Nationála dásis vurdojuvvo eanet kvalitehta mánáidgárddiin. Sámediggi áigu buoridit kvalitehta sámi mánáidgárddiin. Dehálašvuohta buori mánáidgárdefálaldagas lea danin dehálaš. Mii oaidnit dan earret eará ođđa norpmas rávisolbmuid logu várás mánáidgárddiin, giellagáibádusain mánáidgárdeoahpaheddjiin, gelbbolašvuođastrategiijain ja ođđa rámmaplánas mánáidgárddiid várás.
Sámi mánáidgárdesuorggis leat ollu hástalusat. Sámi mánáidgárdesuorgi galgá sihke doahttalit nationála gáibádusaid ja seammás deavdit sámi servodaga vuordámušaid sihkkarastit ja ovddiit sámi giela, kultuvrra ja servodaga.
Sámediggi lea dál guhkit áiggi bargan sámi mánáidgárdefálaldagain. Ulbmillaš áŋgiruššamiin nationála eiseválddiid ektui lea sisdoallu sámi mánáidgárdefálaldagas buoriduvvon ođđa rámmaplánas. Ođđa rámmaplánas čuožžu sámi giela ja kultuvrra birra hui čielgasit ja nannosit, ja čuovvu miehtá rámmaplána. Rámmaplána, mii lea láhkaásahussan mánáidgárdeláhkii, ii leat goasse ovdal leamaš nu čielggas čállosis sámi giela ja kultuvrra birra, ja ovddasta danin dehálaš lávkki sámi mánáide mánáidgárddiin.
Sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen
Ođđa rámmaplána bidjá gáibádusaid mánáidgárdebargiide ja eaiggádiidda, ja maŋŋil go sámi sisdoallu lea buoriduvvon ja čielggasindahkkojuvvon rámmaplánas, de čuovvula Sámediggi dan ovttain mánáidgárdeprošeavttain. Bohtosat dán prošeavttas sáhttet leat veahkkin sajustit ođđa rámmaplána. Mánáidgárdeprošeakta galgá leat reaidun defineremii mii sámi mánáidgárdi lea, mii sámi bajásgeassin lea, movt galgá bargat nanu giellamodeallaid mielde ja mat leat sámi árvvut ja norpmat ja eandalii movt bargat sámi kultuvrrain mánáidgárddiin. Dát lea prošeakta masa leat stuora vuordámušat, mas mii galgat máhttit muitalit mii okta sámi mánáidgárdi lea.
Sámedikki mielas lea vuoitun go eanet ja eanet mánát ožžot sámi fálaldaga mánáidgárddiin. Danin lea dehálaš ahte sámi mánáidgárdefálaldat miehtá riikka buorrána ja ahte ásahuvvojit eanet mánáidgárddit main lea sámi fálaldat mii addá mánáide vejolašvuođa oahppat sámi giela ja kultuvrra.
Duogážin sávaldahkii oažžut viiddiduvvot mánáidgárdefálaldaga, lea logut mat muitalit ahte sámegielat mánáidgárdebargit váilot sakka, ja lea stuora dárbu dákkár bargiide go sámegielat birrasat leat unnit ja eanetlogugiella vuoitá. Dát dagaha ahte višuvnnat mat leat rámmaplánas ja eanet gáibádusat stuorit gáibádusat rávisolbmolohkui eai heive nu bures oktii duohta loguiguin go geahččá galle sámegielat mánáidgárdeoahpaheaddjit gávdnojit. Danin dárbbašuvvo eanet dihtomielalaš áŋgiruššan rekruteremii.
Okta čoavddus lea lea bargosadjevuođđuduvvon mánaidgárdeoahpaheaddjeoahppu mii fállojuvvo earret eará Sámi allaskuvllas. Dákkár oahppu mas studeanttat čuvvot oasseáigeoahpu seammás go leat barggus mánáidgárddis. Viidáset lea dárbu lassioahpuide mánáidgárdepedagogihkas, sámi gielas ja sámi árbevirolaš máhtus. Muhto dát eaktudit ahte várrejuvvojit resurssat sámi gealboloktemii. Čuovvunjoavku mánaidgárdeoahpaheaddjeoahpus lea iežas loahpparaporttas Máhttodepartementii raporttas no.5.2017 evttohan Sámi allaskuvlii ahte sii ásahit gealboguovddáža oahpaheaddjioahpuid várás. Mun illudan ovddidit ášši rekruterema birra Sámedikki dievasčoahkkimii dán áigodagas.
Giellalávdegoddi lohká raporttas NOU 2016: Váibmogiella ahte sámegielat mánáidgárdi lea deháleamos ovttaskas doaibmabidju mii sihkkarastá, seailluha ja ealáskahttá sámi gielaid. Mánáidgárddiin mii bidjat vuođu sámi gillii ja kultuvrii. Ja Sámedikki bealis leat mii váldán duođas dieđu mii boahtá ovdan NOU 2016: Váibmogiella raporttas: Dál dat ferte dahkkot juoga sámi gielaid ovddas, dahje ii goasse. Mun illudan čuovvulit mánáidgárddiid mánáidgárdeprošeavttaid bokte, ja bargat ulbmillaččat rekruteret olbmuid mánáidgárdeoahpaheaddjeohppui.