Čálii Silje Karine Muotka, sámediggeráđđi.
Sámi váhnemat, geain leat mánát erenoamáš hástalusain, ležžet dal iešguđetlágan oahppanváttut, giellaváttut, gullanváttut vai eará mainna sii rahčet, váldet dávjá oktavuođa muinna.
Sii leat juo váttis dilis máná ovdáneami oktavuođas, ja sii ohcet ráđi veahkkeapparáhtas. Ollugat vásihit ahte sin rávvejit válljet eret sámegielfálaldaga sin mánnái. Nappo árvvoštallojuvvo máná eatnigiella ja kultuvra erenoamáš hehttehussan oahppamii ja ovdáneapmái. Sámi mánáin lea eahpitkeahtes vuoigatvuohta heivehussii iežaset eavttuid vuođul, seamma láhkai go eará mánáin ge. Dat mearkkaša ahte sámi mánáin galgá leat heivehuvvon oahpahus maiddái sámegielas ja sámegillii dahje sin sámi mánáidgárddiin. Dain sámi mánáin ja nuorain, geat dárbbašit erenoamášpedagogalaš veahki, lea vuoigatvuohta oahpahussii seamma láhkai go dain sámi mánáin ja ohppiin geain eai leat erenoamáš dárbbut.
Danne lea dohkkemeahttun ahte sin rávvejit válljet eret sámegiela, go dat mii duođaid galggašii dáhpáhuvvat, lea ahte sámi mánná galgá oažžut dakkár heivehuvvon fálaldaga mii fuolaha sin sámi duogáža ja giela seammás go sii ožžot dan erenoamášpedagogalaš veahki maid mánát galget oažžu go sis lea dakkár dárbu.
Giella ii leat reaidun dušše sosiála gulahallamis ja máhtu ja gálggaid gaskkusteamis. Dat lea seamma ollu individuála ja sosiála identitehta ja integritehta ovdanbuktin. Minoritehtaide ja álgoálbmogiidda lea sierra giella kulturgullevašvuođa erenoamáš ovdanbuktin, ja mu mielas lea giella vuođđoválddáhat das ahte leat olmmožin.
Mánát ohppet ovttastallamis eará mánáiguin ja rávesolbmuiguin. Go mánná lea uhcci, de dat ohppet stuorámus lunddolašvuođain dan hállangiela mii lea sin birrasis. Sii ohppet giela ja kultuvrra sihke ruovttus, eahpeformálalaš ja formálalaš oahppanarenain. Dat oahppu galgá leat vuođđun ohppui skuvllas.
Norgga sápmelaččaid giella oahpahusas erenoamáš rašis dilis, go sámegiela geavaheapmi lea guhká leamaš gildojuvvon skuvllas. Nappo sáhttá giela geavahit váldegeavaheamis sin ektui geain ii leat eanetlohkogiella gielalaš rámman eallima ovdáneapmái.
Danne vuorddán ahte erenoamášpedagogalaš veahkkeapparáhta ja skuvllat ja mánáidgárddit galget addit buori bagadeami váhnemiidda guovttegielalaš ovdáneami birra. Bagadeapmi galgá leat vuođđuduvvon máhttui fáttá birra. Fágaolbmot deaivvadit váhnemiiguin geat leat hui rašis dilis, ja dalle lea erenoamáš deaŧalaš ahte sii deivet dakkár veahkkeapparáhta mii álkit sáhttá áddet máná ja bearraša dili ja doaibma gelbbolaš gulahallanguoibmin.
Go sámi váhnemiid rávvejit válljet dárogiela máná oahpahusdilis ja gulahallamis iežas mánáiguin, de dat duohtavuođas mielddisbuktá giellamolsuma. Váikkuhussan lea ahte maiddái fuolahusolbmot ja bearašlahtut duohtavuođas fertejit molsut giela. Dat eaidada máná ja bearraša. Máná giellaoahppan ferte ođđasis álggahuvvot ja sáhttá bahámus dilis mielddisbuktit eanet oahppanváttisvuođaid.
Dat maid mánná lea oahppan sámevuođa birra, massá árvvus ii ge šatta vuođđun viidáset ovdáneapmái. Sámi mánát eai galgga vásihit ahte go sii ožžot erenoamášpedagogalaš doarjaga, de sii fertejit válljet eret gullevašvuođa iežaset bearrašii ja sámevuhtii.
Buot váhnemat háliidit dan mii lea buoremus iežaset mánnái. Sii mihtet vaikke giellamolsumii go dat rávvejuvvo doaibmabidjun. Giellamolsun váikkuha dasa ahte bearaš muđui ferte geavahit dárogiela gaskaneaset máná gullot. Mánná eaidaduvvo iežas kultuvrra ektui. Bahámus dilis lea sáhka sámi mánáid ja olles bearrašiid kultuvrralaš ja gielalaš assimileremis, mii lea guhkkin eret ja vuostálagaid dálá oahpahussuorggi mihttomeriin. Dakkár pedagogihka vuođđun leat jurdagat maid mat áigá livčče galgan guđđojuvvot, ja jurddašeapmi gullá dáruiduhttináigái.
Dieđusge sáhttá guovttegielat oahppandilli leat gáibideaddjin go maiddái leat eará oahppanváttisvuođat. Muhto dalle livččii lunddolaš áŋgiruššat gielladimenšuvnna nannemiin, ii ge dan jávkadit.
Go váilu dohkálaš erenoamášpedagogalaš gelbbolašvuohta, de sáhttá leat álki čilget oahppanváttisvuođaid guovttegielatdiliin. Muhto jus mii dohkkehit dan ahte gielalaš ja kultuvrralaš rámmat iešalddiset doibmet duođalaš oahppanhehttehussan, de han mii leat dušše viidáseappot fievrrideamen assimilerenpolitihka mii áigá lea guđđojuvvon.
Gelbbolašvuohta sámi mánáid dásseárvosaš vuoigatvuođa birra erenoamášpedagogalaš doarjagii ferte systemáhtalaččat loktejuvvot ja ahte dát doarjja galgá nannet sámi mánáid vuoigatvuođa oažžut sámegiela dakkár skuvllas ja mánáidgárddis mii fuolaha dáid vuođđovuoigatvuođaid.