Sámiráđđi lea sápmelaččaid oktasaš sorjjasmeahttun kulturpolitihkalaš ja politihkalaš ásahus, mii doaibmá Norgga, Ruoŧa, Ruošša ja Suoma sámiid organisašuvnnaid oktasašbargoorgánan. Sámiráđđi lea ráđđehussorjjasmeahttun priváhta organisašuvdna (non-governmental organization).
Sámiráđi višuvdna lea:
”Mii sápmelaččat leat okta álbmot ja riikkaid ráját eai galgga hehttet min álbmoga oktiigullevašvuođa”.
Sámiráđis leat golbma ossodaga: Árktalaš- ja birasossodat, Olmmošvuoigatvuođaossodat ja Kulturossodat. Čállingotti barggut lea ee. ekonomiijagieđahallan, raporteren, reivvestallan, lágidit čoahkkimiid ja konferánssaid ja ráhkkanahttit áššiid daidda. Čállingoddi gieđahallá maiddái ossodagaid ekonomiijaáššiid ja veahkeha čađahit dáid bargguid ossodagaid várás. Sámiráđi váldočálli lea Sámiráđi hálddahushoavda ja sus lea ovddasvástádus Sámiráđi hálddahuslaš bargguin.
Váldočálli jođiha barggu Sámiráđi čállingottis ja vástida Sámiráđi beaivválaš doaimmas. Váldočálli koordinere maiddái barggu Sámiráđi ossodagaid gaskkas. Váldočálli bargá rávvagiid vuođul Sámiráđi čoahkkimiin, presideanttas ja bargolávdegottis. Dehálaš oassin barggus lea ovddasvástádus Sámiráđi ekonomiijas mas leat mielde ekonomiijaplánen, bušeteren ja čuovvuleapmi, sihke Sámiráđi doaimmaid ja prošeavttaid plánen, administreren ja raporteren. Bargui gullá maiddái čoahkkimiid ja konferánssaid plánen ja čađaheapmi, sihke ráhkkanahttit áššiid čoahkkimiidda.
Mii ohcat du
Bargui gullet sihke hálddahuslaš doaimmat ja strategalaš plánen, ollašuhttin ja prošeaktahábmen. Bargu bidjá daninge stuorra gáibádusaid dárkilvuođa, heivehanmuni ja buori ovttasbargočehppodaga ektui. Don galggat rehkenastit ahte gárttat bargat iešguđetlágan bargguid alla leavttuin, sihke dus galgá leat kapasiteahta ovdanbuktit áiggil ja rivttes kvalitehtadásis maiddái dalle go lea alla bargodeaddu.
Váldočálli galgá oassálastit konferánssaide ja čoahkkimiidda, ja muhtun mátkkit danin gullet ge bargui. Ohccis galgá leat hui buorre sosiála gelbbolašvuohta ja kapasiteahta doalahit viiddes oktavuođaid sihke sámi servodaga siskkobealde ja riikkaidgaskasaš organisašuvnnaiguin, stáhta eiseválddiiguin ja departemeanttaiguin. Ohcci galgá bures dovdat sámi servodaga, ja lea hui dehálaš ahte sus lea viiddes fierpmádat. Ohcci persovnnalaš attáldagaide biddjojuvvo stuorra deaddu.
Bargu gáibida ahte ohcci máhttá eŋgelasgiela sihke njálmmálaččat ja čálalaččat. Dasa lassin ohcci galgá máhttit sámegiela ja maiddái ovtta davviriikkalaš gielain. Lea ovdamunni jos ohcci hálddaša maiddái ruoššagiela.
Váldočálli virgáduvvo bisovaččat gitta ollesáigái, ja mii bidjat 6 mánu geahččalanáigin. Sámiráđđi lea mobiila organisašuvdna man bargoguovlu gokčá olles Sámi. Bargobáiki ja virgádeami dárkilis hivvodat sáhttet danin heivehuvvot Sámiráđi ja álgi váldočálli dili ektui. Individuála bálkádássi sáhttá sohppojuvvot, danin áinnas almmut bálkágáibádusa. Álgin lea farggamusat dahje šiehtadusa mielde.
Lassedieđuid sáhttá oažžut presideanttas Áile Jávos, tel. +47 950 25 926, várrepresideanttas Åsa Larsson-Blind:as, tel. +46 70 254 3356, dahje várrepresideanttas Jouni Lukkaris, tel. +358 40 1693634. Lassedieđuid várás ruoššagillii, váldde oktavuođa várrepresideanttain Andrei Danilov:ain, tel. +7 960 026 1235.
Bija mielde dušše persovnnalaš reivve ja CV iežat ohcamuššii. Oahppo- ja eará duođaštusaid kopiijaid don sáhtát váldit fárrui vejolaš jearahallamii.
