Ođđasat sámepolitihkas nr 2 - 2007

• Lasihit áŋgiruššama sámi ulbmiliidda 49 miljovnna kruvnnuin
• Árvoháhkanprográmma lotnolasealáhusaide sámi guovlluin
• Nannet árbevirolaš sámi máhtu
• Lassánan doarjagat sámi aviissaide
• Lasáhus sámi kulturulbmiliidda
• Eamiálbmotjulggaštus maid ON’a váldočoahkkin lea mearridan
• Oažžu ruđa čielggadit eamiálbmogiid iešmearridanrievtti geavatlaš vákkuhusaid
• 100 000 ruvdno sámi láhkagiela ráhkadeapmái
• Sámi ofelašprošeakta – buorre menestus

  Lasihit áŋgiruššama sámi ulbmiliidda 49 miljovnna kruvnnuin

Ráđđehus evttoha 2008 stáhtabušeahtas lasihit juolludemiid sierra sámi ulbmiliidda birrasiid 48 miljovnna kruvnnuin. Ollislaš áŋgiruššan jahkái 2008 lea birrasiid 753 miljovnna kruvnno. Sámedikki bušeahtta lassána 36 miljovnna kruvnno.

–Ráđđehussii lea dehálaš ahte sámi gielas, kultuvrras, ealáhus- ja servodateallimis lea oadjebas boahttevuohta Norggas. Bušeahttaevttohusas lea Ráđđehus fuolahan dettolaš lahkái lasihit juolludemiid sámi ulbmiliidda. Vuoruhuvvon doaibmabijuid gaskkas lean mun erenoamáš duhtavaš evttohusain ahte ásahit árvoháhkanprográmma lotnolasealáhusaide sámi guovlluin. Dáinna áŋgiruššamiin sávvá Ráđđehus veahkehit oažžut ođastemiid ja ođđafuomášemiid iešguđetlágan sámi ealáhusaide, dadjá stáhtaráđđi Bjarne Håkon Hanssen.

Sámediggái addojit juolludeamit máŋggaid departemeanttaid bušeahtain. Sámediggi gártá bušeahttaevttohusa mielde hálddašit sullii 311 miljovnna kruvnno sámi ulbmiliidda 2008:s.

Bargo- ja searvadahttindepartemeantta bušeahtas evttohit lasihit Sámedikki juolludemiid 27,3 miljovnna kruvnnuin jahkái 2008,  gitta 191,4  miljovnna kruvdnui. Juolludanevttohusas lea mielde 8,4 miljovnna kruvdno viessodiŋggaide ja biergasiidda dan oassái ođđa dieđaviesus Guovdageainnus maid Sámediggi galgá geavahit. Viidáset galgá 5 miljovnna kruvnno lassáneamis gokčat Snoasa suohkana ja Davvi-Trøndelága fylkkasuohkana eambbogoluid go viiddiduvvo sámegiela hálddašanguovlu nu ahte fátmmasta maiddái Snoasa suohkana 2008:s. Snoasa suohkana fátmmasteapmi lea dehálaš doaibmabidju nannet lullisámi giela, lullisámegiella lea ožžon lága bokte árvvu dássálagaid julevsámegielain ja davvisámegielain.

Ráđđehus čuovvola Soria Moria-julggaštusa, ja evttoha juolludit 6,5 miljovnna kruvnno 2008:s ásahit árvoháhkanprográmma lotnolasealáhusaide sámi guovlluin. Ráđđehus evttoha ruđaid juolludit Sámediggái mii galgá ovddasvástidit árvoháhkanprográmma hálddašeami. Árvoháhkanprográmma mihttomearri lea doarjut doaibmabijuid mat veahkehit ovddidit sámi ealáhusaid. Árvoháhkanprográmma berre maid fátmmastit nu ahte ovdánahttá sámi árbevirolaš duoji ealáhussan.

Kultur- ja girkodepartemeantta bušeahtas evttohit sámi kulturulbmiliidda lasihit 6,1 miljovnna kruvnno 2008:s, gitta 53,5 miljovnna kruvdnui. Juolludanevttohus fátmmasta doaibmaruđaid Nuõrttasaa'mi mu'zei Njávdámis masa Sámedikkis lea hálddašanovddasvástádus. Evttohus fátmmasta maiddái doarjjaruđaid dáidaga oastimii Davveoarjesámi museumsiidii (Sámi vuorkádávvirii). Juolludeapmi sámi kulturulbmiliidda leage dasto lassánan 21,4 miljovnna kruvnnuin golmma jagis. 

Dasa lassin lea kultur- ja girkodepartemeanta iežas bušeahtas evttohan juolludit ruđa guovtti sámi kulturvissui. Ođđa nuõrttasaa'mi mu'ze huksema nammii Njávdámis evttohit juolludit 9,7 miljovnna kruvnno. Dát huksenprošeakta álggahuvvui jagis 2007 ja galgá plána mielde leat gárvvis 2008:s. Viidáset lea ráđđehus evttohan 3 miljovnna kruvnno juolludit prošektet Ája Sámi guovddáža stuorideami ja ođastuhttima Gáivuonas.

Sámi aviissat mat ožžot preassadoarjaga Kultur- ja girkodepartemeantta bušeahtas leat aviissat mat ilbmet moddii vahkus. Go ilbmet dávjjibut, de dat veahkeha nannet aviissaid funkšuvnna diehtogáldun ja digaštangaskaoapmin sámi servodagas. Ráđđehus evttohage dasto lasihit doarjjaruđa juolludeami sámi aviissaide Kultur- ja girkodepartemeantta bušeahtas 5 miljovnna kruvnnuin jahkái 2008.

Ráđđehus áigu nannet Sámedikki sámi kulturmuito- ja kulturbirasbarggu. Danne evttoha lasihit doarjjaruđa sámi kulturmuitosuodjalanbargguide Birasgáhttendepartemeanta bušeahtas 1 miljovnna kruvnnuin 2008:s, gitta 3 miljovnna kruvdnui.

Ráđđehus hálida nannet barggu mii fuolaha árbevirolaš sámi máhtu Norggas ja evttoha juolludit 1,3 miljovnna kruvnno dán ulbmilii 2008:s. Leat maiddái evttohan lasihit juolludemiid Gáldui – Álgoálbmotvuoigatvuođaid gelbbolašvuođaguovddáš ja Boazodoalu riikkaidgaskasaš fága- ja gaskkustanguovddáš.

Bajilgovva  - juolludeamit sámi ulbmiliidda (1000 kr):

1 Ruhta sámi ulbmiliidda juogaduvvo maŋŋil. 
2 Ollislaš juolludeapmi sámi ulbmiliidda juogaduvvo maŋŋil.

Juolludeamit sámi áigumušaide 2008 stáhtabušeahtta

_____________________________________________________________________________________________

Ráđđehus čuovvola Soria-Moria-cealkámuša ja evttoha ahte 2008:s ásahuvvo árvoháhkanprográmma lotnolasealáhusaide sámi guovlluin.

Golut mat gullet prográmma ásaheapmái leat meroštallojuvvon leat 6,5 miljovnna ruvnno. Ráđđehus evttoha dáid ruđaid juolludit Sámediggái, mii oažžu ovddasvástádusa árvoháhkanprográmma hálddašit.

- Ráđđehus áigu dialogas, Sámedikkiin dál čakčat, čielggadit mot prográmma geavatlaččat galgá čađahit. Árvoháhkanprográmma ulbmil sáhttá ea.ea. leat doarjut doaibmabijuid mat ođastit ja ovdánahttet jávrreguollebivddu, luossabivddu, vuotnaguolásteami ja boazodoalloturismma. Árvoháhkanprográmmii berre maiddái fárrui ahte duodji galgá šaddat ealáhussan, dadjá bargo- ja searvadahttinministtar Bjarne Håkon Hanssen.

_______________________________________________________________________________________

Nannet árbevirolaš sámi máhtu

Árbevirolaš máhtu lea dehálaš bisuhit ja duođaštit go galgá bisuhit ja ovdánahttit sámi kultuvrra. Danin árvala ráđđehus várret 1,3 miljovnna ruvnno dán bargui 2008:s.

Sámi árbevirolaš máhttu lea hui dehálaš máhttu, mii lea lassin dábálaš akademalaš dutkamii. Dát lea vuđolaš máhttu boahtteáiggi ovdáneami ja innovašuvnna dáfus. Dakkár máhttu sáhttá leat mearrideaddji eaktun go galgá bisuhit ja ovdánahttit giela, kultuvrra ja ealáhusheivehemiid. Dilálašvuođaid galgá láhčit nu ahte sámegiella galgá eanet geavahuvvot orginálagiellan sámi dilálašvuođaid dutkamiin, earenoamážit go árbevirolaš máhtu birra dutkojuvvo, ja go dutkanbohtosiid galgá gaskkustit sámi geavaheddjiide ja birrasiidda.

Danin evttoha ráđđehus ahte árbevirolaš sámi máhtu bisuheami nannenbargui 2008 rájes ásahuvvo ođđa doarjjapoasta – kap. 681 poasta 74 – Doarjja sámi áigumušaide, duođašteapmái, gaskkusteapmái jv. Váldoáigumuš doarjjapoasttain lea doarjut doaibmabijuid maiguin galgá háhkat, vuogádahttit ja gaskkustit sámiid árbevirolaš máhtuid.

_____________________________________________________________________________________________

Lassánan doarjagat sámi aviissaide

Ráđđehus evttoha lasihit doarjagiid sámi aviissaide 5 miljon ruvnnuin, veahkkin beaivválaš sámi aviissa ásaheapmái.

Ii sáhte oppa mihtidit ge man mávssolaččat sámi aviissat leat demokráhtalaš digaštallmii ja giellaovddideapmái sámi servodagas. Ráđđehus atná vuođđun ahte beaivválaš sámi aviisa doaimmašii áibbas earaláhkai diehtojuohkingáldun ja digaštallanforan go dálá aviissat mat  almmuhuvvojit dušše moddii vahkkui.

Danne lea Ráđđehus mielas láhčit dilálašvuođaid dasa ahte sámi aviissat almmuhuvvojit dávjjibut ja evttoha lasihit doarjaga sámi aviissaide 5 miljon ruvnnuin. Dan oktavuođas áigu departemeanta ođđasit árvvoštallat preassadoarjagiid njuolggadusaid sámi aviissaid várás. Ášši máinnašuvvo lagabui boahttevaš stuorradiggedieđáhusas sámepolitihka birra.

_____________________________________________________________________________________________

Ráđđehus áigu buoridit Sámedikki vejolašvuođa doaimmahit árjjalaš kulturpolitihka. Danne evttohuvvo Kultur- ja girkodepartemeantta 2008 bušeahtas 6,1 miljon ruvdnosaš lassáneapmi sámi kulturulbmiliidda 53,5 miljon ruvdnui. Nu lea ge juolludus sámi kulturulbmiliidda lasihuvvon 21,4 miljon ruvnnuin golmma jagis.

Juolludusa sámi kulturulbmiliidda galgá Sámediggi hálddašit. Evttohussii 2008 várás gullet dat doaibmaruđat Nuortasámi museii Njávdámis, main Sámedikkis galgá leat hálddašanovddasvástádus. Evttohussii gullet maiddái ruđat oastit dáidagiid Davvioarjesámi museasiidii (Sámiid Vuorkádávviriidda).

Lea maid evttohuvvon juolludit ruđaid guovtti sámi kulturvistái Kultur- ja girkodepartemeantta 2008 bušeahtas. Ráđđehus lea várren 9,7 miljon ruvnno hukset ođđa Nuortasámi musea Njávdámii. Dát huksen álggahuvvui 2007:s ja galgá plána mielde leat gárvvis 2008:s. Viidáseappot lea ráđđehus evttohan juolludit 3 miljon ruvnno prošekteret Ája Sámi Guovddáža viiddideami ja rievdadeami Gáivuonas.

Juolludus sámi aviissaide lea evttohuvvon lasihuvvot 5 miljon ruvnnuin.

_____________________________________________________________________________________________

Eamiálbmotjulggaštus maid ON’a váldočoahkkin lea mearridan

Lea ilolaš ja stuorra beaivi sámiide ja eará eamiálbmogiidda miehtá máilmmi, lohká bargo ja searvádahttinministtar Bjarne Håkon Hanssen.

Julggaštusa ráhkadeapmi  leamaš proseassa mas  leamaš lagas ovttasbargu gaskal stáhtaid ja iešguhtetge eamiálbmotjoavkkuid.

- Odne čakčamánu  13. beaivvi, mearriduvvui eamiálbmotjulggaštus ON’a váldočoahkkin. Julggaštus ii leat čadni álbmoriektedokumeanta , muhto bidjá deaŧalaš eavttuid  bargui ovddosguvlui mearridit makkár vuoigatvuođat eamiálbmogiin leat. Julggaštus šaddá earenoamáš deaŧalaš geafes eamiálbmogiidda lullin geat leat eanemus marginaliserejuvvon joavkkut obba servvodagas, lohká stáhtaráđđi.

Julggaštusas leat mearrádusat mat gusket vuođđodárbbuide nugo biebmu, dearvvašvuohta ja oahppu, ja dasa lassin mearrádusat árbevirolaš resurssaid ja eatnamiid geavaheami birra.

-Norgga bealis čuovvu ráđđehus politihka sámiid guovdu eamiálbmotjulggaštusa, deattuha, sámeministtar Bjarne Håkon Hanssen.

Duogáš
Julggaštusa ráhkadeapmi leamaš proseassa mas leamaš lagas ovttasbargu gaskal stáhtaid ja iešguhtetge eamiálbmotjoavkkuid. Norgga  eiseválddit leat árjjalaččat searvan bargat eamiálbmotjulggaštusain dán rájes go álggahuvvui 1984:s. Ráđđehusa mihttomearri lea leamaš julggaštus mii sáhttá leat veahkkin nanneme máilmmi eamiálbmogiid riektesuodjaleami. Barggustis lea ráđđehusas leamaš lagas ovttasbarggu Sámedikkiin mii čađat lea leamaš ovddastuvvon norgga sáttagottis go leat šiehtadallan eamiálbmotjulggaštusa ON’as.

ON’a eamiálbmotráđđi doahttalii geassemánus 2006:s evttohuvvon eamiálbmotjulggaštusa maid bargojoavku maid Álbmoriektekommišuvnda lei ásahan buvttii. Go váldočoahkkima 3. lávdegoddi  lei gieđahallame dan skábmamánus 2006:s mearriduvvui ahte galge geahččalit mearridit julggaštusa ovdal čakčamánu loahpas 2007.

_____________________________________________________________________________________________

Oažžu ruđa čielggadit eamiálbmogiid iešmearridanrievtti geavatlaš vákkuhusaid

Eamiálbmogiid gelbbolašvuođaguovddáš – Gáldu -  lea ožžon ruđa čielggadit eamiálbmogiid iešmearridanrievtti geavatlaš váikkuhusaid. – Dát lea hirbmat gelddolaš ja ávkkálaš prošeakta, lohká stáhtačálli Berit Oskal Eira.

- Maiddái dan vuođul go ON’a váldočoahkkin mearridii ON-julggaštusa eamiálbmogiid birra čakčamánu 13. beaivvi, lea dát prošeakta deaŧalaš. Eamiálbmotjulggaštus bidjá deaŧalaš eavttuid bargui mearridit makkár vuoigatvuođat eamiálbmogiin leat, lohká  Berit Oskal Eira.

Gelbbolašvuođaguovddáš lea maiddái ohcan ruđa jorgalit ILO bagadusa ILO-konvenšuvnii 169 čearddaid birra iešráđđejeaddji stáhtain, dárogillii ja sámegillii. Departemeanta lea juolludan 173 000 ruvnno obbalaččat dáidda prošeavttaide.

_____________________________________________________________________________________________

100 000 ruvdno sámi láhkagiela ráhkadeapmái

- Sámegiella lea giella mas lea stuora sátneriggodat, muhto sámegillii gal dárbbaša ráhkadit ođđa juridihkalaš terminologiija, dadjá stáhtačálli Berit Oskal Eira.

Sámi juridihkalaš terminologiija ráhkadeapmi boahtá nannet sámegiela geavaheami riektelágádusas ja almmolaš hálddašeamis. Ráđđehus hálida dan vuođul ain doarjut Deanu gieldda Sámi láhkagiela prošeavtta, dadjá stáhtačálli.

Sámi láhkagiella prošeakta álggahuvvui 2006:s, Bargo- ja searvadahttindepartemeantta ja Sámedikki doarjagiin, ja gárvvistuvvon tearpmain almmuhuvvo listu dán čavčča. Prošeavtta nuppi muttus boahtá dát bargu jotkojuvvot ja Deanu gielddas lea ulbmilin riidolága vuođul ráhkadit juridihkalaš tearpmain ollislaš dáru-sámi sátnegirjji. Riidoláhka lea leamaš vuođđun bargui daningo dát lea deahálaš láhka mii sisttisdoallá ollu juridihkalaš tearpmaid mat beaivválaččat geavahuvvojit.

Prošeaktajoavkkus lea nanu gelbbolašvuohta, das leat fárus Romssá Universitehta, Sámedikki Sámi ealáhus- ja guorahallanguovddáža ovddasteaddjit, dasa lassin leat maiddái hárjánan jorgaleaddjit ja juridihkalaš fágaolbmot.

- Deanu gieldda prošeakta heive hui bures ráđđehusa ulbmiliidda ahte sámegiella galgá eanet ja aktiivvalaččat geavahuvvot.

_____________________________________________________________________________________________

Sámi ofelašprošeakta – buorre menestus

- Mu mielas lea čađat gaskka leamaš sámi ofelašprošeakta hui buorre. Dál go prošeavtta evalueren duođašta ahte dát bargovuohki lea menestuvvan ja heive bistevaš doaibman, de dihten dan juo ovdagihtii, muhto dat lea hui illudahtti – dadjá  Bargo- ja searvadahttindepartemeantta stáhtačálli Berit Oskal Eira.

Sámi ofelašprošeavtta ásahii departemeanta jagis 2004. Juohke jagi leat golbma sámenuora gazzan oahpu Sámi Allaskuvllas ja das maŋŋil finadan skuvllain juohkime dieđuid sámi kultuvrras, historjjás ja eallinvuogis. Dáinna lágiin leat sii beassan ságastallat seammaahkásaš nuoraiguin das movt lea eallit sámenuorran dán áiggi. Ráđđehusas lea dáhttu joatkit prošeavtta Sámi Allaskuvllas. 

Statskonsult lea Bargo- ja searvadahttindepartemeantta ovddas árvvoštallan prošeavtta. Árvvoštallan addá hui buori gova doaimmas, ja čájeha ahte ofelaččaid bargu lea leamaš hui buorre oahppa sihke oahpaheddjiide ja ohppiide. Oahpaheddjiid mielas ofelašdoaibma lea buorren ávkin jávkadit ovdagáttuid ja boasttuoainnuid mat olbmuin leat sámi kultuvrra ektui. Measta buot oahppit oaivvildit ahte lea leamaš ávkkálaš dieđu huksemis go ofelaččat leat finadan sin skuvllas.

Statskonsult fuomášahttá maid ahte soaittášii ávkin Ruŧŧii ja Supmii searvat ofelašdoibmii. Viiidáset Statskonsult dadjá ahte ofelašprošeavtta bargovuohki ja doaibma sáhttá maid geavahuvvot eará oktavuođain mas hálida gilvit dieđuid ja váikkuhit miellaguottuid.
 
Sámi allaskuvla lea juo ohcan ruđaid ovdaprošektii mas galget árvvoštallat prošeavtta viiddideami Ruŧŧii ja Supmii.
-Mis lea dáhttu juolludit ruđa ovdaprošektii, dadjá Oskal Eira. Mii áigut maid čavčča mielde doalvut ášši min davviriikkalaš departemeantakollegaide.

Loga raportta dáš (PDF)

_____________________________________________________________________________________________

Ođđasat sámepolitikas birra

 
Almmustahtii Bargo- ja searvadahttindepartementa, Sámi- ja minoritehtapolitihkalaš ossodat.

Ovddasvástideaddji doaimmaheaddji: Petter Drefvelin

Doaimmaheaddji: Hanne Lauveng - E-poasta:  

Bargo- ja searvadahttindepartementa
Poastačujuhus 8019 Dep, 0030 Oslo