Sámepolitihkka

1.7 Mánát ja nuorat

Sámediggi lea geahččaleamen ásahahttit sámi mánáide ja nuoraide buriid ja stáđis bajásšaddan­eavttuid.

Sámi mánát ja nuorat leat deatalaš resurssat sámi servodaga ovdánahttimii, ja sii han dovdet iežaset árgabeaivvi buoremusat. Jus galgat nagodit oažžut nuoraid mielde servodatáŋgiruššamii, de fertejit sii oažžut dakkár dovddu ahte sii sáhttet váikkuhit ja ahte leat mielde mearrideamen. Sámediggái lea hui deatalaš ovddidit dáláš ja ođđa kanálaid mánáid ja nuoraid gulahallamii.

Sámediggi vuoruha doarjagiid mánáide ja nuoraide. Earret eará ožžo sámi festiválat main mánát ja nuorat ledje mielde, dahje main ledje oasit oaivvilduvvon mánáide ja nuoraide, doarjaga Sámi kulturfoanddas. Maiddái teáhterdoaimmat mánáide ja nuoraide ožžo doarjaga kulturfoanddas, ja sámi nuoraid diehtojuohkinkantuvra – Info­nuorra.

Dál eai gávdno makkárge njuolggadusat sámi kulturskuvllaide. Sámediggi oaivvilda ahte lea dárbu formaliseret dahje struktureret barggu kulturskuvllaiguin nu ahte dat sáhttet leat kultuvrralaš arenan sámi mánáide ja nuoraide.

Sámediggi lea maiddái juolludan ollu ruđa prošeavttaide mat geahččalit eastadit veahkaválddálašvuođa ja seksuálalaš vearredaguid. Earret eará lea Guovdageainnu Dievdduid searvi ožžon doarjaga čađahit prošeavtta guottuidduddjonbarggu birra. Dievddut barget deatalaš barggu go oččodit dievdoolbmuid váldit ovddasvástádusa vearredaguid eastadanbarggus.

Sámediggeráđi dásseárvopolitihkalaš čielggadusas deattuhuvvo man deatalaččat dievdoovdagovat leat bártnážiidda. Sámediggi lea geahččalan váikkuhit eanet dievdoolbmuid váldit bargguid mánáidgárddiin.

Sámediggi šálloša go ii Sámediggi eaige earáge sámi ásahusat lean gulaskuddanásahussan Mánáid Viesu ásaheami oktavuođas. Sámediggi vuordá ráđđehusa čuovvolit dán viidaset barggus ja gozihit sámi mánáid beroštumiid.

1.7.1 Sámedikki nuoraidpolitihkalaš lávdegoddi

Sámediggeráđđi lea nammadan ođđa lahtuid ja várrelahtuid Sámedikki nuoraidpolitihkalaš lávdegoddái (SNPL) 2006 – 2007 áigodahkii. SNPL lea dea-ŧalaš oassi Sámedikki barggus oččodit nuoraid sámepolitihkalaš bargui, ja lávdegotti doaibma lea deatalaš Sámedikki bargui iešguđetlágan áššiiguin mat Sámedikkis leat. Sámediggeráđđi háliida lagáš oktavuođa nuoraidpolitihkalaš lávdegottiin ja doallá jeavddalaččat čoahkkimiid lávdegottiin.

Sámedikki viđát nuoraidkonferánsa «Funky business. Sámi ealáhusat boares ja ođđa gávttis» lágiduvvui Svanhovd birasguovddážis lahka Girkonjárgga golggotmánus 2006. Konferánsa fáddá lei sámi ealáhusat ja fitnodeapmi. Nuoraidkonferánsa ovddidii guokte cealkámuša, nubbi guoskkahii dan ahte movt láhčit dili sámi nuoraide geat háliidit bargagoahtit sámi árbevirolaš ealáhusas, ja nubbi lei fas foandda/doarjagiid birra sámi nuoraid váste. Goappašat cealkámušat leat čuovvoluvvon Sámedikki 2007 bušeahtas.

1.7.2 Mánáidáittardeaddji

Sámedikkis lea leamaš jahkásaš čoahkkin mánáidáittardeddjiin Reidar Hjermann Guovda­geainnus, masa maiddái Sámedikki nuoraidpolitih­kalaš lávdegoddi (SNPL) searvvai. Fáddán ledje sámi mánáid bajásšaddaneavttut. Sámediggi muitalii ahte buot dásit mánáidsuodjalanbálvalusas dárbbašit máhtolašvuođa ja gelbbolašvođa sámegiela ja kultuvrra birra, ja ahte sámi mánáin ja nuorain lea vuoigatvuohta ja dárbu fálaldagaide main sin giella ja kultuvra lea vuolggasadjin. áššit maid birra maiddái digáštallojuvvui ledje sámi mánáid dilli mánáidgárddis ja skuvllas, oahppo­neavvodilli ja ovttasbargu davviriikkalaš mánáidáittardeddjiid gaskkas sámi áššid birra. Sámediggi ohcalii maiddái sámi giella- kulturgelbbolašvuođa Mánáidáittardeaddjis, ja dainna leat dál ovttaoaivilis ahte bargat viidáseabbo. SNPL ovddidii maiddái áššiid sámi nuoraidovddasteaddji birra Mánáidáittardeaddji nuoraidráđis, ja Sámedikki nuoraidkonferánsa 2005 cealkámušat sámegiela birra válljenfágan buot ohppiide Norggas, ja Oahpahuslága § 6 – 2, sámegiel oahpahus vuođđoskuvl­las, rievdadeami birra.

1.7.3 Mánáidgárddit

Ráđđehusa mánáidgárdelokten guoská maid sámi mánáide. Reviderejuvvon mánáidgárddiid rámmaplána gustogođii 2006s. Sámediggi lea mihtten ahte ollu mánát dattetge eai oažžo mánáidgárdefálaldaga mii livččii heivehuvvon sin duogážii, gillii ja kultuvrii, vaikko ođđa mánáidgárdeláhka bidjá čanastusaid dasa. Reviderejuvvon rámmaplána ii bija detáljadási čanastusaid bargui sámi mánáidgárddiiguin. Danne lea Sámedikkis leamaš oktavuohta Máhttodepartemeanttain go guoská muhtun prinsihpalaš áššiid dárkilastimii rámmaplánas, maid Sámediggi bivdá departe­meantta čilget dárkilet. Sámediggi lea ráhkadan guokte dain fáddágihppagiin maid Máhttodepartemeanta juohká reviderejuvvon rámmaplána oktavuođas.

Sámediggi lea almmuhan guokte «Stullán» mánáidgárdeáigečállaga dan jagi. áigečála lea fágaáigečála mánáidgárddiid váste gos leat sámi mánát, dat lea nuvttá ja dat sáddejuvvo mánáidgárddiide gos leat sámi mánát, ja eará berošteddjii-de. Sámediggi lea doallan jahkásaš sámi mánáidgárdekonferánssa ja fierpmádatčoahkkimiid sámi mánáidgárddiid bargiide. 2006s leat maid juolluduvvon sihke prošeaktaruđat ja ruđat sámi mánáidgárddiid oahpponeavvoprošeavttaide.