Sámepolitihkka

21.2.8 Ođđa minerálaláhka

Oažžut áigái ođđa minerálalága lea oassin ráđđehusa doaibmilis ealáhus- ja guovllupolitihkkii, mas láhčit dili árvoháhkamii mii lea guovllu iežas báikkálaš resurssaid vuođul, nu ahte šaddet bargosajit doppe gos olbmot ásset. Ođđa láhka lea dehálaš láhčit dili nu ahte riikka minerálariggodagat dohkálaččat hálddašuvvojit servodaga ektui. Ođđa lágat fertejit servodaga ektui doarvái dárkkistit olles minerálasuorggi ja mineráladoaimmain áimmahuššat servodaga dárbbuid ja sámi beroštumiid ja maiddái ealáhusaid ja eanaeaiggádiid beroštumiid.

Ráđđehus dáhttu ahte ođđa minerálaláhka galgá leat veahkkin lasihit mineráladoaimmaid davviguovlluinge, ja láhka lea laktásuvvon ráđđehusa davviguovllustrategiijii. Lea dehálaš ahte eiseválddit lágaid bokte ožžot sadjái rámmaid mat áimmahuššet sihke ealáhusberoštumiid ja sámi beroštumiid. Dát sáhtášii bidjat vuođu buori ealáhusovdánahttimii daid guovlluide gos leat sámi beroštumit.

Lágat galget deavdit Norgga álbmotriektegeatnegasvuođaid. Dát vástida daid nuppástusaide mat leat jo čađahuvvon gustojeaddji báktedoai­bmaláhkii Finnmárkui. Mineráladoaimmain sajáiduvvon boazodoalloguovlluin áigu ráđđehus leat veahkkin láhčit dili nu ahte boazodoallu ja minerálaiskkadeamit sáhttet heivehit doaimmaset nubbi nubbái. Ođđa lágas galgá leat dialoga gaskal eiseválddiid, ealáhusa ja boazodili hovden- ja hálddašanorgánain, sihkarastin dihtii boazodili beroštumiid áimmahuššama. Eiseválddit sáhttet biehttalit mineráladoaimma jus erenlossa sámi beroštumit dan bearihit.

Sámedikki mielas dárbbašuvvo ođđa minerálaláhka. Go láhka sáhttá váikkuhit sámi kultuvrra ávnnaslaš kulturvuođu, de berošta Sámediggi das mo ođđa láhka hábmejuvvo. Ealáhus- ja gávpedepartemeanta čađaha ráđđádallamiid Sámedikkiin ja Norgga Boazosápmelaččaid Riikaservviin nu go galgá stáhta eiseválddiid ja Sámedikki gaskasaš ráđđádallanšiehtadusa mielde. Maŋŋil go ráđđádallamat leat loahpahuvvon, áigu departemeanta ovddidit láhkaevttohusa Stuorradiggái.