Dán artihkkalis guorahallat muhtin beliid álgooahpahusas mat gullet bustávvaoahpahussii ja lohkan- ja čállinovdáneapmái.
Álgooahpahusa ulbmil lea ahte oahppit galget šaddat nu čeahpes lohkkin ahte nákcejit lohkat iešguđetlágan teavsttaid njuovžilit, ipmirdit sisdoalu ja ávkkástallat dieđuid maid ožžot logadettiin. Oahppit galget maid oahppat čállit čielga ja ipmirdahtti teavsttaid. Dađistaga galget maid oahppagoahtit dábálaš riektačállinnjuolggadusaid. Buohtalaga bustávvaoahpahusain fertejit oahppit maid bargat eará gielalaš ovdánahttinbargguid.
Oppalaččat
Lea dehálaš gozihit movt guđege oahppi álgolohkan ovdána. Oahppit dárbbašit buori ja máŋggabealát doarjaga ja hárjehallama. Sii galget sihke njálmmálaččat ja čálalaččat nákcet oaidnit ja gullat jietnadagaid ja čálamearkkaid oktavuođa. Dađistaga galgá maid máhttit máŋga jietnadaga ja čálamearkka čatnat oktii sátnin ja cealkkan.
Oahpaheaddjit berrejit dovdat guđege oahppi suopmana jietnadatvuogádaga ja movt dát sierrana sámegiela čállingielas. Lea dehálaš ohppiid dahkat diđolažžan ahte čállingiella lea soahpamuš, ja ahte čállingiella ii álo čuovo suopmana. Erenoamážit ferte oahpaheaddji čilget gokko suopmanis ja čállingielas leat erohusat ja movt dát čovdojuvvo čállingielas.
Lea dehálaš ahte oahppi hárjána čállit bustávaid riekta. Heajos dábiid sáhttá váttis jorgalit. Dán ferte oahpaheaddji diđolaččat ja systemáhtalaččat oahpahit ja bidjat áiggi hárjehallat. Lea buorre jus oahppit čálidettiin oidnet movt bustávaid galgá čállit, juogo bustávvaviesus dahje plakáhtas mas bustáva allodat, hápmi ja čállingeaidnu bures boahtá ovdan.
Oahppit berrejit juohke beaivvi juoidá lohkat. Álggos lea doarvái go leat ovtta dahje guokte bustáva lohkan. Dađistaga lassánit bustávat nu ahte šaddet stávvalat, sánit, cealkagat ja teavsttat. Lohkamuša heiveha guđege oahppi lohkangálggaid mielde.
Oahppi berrejit juohke beaivvi juoidá čállit. Jus oahppi lea unnán hárjánan čállit, de čállá iežas nama ja sáhttá maid bearraša ovdabustávaid čállit, ja dađistaga olles namaid. Ráhkat dilálašvuođaid goas lea lunddolaš čállit. Oahppit čállet omd. sárgumiidda namahusaid, diđožiid ja muittuhusaid, ja čállet iežaset vásáhusaid birra. Oahppit čállet sihke mahkáš-čállosiid, bustávaid, stávvaliid, sániid ja cealkagiid ja vaikko olles teavsttaid.
Oahppi berre juohke beaivvi beassat juoidá njálmmálaččat ovdanbuktit. Sii muitalit, vástidit gažaldagaide, čilgejit ja ovdanbuktet oaiviliid. Sii ságastallet eará ohppiiguin ja oahpaheddjiin. Vai oahppi ovdánahttá sihke giela ja njálmmálaš ovdanbuktima, lea dehálaš deattuhit ahte juohke oahppi galgá hábmet olles cealkagiid. Jus oahppit dušše vástidit ovttain dahje mottin sániin, de sáhttá oahpaheaddji bájuhit oaivila olles cealkagiin ja oalgguhit ohppit maid dahkat seamma.
Ovdamearkkat das maid oahpaheaddji árvvoštallá
Dás čuvvot muhtin momeanttat mat leat deaŧalaččat oahppi lohkan- ja čállinovdáneapmái. Juohke oahppi árvvoštallojuvvo sierra ja jeavddalaččat, vai sáhttá addit lassi veahki jus oahppi rahčá. Juohke bustáva árvvoštallá sierra.
Oahppi galgá máhttit:
1. gullat jietnadaga go lea akto, go daddjo sierra eará jietnadagain
2. gullat jietnadaga sáni álggus, gullat guđet sánit álget jietnadagain, gullat jietnadaga go lea gasku sáni ja sáni loahpas (dalle go jietnadat gávdno sáni loahpas)
3. dadjat jietnadaga akto
4. čállit bustáva mii gullá jietnadahkii
5. dovdat sihke stuorabustáva ja unnabustávaža
6. čállit bustáva čállingeainnu mielde, sihke stuorabustáva ja unnabustávaža
7. dovdat bustáva go oaidná dan ja máhttit dadjat bustávvii gullevaš jietnadaga
8. čájehit goal lea dihto jietnadahkii gullevaš bustávva go dat lea eará bustávaid gaskkas, omd. eará luovos bustávaid gaskkas dahje teavsttas.
9. čállit bustáva go gullá jietnadaga daddjon.
10. čállit jietnadahkii gullevaš bustávvaovttastumi :
- a. davvisámegielas omd. nj, lj, dj, ea, ie, uo, oa
- b. julevsámegielas omd. sj, nj, lj, ie, uo, oa,
- c. lullisámegielas omd. tj, ts, sj, ng, ie, uo, ue
11. čállit jietnadahkii gullevaš grafema go gullá jietnadaga daddjon eará jietnadagaid searvvis stávvaliin, sániin ja cealkagiin
- a. go gullo sáni álggus
- b. go gullo sáni gasku
- c. go/jus gullo sáni loahpas
12. gávdnat sániid mat álget jietnadagain
Árvvoštallan
Dá čuovvu skovvi ovdamearka man oahpaheaddji sáhttá atnit go galgá árvvoštallat oahppi barggu dihto bustávain ja jietnadagain, degomat a.
Oahppit sáhttet atnit sullasaš skovi go árvvoštallet iežaset. Dalle berrejit skovit unnit čuoggát. Giella álkiduvvo ja skovi ráhkada guovtti hámis, nubbi mas leat stuorabustávat ja nuppi mas leat unnabustávažat. Ane sárgumiid lassin. Beallji sáhttá govvidit guldaleami, čalbmi sáhttá govvidit geahččama ja bliánta sáhttá govvidit čállima.
| Oahppanulbmilat |
Dán in máhte doarvái bures |
Dán máhtán |
Dán máhtán hui bures |
| dadjat jietnadaga |
|
|
|
| dovdat jietnadaga go oahpaheaddji dadjá jietnadagaid sierralaga |
|
|
|
| gullat lea go sánis diet jietnadat |
|
|
|
| gullat lea go jietnadat sáni álggus, gasku vai loahpas |
|
|
|
| lohkat galle geardde dát jietnadat leat muhtin sánis |
|
|
|
| gávdnat sániid mat álget jietnadagain |
|
|
|
| lohkat galle geardde bustávva lea adnon muhtin sánis dahje cealkagis |
|
|
|
| gieđain čállit bustáva riekta čállingeainnu mielde, sihke stuora- ja unnabustáva |
|
|
|
| čállit sáni mii álgá bustávain |
|
|
|
| čállit sáni mas lea bustávva sáni gasku dahje loahpas |
|
|
|
| dihtoriin čállit bustáva ja sáni mas lea dát bustávva |
|
|
|
| dovdat bustáva go lea iešguđet hápmásaš ja sturrosaš, ja iešguđet bustávvamálliin čállon |
|
|
|
Bustávvaovttastupmi: Guokte dahje eanet bustáva mat oktii ovddastit ovtta jietnadaga. Davvisámegielas earret eará /lj/, /nj/, /dj/. Julevsámegielas earret eará /nj/, /tj/, /ts/. Lullisámegielas earret eará /ng/, tj/, /sj/.
Girjjálašvuohta álgooahpahusa birra davvisámegillii
BAAL, LISA - WIRKOLA, KIRSTEN 2007: Ávkin ja hávskin – Rávvagat mo álglohkanoahpahusain bargat. [Kárášjohka:] Sámediggi 2007
EIRA, INGA RAVNA 1994: Lohkanoahppu Hállama Vuođul. [Guovdageaidnu]: Sámi oahpahusráđđi. 2. preanttus.
EIRA, KAREN INGA - GAUP, INGER ELLEN 2009: Ánin Dánin. Oahpaheaddji neavagirji. Kárášjohka: Davvi Girji os.
WIRKOLA, KIRSTEN - BAAL, LISA 2003: Hoahkat ja stoahkat. Rávvagat mo sámegielain bargat 1. luohkás. [Kárášjohka:] Sámediggi 2003.