Sámedikkis lea bajitdási ovddasvástádus sámi dearvvašvuođa- ja sosiálapolitihka hábmemis ja lea áibbas guovddáš eaktudeaddjin Norgga eiseválddiid ektui go galgat ovdánahttit dásseárvosaš fálaldagaid sámi álbmogii. Láhččomis bálvalusa oktavuođas lea Sámedikkis oktiiheivehan ja váikkuheaddji sajádat guovddáš eiseválddiid ektui.
Sámedikki dearvvašvuođa- ja sosiálapolitihkka lea huksejuvvon dan nala ahte sámi álbmogis lea riekti buori dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaide seamma dásis go riika eará olbmuin.
Leat suohkanat ja stáhta geat ovddasvástidit láhčimis dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid sámi álbmogii. Dát mearkkaša maiddái ahte lea ovddasvástádus láhčit bálvalusa mii lea heivehuvvon sámi pasieanttaid sámegiela ja sámi kultuvrra dárbbuide.
Go bálvalusain váilu máhttu sámi giela ja kultuvrra ja dearvvašvuođa- ja sosiálastáhtusa birra, de dat heajuda sámi divššohasaid vejolašvuođa olahit bálvalusfálaldagaid.
Sámediggi deattuha mánáid vuoigatvuođaid ja ahte sámegiella ja kultuvra galgá vuhtiiváldot mánáin geat leat mánáidsuodjalusa fuolahusas. Lea nationála eiseválddiid ovddasvástádus fuolahit ahte sámegielat mánát galget beassat áimmahuššat gielaset ja kultuvrraset go leat mánáidsuodjalusa fuolahusas. Sámi mánáin leat vuoigatvuođat nannejuvvon Norgga lága bokte ja riikkaidgaskasaš konvenšuvnnain mat duođaštit sin rievtti oažžut bajásšaddamii iežaset gielain ja kultuvrrain. sámi mánát gullet ON konvenšuvnna vuollái mánáid vuoigatvuođaid birra ja ON álgoálbmotjulggaštusa vuollái.
ON mánáidkonvenšuvdna nanne sámi mánáid rievtti geavahit sin giela, kultuvrra ja oskku. Earret eará duođašta konvenšuvnna 20. artihkal ahte kontinuitehta galgá doarvái bures váldot vuhtii máná bajásgeassimis, ja máná etnalaš, oskkolaš, kultuvrralaš ja gielalaš duogáš go fuolahus sirdojuvvo.
Sámediggi bargá dan badjelii ahte oažžut dásseárvosaš dearvvašvuođabálvalusa sámiide mas sámegiella ja kultuvra lea vuođus. Buori dearvvašvuođa ovddideapmi sámi álbmogis ferte leat huksejuvvon dokumenterejuvvon máhtu nala sámi álbmoga dearvvašvuođa ja eallindili birra, ja makkár fáktorat váikkuhit sámi álbmoga dearvvašvuhtii.
Min mihttu lea ahte čađat sihkkarastojuvvojit sámi divššohasaid vuoigatvuođat ja dárbbut ovttadássásaš dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaide.
Suohkanin lea ovddasvástádus fállat sosiála bálvalusaid. Sosiála bálvalusat leat nugomat fálaldagat doaimmashehttejuvvon olbmuide, ruovttubálvalusat, NAV-bálvalusat, persovnnalaš veahkki, duddenfálaldagat, ekonomalaš sosiálaveahkki, viessofálaldat sidjiide geat dan dárbbašit, veahkkedoaibmabijut gárrenmirkogeavaheddjiide.
Lea nationála eiseválddiid ovddasvástádus guovddáš dásis fuolahit ahte sámegielat geavaheaddjit ožžot dásseárvosaš sosiálabálvalusaid mas sámegiella ja sámi kultuvra lea vuođđun.
Go bálvalusain váilu máhttu sámi giela ja kultuvrra ja dearvvašvuođa- ja sosiálastáhtusa birra bálvalusain, de dat heajuda sámi divššohasaid vejolašvuođa olahit bálvalusfálaldagaid.
Sámi pasieanttain leat vuoigatvuođat nationála lágaid ja riikkaidgaskasaš konvenšuvnnaid bakte.
Sámelága § 3-5 bakte ožžot sii geat ásset sámegiela hálddašanguovllu siskkobealde vuoigatvuođa adnit sámegiela go iežaset beroštumiid ovddidit báikkálaš ja guovlulaš almmolaš dearvvašvuođa- ja sosiálaásahusaide, ja lea maiddái riekti oažžut bálvalusaid ja veahki sámegillii. Maiddái pasieantavuoigatvuođalága § 3-5 daddjo ahte pasieanttain lea riekti oažžut dieđuid, mat leat heivehuvvon vuostáiváldi oktagaslaš eavttuide, nugomat ahkái, rávisvuhtii, vásáhusaide ja kultuvrra- ja gielladuogážii. Od.prp. nr. 12 dárkkuha ahte riekti oažžut dieđuid mat leat heivehuvvon juohke ovttaskas pasieanta dárbbuide, mearkkaša ahte sámegielat pasieanttaide galgá láhččojuvvot dulka, dahje ahte galget leat sámegielat buohccedivššárat geat dikšot sámegielat pasieanttaid go dat lea dárbbašlaš vai pasieanta oažžu dieđuid nu movt lágas gáibiduvvo.
Viidáset čujuhuvvo ILO-konvenšuvdnii nr 169 eamiálbmogiid ja čearddalaš álbmogiid hárrái iešmearrideaddji stáhtain, ON konvenšuvdnii mánáid vuoigatvuođaid birra ja ON julggaštussii álgoálbmotvuoigatvuođaid birra. ILO konvenšuvnna artihkal 25 sihkkarastá sámiide rievtti leat mielde hábmemis guoskevaš dearvvašvuođafálaldagaid seammás go nanne sámi geavaheddjiid vuoigatvuođa oažžut dohkálaš dearvvašvuođabálvalusaid.
Sámediggi deattuha mánáid vuoigatvuođaid ja ahte sámegiella ja kultuvra galgá vuhtiiváldot mánáin geat leat mánáidsuodjalusa fuolahusas. Lea nationála eiseválddiid ovddasvástádus fuolahit ahte sámegielat mánát galget beassat áimmahuššat gielaset ja kultuvrraset go leat mánáidsuodjalusa fuolahusas. Sámi mánáin leat vuoigatvuođat nannejuvvon Norgga lága bokte ja riikkaidgaskasaš konvenšuvnnain mat duođaštit sin rievtti oažžut bajásšaddamii iežaset gielain ja kultuvrrain. sámi mánát gullet ON konvenšuvnna vuollái mánáid vuoigatvuođaid birra ja ON álgoálbmotjulggaštusa vuollái.
ON mánáidkonvenšuvdna nanne sámi mánáid rievtti geavahit sin giela, kultuvrra ja oskku. Earret eará duođašta konvenšuvnna 20. artihkal ahte kontinuitehta galgá doarvái bures váldot vuhtii máná bajásgeassimis, ja máná etnalaš, oskkolaš, kultuvrralaš ja gielalaš duogáš go fuolahus sirdojuvvo.
Lea suohkaniid ovddasvástádus mánáidsuodjalusas. Mánáidsuodjalus galgá earret eará addit rávvagiid ja bagadallamiid bearrašiidda, čađahit iskosiid maŋŋil dieđáhusaid mánáid dili birra, dahkat mearrádusaid mánáidsuodjaluslága mielde ja ráhkkanahttit áššiid mat galget meannudeapmái fylkkalávdegottis.
Stáhtas Bufetat bokte lea ovddasvástádus biebmoruovttuin, heahteruovttuin ja mánáidsuodjalusinstitušuvnnain.
Sámediggi bargá dan badjelii ahte oažžut dásseárvosaš dearvvašvuođabálvalusa sámiide mas sámegiella ja kultuvra lea vuođus. Buori dearvvašvuođa ovddideapmi sámi álbmogis ferte leat huksejuvvon dokumenterejuvvon máhtu nala sámi álbmoga dearvvašvuođa ja eallindili birra, ja makkár fáktorat váikkuhit sámi álbmoga dearvvašvuhtii.
Min mihttu lea ahte čađat sihkkarastojuvvojit sámi divššohasaid vuoigatvuođat ja dárbbut ovttadássásaš dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaide.
Vuođđodearvvašvuođabálvalus (omd. fástadoavttirortnega, bahkadasdoaktárortnega, buhcciidruovttubálvalusaid, ruovttubuohccedivššu) Norggas gullá suohkaniid ovddasvástádussii. Stáhta ovddasvástida spesialistadearvvašvuođabálvalusa (buohcceviesut, heahtedieđihanbálvalus, ambulánsabálvalus, psykiatriija ásahusat). Fylkkasuohkanat ges ovddasvástidit bátnedikšunbálvalusa. Fylkkasuohkanat galget leat álbmotdearvvašvuođabarggu láidesteaddjin fylkkain ja sii galget veahkehit suohkaniid álbmotdearvvašvuođabargguin. Nationála eiseválddiin lea ovddasvástádus fállat dohkálaš dearvvašvuođabálvalusaid maiddái sápmelaččaide.
Suohkanin lea ovddasvástádus fállat sosiála bálvalusaid. Sosiála bálvalusat leat nugomat fálaldagat doaimmashehttejuvvon olbmuide, ruovttubálvalusat, NAV-bálvalusat, persovnnalaš veahkki, duddenfálaldagat, ekonomalaš sosiálaveahkki, viessofálaldat sidjiide geat dan dárbbašit, veahkkedoaibmabijut gárrenmirkogeavaheddjiide.
Lea nationála eiseválddiid ovddasvástádus guovddáš dásis fuolahit ahte sámegielat geavaheaddjit ožžot dásseárvosaš sosiálabálvalusaid mas sámegiella ja sámi kultuvra lea vuođđun.
Go bálvalusain váilu máhttu sámi giela ja kultuvrra ja dearvvašvuođa- ja sosiálastáhtusa birra bálvalusain, de dat heajuda sámi divššohasaid vejolašvuođa olahit bálvalusfálaldagaid.
Sámi pasieanttain leat vuoigatvuođat nationála lágaid ja riikkaidgaskasaš konvenšuvnnaid bakte.
Sámelága § 3-5 bakte ožžot sii geat ásset sámegiela hálddašanguovllu siskkobealde vuoigatvuođa adnit sámegiela go iežaset beroštumiid ovddidit báikkálaš ja guovlulaš almmolaš dearvvašvuođa- ja sosiálaásahusaide, ja lea maiddái riekti oažžut bálvalusaid ja veahki sámegillii. Maiddái pasieantavuoigatvuođalága § 3-5 daddjo ahte pasieanttain lea riekti oažžut dieđuid, mat leat heivehuvvon vuostáiváldi oktagaslaš eavttuide, nugomat ahkái, rávisvuhtii, vásáhusaide ja kultuvrra- ja gielladuogážii. Od.prp. nr. 12 dárkkuha ahte riekti oažžut dieđuid mat leat heivehuvvon juohke ovttaskas pasieanta dárbbuide, mearkkaša ahte sámegielat pasieanttaide galgá láhččojuvvot dulka, dahje ahte galget leat sámegielat buohccedivššárat geat dikšot sámegielat pasieanttaid go dat lea dárbbašlaš vai pasieanta oažžu dieđuid nu movt lágas gáibiduvvo.
Viidáset čujuhuvvo ILO-konvenšuvdnii nr 169 eamiálbmogiid ja čearddalaš álbmogiid hárrái iešmearrideaddji stáhtain, ON konvenšuvdnii mánáid vuoigatvuođaid birra ja ON julggaštussii álgoálbmotvuoigatvuođaid birra. ILO konvenšuvnna artihkal 25 sihkkarastá sámiide rievtti leat mielde hábmemis guoskevaš dearvvašvuođafálaldagaid seammás go nanne sámi geavaheddjiid vuoigatvuođa oažžut dohkálaš dearvvašvuođabálvalusaid.
Liŋkkat áigeguovdilis lágaide main lea sáhka sámi buhcciid vuoigatvuođain
Lov om Sametinget og andre samiske rettsforhold (sameloven).
§ 3-5. Utvidet rett til bruk av samisk i helse- og sosialsektoren
Lov om kommunale helse- og omsorgstjenester m.m. (helse- og omsorgstjenesteloven)
§ 3-10. Pasienters og brukeres innflytelse og samarbeid med frivillige organisasjoner
Lov om pasient- og brukerrettigheter (pasient- og brukerrettighetsloven).
§ 3-5. Informasjonens form