04.06.2008 - 5. jahkegeardi - Ođđasat sámepolitihkas
Stuorradiggedieđáhusa ovdanbuktin
Stáhtaministtar Jens Stoltenberg ja bargo- ja searvadahttinministtar Bjarne Håkon Hanssen almmuheigga stuorradiggedieđáhusa sámepolitihka birra miessemánu 30. beaivvi Sámedikki dievasčoahkkimis Kárášjogas. Soai asttaiga maiddái čoahkkimastit sámediggeráđiin ja galledit Kárášjoga dearvvašvuođaguovddáža.
- Lean erenoamáš ilus galledit Sámedikki seamma beavvi go bargo- ja searvadahttinministtar buktá ovdan ráđđehusa stuorradiggedieđáhusa sámepolitihka birra – jure juste dáppe Kárášjogas ja Sámedikkis, dajai Jens Stoltenberg sártnistis Sámediggái go son vuosttaš gearddi galledii Kárášjoga virggálaččat.
Stáhtaministara sártni maŋŋá almmuhii Bjarne Håkon Hanssen stuorradiggedieđáhusa sámepolitihka birra, ja dieđáhus čalmmusta árgabeaivválaš politihka; sámi geavaheaddji deaivvadeami almmolaš hálddahusain. Giella ge deattastuvvo dehálažžan dieđáhusas, ja sámegiela doaibmaplána lea okta doaibmabijuin. Maiddái oahpahus, Sámedikki dadjamus, ealáhusovddideapmi ja árvoháhkan, rájáidrasttideaddji ovttasbargu ja davviguovlopolitihkka leat guovdilis fáttát stuorradiggedieđáhusas.
Hans Haugli, Jens Stoltenberg ja Bjarne Håkon Hanssen. Govva: Hanne Klemetsen, Sagat.
Stoltenberg ja Hanssen beasaiga vásihit beaivválaš politihka geavadis galledettiin Kárášjoga dearvvašvuođaguovddáža maŋŋágo dieđáhus lei buktojuvvon ovdan ja preassa lei beassan divvut gažaldagaid. Kárášjoga sátnejođiheaddji, Kjell Sæther, válddii sudno vuostá ja oahpistii sudno guovddážis. Soai asttaiga dearvvahit guovddáža máŋga geavaheaddji, ja vel háleštit dan bargiiguin. Dearvvašvuođaguovddáža eanaš geavaheaddjit hállet dušše sámegiela, ja danne lea gáibádus ahte bargit ge hálddašit sámegiela. Danne háhká guovddáš sámegielalaš bargiid Suomas, ja vel lágida oahpahusa daidda bargiide geat eai hála sámegiela.
Stáhtaministara galledeapmi Kárášjogas loahpahuvvui lunšačoahkkimiin sámediggeráđiin, ja Bjarne Håkon Hanssen fas bázii go áiggui galledit Kárášjoga NAV-kontuvrra – mii maiddái lea geavatlaš beaivválašpolitihka ovdamearka. Kontuvra ásahuvvui skábmamánus 2007 ja nákce bures fállat bálvalusaid sihke dáro- ja sámegillii, go gávccis logi bargis leat sámegielagat.
Hanssen fáruinis beasai gullat kontuvrra barggu birra, man ulbmil lea addit bures doaibmi guovttegielat bálvalusfálaldaga, geahpidit sosiálaveahki vuostáiváldiid logu ja čuovvolit áššehasaid nu ahte sii Bjarne Håkon Hanssen, Mari Moen, Jan Terje Nedrejord ja farggabut fas máhccet doibmii.
Raimo Valle
_____________________________________________________________________________________________
Ráđđehus áigu eambbo bidjat iežas bargolistui sámi geavaheddjiid dili go deaivvadit almmolaš hálddahusaiguin ja bálvalusdoaimmaiguin. Jos sámi álbmogii galget leat buorit ja norgalaččaiguin muđui ovttadássásaš bálvalusfálaldagat, de gáibiduvvo ahte almmolaš doaimmat dovdet sámi dilálašvuođaid mat gullet sin doaibmansurggiide.
St.dieđ. nr. 28 (2007–2008) Sámepolitihkka
– Almmolašvuohta ferte čeahpput meannudit sámi geavaheddjiiguin maiguin deaivvadit árgabeaidilis. Dat lea dehálaš dannego das sorjá guđege sámi olbmo čálgu ja lágalaš oadjebasvuohta, cealká stáhtaministtar Jens Stoltenberg.
Sámepolitihka stuorradiggedieđáhusas ráđđehus čalmmusta dehálažžan nannet sámegiela ja buoridit sámegielalaš dieđuid mat bohtet almmolaš hálddahusas ja bálvalusdoaimmain.
Ahte leat doarvái sámegielalaš ja kulturmáhtolaš bargit, lea eaktu jos sámi geavaheaddjit galget vásihit ahte bálvalusdoaimmain lea buorre dássi, ja jos fálaldagat galget leat doarvái buorit. Dát lea dakkár ovddasvástádus mii gullá buot almmolaš orgánaide, vaikko dan viidodat sáhttá rievddaldit.
Dearvvašvuođasuorggis lea omd. nu, ahte suohkan, suohkanat ja dearvvašvuođadoaimmahusat galget fuolahit dárbbašlaš dulkaveahki jos dearvvašvuođabargiin ii leat doarvái giellamáhttu. Go dearvvašvuođabargiin lea váillálaš giellaipmárdus, de dat sáhttá dagahit boastto divššu ja dan ahte bahás dávddat eai fuopmášuvvo doarvái árrat.
Dađistaga eanet almmolaš doaimmat leat heivehan iežaset fálaldagaid sámegielalaš geavaheddjiide ja sámi álbmogii oppalohkái. Seammás leat vel ain dálge ollu doaimmahusat, sihke suohkanat, stáhtalaš orgánat ja dearvvašvuođadoaimmahusat, mat eai leat doarvái heivehan iežaset, ja iskkadeamit čájehit dađe bahát ahte sámegielalaš máhttu lea váillálaš almmolaš orgánain. Nu lea dilli sihke sámegiela hálddašanguovllu siskkobealde ja olggobealde.
– Jos sámegillii galgá leat oadjebas boahtteáigi Norggas, de lea dárbu geahčadit sámegiela seailluhanbargguid oppalohkái, ja surggiid rájiin ja hálddahusdásiin beroškeahttá. Ráđđehus danne áigu bovdet Sámedikki ovttasbargat sámegiela doaibmaplánain, nu cealká bargo- ja searvadahttinministtar Bjarne Håkon Hanssen.
Loga sierra preassadieđáhusa doaibmaplána birra
Sámedikki sajádat
Ráđđehus áigu álggahit viiddis láhkabargguid mat čielggasmahttet Sámedikki formála sajádaga. Ráđđehusa áigumuš lea sihkkarastit Sámediggái duohtadilálaš váikkuhanválddi dain surggiin mat leat dehálaččat sámi servodahkii, ja čielggasmahttit Sámedikki friddja sajádaga.
Dan barggu lea áigumuš hukset daidda vásáhusaide mat leat Sámedikki ja stáhtalaš eiseválddiid gulahallamiin.
Loga sierra preassadieđáhusa Sámedikki iešheanalaš sajádaga birra
Muhtun doaibmabijut guovdilis servodatsurggiin
- Sámi divššohasaid vuoigatvuohta ja dárbu oažžut heivehuvvon bálvalusaid, lea dárbu ohcalit ja váldit vuhtii plánain, čielggademiin ja mearrádusain mat dahkkojuvvojit guvllolaš dearvvašvuođadoaimmahusain. Dearvvašvuođa- ja fuolahusdepartemeanta áigu seammás buoridit diehtojuohkima suohkanlaš ja fylkkasuohkanlaš bálvalusaid dáfus.
- Ráđđehus áigu kártet man muddui lea duohta ahte skuvlavážžiid vuoigtatvuođat oažžut dievas oahppofálaldagaid sámegielas eai ollašuva, ja dat vejolaččat galget buorránit. Máhttodepartemeanta ovddida máŋga doaibmabiju vuođđooahpahusa, oahpponeavvuid, rávesolbmuid oahpahusa ja sámi oahpaheddjiidohppui háhkama várás.
- Ráđđehus áigu nannet barggu nuortalaččaid/goltálaččaid gillii ja kultuvrii ávkin. Erenoamáš deaddu biddjojuvvo dasa, ahte buoridit rádjerasttideaddji ovttasbarggu davviriikkalaš ja davviguvllolaš dásis, ee. gielladoaimmaid, oahpahusa ja oahpponeavvuid, dutkama ja alit oahpahusa, mánáid ja nuoraid, ja ealáhusaid ovddideami oktavuođas. Ráđđehus áigu joatkit barggu mainna áigumuš leat oažžut áigái davvi¬riikkalaš sámekonvenšuvnna.
- Ráđđehus áigu láhčit dilálašvuođaid Sámediggái, vai sáhttá jođihit iešheanalaš kulturpolitihka, ja árvaluvvo ahte Sámediggi galgá oažžut ovddasvástádussan vuoruhit áigeguovdilis kulturhuksenprošeavttaid. Árvaluvvo váldonjuolggadussan ahte viessoláigoortnet geavahuvvo ođđa kulturviesuide maid Sámediggi vuoruha ja stáhta ruhtada.
- Ráđđehus dáhttu eambbo fuomášumi dasa, mo sámepolitihkalaš ulbmilat ja vuođđu¬duvvon vuoigatvuođat bohtet geavatlaš ávkin čálgostáhta ortnegiin ja fálaldagain, vai sámit sáhttet luohttit dasa, ahte sin dárbbut váldojuvvojit vuhtii.
- Stivrenráđđádallamiin mat leat stáhtalaš doaimmahusaiguin, ferte ulbmil leat oažžut oidnosii sámi dárbbuid. Dakkár áigumuš lea ee. Bargo- ja čálgoetáhta, guvllolaš dearvvašvuođa¬doaibmabijuid ja stáhtalaš mánáidsuodjalusa dáfus.
- Buoridit sámegielalaš fidnomáhtolaš olbmuid háhkama virggiide. Áigumuš lea oažžut áigái nu buori virgáiháhkanvuođu go vejolaš, ja movttiidit olbmuid váldit oahpu sámegielas buot dásiin. Ráđđehus áigu árvvoštallat doaibmabijuid mat buoridivčče rekruhttema alit oahpahussii mas ožžot máhtu sámegielas, omd. davvisámegiela, julevsámegiela ja lullisámegiela ovdakurssaid ja stipeandaortnegiid.
- Ollugat leat vásihan ahte lea váttis fidnet dulkaveahki. Ráđđehus danne áigu ovttasráđiid Sámedikkiin ja Sámi allaskuvllain geahčadit otnáš dulkabálvalusa ja árvvoštallat makkár doaibmabijuid lea dárbu álggahit vuođđudan dihte buresdoaibmi dulkabálvalusa.
- Stuorra dárbu lea lasse- ja joatkkaohppui sis guđet barget sámi dilálašvuođaide guoski almmolaš surggiin. Bargo- ja searvadahttindepartemeanta áigu ovttasráđiid áššeguovdilis departemeanttaiguin geahčadit makkár vejolašvuođat leat addit Sámi allaskuvlii eambbo váikkuheaddji sajádaga almmolaš surggiide guoski oahppofálaldagaid addi ásahussan, omd. oahpaheddjiide, dearvvašvuođa- ja fuollabargiide, almmolaš hálddahusaid áššemeannudeddjiide ja jođiheddjiide, politiijaide ja rihkkunbearráigehččiide, bargo- ja čálgoetáhtii.
Sámediggi lea ožžon dieđuid dán barggus mii lea leamaš stuorradiggedieđáhusain ja dan sisdoaluin. Sámedikkiin šaddet vel ráđđádallamat dieđáhusa doaibmabijuid duohtan deavdimis ja čađaheamis.
Ovddeš stuorradiggedieđáhus sámepolitihka birra biddjojuvvui ovdan jagi 2001 (St. dieđ. nr. 55). Lassdieđáhus bođii dasa jagi 2002 (St. dieđ. nr. 33).
_____________________________________________________________________________________________
Son sáhttá várra bosihastit dál, stáhtačálli Raimo Valle, go stuorradiggedieđáhus sámepolitihka birra lea almmuhuvvon. Son lea oainnat ollu iežas bargoáiggis geavahan bargat dieđáhusain dan rájes go nammaduvvui sámi áššiid stáhtačállin golggotmánus diibmá.
- Rukses/ruoná ráđđehusa dehálaš ulbmil lea addit nana ja buriid almmolaš bálvalusaid, ja nu galgá dilli leat sámi guovlluin ge. Munnje lea erenoamáš dehálaš mo čálgostáhta váldá vuostá sámegielalaš geavaheaddjiid, ja dat guoská sihke dearvvašvuođalágádussii, NAVii, skuvlalágádussii ja mánáidgárdái, dadjá Raimo. – Sámepolitihkka ferte čađahuvvot sihke báikkálaš ja guvllolaš dásis ge nu ahte lea vejolaš fállat dakkár bálvalusaid mat leat heivehuvvon sámi gillii ja kultuvrii buot surggiin main almmolaš bálvalusat fállojuvvojit. Aiddo dat čalmmustuvvo ge váldoáššin stuorradiggedieđáhusas.
Vaikko vel Raimo Valle ii leat leamaš stáhtačálli guhkit go badjelaš jahkebeali, de lea son rievtti mielde bargan sámepolitihkain oppa ráves agis. Eaktodáhtolaš barggu bokte studeantan ja máŋggalágan almmolaš bargojoavkkuid lahttun. Son lea Romssa fylkkasuohkanis ge eanaš bargan sámi áššiiguin, álggus sámekonsuleantan maŋŋá sámepolitihkalaš ráđđeaddin ja virggis sadjásaš stábahoavdan. Dan lassin son barggai oanehis áigodaga Sámedikki vuolitdirektevran. Sus lea sihke sámi ja kveana duogáš ja son dovdá bures kveana digaštallama ge Norggas.
Vaikko vel stuorradiggedieđáhus dál lea almmuhuvvon, de dat ii mearkkaš ahte stáhtačállis šaddet barggohis beaivvit. – Ain leat ollu hástalusat, dál mii áigut fuolahit ahte dieđáhusa doaibmabijut čađahuvvojit, earret eará ahte sámegiela doaibmaplána ráhkaduvvo. Seammás bargojuvvo vuoigatvuođaáššiiguin nu mo Davviriikkalaš sámekonvenšuvnnain, minerálalágain, luonddušláddjiivuođalágain ja Sámedikki ođđa válgaortnega láhkaásahusaiguin.
– Dat mii čuohcá čalbmái lea man viiddis saji sámi áššit leat ožžon ráđđehusvuogádagas, ja man dehálaš sajádat Sámedikkis lea dán vuogádagas. Konsultašuvdnaortnet lea buorre vuogáidahttinneavvu dán barggus, dadjá Raimo. Mii áigut dál viiddidit ortnega maiddái bušeahttaáššiide. Sus lea buorre gaskavuohta Sámediggái ja son dovdá eatnašiid dikkis ja hálddahusas máŋgga jagi lagaš ovttasabarggu geažil.
– Leaččan go son mun dat olmmoš gii lea leamaš eanemus dievasčoahkkimiin? Dat dievasčoahkkimat eai leat galle main mun in leat leamaš jagiid čađa, loahpaha stáhtačálli.
_____________________________________________________________________________________________
Gollegiella - davviriikkalaš sámi giellabálkkašupmi geigejuvvo goalmmát geardde čakčat 2008 sámeministariid ja sámediggepresidenttaid deaivvadeamis Helssegis skábmamánus. Giellabálkkašupmi addojuvvo ovttaskas olbmui dehe organisašuvdnii Norggas, Ruoŧas, Suomas dehe Ruoššas sámegiela ovddideamis.
Giellabálkkašumi leat ásahan sámeáššiin vástideaddji ministarat Norggas, Ruoŧas ja Suomas ovttas dáid riikkaid sámediggepresideanttaiguin. Bálkkašupmi geigejuvvui vuosttaš geardde jagi 2004, ja dat juhkkojuvvo juohke nuppi jagi. Bálkkašumi sturrodat lea 12 500 euro.
Giellabálkkašumi ulbmil
Giellabálkkašumi ulbmilin lea váikkuhit sámegiela ovddideapmái, gárggiidahttimii ja seailluheapmái Norggas, Ruoŧas, Suomas ja Ruoššas.
Gii sáhttá oažžut bálkkašumi?
Giellabálkkašupmi juhkkojuvvo ovttaskas olbmuide (maiddái joavkkuide) dehe servošiidda (omd. searvi, ovttastus, ásahus, instituhtta) mat leat earenoamážit bidjan návccaid sámegiela ovddideapmái, gárggiidahttimii dehe seailluheapmái. Giellabálkkašupmi sáhttá addojuvvot ovdamearkka dihte čálalaš, njálmmálaš dehe eará bargguin mat gusket hui viidát sierra servodatsurggiide. Bálkkašumi supmi sáhttá juogadit eanet go ovtta vuoitái.
Evttot kandidáhtat!
Ovttaskas olmmoš, joavku dehe searvvuš Norggas, Ruoŧas, Suomas ja Ruoššas sáhttá dahkat evttohusa jagi 2008 bálkkašumi vuoitin. Evttohus bálkkašumi vuoitin oktan čálalaš ákkastallamiin man guhkkodat oažžu leat eanemustá 1-2 siiddu, galgá ollet geassemánu 13. beaivvi rádjai dán čujuhussii:
Gollegiella - árvvoštallanlávdegotti čálli
Ellen Näkkäläjärvi
Sámediggi
Saarikoskentie 4
FIN-99870 ANÁR
FINLAND
_____________________________________________________________________________________________
Bargo- ja searvádahttindepartemeanta lea mearridan doarjut Sámiráđi 19. konferánssa 800 000 ruvnnuin. Konferánsa lágiduvvo Roavvenjárggas Davvi Suomas 2008 golggotmánus.Ráđđehusas lea ulbmilin ovddidit sámiid ovttastallama ja oktavuođaid riikarájiid rastá. Sámiráđi rádjerasttideaddji bargu čuovvu juste dán ulbmila, ja danin mii háliidit veahkehit vai 19. sámekonferánsa sáhttá lágiduvvot, dadjá stáhtačálli Raimo Valle.
Sámiráđđi lea ovttasbargoorgána Suoma, Norgga, Ruoŧa ja Ruošša sámi organisašuvnnaide, ja lea iešmearrideaddji sámi organisašuvdna (NGO). Sámekonferánsa, mii lágiduvvo juohke njealját jagi, lea Sámiráđi bajimus mearridanorgána. 19. sámekonferánsa lágiduvvo Roavvenjárggas 27.10 – 2.11.08, ja sámi kulturárbi lea váldofáddán.
- Sámekonferánsa lea leamašan dehálaš sámepolitihkalaš ovdáneapmái maŋŋel 2. máilmmisoađi ja dat lea ain hui dehálaš sámi organisašuvnnaide ja sáme- ja álgoálbmotpolitihkkii sihke sisriikkalaš, davviriikkalaš ja gaskariikkalaš perspektiivvas, dadjá Valle. ____________________________________________________________________________________________
Ođđasat sámepolitikas birra
Almmustahtii Bargo- ja searvadahttindepartementa, Sámi- ja minoritehtapolitihkalaš ossodat.
Ovddasvástideaddji doaimmaheaddji: Petter Drefvelin
Doaimmaheaddji: Hanne Lauveng - E-poasta: 
Bargo- ja searvadahttindepartementa
Poastačujuhus 8019 Dep, 0030 Oslo
