SÁMI GIELLAGÁLDU -joatkkaprošeavtta bargoortnet
1. KAPIHTAL – Heivehansuorgi
1 §
Dát bargoortnet heivehuvvo Sámi Giellagáldu – Davviriikkalaš sámegiela fága- ja resursaguovddáža, doibmii dasa lassin, mii lea mearriduvvon Sámi Giellagáldu njuolggadusain.
2 §
Sámi Giellagáldu čoahkkinbuhtadusat ja mátkegolut máksojit lahtuide lahtu ovddastan riikka vuogádaga mielde.
3 §
Lullisámegiella, julevsámegiella, davvisámegiella, anárašgiella ja nuortalašgiella leat dásseárvosaččat Sámi Giellagáldu doaimmain. Sámi Giellagáldu hálddahusa siskkáldas virgegiellan leat ovddabealde namuhuvvon sámegielaid lassin ruoŧagiella, dárogiella ja suomagiella.
2. KAPIHTAL -Doaibmaorgánat ja daid barggut
4§
Sámi Giellagáldu (SG) doaibmaorgánat leat giellaráđđi, lulli-, julev-, davvi-, anáraš-, ja nuortalašgiela giellajuhkosat ja ubmisámegiela bargojoavku.
Giellaráđđi sáhttá ásahit dárbbu mielde Sámi Giellagáldu bargguid várás sierra áššedovdi bargojoavkkuid, doaibmaorgánaid dahje prošeavttaid.
5 §
Sámi Giellagáldu giellaráđis lea loahpalaš mearridanváldi giellaáššiin. Giellaráđđi sáhttá goittotge fápmudit sierra giellajuhkosiid mearridit áššiin, mat gusket dušše ovtta gillii. Giellaráđđi sáhttá maiddái sierra áššedovdi bargojoavkku, doaibmaorgána dahje prošeavtta ásahettiin fápmudit daid mearridit sierranas áššiin.
6 §
Giellaráđis leat gávcci (8) lahtu. Juohke sámediggi evttoha ovtta lahtu guhtege. Dasa lassin guhtege giellajuhkosa ságadoalli oassálastá giellaráđi čoahkkimii. Sámi Parlamentáralaš Ráđđi nammada lahtuid Giellaráđđái ja giellajuhkosiidda. Giellajuhkosat nammaduvvojit dán láhkai: anárašgiella (3 lahtu), davvisámegiella (6 lahtu), julevsámegiella (4 lahtu), lullisámegiella (4 lahtu) ja nuortalašgiella (4 lahtu). Giellaráđi ja giellajuhkosiid lahtuin ferte leat giellafágalaš máhttu. Giellaráđđi čoahkkana oktii jagis dahje dárbbu mielde.
7 §
Giellaráđđi vállje fásta lahtuidis gaskkas ságadoalli ja 1., 2. ja 3. várreságadoalli oktan várrelahtuiguin golmma jahkái hávális.
8 §
Giellaráđđi
Giellaráđi bargun lea:
- vástidit Sámi Giellagáldu áššedovdi ja giellapolitihkalaš doaimmain
- dohkkehit Sámi Giellagáldu bušeahta ja doaibmaplána, prošeavtta rehketdoalu ja jahkeraportta
- addit mearrádusaid Sámi Giellagáldu njuolggadusaid goalmmát paragráfas namuhuvvon doaimmaid vuođul go dat gustojit oppalaččat Sámi Giellagáldu bargguide
- dohkkehit Sámi Giellagáldu prinsihpalaččat mearkkašahtti álgagiid, evttohusaid, cealkámušaid ja eará oainnuid
- dohkkehit Sámi Giellagáldu giellapolitihkalaš prográmma(id)
- addit Sámedikkiide ja Sámi Parlamentáralaš Ráđđái jahkásaš čilgehusa Sámi Giellagáldu doaimmas
- válljet Sámi Giellagáldu ovddasteddjiid Sámi Giellagáldu olggobeale fástalundosaš orgánaide, ja
- dohkkehit Sámi Giellagáldu jahkásaš ja guhkit áigge doaibmaplána.
9 §
Giellajuhkosiid ovddasvástádussan lea mearridit terminologiijas, normeremis ja rávvet báikenamaid geavaheamis.
Guhtege giellajuogus vállje 1. čoahkkimis lahtuid gaskkas ságadoalli ja várreságadoalli, geat galget leat giellajuhkosa fásta lahtut. Ságadoalli ja várreságadoalli galget leat lulli-, julev- ja davvisámegiela giellajuhkosiin sierra riikkaid ovddasteaddjit. Guhtege giellajuhkosa ságadoalli galgá oassálastit SG Giellaráđi čoahkkimii. Guhtege giellajuhkosa ságadoalli jođiha giellajuhkosa čoahkkima. Sámi Giellagáldu hálddahusa giellabargit barget iešguhtege giellajuhkosa čállin, muhto sii eai leat giellajuhkosa lahtut.
Giellajuhkosat čoahkkanit golbmii jagis dahje dárbbu mielde. Guhtege giellajuogus mearrida čoahkkinbeivviid 1. čoahkkimis. Giellajuhkosat doibmet golbma jagi hávális.
Lullisámegiela giellajuhkosa bargun lea addit mearrádusaid Sámi Giellagáldu njuolggadusaid goalmmát paragráfas (§ 3) namuhuvvon doaimmaid vuođul dalle go dat gusket dušše lullisámegillii.
Julevsámegiela giellajuhkosa bargun lea addit mearrádusaid Sámi Giellagáldu njuolggadusaid goalmmát paragráfas (§ 3) namuhuvvon doaimmaid vuođul dalle go dat gusket dušše julevsámegillii.
Davvisámegiela giellajuhkosa bargun lea addit mearrádusaid Sámi Giellagáldu njuolggadusaid goalmmát paragráfas (§ 3) namuhuvvon doaimmaid vuođul dalle go dat gusket dušše davvisámegillii.
Anárašgiela giellajuhkosa bargun lea addit mearrádusaid Sámi Giellagáldu njuolggadusaid goalmmát paragráfas (§ 3) namuhuvvon doaimmaid vuođul dalle go dat gusket dušše anárašgillii.
Nuortalašgiela giellajuhkosa bargun lea addit mearrádusaid Sámi Giellagáldu njuolggadusaid goalmmát paragráfas (§ 3) namuhuvvon doaimmaid vuođul dalle go dat gusket dušše nuortalašgillii.
10 §
Ubmisámegiela bargojoavku
Ubmisámegiela bargolávdegottis leat njeallje (4) áššedovdi: guovttis ovddastit Norgga ja guovttis Ruoŧa. Ubmisámegiela bargojoavkku bargun lea dohkkehit ubmisámegiela čállinvuogi.
11 §
Eará doaibmaorgánat
Sámi Giellagáldu sierra áššedovdi bargojoavkkuid/doaibmaorgánaid bargun lea SG Giellaráđi vuollásažžan ollašuhttit daidda mearriduvvon bargguid ja addit mearrádusaid dušše namuhuvvon áššedovdi bargojoavkkuid/doaibmaorgánaid barggu vuođul.
Jus lea dárbu ásahit sierra áššedovdi bargojoavkkuid dahje doaibmaorgánaid, de hálddahus ovddida ášši dan birra SG Giellaráđđái. Hohpolaš dáhpáhusain hálddahus sáhttá ásahit bargojoavkkuid/doaibmaorgánaid, muhto dain dáhpáhusain ferte dieđihit Giellaráđđái.
12 §
Giellaráđi ságadoalli
Ságadoalli (várreságadoalli) bargun lea:
- jođihit Giellaráđi politihkalaš doaimma
- jođihit Giellaráđi čoahkkimiid
- dikšut eará bargguid, maid Giellaráđi čoahkkin sutnje mearrida
3. KAPIHTTAL – Bargoveahka
13 §
Prošeaktahoavda
Sámi Giellagáldu –joatkkaprošeavtta jođiha Suoma Sámediggi. Prošeaktahoavda bargá Suoma Sámedikkis. Prošeaktahoavdda bargun lea:
- jođihit prošeavtta fágalaččat ja hálddahuslaččat
- jođihit Sámi Giellagáldu bargiid
- ollašuhttit beaivválaš barggus Sámi Giellagáldu gaskaboddosaš njuolggadusaid 3 §:s namuhuvvon doaimmaid
- hálddašit prošeavtta EU/Interreg-bušeahta
- vástidit prošeavtta čuovvumis, koordineremis, ollašuhttimis ja bohtosiin
- vástidit prošeavtta raporteremis hálddašaneiseválddiide ja stivrenjovkui
- vástidit giellaráđi áššiid válmmaštallamis ja áššelisttu ráhkadeamis
- ráhkadit jahkásaš čilgehusa Sámi Giellagáldu doaimmain Sámi Giellagáldu Giellaráđđái
- fuolahit das, ahte prošeakta ollašuhtto plána ja ruhtadanmearrádusa mielde
- láhčit Sámi Giellagáldu doaimma bistevažžan
- ovddidit ja plánet davviriikkalaš sámegiela fága- ja resursaguovddáža giellafágalaš strategiijaid ja organiserema
- ráhkadit Sámi Giellagáldu jahkásaš ja guhkit áigge doaibma- ja bušeahttaplána
- ráhkadit ja ollašuhttit Sámi Giellagáldu jahkásaš bušeahta ja dárkkistit dan, jos dasa lea dárbu bušeahttajagi áigge
- dohkkehit Sámi Giellagáldu beales hálddahuslaš soahpamušaid
- čuovvut sámegiela áššiid ovdáneami
- mearridit áššedovdi bovdemis stivrenjoavkku-, giellajuhkosa- ja Sámi Giellagáldu eará doaibmaorgánaid čoahkkimii
- oassálastit giellačoahkkimiidda Sámis ja riikkaidgaskasaš dásis ja dainna lágiin čatnat dárbbašlaš fágaoktavuođaid
- dikšut eará doaibmasuorgásis gulli doaimmaid ja stivrenjoavkku sierra mearridan bargguid
Prošeaktahoavda galgá dárbbu mielde addit Sámi Giellagáldu stivrenjovkui čilgehusa iežas bargguin ja doaimmain.
14 §
Hálddahusbargi
Sámi Giellagáldus bargá hálddahusbargi Norgga Sámedikkis. Hálddahusbargi bargun lea:
- ovdánahttit ja plánet Sámi Giellagáldu giellafágalaš strategiijaid ja organiserema
- válmmaštallat oktasaš áššiid giellajuhkosiidda
- doaibmat Giellaráđi čállin
- vástidit diehtojuohkimis
- vástidit prošeavtta Norgga beale bušeahtas, máksinohcamušain, raporteremis ja rehketdoalus
- dikšut eará doaibmasuorgásis gulli doaimmaid ja Sámi Giellagáldu stivrenjoavkku ja prošeaktahoavdda sierra mearridan bargguid doaibmat Sámi Giellagáldu Giellaráđi čállin.
15 §
Prošeaktačálli
Sámi Giellagáldu prošeaktačálli bargá Suoma Sámedikkis. Prošeaktačálli bargun lea:
- veahkehit prošeaktahoavdda EU-bušeahta hálddašeamis
- fuolahit prošeavtta rehketdoallobargguin ja máksinjohtolagas
- dahkat máksinohcamušaid ja raporttaid
- fuolahit prošeavtta arkiivvas
- veahkehit prošeaktahoavdda raporteremis hálddašaneiseválddiide ja stivrenjovkui
- ordnet giellajuhkosiid čoahkkimiid geavatlaččat
- dikšut eará doaibmasuorgásis gulli doaimmaid ja Sámi Giellagáldu stivrenjoavkku ja prošeaktahoavdda sierra mearridan bargguid.
16 §
Giellabargit
Giellabargit barget Sámi Giellagáldu hálddahusas. Sámi Giellagáldus barget ovcci giellabargi čuovvovaččat: 2 fágabargi lullisámegielas (1 Norggas ja 1 Ruoŧas), 2 julevsámegielas (1 Norggas ja 1 Ruoŧas), 3 davvisámegielas (1 iešguhtege riikkas), sihke okta anárašgielas ja okta nuortalašgielas Suomas.
Giellabargiid bargun lea:
- giellagáhtten
- terminologiijabargu
- diehtojuohkin iežas gielas
- giela normeren
- čuovvut iežas giela gielladili
- doaibmat giellajuhkosiid áššemeannudeaddjin ja čállin
- raporteret iežas bargguin mánnosaččat prošeaktahovdii
- jorgalit Sámi Giellagáldu diehtojuohkimii guoski áššiid lulli-, julev- ja davvisámegillii, sihke anáraš-, nuortalaš-, dáro-, ruoŧa- ja suomagillii
- veahkehit prošeaktahoavdda, hálddahusbargi ja prošeaktačálli sin bargguin
- dikšut eará doaibmasuorgásis gulli doaimmaid ja Sámi Giellagáldu stivrenjoavkku ja prošeaktahoavdda sierra mearridan bargguid.
17 §
Bargoveaga oktasaš njuolggadusat
- Bargi ja bargoaddi gaskavuođa áššiid vuođđun lea dan riikka vuogádat, gos bargi lea virggis.
- Bargoaddi ovddasvástádus guhtege bargi buohta lea dan Sámedikkis, gos bargi lea virggis ja/dahje man doaibmalanjain bargi bargá.
- Barggu mearridanváldi gullá Sámi Giellagáldui – davviriikkalaš sámegiela fága- ja resursaguovddážii. Prošeaktabargit barget dušše daid bargguid, maid davviriikkalaš sámegiela fága- ja resursaguovddáš mearrida.
- Bargit sohpet jávkamis, dego omd. luomuin ja friddjabeivviin, prošeaktahoavddain ja dan riikka Sámedikki lagamus hoavddain, gos leat virggis.
4. KAPIHTAL – Hálddašanmeannudeapmi
Giellaráđi čoahkkináššiid válmmaštallan ja meannudeapmi
18 §
Giellaráđi áššiid válmmaštallamis vástida prošeaktahoavda ja giellaráđi čállin bargá hálddahusbargi.
19 §
Giellaráđđi meannuda áššiid hálddahusa dahkan mearrádusárvalusaid vuođul. Áššiid buktá ovdan giellaráđi ságadoalli dahje jos son lea easttalaš okta várreságadolliin dahje su mearridan Giellagáldu bargi.
Giellaráđi čoahkkin sáhttá meannudit dakkár ášši, mii lea namuhuvvon áššelisttus ja mii lea válmmaštallon. Dán easttekeahttá Giellaráđđi sáhttá ovttamielalaččat váldit meannudeapmái hohpolaš ášši.
Giellajuhkosiid čoahkkináššiid válmmaštallan ja meannudeapmi
20 §
Giellajuhkosiid čoahkkináššiid válmmaštallamis vástida prošeaktahoavda dahje su mearridan giellabargi. Giellajuhkosiid čállin barget giellabargit.
Hálddahus ovddida dakkár áššiid giellajuhkosiidda, maidda iešguhtege sámegielas lea dárbu. Álgagiid sáhttet dahkat Sámi Giellagáldu doaibmaorgánat, hálddahus, ja giellageavaheaddjit. Hálddahus válbme vuolggahuvvon álgaga giellajuhkosa čoahkkimii.
Hálddahus sáhttá geavahit áššedovdiid veahkkin áššiid válbmemis. Áššedovdiid geavaheamis mearrida prošeaktahoavda.
Giellajuogus meannuda áššiid hálddahusa evttohusa vuođul. Giellabargit sáhttet dárbbu mielde ovdanbuktit fáktadieđuid ášši gieđahallama áigge giellajuhkosa čoahkkimis, muhto sii eai leat giellajuhkosa lahtut, eaige sii oassálaste mearrádusaid dahkamii.
Ubmisámegiela bargojoavkku čoahkkináššiid válmmaštallan ja meannudeapmi
21 §
Ubmisámegiela bargojoavkku čoahkkináššiid válmmaštallamis vástida orgána ieš dahje dan lahtuid gaskkas válljejuvvon čálli.
Eará doaibmaorgánaid čoahkkináššiid válmmaštallan ja meannudeapmi
22 §
Eará doaibmaorgánaid čoahkkináššiid válmmaštallamis vástida orgána ieš dahje dan lahtuid gaskkas válljejuvvon čálli. Prošeaktahoavda veahkeha eará doaibmaorgánaid daid barggus. Doaibmaorgána meannuda áššiid čálli evttohusa vuođul.
23 §
Ášši sirdin Giellaráđi čoahkkima meannudeapmái
Giellaráđđi ságadoalli sáhttá váldit giellajuhkosa dahje eará doaibmaorgána mearridan ášši giellaráđi čoahkkima meannudeapmái. Giellaráđđi sáhttá dalle gomihit mearrádusa, rievdadit dan dahje máhcahit ášši ođđasit meannudeapmái.
Oktasaš njuolggadusat hálddašanmeannudeamis
Čoahkkimat
24 §
Ođđa Giellaráđi boarráseamos lahttu bovde čoahkkái ođđa giellaráđi vuosttas čoahkkimii, ja son maid doaibmá čoahkkima ságadoallin dassážii go giellaráđđái lea válljejuvvon ođđa ságadoalli. Giellaráđđi galgá bovdejuvvot čoahkkimii dakkaviđe go Sámi parlamentáralaš ráđđi lea nammadan áirasiid giellaráđđái.
25 §
Giellaráđi čoahkkima bovde čoahkkái giellaráđi ságadoalli. Jos ságadoalli lea easttalaš, de bovdejeaddjin lea okta várreságadolliin.
Bovdehus giellaráđi čoahkkimii oktan áššelisttuin ja áššebáhpáriiguin/mildosiiguin galgá sáddejuvvot giellaráđi lahtuide unnimusat guokte vahku (14 beaivvi) ovdal čoahkkima. Čoahkkinbovdehusat sáddejuvvojit e-boastta bakte ja dušše earenoamáš dáhpáhusain dábálaš boastta bokte. Čoahkkinbovdehus galgá sáddejuvvot diehtun Sámi parlamentáralaš ráđđái, Norgga, Ruoŧa ja Suoma sámedikkiide.
Giellaráđi čoahkkin dollojuvvo unnimusat oktii jagis.
26 §
Sámi Giellagáldu giellajuhkosa dahje eará doaibmaorgána bovde čoahkkái dan ságadoalli dahje jos son lea easttalaš, de várreságadoalli. Giellajuhkosa vuosttas čoahkkima bovde čoahkkái prošeaktahoavda.
Bovdehus giellajuhkosa ja eará doaibmaorgána čoahkkimii oktan áššelisttuin ja áššebáhpáriiguin/mildosiiguin galgá sáddejuvvot giellajuhkosa ja eará doaibmaorgána lahtuide ja várrelahtuide unnimusat golbma vahku (21 beaivvi) ovdal čoahkkima. Čoahkkinbovdehusat sáddejuvvojit e-boastta bakte ja dušše earenoamáš dáhpáhusain dábálaš boastta bokte.
27 §
Sámi Giellagáldu doaibmaorgána lahttu, gii ii sáhte oassálastit almmuhuvvon čoahkkimii, galgá dieđihit áššis doaibmaorgána čállái, vai su sadjái sáhttá bovdejuvvot várrelahttu čoahkkimii.
28 §
Ovdalis 3 §:s oaivvilduvvon Sámi Giellagáldu doaibmaorgánaid čoahkkimiin galgá almmuhit maiddái Giellaráđi ságadoallái ja Sámi Giellagáldu hálddahussii.
29 §
Giellaráđi ságadoallis, prošeaktahoavddas ja hálddahusbargis lea vuoigatvuohta almmá sierra bovdehusa haga leat mielde buot Sámi Giellagáldu doaibmaorgánaid čoahkkimiin.
30 §
Giellaráđi čoahkkimat leat almmolaččat, jus čoahkkin ii muhtin ášši buohta mearrit nuppe láhkai. Giellajuhkosiid ja eará doaibmaorgánaid čoahkkimat leat giddejuvvon.
Giellaráđi lahtuin lea jávohisvuođageatnegasvuohta dain áššiin, mat eai leat almmolaččat. Dát guoská maiddái Sámi Giellagáldu eará doaibmaorgánaide. Dát guoská maiddái Sámi Giellagáldu eará doaibmaorgánaid lahtuide.
31 §
Sámi Giellagáldu doaibmaorgánaid čoahkkingielat leat lulli-, julev-, ja davvisámegiella, anáraš- ja nuortalašgiella, dáro-/ruoŧagiella ja suomagiella. Sámi Giellagáldu doaibmaorgánaid čoahkkimiin lea buohkain vuoigatvuohta iežaset dáhtu mielde sárdnut dáid gielaid iežaset válljema mielde.
32 §
Giellaráđi čoahkkin lea mearridanválddálaš, go čoahkkimis lea mielde sihke lulli- julev- davvisámegiela, anárašgiela ja nuortalašgiela ovddasteaddji.
Giellajuhkosat leat mearridanválddálaččat, go unnimusat bealli lahtuin leat čoahkkimis. Lulli-, julev- ja davvisámegiela juhkosis galgá leat dasa lassin mielde unnimusat okta ovddasteaddji sihke Norggas, Ruoŧas ja Suomas.
33 §
Giellaráđi, giellajuhkosiid ja áššedovdi bargojoavkku(id)/ doaibmaorgána(id) čoahkkinmearrádusat dahkkojit eanetloguin. Juohke lahtus lea okta jietna. Jos jienat mannet dássálagaid, de ságadoalli jietna mearrida.
34 §
Giellaráđi, giellajuhkosiid ja áššedovdi bargojoavkku(id)/ doaibmaorgána(id) čoahkkinmearrádusat čállojuvvojit beavdegirjái ja dieđihuvvojit.
Beavdegirji
35 §
Sámi Giellagáldu doaibmaorgána čoahkkimis čállo beavdegirji, masa merkejuvvo čoahkkinbáiki, álggahan- ja loahpahanáigi, čoahkkinoasseváldit ja dat geat leat eret, ságadoalli, beavdegirječálli ja guokte beavdegirjedárkkisteaddji. Beavdegirjjis galget boahtit ovdan maid čoahkkima lágalašvuođa ja mearridanválddálašvuođa gávnnaheapmi, čoahkkimis meannuduvvon áššit, dahkkon mearrádusat, mearrádusa jienastanboađus, mearrádusain vejolaččat ovdanboahtán sierra oaivilat ja eará áššái váikkuhan čoahkkindáhpáhusat.
Giellaráđi čoahkkima beavdegirji jorgaluvvo sihke lulli-, julev-, ja davvisámegillii, anárašgillii ja nuortalašgillii. Giellajuhkosiid čoahkkimiid beavdegirji čállo juhkosa ovddastan gillii.
Beavdegirji válmmasin čállojuvvon hámis lohkkojuvvo ja dohkkehuvvo čoahkkimis. Beavdegirji lea dárkkistuvvon go ságadoalli ja beavdegirječálli leat dan čállán vuollái ja beavdegirjedárkkisteaddjit nannen.
Jos beavdegirjedárkkisteaddjit eai leat ovttaoaivilis beavdegirjji sisdoalus, beavdegirji galgá dolvojuvvot seamma doaibmaorgána čuovvovaš čoahkkimii mearrideapmái.
Sierra oaivil
36 §
Sierra oaivila almmuhussan ja čálalaš sierra oaivila oažžu merket čoahkkinbeavdegirjái ja laktit dušše daid almmuhusaid ja áššegirjjiid, mat dán paragráfas namuhuvvon eavttuid.
Das, gii lea leamaš Sámi Giellagáldu doaibmaorgánas mearrideamen ášši ja lea vuostálastán eanetlogu mearrádusa – dahkan vuosteevttohusa dahje jienastan vuostá, ja áššemeannudeaddjis jus mearrádus lea su evttohusa vuostá, lea riekti dakkaviđe mearrádusa dahkama maŋŋel almmuhit sierra oaivila mearrádusas.
Sierra oaivila galgá guođđit dakkaviđe go mearrádus lea dahkkon ja dan galgá oanehaččat merket beavdegirjái. Sierra oaivila čálalaš vuođuštusat laktojuvvojit beavdegirjái, jus dat guđđojit beaiváduvvon ja vuolláičállon hámis beavdegirječállái dakkaviđe sierra oaivila guođđima oktavuođas.
Mearrádusa vuostálasti oaidnu galgá boahtit ovdan juogo jienastanáššegirjjiin dahje dan galgá almmuhit sierra. Almmuhus galgá dahkkot dakkaviđe, go mearrádus lea dahkkon.
Čálalaš sierra oaivilin oaivvilduvvon áššegirjji, mas lea sihke ovdal namuhuvvon vugiin eanetlogu mearrádusa vuostálastán olbmo vuolláičálus, ja eará olbmo vuolláičálus, ii galgga merket ja laktit beavdegirjái.
Mearrádusa vuostá jienastan dahje sierra oaivila almmuhan olbmos ii leat ovddasvástádus mearrádusas. Áššemeannudeaddjis lea ovddasvástádus su meannudeamis dahkkon mearrádusas, jos son ii leat almmuhan sierra oaivila.
Áššegirjjit ja daid vuolláičállin
37 §
Sámi Giellagáldu dahkan álgagis, evttohusas, cealkámušas, oainnus ja eará áššegirjjis galgá boahtit ovdan dat, man doaibmaorgánas ja goas áššis lea mearriduvvon.
38 §
Sámi Giellagáldu nama čállá Giellaráđi ságadoalli, dahje jus son lea easttalaš okta várreságadolliin ovttas Sámi Giellagáldu prošeaktahoavddain.
Giellaráđi addin cealkámušaid, evttohusaid, álgagiid, oainnuid ja eará sullasaš áššegirjjiid vuolláičállá doaibmaorgána ságadoalli dahje jos son lea easttalaš okta várreságadolliin ovttas Sámi Giellagáldu prošeaktahoavddain dahje su mearridan eará virgeolbmuin dahje bargiin.
Beaivválaš áššegirjjiid vuolláičállá prošeaktahoavda dahje su mearrádusa mielde eará virgeolmmoš dahje bargi.
Prošeaktaáigodagas Sámi Giellagáldu rehkegat dohkkehuvvojit ja vuolláičállojuvvojit guhtege riikkas dan vuogi mielde, mii namuhuvvo gustovaš riikka Sámedikki bargoortnegis.
5. KAPIHTAL
Ovttasbargoorgánat
39 §
Sámi Giellagáldu formála ovttasbargoorgánat leat Norgga, Ruoŧa ja Suoma Sámedikkiid giellaorgánat. Sámi Giellagáldu meannuda daid orgánaid giellaáššiid, mat gáibidit oktasaš sámegiela orgána dási meannudeami. Namuhuvvon orgánat leat veahkkeášševálmmaštallanorgánat Sámi Giellagáldui.
Eará ovttasbargoorgánat leat universitehtat, allaskuvllat ja eará guovddáš fágaorgánat. Dat sáhttet geavahuvvot veahkkin juo ášševálmmaštallanmuttus. Dát sáhttet maid sáddet dárkojeaddji Sámi Giellagáldu čoahkkimii.
Leave a Reply
You must be logged in to post a comment.