Sámediggepresideanttat, Stuorradiggepresideanta, stáhtaráđđi, áirasat, ja gudnejahttojuvvon guossit.
Munnje lea stuorra illu go beasan sávvat buresboahtima Sámedikki 30-jagi ávvudeapmái, mii lea odne.
Vuossárgga golggotmánu 9. b. 1989 lei historjjálaš beaivi sámi álbmogii. Dalle rabai Gonagas Olav V vuosttaš dábálaš sámedikki. Sáhkavuorustis dajai gonagas ná:
«De norske myndigheter har et overordnet ansvar for at den samiske befolkning fortsatt skal kunne eksistere som et eget folk. Premissene for dette arbeidet må det samiske folk selv være med å utforme.» (Norgga eiseválddiin lea bajimuš ovddasvástádus das ahte sámi álbmot ain galgá bissut sierra álbmogin. Sámi álbmot galgá ieš leat mielde hábmemin eavttuid dán bargui.)
Golggotmánu 9. b. lei beaivi dalle go sámit ožžo oktasaš jiena riikaviidosaš orgána bokte, maid sámit válljejedje sámiid gaskkas – maŋŋá go ledje dáistalan vuoigatvuođaid beali máŋga logijagi.
Buot vuosttamuš Sámedikki rahpan lei deaŧalaš ollugiidda. Sámedikki vuosttaš presideanta, Ole Henrik Magga, lea dadjan ahte dat lei stuorámus beaivi maid son lea vásihan su politihkalaš eallimis. Mii eat goassige galgga atnit iešalddis čielga áššin dan go min duostilis jođiheaddjit ja ovttaskas olbmot barge dan ala ahte mii odne sáhttit ávvudit 30 jagi.
Ieš rahpan 1989:s sáddejuvvui njuolga NRK:s, ja dat lei maiddái daláš NRK Sámi radio vuosttaš njuolga máŋgakamerabuvttadus. Jurddašetnot dan.
Odne lea iešalddis čielggas ahte olbmot ožžot searvat allaáiggálaš rahpamii juohke njealját jagi, njuolgga sáddaga, TV dahje interneahta bokte. Dál lea maiddái nu ahte buohkat geat háliidit, sáhttet čuovvut ságastallamiid dievasčoahkkimis Sámedikki web-tv bokte maid mii rávdnjet ja daid gehččet duháhiid mielde olbmot.
Teknologalaš ovdáneapmi lea dagahan ahte ságastallamat dáppe Sámedikki dievasčoahkkimis olahit eanet olbmuide. Dat addá nana fámu sámi demokratiijai. Deaŧalaš lea ahte sámi álbmot, sorjjakeahttá das gos ásset, sáhttet čuovvut maid Sámedikki politihkkarat barget ja mii daddjojuvvo.
Midjiide lea deaŧalaš ahte Sámediggi ain galgá leat rabas ja olámuttus olbmuide. Mii vásihat maiddái ahte ollugat geat eai leat sápmelaččat čájehit beroštumi Sámediggái ja mis fitnet máŋggaid duháhiid guossit buot máilmmi čiegain. Mii diehtit maiddái ahte mii álgoálbmotparlameantan dávjá gehččojuvvot ofelažžan álgoálbmotmáilmmis go mii leat huksen politihkalaš ásahusa mas beaivválaččat lea dialoga norgga eiseválddiiguin ja eará deaŧalaš servodataktevrraiguin.
Konsultašuvdnaortnega bokte ráđđehusain beassá Sámediggi konsulteret eiseválddiiguin áššiin mat gusket midjiide. Mii diehtit ahte álgoálbmotoktavuođas gávdnojit ollugat geain ii leat seamma posišuvdna ja seamma vejolašvuođat go mis váikkuhit politihkalaččat. Dieinna lágiin ii leat Sámediggi deaŧalaš dušše sámiide, muhto maiddái min álgoálbmotvieljaide ja –oappáide. Dán rollas leat mii čeavlái ja mii váldit dan hui duođalaččat.
Ráhkis olbmot,
30 jagi dás ovdal ledje Sámedikki jienastuslogus 5497 olbmo. 30 jagi maŋŋá lea jienastuslohku sturron ja das leat oktiibuot 18.103 olbmo. Go dieđiha iežas Sámedikki válgajienastuslohkui, de oažžu jienastanvuoigatvuođa Sámediggeválggaide, ja dieinna lágiin lea vejolašvuohta váikkuhit sámiid politihkalaš dáhtu. Danne illudahttá hui sakka dat go oaidnit ahte jienastuslohku stuorru ja go dađistaga eanet olbmot háliidit searvat sámi demokratiijai.
Sámediggi lea 30 jagis positiivvalaččat ahtanuššan go guoská doibmii. Dalle go Sámediggi ásahuvvui, de juolluduvvui 500 000 ru doarjjan válgabargui, ollislaš doaibmagolut Sámedikkis leat dál birrasii 6-7 miljon ru. Álgoálggus ledje mis 7 bargi ja hálddahus lei dáppe Kárášjogas. Dál mis lea 503 miljon ru geavahusas bušeahtas, ja mis leat sullii 150 bargi juogaduvvon 8 kánturbáikái miehtá riikka.
Beroškeahttá positiivvalaš ahtanuššamis, de leat mis ain hástalusat čađahit dan doaimma mii midjiide lea jurddašuvvon buoremusat ávkin sámi álbmogii. Sámediggi lea áiggiid čađa ožžon dađistaga eanet ovddasvástádussurggiid, almmá ahte rámmat vásttolaččat livčče lassánan.
Mis lea ovddasvástádus museain main eai leat doarvái buorit lokálat min oktasaš kulturárbbi vurkemii, mis váilot oahpaheaddjit ja mánáidgárdepedagogat geat hállet ja oahpahit sámegillii, giellavuoigatvuođat rihkkojuvvojit juohke áidna beaivvi eaige mis leat doarvái sámi dearvvašvuođa bargit min buhcciid ja boarrásiid dikšumii. Mis leat hástalusat veahkaválddi ja vearredaguid ektui nissonolbmuid vuostá sámi servodagas, ja sámevašši lea ain hui áigeguovdilis doaba. Sisabahkkemat min eatnamiidda lassánit, mearrasámi vuoigatvuođat eai leat dohkkehuvvon, báikki olbmuid vuoigatvuođat Deanujogas eai váldojuvvo doarvái vuhtii ja árbevirolaš sámi ealáhusat dávjá fertejit čáhkket saji eará beroštumiide “ovdáneami” namas ja dál maŋŋá ruoná energiija namahusain. Buot dát prošeavttat váldet ollu eatnamiid maid juo earát geavahit almmá ahte dat deattuhuvvošii.
Sámediggi gulahallá maiddái 16 departemeanttain, ođđa jagi rájes 356 gielddain, ja 11 fylkagielddain. Buot dát lea gáibideaddji čoavdit almmá dohkálaš ruhtadeami ja politihkalaš dáhtu haga stuorraservodaga beales.
Ollu áššečuolmmaiguin maid mun lean namuhan dás lea sámi álbmot bargan ollu sohkabuolvvaid čađa. Mii muitit ovddasmanni Elsa Laula Renberg gii lea gudnejahttojuvvon bácciin Mussiris dán jagi, eatge mii leat vajálduhttán sin geat serve Álttá-akšuvdnii, nealgudeddjiid olggobealde Stuorradikki, nissonolbmuid geat manne Stáhtaministara kantuvrii, Isak Saba ja earáid geat áiggiid čađa leat dáistalan min vuoigatvuođaid ovddas. Mii áigut álo muitit sin oaffaruššama ja váibameahttun giččuid, mat leat dagahan ahte mii dál sáhttit hállat nana sámi jienain Sámedikki dievasčoahkkimis.
ON váldočoahkkin mearridii ahte jahki 2019 galgá lea riikkaidgaskasaš álgoálbmotgiellajahki. Sámi giellavahkku lágiduvvo 43. vahkus ja lea oktasaš rahčamuš man bokte oainnusmahttit ja buoridit máhtu sámegielaid birra olles servodagas. Sámediggi bovde buohkaid searvat dása – juogo lágidit ieš juoga dahje searvat muhtun daid ollu doaluide main fokuserejuvvojit sámegielat. Mii ávžžuhit erenoamážit min gussiid geat leat dáppe odne čalmmustahttit ja oainnusmahttit sámegielaid golggotmánu 21. b. dán jagi.
Ollu mii lea positiivvalaš lea dáhpáhuvvan maŋimuš 30 jagis.
Mii oaidnit ahte sámevuohta lea biekkas – loktejuvvon min duostilis ambassadevrraid beales geat mannet máilbmái ja gáibidit guldaluvvot ja oidnot ja áddejuvvot. Min čeahpes kulturbargiid čehppodat dohkkehuvvo ja ohcaluvvo guhkás olggobeallái nationála riikkarájáid. Mis lea áibbas ođđa sohkabuolva sámi jienaiguin geat hástalit ja ákkastit, ja geat servet eará servodataktevrraiguin juksan dihtii sin áigumuša birasgáhttemis, álgoálbmotvuoigatvuođain ja iešmearridemiin ja muitalit dan birra máilbmái mii dađistaga guldala eanet.
30 jagi dás ovdal lei ollu maid leat olahan measta veadjemeahttun. Dat ii mearkkaš dan ahte mii leat geargan – mis leat ain ollu gižžoáššit. Gonagasa sániid vuođul, galgat mii ain bidjat eavttuid min politihkalaš bargui buoremusat ávkin sámi álbmogii. Sámediggi galgá ain leat deaŧaleamos sámi jietna sihke nationála dásis ja riikkaidgaskasaččat.
Loahpas áiggun mun sávvat midjiide lihku 30-jagi ávvudeapmái.
Sávan lihku doaluiguin
Ollu giitu