Sámi giellalávdegoddi almmuhii golggotmánu 10. beaivvi 2016 guorahallama NAČ 2016: 18.
Guorahallama ulbmil lea leamaš árvvoštallat ja árvalit doaimmaid sihkarastit doaibmi ja ovttaárvosaš almmolaš bálvalusaid sámegielaide.
Giella lea dehálaš bealli kultuvrii ja identitehtii. Lea vuođđudeaddji olmmošvuoigatvuohta ahte beassá iežas giela geavahit, ja álgoálbmogin lea sápmelaččain dasa lassin vel riekti suddjet gielaset.
Sámi giellalávdegoddi almmuhii golggotmánu 10. beaivvi 2016 guorahallama NAČ 2016: 18.
Guorahallama ulbmil lea leamaš árvvoštallat ja árvalit doaimmaid sihkarastit doaibmi ja ovttaárvosaš almmolaš bálvalusaid sámegielaide.
Eanemusat geavahuvvon sámegielat Norggas dál leat davvi-, julev- ja lullisámegiella. Bihtánsámegiella ja nuortalašgiella leat ealáskahttendásis dál Norggas.
Sámi giellaguovlu leabbá árbevirolaččat viidát Norggas, Ruoŧas, Suomas ja Ruoššas. Riikaráját leat gesson rastá giellarájáid.
Sámegiela hálddašanguovllus leaba sámegiella ja dárogiella ovttaárvosaš gielat. Dát mearkkaša ahte buohkain lea riekti oažžut bálvalusaid sámegillii go váldet oktavuođa almmolaš ásahusaiguin mat leat sámegiela hálddašanguovllu siskkobealde.
Báikenammalágas leat mearrádusat báikenamaid almmolaš geavaheami birra. Báikenammaláhka gusto miehtá riika ja danin maiddái miehtá sámi giellaguovlluin. Báikenammaláhka galgá sihkkarastit sámi báikenamaid našunála lágaid ja riikkaidgaskasaš soahpamušaid ja konvenšuvnnaid mielde. Gávdnojit gáibádusat riektačállimii ja mearkkaid geavaheapmái báikenamain.
Sápmelaččat Norggas galget beassat sihkkarastit ja ovdánahttit gielaset, kultuvrraset ja servodateallimiiddiset.
Ruoŧa, Suoma ja Norgga Sámedikkit bidje borgemánu álggus 2015:s johtui golmma jahkásaš rájáid rasttildeaddji ovttasbargoprošeavtta. Sámi Giellagáldu –joatkkaprošeakta lea sámi álbmoga oktasaš ja seammás bajimuš mearridanorgána sámegielaide guoski gažaldagain.
Oktasaš ulbmilin buot giellaguovddážiin lea sámegiela čalmmustahttin ja sámegiela nannen ja ovddideapmi.
Giellaguovddážat leat iežaset doaimmaid bokte hui guovddážis čalmmustahttime sámegiela lagasbirrasiin.
Giellaguovddážat váldet vuođu iežaset giellaguovlluin ja čađahit doaimmaid mat leat heivehuvvon guovllu dárbbuide.
Sámediggeráđđi ovttasbargá iešguđet dutkan- ja ovddidanaktevrraiguin buoridandihte giellateknologalaš fálaldaga sámi gielaid siskkobealde. Sámi gielat dárbbašit giellageavaheddjiid, ja aktiivvalaš giellageavaheaddjit dárbbašit ođđaáigásaš veahkkeneavvuid dihtora, neahta ja mobiila rusttegiid geavaheapmái.
Dáhton: Golggotmánu 21.- 27. beivviid 2019
Báiki: Miehtá riikka
Geasa: Buohkat leat bovdejuvvon
Leat go don goassige smiehttan manne sámegiella ii oidno galbbain, mielkebáhkain dahje interneahtas? Don leat dákko bokte bovdejuvvon Giellavahkkui 2019! Searvva giellaloktemii!
Giellaválljen mánnái ii soaitte álo nu álkes válljen, ja máŋggas vásihit čuolmmaid dan oktavuođas. Sámediggi háliida oažžut váhnemiid dihtomielalažžan giellaválljema ektui, juohkit dieđuid ja ávžžuhusaid, ja doarjut váhnemiid dán oktavuođas.
Språkambassadørene, språkforsker Berit Anne Bals Baal og Aili Keskitalo, som da var sametingspresident (Foto Jan Roger Østby)
Sámi giellalávdegoddi almmuhii golggotmánu 10. beaivvi 2016 guorahallama NAČ 2016: 18.
Guorahallama ulbmil lea leamaš árvvoštallat ja árvalit doaimmaid sihkarastit doaibmi ja ovttaárvosaš almmolaš bálvalusaid sámegielaide.
Eanemusat geavahuvvon sámegielat Norggas dál leat davvi-, julev- ja lullisámegiella. Bihtánsámegiella ja nuortalašgiella leat ealáskahttendásis dál Norggas.
Sámi giellaguovlu leabbá árbevirolaččat viidát Norggas, Ruoŧas, Suomas ja Ruoššas. Riikaráját leat gesson rastá giellarájáid.
Riikkaidgaskasaččat meroštit buot sámegielaid uhkiduvvon, duođaid uhkiduvvon dahje measta jávkan giellan.
Sámegielat leat suddjejuvvon earret eará ILO-konvenšuvnna 169, Norgga vuođđolága, Báikenammalága, Sámelága giellanjuolggadusaid ja oahpahuslága bakte.
Riikkaidgaskasaččat leat sámegielat suddjejuvvon earret eará davviriikkaid giellajulggaštusa ja European Charter for Regional and Minority Languages bakte.
Eanet faktadieđuid sámegielaid birra gávnnat Store norske leksikon neahttasiiddus.
Sámegiela hálddašanguovllus leaba sámegiella ja dárogiella ovttaárvosaš gielat. Dát mearkkaša ahte buohkain lea riekti oažžut bálvalusaid sámegillii go váldet oktavuođa almmolaš ásahusaiguin mat leat sámegiela hálddašanguovllu siskkobealde.
Sámegiela hálddašanguovlu fátmmasta:
Finnmárku:
Guovdageaidnu
Kárášjohka
Deatnu
Unjárga
Porsáŋgu
Romsa:
Gáivuotna
Loabák
Nordlánda:
Divtasvuodna
Aarborte
Trøndelága:
Snåase
Raarvihke
Røros
Njeallje davimus fylkkasuohkana, Finnmárku, Romsa, Nordlánda ja Trøndelága, gullet maiddai hálddašanguvlui.
Báikenammalágas leat mearrádusat báikenamaid almmolaš geavaheami birra. Báikenammaláhka gusto miehtá riika ja danin maiddái miehtá sámi giellaguovlluin. Báikenammaláhka galgá sihkkarastit sámi báikenamaid našunála lágaid ja riikkaidgaskasaš soahpamušaid ja konvenšuvnnaid mielde. Gávdnojit gáibádusat riektačállimii ja mearkkaid geavaheapmái báikenamain.
Sámedikki báikenammabálvalus fállá diehtojuohkima ja veahki sámi báikenamaid bargguin.
Buot stáhtalaš, fylkkasuohkanlaš ja suohkanlaš orgánat mat galget mearridit báikenamaid čállinvuogi, galget ovdanbuktit ášši báikenammabálvalussii.
Váldde oktavuođa Sámedikkiin jos leat báikenammagažaldagat epoastta bokte dahje telefuvnna bokte, +47 78 47 40 00.
Sápmelaččat Norggas galget beassat sihkkarastit ja ovdánahttit gielaset, kultuvrraset ja servodateallimiiddiset.
Láhka Sámedikki birra ja eará sámi riektediliid birra (Sámeláhka):
Láhkaásahus mii guoská Láhkii Sámedikki birra ja eará sámi riektediliide (sámeláhka) mii guoská sámi gillii:
Forskrift til sameloven (lov 12. juni 1987 nr. 56) om forvaltningsområdet for samisk språk
Forskrift til samelovens språkregler
Forskrift til rett om opplæring i samisk
Báikenammaláhka:
Ruoŧa, Suoma ja Norgga Sámedikkit bidje borgemánu álggus 2015:s johtui golmma jahkásaš rájáid rasttildeaddji ovttasbargoprošeavtta. Sámi Giellagáldu –joatkkaprošeakta lea sámi álbmoga oktasaš ja seammás bajimuš mearridanorgána sámegielaide guoski gažaldagain.
Sámi Giellagáldu bargá fágalaš áššedovdiorgánan, fállá giellaveahki ja rávve sámegielaid geavaheapmái guoski gažaldagain. Sámi Giellagáldu dohkkeha ođđa tearpmaid, dahká mearrádusaid normeremiidda, fállá gielladikšuma, báikenamaid birra, ovddida giela ja nammabálvalusa ja fállá diehtokuohkima sámi gielaid birra.
Giellageavaheaddjit sáhttet sáddet Giellagáldui giellagažaldagaid facebooka dahje e-poastta bokte. Giellagáldu fállá giellaveahki, mii guoská lulli-, julev- ja davvisámegillii, sihke anárašgillii ja nuortalašgillii.
Eanet dieđuid oktasaš giellaorgána doaimmaid birra gávnnat Sámi Giellagáldu ruovttusiidduin.
Oktasaš ulbmilin buot giellaguovddážiin lea sámegiela čalmmustahttin ja sámegiela nannen ja ovddideapmi.
Giellaguovddážat leat iežaset doaimmaid bokte hui guovddážis čalmmustahttime sámegiela lagasbirrasiin.
Giellaguovddážat váldet vuođu iežaset giellaguovlluin ja čađahit doaimmaid mat leat heivehuvvon guovllu dárbbuide.
Jus háliidat diehtit maid Sámi giellaguovddážat fállet, de váldde njuolga oktavuođa:
Sámediggeráđđi ovttasbargá iešguđet dutkan- ja ovddidanaktevrraiguin buoridandihte giellateknologalaš fálaldaga sámi gielaid siskkobealde. Sámi gielat dárbbašit giellageavaheddjiid, ja aktiivvalaš giellageavaheaddjit dárbbašit ođđaáigásaš veahkkeneavvuid dihtora, neahta ja mobiila rusttegiid geavaheapmái.
Divvun-prošeakta ja hállansyntesa leat goappašagat dehálaš giellaprošeavttat mat iežaset áiggis ásahugvvo Sámedikki namas, muhto mat dál leat sirdon UiT Norgga Árktalaš universitehtii. Sámediggi ovttasbargá ođđa prošeavttaiguin ja prošeavttaiguin mat juo gávdnojit, lasihandihte teknologalaš giellareaidduid logu ja kvalitehta.
Dáhton: Golggotmánu 21.- 27. beivviid 2019
Báiki: Miehtá riikka
Geasa: Buohkat leat bovdejuvvon
Leat go don goassige smiehttan manne sámegiella ii oidno galbbain, mielkebáhkain dahje interneahtas? Don leat dákko bokte bovdejuvvon Giellavahkkui 2019! Searvva giellaloktemii!
Giellavahku ulbmilin lea buoridit sámegielaid stáhtusa, ja buoridit máhtu sámi giela ja kultuvrra birra olles servodagas. Juste dán vahkus galget sámegielat gullot ja oidnot juohke sajis.
Giellavahkus mii ovttas oainnusmahttit ja buoridit máhtu sámegielaid birra olles servodagas. Priváhta ja almmolaš ásahusat, ealáhuseallin, organisašuvnnat ja eará aktevrrat bovdejuvvojit oainnusmahttit sámegielaid juste dán vahkus. Ovttas váldit mii stuorábuš ovddasvástádusa sámegielaid gullomis, oidnomis ja geavaheames buot servodatsurggiin.
Giellavahkku lea oassi Sámedikki guhkes áiggi giellaáŋgiruššamis – Giellalokten, ja dát lea maiddái Sámedikki ON álgoálbmogiid riikkaidgaskasaš giellajagi váldočalmmusteapmi.
Vaikko leat áitojuvvon jávkamis, de sámegielat ain bissot. Doaivva lea. Sámiid gaskkas lea dihtomielalašvuohta giela ja giellaválljema ektui, ja eanet ja eanet olbmot válljejit searvat kurssaide oažžun dihtii giela ruovttoluotta maid min máttut leat massán. Guovlluin gos sámegiella ii leat geavahuvvon sohkabuolvva dahje guovtti áiggi, de váldet dál nuorra rávisolbmot sámegiela ruovttoluotta ja geahččalit várrugasat addit dan viidáseappot mánáidasaset. Ođđa sámegielat sohkabuolva sámegielat mánáiguin bajásšaddá dál.
Norgga servodat lea maiddái fátmmastan sámi kultuvrra, ja sámit miehtá riikka vásihit ahte sin kultuvra ja gielat eanet dohkkehuvvojit. Beroštupmi sámi servodahkii lea stuoris, ja áigi goas dahkat oktasaččat giellaáŋgiruššama, ii sáhtášii leat buoret.
Siđa báikkálaš gáffádaga jorgalit biebmolistta sámegielaide, lágit giellagáffádaga dahje heŋges Giellavahku plakáhta láse ovdii.
Dus soitet leat eará buorit jurdagat, ja háliidat leat mielde Giellavahkus?
Čális dákko giellalokten@samediggi.no, dahje válddes oktavuođa du lagamus sámi giellaguovddážiin!
Máŋga sámi giellaguovddáža áigot čalmmustahttit Giellavahku, jus don háliidat searvat, dahje jus dus leat jurdagat maid háliidat juogadit singuin, de váldde áinnas oktavuođa.
Oktavuođadieđut sámi giellaguovddážiidda Norggas
Fina maiddái Giellavahku siiddus Facebookas
Loga maid: Mii lea giellalokten?
Loga maid: Riikkaidgaskasaš eamiálbmotgiella jahki – IYIL 2019
Giellaválljen mánnái ii soaitte álo nu álkes válljen, ja máŋggas vásihit čuolmmaid dan oktavuođas. Sámediggi háliida oažžut váhnemiid dihtomielalažžan giellaválljema ektui, juohkit dieđuid ja ávžžuhusaid, ja doarjut váhnemiid dán oktavuođas.
Språkambassadørene, språkforsker Berit Anne Bals Baal og Aili Keskitalo, som da var sametingspresident (Foto Jan Roger Østby)
Sámediggi lea čađahan giellakampánjja Sámás Mánáin čakčat 2016 - giđđat 2017, man ulbmil lei čuvgehit fáttá giellaválljen mánáide, ja guovtte-/máŋggagielalašvuohta.
Kampánnjas lea sierra Facebook-siidu.
Loga eanet guovttegielatvuođa birra ja mánáid giellaovdáneami birra.