa oassi. Čielggadus galgá maid guorahallat beliid čielggadusguovllus ja evttohit strategiijaid museadoaimma huksemii ja fierpmádatásaheapmái. Sámediggi lea bargan dainna 2006s lávga ovttasbargguin fágalaš referánsajoavkkuin maid Sámediggi, Romssa fylkkasuohkan ja Norlándda fylkkasuohkan leat nammadan. Čielggadus galgá meannuduvvot Sámedikki dievasčoahkkimis guovvamánus 2007.

Boahtteáiggi sámi museapolitihka vuođđun lea ahte sámi museaid ekonomalaš dilli nannejuvvo mealgat dálá dili ektui, ja ahte sámi museat searvadahttojuvvojit nášuvnnalaš museaođastussii. Sámediggi lea 2006s bargan hui ollu sámi museaid organisatuvralaš hástalusaiguin. Fágalaš hástalusat leat ollu, muhto lea váttis álggahit doaibmabijuid mat eaktudit čuovvoleami ekonomalaččat. Dát orru leamen hástalussan maiddái 2007s. Sámedikkis leat leamaš 12 483 000 ruvnno juolludusat sámi museaide 2006s. Sámediggi lea ođastusa álggaheami rájes cealkán ahte ovdal go ođastus loahpahuvvo, de berre ollislaš stáhtadoarjja sámi museaide leat unnimusat 20 miljon ruvnno. Nugo 2006 doarjja čájeha, de lea guhkki dassážii go dát mihttomearri juksojuvvo.

2006 stáhtabušeahta bokte juolluduvvui 1 miljon ruvnno Sámediggái ásahit rádjaofelaččaid dutkan- ja duođaštandoaimma Divdasvuonas. ášši meannuduvvui Sámedikki čakčamánu 2006 dievasčoahkkimis. Dán oktavuođas lea árran julevsámij guovdásj ožžon ovddasvástádusa ásaheamis, mii galgá dáhpáhuvvat Sámedikkiin gulahallamiin. Vuolggasadji galgá váldojuvvot rádjaofelaččaid barggus Divdasvuonas ja guovlluin dan birra, dasto galgá viidáset leat fokusis oppalaš rádjaofelašbargu eai ge ovttaskas olbmot galgga seaguhuvvot dasa.

Sámediggi lea bargan Recalling Ancestral Voices – Repatriation of Sámi Cultural Heritage Interreg-prošeavtta ollásit ruhtademiin. Prošeavtta ul-bmilin lea kártet sámi kulturárbbi mii gávdno ásahusain Davviriikkain ja Eurohpas. Dát lea ovttasbargoprošeakta Várjjaga Sámi museain, Anára Siida-museain Suoma bealde ja ájttein Ruoŧa bealde, ja mii álggahuvvui giđđat 2006. Sámediggi lea prošeavtta stivrenjoavkkus, go dat lea deaŧalaš prošeakta mii guoská gažaldahkii mainna Sámediggi lea bargamin. Buot riikkat leat ollásit ruhtadan prošeavtta, ja Norgga bealde dan leat dorjon ABM-utvikling, Norgga kulturráđđi, Sámediggi ja EU-ruđat.

Sámediggi sávvá fásta jahkásaš čoahkkimiid ABM-utvikling nammasaš ásahusain, sihke ovttasbarggu, dieđuidlonohallama oktavuođas ja vai oččošeimmet buoret áddejumi daid erenoamáš dárbbuide mat gávdnojit sámi servodagas. Ovttasbargu galgá bidjat vuođu dasa ahte sámi museat searvadahttojuvvojit eanet nášuvnnalaš museaođastusas. Dien oktavuođas dollojuvvui čoahkkin hálddahusa dásis Sámedikki ja ABM-utvikling gaskka juovlamánus 2006. ABM-utvikling lea maid bovdejuvvon Sámediggái guovvamánu 2007 dievasčoahkkima oktavuođas.