Odne, nissoniidbeaivvi, almmuha Sámediggi ja Justiisadepartemeanta dutkanraportta veahkaválddi birra lagas gaskavuođain sámi servodagain. Raportta vuođđun leat ságastallamat fágaolbmuiguin ja veahkkeinstánssaiguin Sámis, ja čájeha mo veahkkeapparáhta vuostáiváldá daid sápmelaččat geat leat gillán veahkaválddi. Das gieđahallojuvvojit dakkár bealit sámi servodagain ja sámi servodagaid olggobealde mat váikkuhit dasa ahte veahkaválddálašvuohta dáhpáhuvvá.
Mii muitit Saminora dutkanraportta mii almmuhuvvui 2015:s, mii muitalii ahte gitta 49 % rádjai sámi nissonolbmuin leat gillán veahkaválddi. Dát logut hirpmástuhtte min, ja dagahii ahte fáddá vuoruhuvvui politihkalaš áššelisttus Sámis. Mii dárbbašeimmet áddet manne dat dáhpáhuvvá?
Fágaolbmot ja politiija leat ožžon deaŧalaš saji raporttas. Mii galgat rámidit sin go sii leat nagodan ja dáhttun geahčadit iežaset barggu ja hástalusaid kritihkalaš čalmmiiguin. Ollu buorre bargu čađahuvvo fágasuorggis, muhto čujuhuvvojit maiddái stuorra hástalusat. Veahkkeapparáhta oaidná maiddái ahte dát lea dakkár suorgi mas ollu jávohisvuohta ja tabu. Lea váttis jearrat konkrehta veahkaválddi birra. Muhto nu mo okta divššáriin dadjá: “Go duosttat jearrat, de olbmot dustet vástidit.”
Čujuhuvvo maiddái dasa ahte doppe leat erenoamáš hástalusat go deaivá dakkár olbmuid sámi duogážiin geat leat gillán veahkaválddi. Sámi álbmogis lea uhccán luohttámuš politiijii ja veahkkeapparáhtii. Dán váilevaš luohttámuša ferte áddet dan garra dáruiduhttin- ja assimilerenpolitihka vuođul maid sápmelaččat leat gillán. Nu mo okta dutkama oassálastiin lohká: “In leat nu guhká bargan dáža birrasis, muhto jáhkán ahte mis váilu luohttámuš, sivvan dasa leat várra historjjálaš traumat go sápmelaččat leat assimilerejuvvon, sii leat bággehallojuvvon hállat dárogiela. Mii eat luohte makkárge eiseváldái – girkui ja skuvlii ja dutkiide, mii han leat oahppan áiggiid čađa ahte dakkáriidda ii galgga luohttit.”
Sámi giela ja kulturgelbbolašvuođa mearkkašupmi lea deaŧalaš dán suorggis. Čiekŋalis persovnnalaš rihkkumiid birra hállat buoremusat iežamet eatnigillii dakkár veahkkeapparáhtii mii ádde makkár servodagas mii eallit.
Ollu sámi servodagain mis lea viiddes jávohisvuođakultuvra. Ollugat eai dohkket ahte dieđihuvvo veahkaválddi birra. Dat sáhttá vahágahttit olles bearraša árvvu. Várra lea nu ahte ollu ovttaskas eallinvuorbbit leat oaffaruššojuvvon bisuhan dihtii oktasaš olgguldas gova. Lestadialaš searvegoddi lea deaŧalaš ollu sápmelaččaide, muhto ii goassege šatta riekta go osku geavahuvvo dasa ahte gillájeaddji heahpana ja dovdá iežas sivalažžan. Mii fertet duostat cuiggodit dákkár áššiid. Veahkaváldi lagas gaskavuođain ii leat dakkár priváhtaášši mii galgá čovdojuvvot siskkáldasat. Veahkaválddi geavaheapmi lea ráŋggáštusvuloš dahku ja dan galgá dat riektevuogádat gieđahallat masa mii sápmelaččat maid gullat.
Mii fertet maid hástalit myhta gievrras sápmelačča birra, gii gierdá buot. Mii fertet vuostálastit dakkár áŧesmielalaš guottuid ahte sámi nieiddat ja nissonat galget gierdat veahkaválddi iežaset lagamusain. Mii dárbbašit dakkár servodaga, gos árvvusatnet min rájáid ja gos ii girdojuvvon veahkaváldi. Eat sáhte dadjat menddo dávjá: vearredahkkis dat lea ovddasvástádus veahkaválddis ja vearredagus, ii gillájeaddjis.
Dáinna raporttain mii leat beassan viidáseappot dan barggus ahte eastadit veahkaválddi lagas gaskavuođain sámi servodagas. Dutkan dán fáttás ii uhcit veahkaválddiid logu, muhto mii leat mielde cuvkemin tabuid dán fáttás go mii rahpasit digaštallat dan. Mun jáhkán ahte sámi servodat leat gearggus dakkár digaštallamii.
Muhto dán barggu eat sáhte okto dahkat. Dan guovtti jagis mii lea vássán dan rájes go Saminor almmuhii iežas loguid veahkaváldedáhpáhusaid birra sámi servodagas, mii leat uhccán gullan guovddáš eiseválddiin. Dat máhttu mii mis lea bealušta dan ahte dárbbašuvvojit konkrehta doaibmabijut. Muhto mii dárbbašit eanet máhtu dán suorggis, mii diehtit guhkkin eret dan maid mii dárbbašit diehtit dán suorggis.
Sámediggeráđđi áigu čuovvulit dán viidáseappot gulahallamis guovddáš eiseválddiiguin. Mii galgat dadjat čielgasit ahte mii dárbbašit sierra doaibmabijuid dán váttisvuhtii, ja mii dárbbašit daguid dál. Go sámi álbmot lea gearggus loktet jiena ja vuoitit heahpada badjel, de ii galgga stuorraservodat orrut áibbas jienajávohaga.
Sámedikki presideanta, Vibeke Larsen