Sámepolitihkka

2.9 Oahpahus

Máhttu ja gelbbolašvuohta leat buot servodagaid vuođđun. Sámedikkis lea leamaš mihttun bargat dan ala ahte sámi mánát ja nuorat ožžot buori kvalitehtalaš oahpahusa.

2.9.1 Gávnos

Sámediggi lea mearridan sámi sisdoalu hui máŋggá nationála oahppaplánii vuođđooahpahusa váste, ja lea dan oktavuođas ávžžuhan Máhttodepartemeantta buoridit gelbbolašvuođa Norgga skuvllain. Dan geažil lea Oahpahusdirektoráhta ráhkadan Gávnos-gihppaga ovttasráđiid Sámi alla­skuvllain.

Gávnos lea fágalaš resursagihpa oahpaheddjiid váste.

2.9.2 Máhttolokten – Sámi

Sámediggi lea garrasit bargan ovddidit láhkaásahusaid (oahppoplánaid) Máhttoloktemii ja Máhttoloktemii – Sámi. Máhttolokten lea anus vuođđoskuvllas ja joatkkaskuvllas Jo1 ja Jo2 dásis, ja galgá 2008 čavčča rájes leat anus olles vuođđo-oahpahusas.

Jagis 2007 lea Sámedikki bargu Máhttoloktema oktavuođas, leamaš čohkkejuvvon earenoamážit «Oahpahusa prinsihpat – Sámi» birra ja ovddidit ja mearridit oahppoplánaid joatkkaoahpahussii. Oahpahusa prinsihpat Máhttolokten – Sámi oahppoplánabuktosis dohkkehuvvojedje Sámedikki dievasčoahkkimis miessemánus 2007. Suoidnemánu 3. b. 2007 dohkkehii Máhttodepartemeanta «Oahpahusa prinsihpat – Sámi» Sámedikki dohkkeheami mielde. Prinsihpat čilgejit sámi skuvllaid ja oahppofitnodagaid ovddasvástádusa heivehit dili nu ahte ohppiide/oahpahalliide lea buorre kvalitehtalaš oahpahus mas lea sámi giella, kultuvra ja servodateallin vuođus, ja dat gustojit skuvlajagi 2007/2008 rájes.

Sámediggi lea dán jagi ráhkadan ja dohkkehan láhkaásahusa sámegiela čiekŋudeami oahppoplána birra vuođđoskuvlii. Joatkkaoahpahussii lea Sámediggi ráhkadan ja dohkkehan vihtta sierranas sámi oahppoplána: hábmema ja duoji oahppoplána, oahppoplána boazodollui Jo2 fidnofágalaš oahppoprográmmain ja oahppoplánaid prográmmafágaide sámi historjá ja servodat, sámi visuála kultuvra ja sámi musihkka ja lávdi studerenráhkkanahtti oahppoprográmmain.

Sámediggi lea ráhkadan evttohusa sámi bálddalas ovttadássásaš oahppoplánaide oktasašfágaide servodatfága, historjá, geografiija, osku ja etihkka studerenráhkkanahtti oahppoprográmmain. Máhttodepartemeanta dohkkehii daid ráđđádallamiid maŋŋá Sámedikkiin giđđat/čakčat 2007. 

Sámediggi lea mearridan sámi sisdoalu láhkaásahusain fidnooahpu oahppoprográmmaid Jo2 našuvnnalaš oahppoplánaide 14 fágas. Sámediggi lea maid álggahan barggu evttohit sámi sisdoalu čieža nationála oahppoplánii mat gullet fágaohppui bargoeallimis/ Jo 3 skuvllas. 

Sámediggi lea evttohan Máhttodepartementii ahte ráhkadit ođđa oahppoplánaid sierranas sámi fágaide joatkkaoahpahusas čuovvovaš fidnooahpu oahppoprográmmain: Studerenráhkkanahtti mediat ja kommunikašuvdna, mátkeealáhus, studerenráhkkanahtti luondduhálddašeapmi, sámi meahcásteapmi/ luonddugeavaheapmi válljenláhkai prográmmafágan luonddugeavaheami oahppoprográmmas. Sámediggi lea maiddái evttohan geahččalit prográmmafágaovttadagaid sámi luonddugeavaheapmi/ luondduhálddašeapmi sierranas prográmmafágan studerenspesialiserema oahppoprográmma servodatfága ja ekonomiija prográmmasuorgái.

Sámediggi lea Oahpahusdirektoráhta ovddas jorgalahttán davvisámegillii ja kvalitehtasihkkarastán Oahppoplánačoakkáldaga Máhttolokten – Sámi oahppoplánaid. Buot dohkkehuvvon oahppoplánat leat dál jorgaluvvon davvisámegillii ja sámegiel fága oahppoplánat leat jorgaluvvon maiddái julev- ja lullisámegillii.

2.9.3 Gelbbolašvuođalokten

Sámediggi lea ožžon lassijuolludeami Oahpahusdirektoráhtas gelbbolašvuođaloktemii Máhttolokten – Sámi oktavuođas. Juolludeami ulbmil lei movttiidahttit gelbbolašvuođaloktemii mii ovddida sámi giela ja kultuvrra. Ovttas Sámi allaskuvllain lea álggahuvvon bargu plánet lassioahpu vuođđoskuvlla ja joatkkaskuvlla oahpaheddjiide ja fágalaš jođiheddjiide ja oahppofitnodagaid bagadalliide.

Sámediggi lea juohkán oktiibuot 10 stipeandda alit ohppui, čuovvovaš juhkosiin: okta julevsámegillii, guhtta lullisámegillii, okta realfágaide, okta praktihkalaš-estehtalaš fágaide ja okta eare­noamášpedagogihkkii.

Sámediggi lea juohkán stipeandda 415 oahppái geain lea sámegiella fágan joatkkaskuvllas. Dáin lea 192 oahppis sámegiella 1. giellan ja 216 oahppis sámegiella 2. giellan ja čieža oahppis lea sámegiella válljenfágan.

2.9.4 Konferánssat

Sámediggi lea ovttas Sámi allaskuvllain ja Finnmárkku, Romssa ja Nordlándda fylkkamánniiguin lágidan sámi skuvlakonferánssa Værnesas. Konferánssa oaivefáddan lei guovttegielalašvuohta ja sámegiela ealáskahttin. Konferánssas ledje sullii 170 oassálasti. Lágádusat ja eará oahpponeavvobuvttadeaddjit ja veahkkeneavvuid lágideaddjit ledje bovdejuvvon doallat čájáhusa konferánssas. Konferánssas sámi bajásšaddama birra Romssas ja mánáidgárdekonferánssas Harstadas lei Sámedikkis oahpponeavvočájáhus. 

Sámediggi oassálastii Statped:a riikakonferánssa «Fagtorget 2007» prográmmakomiteas. Riikakonferánsa lágiduvvui Romssas.

2.9.5 Oahpponeavvoráhkadeapmi

Sámediggi árvvoštallá iežas doarjjaortnegiid jahkásaš bušeahta ođasmahttinplána mielde. Oahpponeavvoráhkadeami reaidoruđat sirdojuvvojedje jagis 2000 Máhttodepartemeanttas Sámediggái. Sámediggi ii leat dan rájes nu bearehaga rievdadan ruđaid hálddašeami, earret dan ahte leat heaitán ieža buvttadeames oahpponeavvuid. Sámedikki vásáhusat jagi 2000 rájes leat mielddisbuktán vuorjašumi sámi oahpponeavvuid buvttadeami, ráhkadeami ja gárvvisteami beaktilvuođa hárrái. Finnut Consult AS lea Sámedikki ovddas árvvoštallan sámi oahpponeavvuid doarjjaortnega áigodahkii 2000 – 2005. Dát árvvoštallan lea oassin das mii lea vuođđun Sámedikki oahpponeavvoráhkadeami strategalaš plánii boahtteáiggis ja Sámedikki jahkásaš bušeahta vuoruhemiide. Strategalaš plána bargu lea álggahuvvon.

Sámedikkis lea jeavddalaš oktavuohta oahpponeavvobuvttadeddjiiguin, ja lea jagis 2007 doallan ovttasbargočoahkkimiid viđain lágádusain.

Jagis 2007 leat oktiibuot 40 oahpponeavvu gárvvistuvvon. Dain leat čieža digitála oahppo­neavvu, muđui leat girjjit dahje fáddágihppagat. Dáin oahpponeavvuin leat gávcci lullisámegillii, guokte leat julevsámegillii ja earát leat davvisámegillii.

Jagis 2007 lea juolluduvvon ruhta 48 prošektii, juhkkojuvvon 14 digitála oahpponevvui ja muđui deaddiluvvon oahpponeavvuide. Dáin leat 40 vuođđooahpahussii ja gávcci mánáidgárdái. Leat álggahuvvon čieža prošeavtta lullisámegillii ja vihtta julevsámegillii, muđui davvisámegillii. Julevsámegiel prošeavttain galget guovtti prošeavttas ráhkaduvvot oahpponeavvut máŋgga jahkeceahkkái, oktiibuot čieža ceahkkái sámegielas nubbin­giellan. Ovtta lullisámegiel prošeavttas galget ráhkaduvvot oahpponeavvut njealji jahkeceahkkái sámegielas nubbingiellan. Stuorámus prošeakta davvisámegielas lea oahpponeavvuid ja neahttaresurssaid ráhkadeapmi jahkecehkiide 5.-10. ja joatkkaskuvlla cehkiide Jo1 ja Jo2.

2.9.6 Oahpahusláhka ja láhkaásahusat

Sámediggi lea buktán gulaskuddancealkámuša mánáidgárddi ulbmila rievdadusevttohussii ja evttohussii rievdadit oahpahusa ulbmila. Sámediggi doarju dan ahte mánáidgárddi ja oahpahusa ulbmilparagráfa huksehus galgá oktiivástidit, ja ulbmil ii galgga earuhuvvot gaskal vuođđoskuvl-la ja joatkkaoahpahusa. Sámediggi oaivvilda ahte váhnemiid vuđolaš riekti ja ovddasvástádus mánáideaset bajásgeassimii ja oahpahussii ferte deattuhuvvot ja čielgasit boahtit ovdan ulbmila álggus. 

Sámediggi lea buktán gulaskuddancealkámuša oahpahuslága láhkaásahusa rievdadusaid evttohussii mat gusket ovdaskuvlaoahpaheddjiid ja vuođđoskuvlla oahpaheddjiid gelbbolašvuođagáibádusaide.

Sámediggi lea Máhttodepartementii čujuhan dárbbu ođasmahttit oahpahuslága 6. kapihttala mii guoská earret eará sámi mánáid oktagaslaš vuoigatvuhtii oahpahussii sámegillii. Sámediggi lea bajidan Sámedikki mearrádusa ahte sámi mánáin olggobealde sámegiela hálddašanguovllu galgá ja ferte leat vuoigatvuohta sámi oahpahussii maiddái sámegillii vuođđo- ja joatkkaskuvllain. Sámeláhka ferte rievdaduvvot dainna lágiin dát vuoigatvuođat sihkkarastojuvvojit. Sámediggi lea oassálastán bargojoavkkus maid Máhttodepartemeanta lei nammadan, gos leat árvvoštallan stádalaš sámi joatkkaskuvllaid boahtteáigge hálddašanovddasvástádusa. Bargojoavku lea lassin dán bargui, buktán ođasmahttinevttohusa oahpahuslága 6. kapihttalii sámi oahpahusa birra ja lága láhkaásahusaide. 

Sámediggi lea golmma davimus fylkka fylkkamánniiguin ovttas ráhkadan diehtogihppaga «Sámegieloahpahus vuođđooahpahusas Máhttolokten». Gihppagis leat dieđut sámegiel oahpahusa birra, rutiinnaid birra go ohcá diimmuid sámegiel­oahpahussii, molssaevttolaš oahpahusvugiid birra ja oahppoplánaid birra.

2.9.7 Sámi váhnenáirras Vuođđoskuvlla Váhnenlávdegoddái (FUG)

Sámediggi lea Máhttodepartementii evttohan sámi áirasiid FUG:ii danin go addojuvvo oahpahus maiddái sierra sámi oahppoplánačoakkáldaga mielde ja váhnemiid váldoovddasvástádus mánáid oahpahussii lea čielgasit nannejuvvon sihke mánáidlágas ja oahpahuslágas. FUG galgá bargat dan ala ahte dát láhkanjuolggadusat ožžot duohta sisdoalu, ja ahte skuvla áimmahuššá ahte váhnemiin lea duohta oassálastinvejolašvuohta.