Sámediggi hálddaša doarjagiid ja stipeanddaid doaimmaide mat leat mielde seailluheame ja ovddideame sámi kulturárbbi.
Sámediggi addá doarjaga mánáidgárddiide mat barget aktiivvalaččat nannet ja ovdánahttit sámegiela mánáidgárddis.
Sámediggi addá doarjaga ovdánahttit pedagogalaš ávdnasiid mánáidgárddiide.
Sámediggi addá doarjaga mánáidgárddiide mat addet sámegielaohaphusa.
Ulbmil doarjjaortnegiin lea ahte álbmogis lea vejolašvuohta oahppat ja ovddidit sámegiela.
Sámediggi sáhttá doarjut duoji profilerema ja mearkagálvohuksema, man oktavuođas vuovdin ja márkanfievrrideapmi leat vuoruhuvvon.
Sámediggi sáhttá addit doarjaga fitnodagaide mat vuvdet duoji eará duojáriid ovddas.
Sámi girjjálašvuođa ohcanvuđot ortnet doarju sámi girjjálašvuođa, sihke čáppa- ja fagagirjjálašvuođa prošeavttaid, mat ovdiduvvojit fitnodagaid bokte.
Sámediggi háliida nannet ovttasbarggu regionála ja báikkálaš eiseválddiiguin barggus mii guoská sámi giela, sámi kultuvrra, ealáhusaid ja servodateallima bisuheapmái ja nannemii. Searvevuođašiehtadusaid, ovttasbargošiehtadusaid ásaheami bokte gielddaiguin ja fylkkagielddaiguin, ja eará guovddáš ásahusaiguin jos daid doaibma guoskkaha sámi beroštumiid.
Doarjjaortnet almmuhuvvo ohcanmuddui jus 2020 stáhtabušeahtta rievdaduvvo Stuoradikki meannudeamis stáhtabušeahta.
Sámediggi sáhttá addit doarjaga investeremiidda, ovddidandoaibmabijuide, konsuleantaveahkkái, álggahandoibmii ja prošeavttaide.