Mearriduvvon Gonagaslaš julggaštusas beaivád. 21.01.2011 láhkavuođđudusas geassemánu 17.b.2005 nr.85 eana- ja luondduriggodagaid vuoigatvuođaid birra Finnmárkk fylkkas §28, láhka beaivád. geassemánu 23.b.1888 Deanučázádaga bivdovuoigatvuođaid birra ja láhka beaivád.miessemánu 15.b.1992 nr.47 luossaguliid ja jávreguliid birra jna.
Kapihttal 1 Álgomearrádusat
§ 1 Báikkálaš doaibmaguovlu
Dát láhkaásahus gusto daidda osiide Deanučázádagas Norggas gosa luossa goargŋu.
§ 2 Áigumuš
Áigumuš dáinna láhkaásahusain lea ásahit Deanučázádaga guolle ja guolásteami báikkálaš hálddašeami, ja láhčit diliid nu ahte čázádaga hálddašeapmi sihkkarastá guollemáddodagaid Deanus, luonddueaktun ássamii ja doalahit sámi kultuvrra.
Láhkaásahus galgá fuolahit guolástanvuoigatvuođalaččaid sierranas vuoigatvuođaid vrd.§3, báikkálaš olbmuid vuoigatvuođa oaggut vrd.§4 ja earáid vejolašvuođa oaggut vrd.§5
Kapihttal 2 Guolástanvuoigatvuohta ja oaggunvejolašvuohta
§ 3 Guolástanvuoigatvuođalaččat
Guolástanvuoigatvuođalaččat, lága mielde beaivád. geassemánu 23.b. 1888 Deanučázádaga guolásatanvuoigatvuođaid birra, leat olbmot geat gilvet ja láddjejit unnimusat 2000 kg suoinni dahje seamma ollu eará groavafuođđariid jahkái iežas eatnamis dahje áigodatšiehtaduvvon láigoeatnamis mii lea vuollil guokte kilomehtera eret luossajogas mii lea oassin Deanučázádagas dahje dan oalgejogain ja ahte son ássá opmodaga alde dahje dan lahka. Bivdovuoigatvuohta fátmmasta buot guollešlájaid ja daid bivdosiiguin mat áiggis áigái leat lobálačča.
Jus máŋga olbmo dollet oktasaš eanadoalu mas lea guolástanvuoigatvuohta, de lea dušše nuppis vuoigatvuohta firpmiin bivdit vrd.§7.
Dušše ovtta olbmos juohke dállodoalus lea guolástanvuoigatvuohta. Muhto dat ii leat hehttehussan ahte muhtun eará olmmoš dállodoalus sáhttá čađahit bivddu. Go sierranas sivat leat, de sáhttá Deanučázádaga guolástanhálddahus miehtat dasa ahte vuoigatvuohta muhtun áigái addojuvvo eará olbmui go sidjiide geat gullet dállodollui.
Guolásteapmi čuožžobivdosiin, nuhtiin ja golgademiin (fierbmebivdu) galgá dušše čađahuvvot dan johkaoasis maid Deanučázádaga guolástanhálddahus čájeha. Dábálaččat galgá guolásteapmi čađahuvvot ássanbáikki lahka mii lea guolástanvuoigatvuhtii vuođđun.
Dán mearrádusa mielde sáhttá guolástanvuoigatvuođa massit go eavttut eai šat devdojuvvo.
Vuoigatvuođa guolástit firpmiiguin sáhttá láigohit jahkái olbmuide geat ásset deanuleagis go buot avádaga guolástanvuoigatvuođalaččat leat ovttaoaivilis. Dákkár láigoheapmi galgá dieđihuvvot Deanučázádaga guolástanhálddahussii.
§ 4 Vuoigatvuohta oaggumii (stákkuin bivdit)
Vuoigatvuohta oaggut, vrd.§9, leat olbmuin geat ásset Deanu dahje Kárášjoga gielddas. Seammá vuoigatvuohta leat olbmuin geat ásset Deanučázádaga oalgejogaid bálddas gosa luossa goargŋu Guovdageainnu suohkanis. Boazodoallit geat eai oro dáid guovlluin lea vuoigatvuohta oaggut go sis lea boazodoallu johkaguovllus.
§ 5 Beasatvuohta oaggut
Olbmuin geain ii leat vuoigatvuohta oaggut vrd.§4, ožžot lobi oaggut go mákset guolástankoartta ja daid ráddjejumiid siskkabealde mat čuvvot 3. kapihttalis.
Kapihttal 3 Hálddašeapmi
§ 6 Deanučázádaga guolástanhálddahus
Báikkálaš guolástanhálddašanorgána, Deanučázádaga guolástanhálddahusas, galgá leat ovddasvástádus hálddašit čázádaga guliid ja guolásteami, ja dasa gullá lágidit bivddu ja vuovdit guolástankoarttaid, gozihit guollemáddodagaid, guolásteami geahču, sálašdieđiheami ja diehtojuohkkima.
Deanučázádaga guolástanhálddahusas galget leat 9 lahtu ja sis galget leat persovnnalaš sadjásaččat. §3’ vuođul válljejit guolástanvuoigatvuođalaččat 5 lahtu oktasaščoahkkimis vrd. §8. Deanu ja Kárášjoga gielddat válljejit 2 lahtu goabbáge oktan persovnnalaš sadjásaččain olbmuid gaskkas geain lea oaggunvuoigatvuohta, muhto eai leat vuoigatvuođat §3’mielde.
Lahtut galget nammaduvvot skábmamánu loahpa rádjái válgajagis, ja sáhttet molsojuvvot doaibmaáigodagas.
Mearrádusat §§ 9,10,11,12,13 ja 14 mielde gáibidit čielga eanetlogu(2/3). Seammá gusto maiddái bušeahttamearrádusaide.
Doaibmaáigi lea 4 jagi ja čuovvu gielddaválgaáigodagaid. Deanučázádaga guolástanhálddahus vállje jođiheaddji ja nubbinjođiheaddji. §3’mielde válljejit guolástanvuoigatvuođalaččat jođiheaddji áigodahkii dan rájes go hálddašanorgána ásahuvvo gitta vuosttas olles áigodaga lohppii. Dan maŋŋá galgá jođiheaddji ja nubbinjođiheaddji ođasmahttojuvvot juohke nuppi jagi luossareiveeaiggádiid áirasiid ja gielddaidváljjejuvvon áirasiid gaskkas.
Deanučázádaga guolástánhálddahus galgá hálddašit guliid ja guolásteami čázádagas dán láhkaásahusa mearrádusaid mielde ovttavásttolaččat áigumušmearrádusain mat čužžot luossaguolle ja jávreguolle lága birra beaivad. miessemánu 15.b. 1992 nr.47 ja lágas Finnmárkku fylkka eana ja luondduriggodagaid vuoigatvuođaid ja hálddašeami birra beaivád.geassemánu 17.b 2005 nr.85
§ 7 Fierbmebivddu hálddašeapmi
Fierbmebivdiin oaivvilduvvo guolásteapmi joddo- dahje meardebuođuin, njaŋggofirpmiin, golgadagain ja nuhtiin.
Deanučázádaga guolástanhálddahus vrd.§6, sáhttá juohkit joga avádagaide gos dihto guolástanvuoigatvuođalaččat sáhttet guolástit. Avádatjuohkin ja bivdosajiid juokin galgá geahčaduvvot juohke njealját jagi, maŋŋá go guolástanvuoigatvuođalaččat leat beassan buktit čealkámušaid oktasaščoahkkimis vrd.§8.
Juohke bivdoguovllus lágidit guolástanvuoigatvuođalaččat ieža guolásteamiset. Deanučázádaga hálddašeapmi sáhttá addit lagat njuolggadusaid mo bivdoguovlluin galget lágidit guolásteami. Jus bivdoguovllu čoahkkimis jienasteamit leat dássálagai, de mearrida Deanučázádaga guolástanhálddahus.
Guolástanvuoigatvuođa eavttuid gažaldagaid mearrida Deanučázádaga guolástanhálddahus. Seammá gusto maiddái jus badjána riidu guolástanvuoigatvuođalaččaid gaskkas guolásteami čađaheami birra, jos ášši ii mearriduvvo bivdoguovllu čoahkkimis.
Deanučázádaga guolástanhálddašeapmi galgá doalahit bivdoguovllujuoguin ollislaš gova, ja maiddái guolástanvuoigatvuođalaččaid badjel daid iešguđet bivdoguovlluin.
Bivdovuoigatvuođa duođašduššan čállá Deanučázádaga guolástanhálddahus juridihkalaš čállosa juohke bivdovuoigatvuođalažžii, mas vuoigatvuođa eavttut ja čađaheapmi lea váldon mielde.
§ 8 Guolástanvuoigatvuođalaččaid oktasaš čoahkkin
Guolástanvuoigatvuođalaččaid oktasaš čoahkkin vrd.§3, dollojuvvo oktasaš čoahkkimin Deanu ja Kárášjoga gielddain unnimus juohke njealját jagi masa Deanučázádaga guolástanhálddahus gohčču. Oktasaščoahkkin vállje guolástanvuoigatvuođalaččaid áirasiid Deanučázádaga guolástanhálddahussii.
Deanučázádaga hálddahusa oktasaš čoahkkin gos lávdegotti áirasat válljejuvvojit, dollojuvvo ovdal skábmamánu loahpa seamma jagi go gielddaválga dollojuvvo.
Oktasaš čoahkkin sáhttá buktit cealkámušaid buot gažaldagaide mat váikkuhit guliide ja guollebivdui.
§ 9 Oagguma hálddašeapmi
Stággobivdduin oaivvilduvvo oaggut stákkuin, mas lea giehtaduorgu, gáttis dahje fatnasis go lea oastán guolástankoartta.
Deanučázádaga guolástanhálddahusas lea ovddasvástádus vuovdit guolástankoarttaid, ja mearridit koartahattiid norggabeale oalgejogain ja čázádaga vuolit oasis mii gullá Norgii. Guolástankoartahaddi olbmuide geat ásset Deanu- ja Kárášjoga gielddas ja Deanujoga oalgejogaid siste, maiddái Guovdageainnu suohkanis, galgá leat hálbi. Seammá gusto boazodoalliide geain lea oaggunvuoigatvuohta láhkaásahusa §4’ mielde.
§ 10 Guolásteami gáržžideapmi
Jus guollemáddodagaid dahje guolásteami čađaheapmi dan gáibida, de sáhttá Deanučázádaga guolástanhálddahus gáržžidit guolásteami lobiid dan ektui mii čuožžu láhkanjuolggadusain beaivád. miessemánu 15.b. 1992 nr.47 luossaguliid ja jávreguliid birra jna., dahje lihtodusas Suomain beaivád. guovvamánu 24.b. 1989. Gáržžideapmi sáhttá dahkkot váikkuhussan buohkaide dahje dušše muhtun joavkkuide, norgga beale oalgejogain ja vuolit oasis deanu čázádagas mii Norgii gullá.
Deanučázádaga guolástanhálddahus sáhttá seammá eavttuin ja seammá guovlluin ráddjet guolástankoartavuovdima.
§ 11 Sisaboađut ja doaimmat
Guolástankoarttaid vuovdima sisaboađuid geavaha Deanučázádaga guolástanhálddahus njuolggadusaid ulbmiliid vuođul, vrd. § 2, gozihit guollemáddodagaid, láhčit guolásteami, johkabearráigeahččiide ja hálddahussii.
Guolástankoarttaid vuovdima ruđat galget biddjot váldeháldofondii Deanučázádaga guolástanhálddahusa várás. Váldeháldofoanda galgá geavahuvvot ruhtadit hálddašanásahusa mearriduvvon doaimmaid.
Oassi doaibmaruđain guoski jahkái galget biddjot várrejuvvon fondii sihkkarastit boahtte áiggi hálddahusa ja doalu. Foandda maid sáhttá geavahit liigevirolaš doaibmabijuide, ja galgá dakkár oktavuođain foandda hukset fas dan dássái mas lei nu jođánit go vejolaš.
Geavakeahtes doaibmaruđat guoski jahkái galget juogaduvvot nu ahte 75% manná guolástanvuoigatvuođalaččaide, vrd. §3, ja 25% váldeháldofondii.
Duođaštuvvon várddus vuvdojuvvon jándor- ja jahkeguolástankoarttain lágiduvvo Finnmárkku fylkkamánnii skábmamánu 15.b.sisa juohke jagi. Rádjaguovllu koartavuovdinsisaboađut maid galget duođaštuvvot.
Deanučázádaga guolástanhálddahus lea geatnegahtton buktit rehketdoalu ja dárkkástusa.
§ 12 Geahčču
Deanučázádaga guolástanhálddahusas lea ovddasvástádus lágidit guolástanbearráigeahču. Dan oasis gokko čázádagas lea riikkarádjá galgá geahčču čađahuvvot ovttasráđiid Finnmárkku Fylkkamánniin.
Kapihttal 4 Loahpalaš mearrádusat
§ 13 Šiehtadus Suomain
Šiehtadallamiid vuolde gaskkal Norgga ja Suoma stáhta Deanučázádaga guolásteami birra, galgá Deanučázádaga guolástanhálddahus nammadit guokte áirasa šiehtadallanlávdegoddái, ovtta guolástanvuoigatvuođalaččain ja ovtta oagguin §4’ mielde.
Regiovnnalaš šiehtadallamiin Suomain guolástannjuolggadusaid ja guolástankoartahattiid birra guossebivdiide, galgá Deanučázádaga guolástanhálddahus nammadit guokte áirasa šiehtadallanlávdegoddái seammá vuogi mielde go vuosttas oasis.
§ 14 Biehttalit guolásteamis
Mearrádusaid rihkkun mat dán láhkaásahusas leat biddjon dahje mii maid nannejuvvo lágas beaivád. miessemánu 15.b 1992 nr.47 luossaguliid ja jávreguliid birra jna. dahje suohpamušain mii Suomain lea dahkkon guovvamánu 24.b. 1989, sáhttá Deanučázádaga guolástanhálddahus mearridit ahte bivdovuoigatvuođalaš dahje eará guolásteaddji galgá biehttaluvvot bivdimis Deanučázádagas guovtti jagi rádjái. Jus rihkkun geardduhuvvo dahje lea sáhká duođalaš rihkkumis, de sáhttá son biehttaluvvot bivdimis gitta viđa jagi rádjái.
§ 15 Áššemeannudeapmi ja váidalus
Deanučázádaga guolástanhálddahussii gusto hálddahusláhka beaivád. guovvamánu 10.b.1967 kapihttal II vierismeahttunvuođa birra, §11 bagadangeatnegasvuođa birra, §11a áššemeannudanáiggi ja gaskaboddosaš vástádusa birra ja §§13:s gittá 13f rádjái jávohisvuođageaskku birra.
Deanučázádaga guolástanhálddahus galgá addit sidjiide geain leat guolástanvuoigatvuođat dieđu ovddalgihtii ja vejolašvuođa buktit cealkámuša hálddáhuslága §16 mielde ovdal go mearrádusat dahkkojit main sáhttet leat rievttálaš dahje duođalaš váikkuhusat sidiiide.
Deanučázádaga guolástanhálddahusa áššebáhpárat leat almmolačča njuolggadusaid mielde mat čužžot almmolašvuođalágas beaivád. miessemánu 19.b. 2006 nr.16. Jus áššebáhpáriid, dokumeanttaid biehttalit geahččamis, sáhttá beasatlašvuođa gážaldaga váidalit Luondduhálddahusa direktoráhtii.
Váidalus Deanučázádaga guolástanhálddahusa mearrádusaide mat leat mearrideaddji vuoigatvuođaide ja geatnegasvuođaide ovtta dahje máŋgga olbmui vrd. §§7, 9, 10 ja 14, mearrida Luondduhálddahusa direktoráhta. Direktoráhta sáhttá iskkadit buot beliid ovtta áššis, muhto ii sáhte iežas doaibmabijuin rievdadit mearrádusa maid Deanučázádaga guolástanhálddahus lea dahkan.
§ 16 Riidočoavdin ja geavahanvuogádagat
Riidu guolástanvuoigatvuođaid alde §§ 3 ja 4 mielde mearrida eanajuohkinriekti dahje diggegoddi.
Eanajuohkinriekti dattege sáhttá mearridit geavahanvuogádagaid guolástanvuoigatvuođalaččaid gaskkas eanajuohkinlága § 2 c nr. 1 mielde.
Riiddut guolástanvuoigatvuođalaččaid gaskkas §§ 7, 9 ja 10 galgá Deanučázádaga guolástanhálddahus vuos geahččalit čoavdit.
§ 17 Fápmuibidjan
Dát láhkaásahus biddjo fápmui dakkaviđe. Seammá áiggi heaittihuvvo Gonagaslaš julggaštus beaivád. cuoŋománu 1.b. 1911 mearrádusaid birra mat gusket vugiide ja eavttuide mo guolástanvuoigatvuođat galget čađahuvvot Deanučázádagas.
