Juovlladearvuođat NSR sámediggepresideantaevttohasas, Aili Keskitalo
NSR presideantaevttohas 2017 sámediggeválggaide, Aili Keskitalo, loahpaha jagi persovnnalaš muitalusain giela ja soabadeami birra. NSR ja Aili sávvaba ahte buot sápmelaččat besset vásihit buori čuohtejagiávvudeami 2017:s!
Sáhtát válljet tekstema davvisámegillii (finnish), julevsámegillii (danish), lullisámegillii (swedish) dahje dárugillii válljemiid vuolde.
Ráhkis buohkat
Dán jagi ledje juovllat erenoamáš buresboahtimat munnje, guhkes ja lossa čavčča maŋŋá. Sávan disge leamaš fiinna juovlabasit. Boahtte jagi áigut mii ávvudit 100 jagi politihkalaš doaimmaiguin go ávvudat 100-jagiávvudeami Tråantes guovvamánu 6. beaivvi. Mun sávan mii nagodat dagahit 2017 jahkin mas soabadeapmi sámi servodagas lea guovddážis, ja ahte mii buohkat dovdat eanet oktavuođa ja vuoimmi. Dán čavčča lei mis gielladigaštallan mii lei váttis, muhto soaitá dat lea čalmmustahttán juoidá mas mii ferte juoga oahppat?
Juohke sajis gos mun jođán ja deaivvadan sápmelaččaiguin, gulan mun bákčasa birra. Riddogáttis lea du muitalus guhte dovddat ahte leat olggobealde dan sámi servodaga mii munnje guoská. Dus geas dáruiduhttima dihte lea suoláduvvon vejolašvuohta oahppat sámegiela ruovttus. Soaitá leat gullan ahte it leat doarvái sápmelaš, go ii leat álo nu ahte sámi searvevuohta lea čeahppi fátmmastit buohkaid. Soaitá lea nu ahte dat sámegiella masa dus lea gullevašvuohta lea giella man eai leat nu máŋggas geat hupmet, ja danne lea dan váttis oahppat.
Ii máhttit váibmogiela. Lea dovdu man maiddá mun dovddan. Mu váhnenguovttis eaba hupman sámegiela muinna, vaikke ieža máhtiiga. Soai luhtiiga dan áiggi ámmátlaš rávvagiidda, ahte ii lean buorre mánáide leat guovttegielagin. Munnje mielddisbuvttii dat mearihis guorusvuođa, áibbašeami.
Maŋit áiggis eallimis, maŋŋá go rávisolmmožin ledjen sámegiela oahppan ja áiddo riegádahttán iežan vuosttaš máná, de dovden earalágan bákčasa. Galgen go geavahit dan sámegiella mii mus lei, mii ii lean iežan mielas doarvái buorre? Soaita mun dalle massán dan persovnnalaš lagasvuođa mii galgá leat eatni ja nieidda gaskkas?
Mun ledjen riegádahttinossodagas go válden mearrádusa, mánáin sálas. Álggus fertejin savkkástallat mánnái – ledjen nu issoras ja hearkkes dilis. Dál go muittašan dán, de lean hui rámis. Go mun dieđan dat lei rivttes mearrádus, ja lea várra dat mearrádus mainna lean buot eanemus rámis. Mun lean maid rámis, go mun dál 2016:s human sámegiela almmolaš dilálašvuođain, vaikke juohke eatnigielat sáhtášii muitalit ahte giella man human ii leat eisege meattáhusaid haga.
Dávjá go human singuin geat leat sámegiela oahppan ruovttus, de lea eará láhkai rašši ja bávččas. Mun dovddan mo dus lea, guhte soaitá leat givssiduvvon go leat sápmelaš ja humat sámegiela. Soaitá don leat beassan gullat ahte dárogiella man don humat ii leat riekta, dákkáriin go mus, geas lea dárogiella vuosttašgiellan. Don dovddat maid soaitá dan persovnnalaš ovddasvástádusa das ahte jus mii geat hupmat giela eat fievrrit dan viidásat, de das ii leat boahtteáigi.
Sámi álbmot, mun sávan ahte mii basiid maŋŋá jávkadišgoahtit dan sirrema mii lea min servodahkamet. Jurddaš, lea albma oavdu, ahte mis leat ain min iežamet gielat, mii sáhttit, mii buohkat, iežamet eavttuiguin, dahkat dan buoremusa man sáhttit vai dat seailu maiddá boahtteáiggis. Mun sávan dat lea juoga man mii sáhttit ovttas dahkat, almma ahte mii mannat dan gillárii ahte deattuhat erohusaid mat leat min gaskkas, geat dat leat buorit ja fuonit sápmelaččat. Go mii leat buohkat seamma buorit sápmelaččat. Don gii humat sámegiela. Ja don guhte it leat beassan sámegiela oahppat.
Sávan didjiide ain moadde jaskes beaivvi dál basiid gaskkas, ja ahte mii deaivvadat árggain buori movttain ja luohttevašvuođain nubbi nubbái. Sávan ain buriid juovlabasiid!
