Čálii Henrik Olsen, sámediggeráđđi.
Čuđiid jagiid čohkkejedje dutkit ja miššonearat sámi kulturáđaid. Dál háliidit norgga museat fievrridit ruovttoluotta beali dáin dávviriin sámi museaide. Dat lea veadjemeahttun nu guhká go Norgga eiseválddit biehttalit dan ruhtadeames. Mii gohčodit dan Bååstede.
Bååstede lea lullisámi doaba, ja mearkkaša ruovttoluotta. 2000 sierranas historjjálaš áđa Norgga čoakkáldagain leat 2012 rájes vuordán fievrriduvvot sámi servodahkii ja sámi museaide. Norgga eiseválddit eai háliit ruhtadit dán proseassa. Ja nu guhká go sámi museain eai leat dohkálaš vuorkkát, čájáhusvejolašvuođat ja dárbbašlaš gelbbolašvuohta hálddašit dáid dávviriid dohkálaččat, de ferte maŋidit ruovttoluotta fievrrideami. 2000-logu museaođastus lei ekonomalaš lokten Norgga museaide. Sámi museaide lea ođastus mearkkašan stuorra lávki maŋás guvlui.
Sámi museat leat smávvát ja rašit dáža museaid ektui. Norgga museat sáhttet dahkat sponsenšiehtadusaid ja oažžut priváhta ruhtaskeaŋkkaid, ja ožžot dávjá doarjaga báikkálaš ja regionála eiseválddiin. Geavadis ii leat ii oktage priváhta dahje almmolaš eiseváldi mii čájeha beroštumi sámi museaid rámmain. Danne mearridit stáhta juolludusat Sámedikki bušeahta bokte sámi museaid ovdánanvejolašvuođaid.
Bååstede-prošeakta lea boađusin jagi 2012 vuolláičállojuvvon šiehtadusas gaskal Kulturhistorjjálaš musea, Norgga álbmotmusea ja Sámedikki. Šiehtadus gieđahallá sámi kulturhistorjjálaš dávviriid ruovttoluotta fievrrideami Norgga álbmotmuseas ja Kulturhistorjjálaš museas guđa sámi museii. Biergasat galget ruovttoluotta dan kultuvrii ja álbmogii masa dat gullet. Dat lea deaŧalaš oassi álbmotmuitalusain sámi eallima, kultuvrra ja historjjá birra iešguđet sajiin riikkas. Danne leat dán áigodaga hárvelohkosaš dávviriin, mat ain leat áimmuin, stuorra mearkkašupmi sápmelaččaide.
Bååstede lea iešalddis buorre ođas sámi museaide ja sámi servodahkii. Muhto okta hástalus báhcá vel ovdalgo historjjálaš dávviriid sáhttá fievrridit ruovttoluotta dohko gosa dat gullet. Ii gávdno ruhta čađaheapmái. Kulturhistorjjálaš dávviriid seailluheapmi, vurken ja gaskkusteapmi lea divrras. Dasa gáibiduvvojit visttit mat devdet museafágalaš gáibádusaid vuorkkáide ja gaskkustanlanjaide, ja seailluheapmái ja hálddašeapmái gáibiduvvojit bargit ja gelbbolašvuohta.
Sámediggi lea máŋggaid jagiid jearahan Norgga eiseválddiin ruđaid dán čađaheapmái. Sii dadjet ahte dat lea menddo divrras. Ii leat buorre jus cieggá dakkár oaidnu našunálalaččat ja riikkaidgaskasaččat ahte eiseválddit mat historjjálaš áiggi suvve duoguštit ja billistit osiid sámi kultuvrras, dál oaivvildit ahte lea menddo divrras addit ruovttoluotta dávviriid eaiggádii.
Dát čuolbmačilgehus ii guoskka dušše Norgii. Dáidagiid ja kulturhistorjjálaš- ja arkeologalaš dávviriid ruovttoluotta fievrrideapmi dáhpáhuvvá stuorra osiin máilmmis. Muhtumin lea sáhka dušše hárvelohkosaš dávviriin, ja eará háviid lea sáhka stuorra čoakkáldagain. Lagamus ja buoremusat lihkostuvvan ovdamearka lea sullii 35 000 dávviriid ruovttoluotta fievrrideapmi Københávnnas Nuukii Ruonáeatnamis (1984-2001). Dánskka stáhta ruhtadii dán ruovttoluotta fievrrideami.
Sámi museaid lohku lea guhtta, ja dat lea lávdaduvvon Girkonjárggas davvin Snoasai lullin. Čoakkáldagain leat uhccán dávvirat dál, ja museain leat vuorkkát ja čájáhuslanjat mat eai leat dohkálaččat. Olles Norgga servodahkii ja sámi servodahkii boahtá buorrin go maiddái nationála sámi kulturárbi gaskkustuvvo. Vuođđo- ja joatkkaskuvlaoahppit geavahit dávjá daid fálaldagaid maid sámi museat fállet go dat lea buorre lassin dan oahpahussii maid sii ožžot skuvllas.
Sávan ahte mii muhtun jagi geahčen sáhttit čájehit almmolašvuhtii dan fiinna sámi kulturárbbi min lea boahtán ruovttoluotta oaivegávpogis. Livččii heiven hui bures dál go mii lahkonit sámi 100 jagi ávvudeami. Guovvamánu 6. b. 2017 mii ávvudit ja čalmmustahttit ahte lea 100 jagi vássán dan rájes go Elsa Laula Renberg čohkkii sápmelaččat vuosttaš geardde čoahkkimii Troandimis, gos mihttomearrin lei nannet sápmelaččaid vuoigatvuođaid. Mii vel heivešii buorebut go dan ahte beassat čalmmustahttit ahte sápmelaččat viimmat besset hálddašit oasi iežaset kulturárbbis? Dan čađaheapmi sorjá das ahte Norgga eiseválddit ruhtadit dán buori ja deaŧalaš doaibmabiju.
Go dat lea min kultuvra, ja min dávvirat. Min vássánáigi, min boahtteáigi. Mii gohčodit dan Bååstede.