Sámepolitihkka

2.7 Giella

Sámi kultuvrra boahtteáiggi guovddáš eaktun lea ahte álbmogis lea vejolašvuohta geavahit sin iežaset giela. Eanáš kultuvrrain lea giella okta dain deaŧaleamos beliin. Sámegiella buvttiha identitehta ja gullevašvuođa bargui sámiid eksisteanssain ja árbejuvvon vuoigatvuođaiguin sin iežaset árbevirolaš resurssaid ja eatnamiid ja čáziid ektui. Duohtavuohta lea dasto ahte sámegiella, nugo earáge eamiálbmotgielat, leat sakka áitojuvvon. Ballu lea ahte sámi giella ja suopmanat jávket.

Sámegiela ferte oktilaččat suodjalit ja ovddidit.

Sámediggi lea loahpahan golmmajagáš prošeavtta, Divvun, mii lea divvunprográmma davvi- ja julevsámegiela váste. Prográmmas lea davvisámegiela stávenreaidu ja sátnejuohkin ja julevsámegiela stávenreaidu. Dás duohko šaddá leat mealgat álkit čállit sámegiela, ja dát lea deaŧalaš lávki sámegiela suodjaleamis. Reaiddut leat nuvttá buohkaide. Sámediggi álggaha dál ođđa vástesaš prošeavtta máttasámegiela várás, mii plána mielde galggašii gárvvásmuvvat golmma jagi geahčen.

Divtasvuona suohkan gullá ođđajagimánu 1. b. 2007 rájes sámegiela hálddašanguvlui. álgo váttisvuođaid geažil, ii leat gielda álggahan láhkageatnegahttojuvvon doaimmaid ovdalgo jagi loahpas. Gielda rahčá earret eará giellakonsuleantta ja eará sámegielat bargiid fidnemiin.

Čakčat 2007 čielggai ahte Snoasa suohkan galgá gullat sámegiela hálddašanguvlui 01.01.08 rájes. Dat mearkkaša maiddái ahte Davvi-Trøndelága fylkkasuohkan gullá maid hálddašanguvlui seamma beaivvi rájes. Snoasa suohkan lea vuosttaš gielda Norggas mas lea máttasámegiella hálddašangiellan, dássálaga dárogielain. Sámediggi lea hui duhtavaš go ráđđehus 2008 bušeahtas lea várren ruđaid mearriduvvon hálddašanguovllu viiddideapmái.

Sámediggi addá doarjaga buohkanassii ovcci sámi giellaguovddážii. Giellaguovddážat ovddastit sihke mátta-, julev- ja davvisámegiela giellaguovllu. Sámediggi lea duhtavaš dainna bargguin mii dahkkojuvvo sámi giellaguovddážiin, ja oaidná barggu mii dahkkojuvvo hirbmat deaŧalaš vuođđun sámegiela suodjaleapmái ja ovddideapmái. Giella­guovddážat deaivvadit ja dollet oktasaš semináraid oktii jagis. Dán ulbmilin lea lonuhallat vásihusaid ja jurdagiid. Sámediggi lea hui duhtavaš go dáinna lágiin ovttas deaivvadit ja ovddidit barggu sámegiela geavaheami ovdánahttimiin.

Sámediggi várre jahkásaččat giellaprošeaktaruđaid doaibmabijuide sihke siskko­bealde ja olggobealde sámegiela hálddašanguovllu. Giellaprošeaktaruđaid ulbmilin lea nannet sámegiela. 2007:s válljejuvvojedje čuovvovaš suorggit siskkobealde sámegiela hálddašanguovllu: tear­pmaid čohkken, ovddideapmi ja registreren, sámi báikenamaid čohkken, prošeavttat mat addet mánáide ja nuoraide fálaldaga arenaid hárrái gos sámegiella gullo ja oidno, ja addá positiivvalaš oktavuođaid gillii ja molssaeaktosaš arenaiguin áŋgiruššamii olggobealde skuvlla ja mánáidgárddi. Sámegiela hálddašanguovllu olggobealde válljejuvvojedje čuovvovaččat vuoruhuvvot: molssaeaktosaš giellaarenaid ovddideapmi sámi mánáide ja nuoraide, sámi báikenamat ja tearpmaid čohkken, ovddideapmi ja registreren.

Sámediggi oaidná deaŧalažžan ahte sámegiella ovdánahttojuvvo riikkarájiid rastá, ja lea danne 2007:s váldán álgaga Sámi parlamentáralaš ráđi (SPR) ektui ahte ásahuvvošii bargojoavku mii galgá čielggadit movt sámi giellabargu galgá organiserejuvvot, ruhtaduvvot ja movt doaimmat galget juogaduvvot boahtteáiggis Sámedikkiid ja SPR ovddasvástádussuorggis. Dasa lassin galgá bargojoavku árvvoštallat strategiijaid sámegiela dutkan- ja resursaguovddáža ásaheami ektui.

Sámediggi lea ovttasráđiid iešguđet oasálaččaiguin, earret eará máttasámiguovllu ovttasbargošiehtadusaid oasálaččaiguin bargan dan ala ahte Elgå bajásšaddanguovddážis sihkkarastojuvvo viidáset doaimma. Sámediggi lea ovdal leamaš mielde ruhtadeamen hui bures lihkostuvvan giellamovttiidahttinprošeavtta bajásšaddan­guovddážis. Sámedikki giellastivra lea ráđđeaddi orgána Sámediggái áššiin mat gusket sámegillii. Giellastivra lea 2007:s meannudan áššiid mat earret eará gusket almmolaš namaid dohkkeheapmái, gielddaid, fylkkagielddaid ja giellaguovddášiid raporttaid dohkkeheapmái, sámefoandda geava­heapmái ja sámegiela resursaguovddáža ásaheapmái.