Guolásteami báikkálaš hálddašeapmi Deanus

Dát mearrádus finnmárkolágas čuovvoluvvui lávdegotti “Deanulávdegotti” nammadeami bakte, ja mii 2009 ovddidii mearrádusárvalusa oktan láhkaásahusain. Sámediggi ovddidii jagi 2010 gulaskuddancealkámuša dán láhkaásahussii ja čuovvolii ášši ráđđádallamiin Birasgáhttendepartemeanttain láhkaásahusa mearrideami hárrái.
Láhkaásahus bođii fápmui guovvamánus 2011:s. Láhkaásahus mearkkaša ahte galgá ásahuvvot báikkálaš hálddašanásahus, Deanučázádaga guolástushálddašeapmi. Doaimmat nugomat bivdokoarttaid vuovdin, guolástusa bearráigeahčču ja bivdoraporteren mat dál gullet leansmánnái, politiijameastárii ja fylkkamánnái sirdojuvvojit báikkálaš hálddašanorgánii.

Deanučázádaga guolástanhálddašeamis galget leat ovcci áirasa, ja dain galget viđas nammaduvvot daid gaskkas geain leat bivdinvuoigatvuođat (luossareiveeaiggádat), ja Deanu ja Kárášjoga gielddat nammadit guokte áirasa goabbáinai stággobivdolobiin, luossareivve haga. Dát dagaha ahte sis geain lea bivdinvuoigatvuohta lea eanetlohku hálddašanorgánas. Goitge gáibiduvvo merrojuvvon eanetlohku deháleamos áššiin.  Fierbmunlohpi gullá ain Deanuleagi beaivválaš eanandolliide. Dálá bivdinvuoigatvuođalaččaid oktasaščoahkkin (ovddeš luossadiggi) joatkašuvvo. Oktasaščoahkkimis lea váldi válljet bivdinvuoigatvuođalaččaid gaskkas áirasiid Deanučázádaga hálddašeapmái.

Deanučázádaga hálddašeapmi hálddaša dietnasiid bivdokoarttaid vuovdimis dárbbašlaš hálddašandoaimmaide. Nu joatkašuvvo dálá ortnet mas dietnasat guolásteami adnojit čázádaga bearráigehččui ja  eará hálddašandoaimmaide. Jagi loahpas vejolaš anekeahtes ruđat evttohuvvojit juhkkojuvvot nu ahte bivdinvuoigatvuođalaččat ožžot 75 % ja háldenfondii ges ráddjejuvvo 25%.

Dát lea láhkaásahus man mielde báikkálaš hálddašeapmi muddejuvvo Deanus ja oalgejogain nu guhkas bajás go luossa goargŋu. Láhkaásahus boahtá 1911 cuoŋománu 1.beaivvi Gonagaslaš resolušuvnna sadjái. Láhkaásahusa láhkavuođđu lea finnmárkoláhka § 28, danin galgá maiddái láhkaásahus ollašuhttit dálá vuoigatvuođaid finnmárkolága §5 olis ja muđui mearrádusaid 1.kapihtalis ja earenoamážit § 1 ulbmil ja § 3 oktavuohta álbmotriektái. Láhkaásahusa láhkavuođđu lea muđui láhka miessemánu 15. beaivvi 1992 nr. 47 luossabivddu ja sáivaguolásteami birra jna. (Luossa- ja sáivaguolástanláhka) § 6 nubbi lađas mas daddjo ahte Gonagas sáhttá mearridit dárkilat njuolggadusaid go ásahuvvojit sierra orgánat anadroma luossaguliid hálddašeapmái, ja viidáset ahte departemeanta sáhttá mearridit dárkilat njuolggadusaid bivdohálddašeami doibmii ja áššemeannudeapmái.

Dasa lassin luossa- ja sáivaguolástanláhka maiddái mearrida rámmaid báikkálaš riggodathálddašeapmái dakko bakte go biraseiseválddit mearridit bivdomeari guollevalljodagaid ávkkástallama oktavuođas. Ávkkástallama oktavuođas galgá maiddái luonddušláddjivuođaláhka adnot vuođđun. Dán oktavuođas lea deanu láhka dehálaš danin go dat mearrida bivdorievtti luossareiveeaiggádiidda § 1 mielde. Láhkaásahus § 3 mearrida geas lea bivdinvuoigatvuohta, geain lea stággobivdolohpi § 4 ja § 5 mielde. Láhkaásahusa § 10 árvalusa mielde lea Deanučázádaga guolástanhálddašeamis riekti gáržžidit bivddu, viidát go maid biraseiseválddit leat dahkan luossa- ja sáivaguolástanlága vuođul, guollenáli beroštumiid dahje guolásteami dihte. Viiddidit guolásteami vástideaddji ládje ii leat lohpi, nu movt maiddái lea eará jogain.

Finnmárkoláhka

Láhkaásahus gullenáli ja guolásteami báikkálaš hálddašeapmi Deanus.