Skuvla, mánáidgárdi, stoahkan ja astoáigi

Mánát ja koronavirus

Mánáidskuvlaagi mánát ja nuorabut buohccájit hárvvet koronavirusa geažil go boarráseappot. Jus sii buohccájit, de leat sis dábálaččat geahppaset covid-19 váikkuhus, ja dušše gehppes dávdamearkkat oanehaš. Vuosttažettiin njoammudit dávdda mánát (ja rávisolbmot) geain leat dávdamearkkat, ja stuorámus njoammudan­várra lea dalle go dávdamearkkat ihtet ja 1-2 jándora ovdal go dávdamearkkat ihtet. Go mánáin leat unnit dávdamearkkat go rávisolbmuin, de orru leame nu ahte sii unnán njoammudit dávdda viidáseappot.

Loga dás eambbo dan birra: kunnskap om smitte av covid-19 hos barn og unge hos FHI.

Ráđđehus lea maid čohkken ovtta neahttasiidui dieđuid váhnemiidda.

Lágideamit ja mánáid riegádanbeaivvit

Njuolggadusat lágidemiid čađaheami birra gusket maid mánáide.

• Dáppe leat rávvagat ja njuolggadusat lágidemiid birra
• Dáppe leat rávvagat ja njuolggadusat mánáid riegádanbeivviid lágideapmái

Njoammuneastadanrávvagat mánáidgárddis ja skuvllas

"Man olu snuolga oažžu leat?"

"Dábálaš", veahá golgi njunni, mii lea áibbas dábálaš čakča- ja dálvveáigge, lea dohkálaš nu guhká go mánná muđui lea buori vuoimmis, ii ge dovdo feber, gosahat dahje čotta bávččas. Mánát mánáidgárde- ja mánáidskuvlaagis geain golgi njunni lea áidna dávdamearka, eai dárbbaš dollojuvvot ruovttus, eai ge testejuvvot. Seamma guoská dábálaš allergiijamearkkaide.

Jus dus lea mánná gii gullá feberiin, ja muđui lea illáveaje, de ferte mánnát orrut ruovttus ja berre testejuvvot lea go covid-19. Go leat gehppes dávdamearkkat vuoiŋŋahagain, ii ge leat feber ii ge gosahat, de sáhttá orrut ruovttus ja vuordit moadde beaivvi oaidnit movt manná. Jus máná dávda ii buorrán, de ávžžuhuvvo testehit su. Jus jođánit buorrána, de sáhttá mánná mannat fas skuvlii/mánáidgárdái almmá testekeahttá.

Jus mánás lea leamaš vuoiŋŋahatinfekšuvdna, de sáhttá mánná fas mannat mánáidgárdái dahje skuvlii, jus fal lea buori vuoimmis ja dearvvaš, vaikko livčče ge báhcán veahá dávdamearkkat nugo snuolggat (vaikko guđe ivnnis) ja jus gossá duollet dálle. Dakkár dávdamearkkat leat dábálaččat smávit mánáin maŋŋel go lea leamaš vuoiŋŋahatinfekšuvdna. Dát guoská dalle go dávdamearkkat gullet vuoiŋŋahatinfekšuvdnii mii mánás lea leamaš, ja ahte dat eai leat ođđa eai ge lassáneaddji dávdamearkkat.

Suohčanskovvi

Álbmotdearvvašvuođainstituhtta lea ráhkadan suohčanskovvi mii sáhttá leat veahkkin váhnemiidda árvvoštallat dárbbašit go mánát geain leat vuoiŋŋahat­dávdamearkkat dollojuvvot ruovttus vai eai.

Njoammuneastanrávvagat

Dábálaš njoammuneastadanrávvagat gustojit ain, ja skuvllain ja mánáidgárddiin leat sierra njuolggadusat. Loga eambbo dáin bagadusain:

• Njoammuneastadanbagadus mánáidgárdái (dárogillii)
• Njoammuneastadanbagadus mánáidskuvlla 1.–7. cehkiide (dárogillii)
• Njoammuneastadanbagadus nuoraidskuvlii ja joatkkaskuvlii (dárogillii)

Oahpahusdirektoráhtas leat dieđut váhnemiidda ja mánáide. Dáppe leat dieđut máŋgga gillii.

Ovdalgihtii-várrogasvuođa-prinsihpa mielde eai berre muhtin mánát boahtit skuvlii. Norgga mánáiddoavttirsearvi lea ovttasráđiid Álbmotdearvvašvuođa­­instituhtain ráhkadan mánáid ja nuoraid iešguđetlágan diagnosaid listtu, ja maid berre erenoamážit váruhit.

Stoahkan ja ovttastallan astoáiggis

Vaikko mánát dál sáhttet ovttastallat eanebuiguin mánáidgárddis ja skuvllas, de lea deaŧalaš ahte mii ain čuovvut njoammuneastadanrávvagiid, eat ge ovttastala nu oallugiiguin astoáiggis. Lea ain deaŧalaš ahte sihke mánát, nuorat ja rávisolbmot ráddjejit man gallásiin sis lea lagas ovttastallan.

Livččii buoremus ahte mánát vuosttažettiin ovttastallet seamma mánáiguin geaiguin sii leat ovtta kohorttas (joavkkus) mánáidgárddis, skuvllas dahje organiserejuvvon astoáiggedoaimmain. Eai galggaše báljo stoahkat earáiguin go singuin. Jus ovttastallet earáiguin go singuin, de berrejit sii gullat ovtta lagasbirrasii.

Ii leat dárbbašlaš stoahkki mánáide muittuhit ahte galget gaskka doallat. Seamma guoská mánáide geat muđui leat ovttas skuvllas ja valáštallamis, dahje mánáide geat muđui leat máná lagas ustibat. Mánát sáhttet doallat gaskka daidda geat eai gula dáid joavkkuide.

Nuorain maid sáhttet leat muhtin moadde ustiba/olbmo geaidda eai dárbbaš doallat gaskka, geat rehkenastojuvvojit sin lagas oktavuohtan. Dát joavku ii berre šaddat ilá stuoris, ja earáide galget doallat unnimusat ovtta mehtera gaskka. Dat mearkkaša ahte eat galgga vuos buorástahttit, eat ge buorránaddat.

Oappážagat ja vieljažagat sáhttet dábálaš ládje ovttastallat, maiddái earránan bearrašiid mánát geain leat moadde ruovttu.

Stoahkamii ja ovttastallamii leat mis čuovvovaš ávžžuhusat:

• Lea buoret stoahkat olgun go siste.
• Berre garvit stoahkanbáikkiid gos leat olu mánát oktanis.
• Basset gieđaid dávjá, sihke ovdal ja maŋŋel stoahkama, ja muitet gossannjuolggadusaid čuovvut.
• Ii berre leat buorástahttin, buorresteapmi ja eará dárbbašmeahttun rumašlaš oktavuohta.
• Mánát ja nuorat, geain leat vuoiŋŋahatinfekšuvnna mearkkat, berrejit dollojuvvot ruovttus, eai ge berre ovttastallat eará mánáiguin ja nuoraiguin geat eai gula bearrašii. Dat guoská maid dalle go leat geahppa dávdamearkkat.
• Jus mánáin leat earránan váhnemat, de berrešii mánná orrut juoppá ruovttus dassážii go dávdamearkkat jávket, ja váhnemat ávžžuhuvvojit ovttasbargat nu ahte njoammuneastadannjuolggadusat čuvvojuvvojit.
• Mánát ja nuorat geat leat ruovttuisolašuvnnas dahje ruovttukarantenas eai galgga ovttastallat mánáiguin ja nuoraiguin geaiguin eai oro ovttas.

Valáštallan ja eará organiserejuvvon astoáiggedoaimmat

Doaimmaide berrejit vuosttažettiin seamma báikkálaš birrasa mánát searvat. Lea jierpmálaš ráddjet muhtin astoáiggedoaimmaide searvama ráddjen dihte man oallugiiguin ovttastallá, jus doppe leat eará joavkkuide gullevaš mánát.

Spiehkasteapmi 1-mehtergáibádusas

Mánát ja nuorat vuollel 20 jagi sáhttet searvat valáštallamiidda ja hárjehallat nu go dábálaččat, sihke siste ja olgun. Mánát ja nuorat geat leat mielde joavkovaláštallamiin ja eará valáštallamiin gos ii leat čađat/guhká lahkalaga earáiguin, sáhttet dábálaš guoskkademiin čađahit aktivitehtaid go fal lea ávžžuhuvvon joavkosturrodat ja fásta joavkkut. Dat mearkkaša ahte mánát ja nuorat sáhttet čađahit valáštallamiid dego spábbačiekčama ja giehtaspáppa dábálaš guoskkademiin.

Mánáid- ja nuoraidvaláštallamiin gos guokte olbmo ain leat lahkalaga, nugo heaibun, fággádallan, dánsun ja nu ain, sáhttet mánát ja nuorat fas čađahit, go fal valáštallet dušše ovttain dahje mottiin fásta guimmiin.

Lea maiddái ložžejuvvon 1-mehtergáibádusas gilvvuin gos buot oasseváldit leat vuollel 20 jagi ja aktivitehta ii sáhte dábálaš ládje čađahuvvot jus galgá álo doallat gaskka. Dat mearkkaša ahte gilvvut ja eará gilvvohallandilálaš¬vuođat sáhttet čađahuvvot, muhto fal guoskevaš valáštallanbiriid dahje -regiovnnaid rájiid siskkobealde.

Lea deaŧalaš muitit ahte 1-mehtergáibádus ložžejuvvo dušše dalle go valáštallamis leat hárjehallamat ja gilvvohallamat. Ávžžuhuvvo doallat unnimusat ovtta mehtera gaskka buot eará dilálašvuođain, nugo ovdamearkka dihte bottuin ja ovdal ja maŋŋel valáštallama.

Mehtera gaskka doallan lea ložžejuvvon mánáid ja vuollel 20 jagi nuoraid čoagganemiin aktivitehtaleairrain, kulturskuvllain, skuvlaloahpahemiin ja eará skuvlalágan astoáigge- dahje luopmofálaldagain, ja ložžen guoská maiddái sidjiide geat lágidit čoagganeami.

Joavkosturrodat ja fásta joavkkut

Rávvejuvvo ahte eai galggaše eambbo go 20 olbmo čoahkkanit, muhto sáhttet čoahkkanit máŋga diekkár 20-olbmo joavkku. Eaktun lea ahte joavkkut doalahit gaskka gaskaneaset ja ahte oasseváldit sihke ovttaid mielde ja joavkkuid mielde čuvvot njoammuneastadeami njuolggadusaid.

Soames joavkovaláštallamiin sáhttet leat stuorát joavkkut jus lea váttis čađahit hárjehallamiid dušše 20 olbmuin.

Jus njoammundilli vearrána, de sáhttet Dearvvašvuođadirektoráhta ja álbmotdearvvašvuođainstituhtta ávžžuhit čavget njoammuneastadan-njuolggadusaid.

Valáštallansearvvit/ovttastumit berrejit, dan muddui go vejolaš, juohkit oasseváldiid dihto joavkun, ja vuosttažettiin ovtta jovkui čohkket dakkáriid geat muđui ovttastallet lagasbirrasis, skuvllas dahje nu. Lágideaddji berre fuolahit ahte lea dihtosis geat leat searvan iešguđetge joavkkuide, vai lea vejolaš guorrat oktavuođaid jus šaddá dárbbašlaš.

Vai eai čoahkkan beare oallugat oktanis, de sáhttá mánáid ja nuoraid ávžžuhit boahtit dihto diibmomearrái ja guođđit báikki dakkaviđe go aktivitehta lea loahpahuvvon.

Molssodanlatnja

Buot molssodanlanjat sáhttet geavahuvvot, jus skábiid gaskka lea okta mehter. Lea deaŧalaš ahte dollojuvvo unnimusat okta mehter sin gaskka geat leat molssodan- ja basadanlanjain ja riššuin, ja ahte hivssetkapasitehta lea doarvái dasa man oallugat doppe leat.

Ovttastallan áhkuin/ádjáin

Sáhttet go áhkut ja ádját ovttastallat mánáidmánáiguin?

Muhtimiin lea stuorát riska go earáin duođalaččat buohccát covid-19 geažil. Vuosttaš riskajovkui gullet sii geain lea veahá alibuš riska go dábálaš olbmuin ja nuppi jovkui sii geain lea muttolaš dahje alla riska. Geat gullet gosage ja rávvagiid riskavuloš olbmuide ja sin oapmahaččaide sáhtát dás lohkat sierra artihkkalis.

Go servodagas lea unnun njoammudávdda várra, de sáhttet olbmot geain ovdalaččas lea veahá alibuš buohccánriska, dábálaččat ovttastallat dahje vuolgit luopmomátkái mánáidmánáiguin. Muhto dii berrebehtet erenoamáš dárkilit čuovvut njoammuneastadanrávvagiid (giehtabassan, váruhit go gosat, doallat gaskka ja bissut ruovttus jus leat buohcci dahje dávdamearkkat).

Jus dus lea muttolaš dahje alla riska buohccát duođalaččat, de berre árvvoštallat sáhtát go guoskevaš olbmuiguin ovttastallat ja makkár eastadan- dahje várrogasvuođadoaimmat leat vejolaččat. Jus dárbu, de sáhttá doavttir veahkkin árvvoštallat man stuora riska dus lea buohccát duođalaččat.