– Lea hui deaŧalaš ahte sámi servodat dál váldá ovddasvástádusa ja cealká iežas oainnu daidda evttohusaide mat galget nannet sámegielaid. Jus mii eat beroš, mo de sáhttit vuordit ahte dáža stuorraservodat berošta? Ávžžuhan ovttaskasolbmuid, váhnemiid, áhkuid ja ádjáid, organisašuvnnaid ja servviid, ja ealáhusdoaimmaheddjiid sáddet vástádusaset ovdalgo lea menddo maŋŋit. Geahčat čielggadusa evttohusaid, ja čále leat go ovttaoaivilis daidda, dadjá sámediggeráđđi Lars Filip Paulsen, geas lea ovddasvástádus sámegielain Sámediggeráđis.
Sádde iežat gulaskuddanvástádusa deike.
Deaivan áŋggirdeddjiid Sámis
Sámedikki váldomihttomearri sámegiela ovddideapmái lea eanedit giellageavaheddjiid logu, ja eanedit sámegiela geavaheami servodagas. Sámediggi galgá sihkkarastit ja ovddidit gielaid, ja lea danne árjjalaččat oassálastán NAČ 2016: 18 Váibmogiela čuovvoleapmái.
Oassin dán barggus lea Sámediggi lágidan máŋga gulaskuddanseminára golmma sámi giellaguovllus, maidda Sámediggeráđđi lea oassálastán. Dasa lassin lea Sámediggi sihke politihkalaččat ja hálddahuslaččat oassálastán dakkár gulaskuddansemináraide maid earát leat lágidan. Áigumuššan lea boktit nu stuorra beroštumi ja áŋgiruššama go vejolaš čielggadusa ektui movttiidahttin dihtii eanemusaid sámi servodagas sáddet iežaset gulaskuddanvástádusaid ovdal gulaskuddanáigemeari mii lea njukčamánu 15. b. 2017.
– Dán áigodagas lean gullan ollu muitalusaid sámi giellaárgabeaivvi birra ja daid iešguđet giellaguovlluid ollu iešguđet hástalusaid birra. Buot seminárain gos mun ledjen lei stuorra áŋgiruššan. Dál lea deaŧalaš ahte dát áŋgiruššan boahtá čielgasit ovdan ráđđehussii ja sávan ahte nu ollugat go vejolaš dál geavahit vejolašvuođa ovddidit njuolgga árvalusaid ja cealkámušaid čielggadussii ja dan evttohusaide. Eará doaibmabidjoárvalusat sáhttet maid váikkuhit hábmet boahtteáiggi sámepolitihka máŋgga suorggis, dadjá sámediggeráđđi Lars Filip Paulsen.
Geahča gulaskuddansemináraid oktii vel dás:
Gulaskuddanseminára Plassjes guovvamánu 16. b. čalmmustahtii lullisámi giellaguovllu.
Gulaskuddanseminára Divtasvuonas guovvamánu 23. b čalmmustahtii julevsámi giellaguovllu.
Gulaskuddanseminára Guovdageainnus guovvamánu 16. b. čalmmustahtii davvisámi giellaguovllu.
Buot árvalusat ja cealkámušat lohkkojuvvojit ja árvvoštallojuvvojit
Lávdegotti evttohusat ja sisaboahtán árvalusat ja cealkámušat gulaskuddanvuorus árvvoštallojuvvojit Sámedikki ja Gielda- ja ođasmahttindepartemeantta gaskasaš gulahallamis
– Mii leat oppa áiggi dadjan ahte mii áigut fuolahit dan ahte dát NAČ ii galgga healbat skuffii ja vajálduhttojuvvot. Dát čielggadusa addá midjiide historjjálaš vejolašvuođa loktet sámegielaid árvvu, ja mun bivddán ahte juohke ovtta searvat dán bargui. Munnje lea hui deaŧalaš ahte Váibmogiella čuovvuluvvo dakkár proposišuvnnain mii geahččá lágaid ja doaibmabijuid gittalagaid, dadjá sámediggeráđđi.
Loga maiddái sámediggeráđi Lars Filip Paulsena kronihka Váibmogiela birra.
Láhkarievdadusaide lassin lea ovttajienalaš Sámi giellalávdegoddi earret eará árvvoštallan njuolggadusaid čuovvuma ja ovddasvástádusa juogadeami gaskal Sámedikki, stáhta eiseválddiid ja almmolaš hálddašeami iešguđet osiid. Lávdegoddi lea evttohan doaibmabijuid mat gusket ollu servodatsurggiide, muhto doaibmabijut mánáid ja nuoraid, mánáidgárddiid ja skuvllaid várás leat deattuhuvvo erenoamáš deaŧalažžan čuovvulit. Loga buot evttohusaid dás.
Evttohusat gusket earret eará čuovvovaš surggiide:
- Sámegielat mánáidgárdefálaldagat
- Sámegieloahpahusa vuođđoskuvllas ja joatkkaskuvllas
- Njuolggadusaid jorgaleapmi ja almmolaš eiseválddiid diehtojuohkingeatnegasvuohta
- Vuoigatvuohta oažžut vástádusa sámegillii almmolaš orgánain
- Sámegielgeavaheapmi dearvvašvuođa- ja sosiálasuorggis, ja justiisasuorggis
- Sámegiella gieldda hálddahusas
- Dakkár olbmuid rekrutteren geain lea gelbbolašvuohta sámegielain ja sámi kultuvrras
- Rádjerasttideaddji giellaovttasbargu
- Sámi báikenamat