20.8 Strategiijat ja doaibmabijut
Norga lea váldán
deaŧalaš lávkkiid
maŋimus jagiid nannet sámegiela,
juoga maid maiddái Eurohparáđi áššedovdilávdegoddi
deattuha mearkkašumiidisguin goalmmát
raportii Norgga čuovvoleami birra
unnitlohkogiellasoahpamuša hárrái.
Ráđđehus áigu joatkit
barggu ollašuhttit unnitlohkogiellašoahpamuša
oppalaččat
ja daid ávžžuhusaid
maid Ministtarlávdegoddi
lea addán erenoamážit.
Sámegiella lea ain hearkkes
dilis. erenoamážit
leat smávva sámegielat áitojuvvon.
Norgga sámi giellaguddiid jávkan
soaitá leat stuorát
go lassá-neapmi. Ealli sámegiella
lea deaŧalaš oassi
sámi kultuvrras. Ráđđehus áigu
danne bovdet Sámedikki ovttasbargui
ráhkadit doaibmaplána
sámegiela várás. Ráđđehus áigu
dán barggu siskkobealde
deattuhit lullisámegiela
ja julevsámegiela nannema.
Ulbmil doaibmaplánain lea
geahččat
barggu mii dahkko sámegiela
várás
odne oppalaččat,
ja ovttasbargamiin Sámedikkiin
veardidit mainna lea deaháleamoš áŋgiruššat
sihkkarastin dihte sámegiela
ealli ja kulturguoddi giellan boahtteáiggis.
Ráđđehus áigu
leat veahkkin nanneme lullisámegiela
korrektuvraprográmma ruhtademiin
lullisámegiela várás,
ja Bargo- ja searvadahttindepartemeanta lea várren
1. milj. ruvnno ulbmilii 2008. 0,5 milj. ruvdnosaš juolludus
Bargo- ja searvadahttindepartemeantta badjel Svahken bajásšaddanguovddážii
Engerdal gielddas, lea jotkojuvvon 2008 sihkkarastin dihte lullisámegielfálaldaga
guovllus.
Dat bargu mii dahkko ollu gielddain, skuvllain, oahpahus- ja
dutkanásahusain ja giellaguovddážiin čájeha
positiivva ovdáneami. Almmatge čájeha sámelága
giellajuolggadusaid evalueren ahte eanaš almmolaš orgánat maidda
njuolggadusat gusket, eai deavdde lága
gáibádusaid
ollásit. Váldosivva
orru leame almmolaš etáhtaid
bargiid váilevaš sámegielgelbbolašvuohta. Sámelága
giellanjuolggadusaid evalueren lea deaŧalaš vuođđu sámegiela
doabmaplánabargui.
Ráđđehus
oaivvilda deaŧalažžan ásahit
guovttegielat servodagaid gosa dát
lea vejolaš, ja lea positiivva
viiddidit sámegiela hálddašanguovllu
eambbo. Ovtta gieldda searvan miellahttun sámegiela hálddašanguvlui
lea deaŧalaš áinnaskas
olbmo riektái geavahit sámegiela
go deaivvida almmolaš ásahusaiguin.
Dasa lassin orru ipmárdus ahte
sámegiella ja dárogiella
leat ovttaárvosaš gielat šaddan dábálaš áddehus
ja lea dainna lággin hui
mávssolaš identitehtii
ja iešárvui.
Loahpas lea searvan hálddašanguvlui ávkin lassánahttime
gelbbolašvuođa
ja sámegiela nannema ja
ovdánahttima.
Lea deaŧalaš ulbmil ráđđehussii
lassánahttit sámegiela
geavaheami almmolaččat. Sámegiela
galgá sáhttit
atnit buot servodatarenain. Eambbo almmolaš diehtojuohkin
ferte almmustahttot maiddái sámegillii.
Dahkan dihte hálddahusa eanet
dihtomielalažžan
sámegiela geavaheami hárrái,
galget departemeanttat namuhit dán
juolludusreivves áigeguovdilis
stáhta ásahusaide.
Lea hástalus almmolaš hálddašeapmái
ahte bargu dohkkehit sámigieltearpmaid
manná njozet, erenoamážit
lágaid jorgaleapmi. Bargo- ja
searvadahttindepartemeanta áigu árvvoštallat
mainna lágiin buoremusat
sáhttá sihkkarastit
sámegiela geavaheami láhkajorgalemiin
ja eará almmolaš dokumeanttain.
Lea ráđđehusa
mihttomearri ahte buot almmolaš registarat
galget sáhttit geavahit
sámi čállinmearkkaid,
ja ahte dáhtalonohallan
gaskal registariid galgá doaibmat
sámi bustávaiguin.
Ođasmahttin- ja hálddahusdepartemeanta árvvoštalla
dál ásahit bákkolaš gáibádusa etáhtaide
ja gielddaide geavahit oktasaš čállinmearkaastandárdda.
