Rihkusalmmuhus

Jus leat gártan rihkkosa oaffarin, almmut áššis bolesii. Almmuhusa galgá dahkat nu jođánit go vejolaš, vai bolesa lea álkit čielggadit rihkkosa. Maiddái vahátbuhtadusa oažžun sáhttá gáibidit, ahte rihkusalmmuhus lea dahkkojuvvon . Almmuhusa sáhttá dahkat rihkusbáikkis bolesii, bolesstašuvnnas fitnamiin sihke smávit rihkkosiin maiddái interneahtas (www.poliisi.fi) ja telefovnnain.

Almmuhusa sáhttá dahkat man beare bolesstašuvdnii ja dan sáhttá dahkat maiddái soames eará oaffara beales. Jus rihkkosis lea duođašteaddji, su oktavuođadieđuid lea buorre merket muitui.

Boles girje rihkusalmmuhussii dáhpáhusa ovdáneami sihke áššeeaiggáda ja duođašteaddjiid persondieđuid. Oaffaris lea vuoigatvuohta oažžut virggálaš duođaštusa almmuhusas, man lea dahkan.

Jus rihkkosis leat šaddan vahágat, lea buorre mannan doaktára lusa nu jođánit go vejolaš. Doaktárduođaštusa sáhttá dárbbašit gearregiin dahje ozadettiin buhtadusa dáhkádusfitnodagas dahje Stáhtakantuvrras. Jus jearaldat lea seksuála veahkaválddis, de galgá garvit basadeami ja biktasiid lonuheami ovdal doaktára lusa mannama.

Jus jearaldat lea viessogaikumis, luottaid ii galgga čorget ovdalgo boles boahtá.

Áššeeaiggátrihkkosat leat dakkár rihkkosat, maid boles dutká dušše dalle, jus oaffar gáibida dahkkái ráŋggáštusa. Dákkárat leat earret eará suoládeapmi ja vahága dahkan. Jus áššeeaiggátrihkkosa oaffar nuppástuhttá oaivilis iige hálitge dahkkái ráŋggáštusa, boles heaittiha dutkama, man lea jo álggahan.

Rihkkosa čielggadettiin boles jearrá, gáibidago oaffar rihkkosa dahkkái ráŋggáštusa. Jus oaffar dán muttus almmuha, ahte ii gáibit ráŋggáštusa dahje maŋŋelis geassá eret gáibádusas, son sáhttá manahit rievtti sivahusa čuoččáldahttimii maŋŋelis. Dát lea dehálaš diehtit dan váras, ahte sivaheaddji mearrida guođđit čuoččáldahttimis ášši.

Stuorámus oassi rihkkosiin leat virggálaš sivahusa vuollásaš rihkkosat, maid boles dutká álo go oažžu dieđu dain. Ovdamearkan illásteamit ja nissonrihpamat lea virggálaš sivahusa vuollásaš rihkkosat maiddái dalle, go dat leat dáhpáhuvvan ruovttus ja dahkki lea bearraša lahttu. Láivvesge lagašgaskavuođas dáhpáhuvvan illásteapmi lea virggálaš sivahusa vuollásaš rihkus. Almmuhus bolesii addá virgeoapmahaččaide vejolašvuođa seahkanit illásteapmái.

Ovdadutkan

Boles galgá doaimmahit, mas lea ágga eahpidit, ahte lea dáhpáhuvvan rihkus. Ovdadutkamis boles čielggada, mii lea dáhpáhuvvan, geat leat ášši oassebealit ja mat leat rihkkosa mielddisbuktán vahágat. Jus boles ii doaimmat ovdadutkama, rihkkosa oaffarii galgá almmuhit das.

Boles gohčču rihkkosa oaffara áššeoamasteaddjin dárbbu mielde jearadeapmái. Jus jearadeami áigi ii heive, ođđa áiggis sáhttá ráđđádallat bolesiin, guhte dutká ášši. Oktageardán ja čielga áššiin boles sáhttá jearadit maiddái telefovnna bokte.

Go muitala rihkkosis jearadeamis de oaffar galgá eavttoheamet hállat duođa. Jus jearadeami maŋŋá boahtá millii juoga áššái gullevaš, de lea buorre váldit oktavuođa bolesii.

Go ovdadutkanbeavdegirji lea gárvvis, boles sádde dan sivaheaddjái. Oaffaris áššeoamasteaddjin, seammá go rihkkosis eahpiduvvon olbmos, lea vuoigatvuohta oažžut beavdegirjjis nuvttá kopiija. Jus oaffar ii hálit oktavuođadieđuid eahpiduvvon olbmo dihtui, son sáhttá gieldit merkemis daid beavdegirjái.

Láivves dáhpáhusain, ovdamearkan livkaleamis ja láivves illásteamis, boles sáhttá áššeoamasteaddji lobiin addit eahpiduvvon olbmui sáhku. Dalle ovdadutkanbeavdegirji ii vealttakeahttá gárvvistuvvo. Jus oaffar addá miehtama sáhkkomeannudeapmái, ášši ii gieđahallo gearregiin iige sivaheaddji sáhte gáibidit oaffara beales vahátbuhtadusa.

Vahátbuhtadusgáibádusat

Rihkkosa dahkki lea geatnegahtton buhttet vahága man lea dagahan. Vahágiin ja das, gáibidago oaffar dahkkis buhtadusa, galgá almmuhit ovdadutkamis dahje maŋimustá duopmostullui. Buhtadusa sáhttá gáibidit billašuvvan dahje láhppon opmodagas, dálkkas- ja doavttirgoluin, sihke illásteamis šaddan bákčasis ja muhtun dáhpáhusain maiddái vuoiŋŋalaš gillámis.

Vahága meari sáhttá čujuhit go čájeha kuittiid daid goluin, maid rihkus lea mielddisbuktán. Maiddái dáhkádusa iežas vástidanoasis ja ášši čielggadeapmái gullevaš vejolaš mátkegoluin galgá seailluhit duođaštusaid, go dalle dain sáhttá gáibidit buhtadusa rihkkosa dahkkis.

Sivaheaddji sáhttá evttohit rihkkosa oaffara buhtadusgáibádusa gearregiin, jus dat lea čielggas ja dasa leat ákkat. Jus oaffar háliida sivaheaddji buktit ovdan buhtadusgáibádusa, áššis lea buorre almmuhit bolesii jo ovdadutkamis. Jus sivaheaddji ii buvtte ovdan buhtadusgáibádusa, son galgá almmuhit das oaffarii girjjálaččat. Dalle oaffar sáhttá ieš ovdanbuktit gáibádusa. Dán sáhttá oaffara beales dikšut maiddái vuoigatvuođalaš veahkki.

Sivahusárvvoštallan

Go sivaheaddji lea ožžon bolesis ovdadutkanbeavdegirjji, son mearrida sivahusa álggaheamis dahjege das, dolvojuvvogo ášši duopmostuolu gieđahallamii.

Jus rihkkosa eai bastte čájehit, rihkus lea láivi dahje áššis lea dahkkon soabadallan, sivaheaddji sáhttá guođđit álggatkeahttá sivahusa. Oaffaris lea vuoigatvuohta oažžut dieđu mearrádusa leat álggatkeahttá sivahusa. Jus oaffar lea jo ovdadutkamis álmmuhan gáibidit ráŋggáštusa, son sáhttá álggahit áššis sivahusa, jus sivaheaddji ii dan daga.

Soabadallan

Rihkusáššiid sáhttá soabadallat, jus sihke oaffar ja eahpiduvvon miehtaba dasa. Lassin gáibiduvvo, ahte eahpiduvvon nanne dáhpáhusaid ovdáneami váldoáššiid ja ahte soabadallan lea oaffara ovddu mielde. Soabadallan lea nuvttá ja álo eaktodáhtolaš, ja dan sáhttá háliidettiin loahpahit gaskan man beare muttus. Skuvlejuvvon, eaktodáhtolaš soabadallit láidejit rihkusášši oassebeliid ráđđádallat dáhpáhuvvan áššis ja soahpat rihkkosis šaddan vahágiid buhttemis. Soabadallit veahkehit oassebeliid maiddái soahpamuša gárvvisteamis. Soabadallama boađus sáhttá leat ovdamearkan ándagassii átnun, láhttensoahpamuš, ruđalaš buhtadus dahje bargobuhtadus. Jus oassebealit besset soahpamuššii, soahpamuš gárvvistuvvo girjjálaččat, ja soabadallandoaimmahat čuovvut soahpamuša ollašuvvama. Soabadallandoaimmahat almmuha soabadallama bohtosis bolesii ja sivaheaddjái. Rihkusášši sáhttá gieđahallat duopmostuolus, vaikke dáhpáhus livččege soabadallon.

Soabadallamis oažžu lassidieđuid ovdamearkan bolesis, báikkálaš soabadallandoaimmahagain ja Terveyden ja hyvinvoinnin laitos:is (Dearvvašvuođa ja buresbirgejumi lágádus), (www.thl.fi/sovittelu)

Gearregat

Gearregiin áššeoasálaččat leat áššeoamasteaddji oaffara lassin sivaheaddji ja sivahuvvon olmmoš. Gearretriekti gohčču dábálaččat buot áššeoasálaččaid ja duođašteaddjiid gearregiidda. Gohččumis boahtá ovdan, galgágo gieđahallamis leat mielde persovnnalaččat. Gearregiid sáhttá gártat sirdit, jus soames báikki ala gohččojuvvon olbmuin ii leat persovnnalaččat mielde.

Áigetávvaliin ja eará gearregiidda gullevaš geavatlaš áššiin sáhttá ovdal gearregiid ráđđádallat gearretrievtti bargoveagain dahje sivaheaddjiin dahje su čálliin. Gearretčoakkánat leat álbmogii rabas dilálašvuođat, muhto duopmostuollu sáhttá ovdamearkan seksuálarihkkosiin gieđahallat ášši muhtun oassái dahje oalát almmá álbmoga dahjege giddejuvvon uvssaid duohken. Dán sáhttá bivdit gearretduopmáris.

Jus riekti geatnegahttá oaffara boahtit persovnnalaččat čoakkánii, sutnje máksojuvvo beaiveruhta ja buhtadus mátkegoluin ja massojuvvon ánssus. Jus čoakkánis báhcá eret almmá lágalaš eastaga, duopmostuollu sáhttá mearridit sáhku. Lágalaš eastta lea ovdamearkan buohcuvuohta mii eastá boahtimis báikki ala, ja man maŋŋelis galgá bastit duođaštit doaktárduođaštusain. Eastagis galgá almmuhit duopmostullui nu jođánit go vejolaš.

Oassi rihkusáššiin sáhttá gieđahallot gearretrievttis dušše girjjálaččat. Dalle duopmár mearrida áššis girjjálaš materiála vuođul. Njálmmálaš riektegeavvan ii ordnejuvvo eaige ášši oassebealit bovdejuvvo duopmostullui.

Girjjálaš meannudeamis sáhttá gieđahallat máŋggaid láivves ja dábálaš rihkkosiid. Eaktun lea, ahte vástideaddji lea dovddastan dagu ja miehtá girjjálaš meannudeapmái. Maiddái rihkkosa oaffaris galgá oažžut miehtama girjjálaš meannudeapmái. Oaffar oažžu maiddái girjjálaš meannudeamis buktit ovdan iežas buhtadusgáibádusas. Dát dáhpáhuvvá girjjálaččat.

Dieđu gearregiin oažžu ovdamearkan interneahtas čujuhusas www.oikeus.fi, vuoigatvuođaministeriija Rihkusášši gieđahallan gearretrievttis -brošyras, mii gávdno oikeus.fi -siidduin ja bolesa siidduin www.poliisi.fi.

Duopmu ja das váidaleapmi

Gearretriekti almmuhusa duomu seammás čoakkána maŋŋá dahje dat almmuha, goas dat addojuvvo. Girjjálaš meannudeamis gearretriekti sádde duomu ášši oassebeliide.

Gearretrievtti duomus sáhttá váidalit hoavvariektái. Dábálaččat dárbbašit joatkkagieđahallanlobi, vai hoavvariekti sáhtašii váldit ášši ollislaš gieđahallamii.

Jus lea duhtameahttun, das galgá almmuhit gearretriektái vahku siste duomu addimis. Váiddareivve galgá guođđit gearretriektái 30 beaivvi siste duomu addimis. Rávvagiid váidaga dahkamis leat mielddusin gearretrievtti duomus.