Joar Nango máŋggabealat dáiddalaš bargguid oktavuođas beroštahttá álgoálbmotidentitehta ja dekolonialiseren su, dávjá daid vuostálasvuođaid vuođul maid son áicá dálááiggi arkitektuvrras.
Joar Nango čájáhus lea vuosttaš geardde go sámi dáiddár oahpásmahttojuvvo feastaspeallodáiddárin Birggonis.
- Dat illudahttá go Joar Nango lea dán jagi feastaspealločájeheaddjin dákkár stuorra ja árvvusadnojuvvon lágideamis. Ja sámediggeráđđi áigu doarjagiin leat mielde ollašuhttimin dan. Mii leat dál dakkár earálágan ja erenoamáš áiggis masa mii fertet heivehit iežamet, muhto doaivut ahte čájáhus sáhttá čađahuvvot čakčii, dadjá sámediggeráđđi Henrik Olsen (NSR).
Prošeakta lea bures plánejuvvon ja galgá leat mielde čájeheamen gelddolaš servodatdigaštallama ja sojuid sámi dáidagis ja dáiddáris. Dat go Nango lea váldočájeheaddjin ja “kuratevran” ollislašvuhtii su profiilla oktavuođas feastaspeallodáiddárin, de dat addá vejolašvuođa čalmmustahttit earálágan jurddašeami ja earálágan dáiddahámi stuorra álbmogii.
Ruhta váldojuvvo poasttas 17100 Kulturdoaibmabijut.
Maŋiduvvon lágideapmi
Plána mielde galggai feastaspealločájáhus, mas Joar Nango lea mielde, lágiduvvot áigodagas miessemánu 21. b . – borgemánu 16. b., muhto lea maŋiduvvon čakčii ja rahppojuvvo čakčamánu 4. b. Lágideaddji mielas dát dilli lea váttis dan dáfus go prošeavttas galget leat čoahkkimat ja čoahkkinarenat. Ohcci ja dáiddár barget ovddasguvlui de go lágideapmi čađahuvvošii plána mielde, muhto sii leat árvvoštallan njuovžilis molssaeavttuid jus buot ferte loahpahuvvot.