Mánát orrot buorebut gierdame buohcat koronavirusa geažil go boarráseappot. Muhto mánáin sáhttá dávda njoammut earáide. Leat vuosttažettiin mánát ja rávisolbmot geain leat dávdamearkkat, geat njoammudit viidáseappot, ja stuorámus njoammunriska lea dalle go dávdamearkkat leat easkka ihtán. Go mánáin leat geahppaset dávdamearkkat go rávisolbmuin, de sii maiddái njoammudit hárvvibut go rávisolbmot.

Makkár rávvagat leat stoahkama ja ovttastallama hárrái mánáidgárddis ja skuvllas?

Dál go mánáidgárddit, skuvllat ja skuvlaastoáiggeortnet leat rabas, de galget dat čuovvut njoammuneastadanbagadusaid mat leat ráhkaduvvon mánáidgárddiide ja skuvllaide.

Loga dás: sierra gáibádusat njoammuneastadeapmái mánáidgárddis.

Oahpahusdirektoráhtas leat dieđut váhnemiidda ja mánáide. Dát dieđut gávdnojit maiddái máŋgga eará gillii.

Dáppe gávnnat njoammuneastadanbagadusaid skuvllaide:

• Njoammuneastadanbagadus 1.-7 cehkiide.
• Njoammuneastadanbagadus nuoraidskuvlii ja joatkkaskuvlii.
  

Makkár rávvagat leat stoahkamii ja ovttastallamii astoáiggis?

Vaikko mánát dál sáhttet ovttastallat eambbo eará mánáiguin mánáidgárddis ja skuvllas, de lea deaŧalaš ahte mii ain čuovvut njoammuneastadeami rávvagiid, ja ráddjet man gallásiin mii servvoštallat astoáiggis. Go smávva mánát eai nagot doallat gaskka, de lea ávžžuhus ahte sii ovttastallet dušše unna jovkkožiin. Boarráset mánát geat máhttet doallat gaskka, sáhttet leat eanebut ovtta joavkkus.  

Lea ovdamunnin ahte mánát ovttastallet vuosttažettiin daid mánáiguin geaiguin leat seamma kohortas (joavkkus) mánáidgárddis dahje skuvllas. Mánát eai galggaše stoahkat ja ovttastallat olu eará mánáiguin go daiguin geaiguin leat ovttas mánáid¬gárddis dahje skuvllas.  

Dát rávvagat leat danne vai unnidivččiimet njoammuma. Jus mánná buohccá ja koronavirus duođaštuvvo, de biddjojuvvojit buot mánát karantenii geaiguin son lea servvoštallan  maŋemus 48 diimmu ovdal go dávdamearkkat ihte. Dalle lea ovdamunnin ahte son ii livčče nu oallugiiguin servvoštallan.

Seamma bearraša mánát gal ožžot dábálaččat servvoštallat, maiddái earránan váhnemiid mánát geain leat moadde ruovttu. Váldoulbmilin lea liikká eanemus lági mielde  unnidit logu geaiguin servvoštallet. Deaŧaleamos lea ahte buohkat leat várrogasat, vai alcceseamet ja earáide ii njomoše dávda, ja danne fertet doallat gaskka ja ráddjet man oallugiiguin leat lahkalaga hávális. 

• Mánát eai galggaše nu máŋgasiin stoahkat ovttas friddjaáiggis.
• Ávžžuhuvvo ahte ráddje galle máná gávnnadit stoahkat dahje doaimmaide jus eai gula seamma kohortii (jovkui). Ulbmilin lea hehttet njoammuma.
• Ávžžuhuvvo doallat guhkit gaskka go dábálaš, unnimusat ovtta mehtera.

Dáid ávžžuhusaid duogáš lea ahte njoammunriska lassána mađi eanet olbmot leat čoahkkanan, mađi guhkit leat ovttas ja mađi lahkalagabut mii leat.

• Lea buoret gávnnadit olgun stoahkat go siste.
• Berre garvit stoahkanbáikkiid gos leat olu mánát oktanis.
• Maiddái doppe ávžžuhuvvo doallat mehtera gaskka earáide.
• Mánát ja nuorat eai berre idjadit earáid luhtte.
• Basset gieđaid dávjá, sihke ovdal ja maŋŋel stoahkama, ja gaskkohagaid vel, ja muitet gossannjuolggadusaid čuovvut.

Mánát ja nuorat geain vuhtto vuoiŋŋahatinfekšuvdna berrejit dollojuvvot ruovttus eai ge servvoštallat mánáiguin ja nuoraiguin mat eai gula bearrašii. Dat guoská maiddái dalle go leat gehppes dávdamearkkat.

Mánát ja nuorat geat leat ruovttuisolašuvnnas dahje ruovttukarantenas eai oaččo servvoštallat mánáiguin ja nuoraiguin geat eai gula bearrašii.

Váhnemat sáhttet veahkehit mánáid gulahallat eará mánáiguin eará láhkái, telefovnna ja videoságastallamiid bokte ja nu ain.

• Mii rávvet ahte olbmot geat leat badjel 65 jagi eai lahkonattaá olbmuid geaiguin eai oro ovttas, eai mánáid ge. Dat sáhttá maid guoskat sidjiide geat leat vuollel 65 jagi ja geain lea eará bistevaš dávda.
• Olbmuin vuollel 65 jagi geat dearvašat, ii leat seamma riska ja sáhttet servvoštallat earáiguin go fal čuvvot oppalaš rávvagiid. Ođđa dieđut čájehit ahte mánát hárve buohccájit ja sii ožžot unnán dávdamearkkaid. Njoammudit sáhttet vuosttažettiin sii geain leat dávdamearkkat.

Lea deaŧalaš hupmat mánáiguin ja nuoraiguin vai sii dovdet oadjebasvuođa ja eastadan dihte balu dál go beaivvit leat nu earáláganat go dábálaččat.

• Ságastala mánáiguin manne skuvllat, mánáidgárddit ja astoáiggedoaimmat leat gitta. Čilge ahte dat lea dan dihte vai koronavirus ii njoamo šat eambbo. 
• Jeara maid sii leat gullan dahje lohkan korona birra, ja leago mihkke maid erenoamážit ballet.
• Atte áššálaš ja rievttes dieđuid. Várut fal ahte it balddit mánáid, muhto ale duššindaga ge duođalašvuođa. Dávda lea duođalaš, muhto Norggas leat mii bures gergosat dustet dan.
• Ale stresset mánáid dárbbašmeahttumit – gossan ja gastin lea ábbas dábálaš, ja eatnasat geaidda korona njoammu, eai buohccá garrasit.
• Muittut ahte ii leat dárbbašlaš iskat ođđasiid čađat, ja soaba eandalii mánáin man dávjá dan dahkabehtet. Geahča ja guldal ođđasiid ovttas mánáiguin ja ságastallet dan birra maid oaidnibehtet, gullabehtet ja lohkabehtet.
• Lea deaŧalaš guldalit mánáid. Atte buot beroštumi mánnái, ja divtte máná ráfis dadjat mii sus lea váimmu alde.
• Muitte ahte erenoamážit unnit mánát «oidnet» fantasiijagovaid jus lea juoga maid eai ipmir.
• Leage konkrehta, muital čielgasit ja dárkilit. Gearddut iešguđet ládje.
• Čilge movt dávda njoammu (go nuppi olbmos riššá čolga du njeaiga) – ja movt sáhttá váruhit njoammumis (gieđaid bassat, gossat giehtagávvii jna). 
• Muital čielgasit ahte lea lohpi ballat, váivahuvvat dahje suhttat go beaivvit šaddet nu earáláganat, ii ge beasa dahkat nu go dábálaččat.
• Muital ahte máŋga duhát doaktára ja buohccidivššára fuolahit buori divššu sidjiide geat buohccájit.  
• Muital mánáide makkár rievdadusat ain bohtet boahttevaš vahkkuid, omd. ahte váhnemat barget iežaset barggu ruovttus, ahte skihpárat ja fuolkkit eai fina guossis, ahte mátkkiid, riegádanbeaivedoaluid ja eará ferte maŋidit.
• Čilge ahte ná šaddá muhtin áiggi, muhto ahte buot fas šaddá nu go láve leat, muhto eat dieđe vuos goas.
  

Muitte maiddái:

Eanas mánát ja nuorat ohcet dieđuid Interneahtas. Iskka mánáid interneahttageavaheami. Jeara juohke beaivvi leago maide lohkan korona birra neahtas.

Nuorat

Nuorat gulahallat dávjá seamma ahkásaččaiguin ja sáhttet nu oažžut olu dieđuid mat eai doala deaivása. Daga sidjiide álkin baicca duinna ságastit. Ale vajálduhte ahte maiddái nuorat sáhttet ballat ja dárbbašit ollesolbmuin hupmat.

Neahttabákkis ung.no gávnnat ođđa ja ávkkálaš dieđuid nuoraide gaskkal 13 ja 20 jagi. Doppe gávnnat vástádusa ollu gažaldagaide ja sáhtát maid ieš jearrat gažaldagaid dáppe: ung.no/oss.

Dárbbašat go muhtimiin ságastallat dahje chattet? Dáppe gávnnat dieđuid veahkketelefovnnaid ja chattenvejolašvuođaid birra.

Dát filbma  lea ráhkaduvvon mánáide ja nuoraide. Sáhttá válljet teavsttaid iešguđet gillii go deaddilat unna juvllaža vuolemusas.

• Deaddil unna bátnejuvllaža vuođđolinjjás go leat rahpan filmma
• Váldde eret «Automatisk avspilling» jus lea ruoksat
• Vállje «Innstillinger»
• Deaddel «Teksting»
• Vállje «Oversett automatisk»
• Vállje giela

De čájehuvvo teaksta válljejuvvon gillii (muhto jietna lea ain dárogillii). Mii eat sáhte dáhkidit ahte buot lea 100 % riekta jorgaluvvon).

Dá leat muhtin rávvagat dasa movt birget dán ođđa dilis:

• Gánnáha doalahit dábálaš boradan- ja nohkkanáiggiid.
• Fuomášehket positiiva ovttastallamiid bearrašis: filmmaid geahččat, guldalit musihka, lohkat ovttas, vázzit tuvrra dahje speallat juoidá. Čoahkkanehket eandalii ovttas boradit.
• Muitte ahte don leat mánáid ovdagovva. Dat čuohcá mánnái movt don hálddašat streassadili, movt ollesolbmot ságastallet dili birra, ja movt dii láhttebehtet. 
• Erenoamáš dilálašvuođain lea dábálaš dovdat panihka, váivvi ja aktovuođa. Mánát leat hearkkit ollesolbmuid dovdduid hárrái, ja lea buoret rahpasit muitalit iežat dovdduid go viggat daid čiegadit. 
• Mánát reagerejit iešguđetge ládje. Muhtimat eai oro berošteame dalle go humat singuin, muhto dovddahit reakšuvnnaid maŋŋel. Ane erenoamážit fuola eahkes ja ihkku. Olu mánát leat erenoamáš balus dalle.
• Lea deaŧalaš čuovvut mielde, muhto gánnáha ráddjet sosiála mediaid geavaheami ja dakkáriid, jus dat lasiha streassa ja dárbbašmeahttun balu.
• Dorvvas earáide – ale bala bivdimis veahki earáin.
  

Ságastallet maid din bearaš berre dahkat jus muhtin dis šaddá veajuheapme dahje buohcci. Jus karantena šaddá áigeguovdil: čilge maid dat mearkkaša ja movt dii sáhttibehtet dan áiggi golahit buoremus lági mielde.