Sámedikki dievasčoahkkin čoaggana fas njealját ja jagi maŋimuš dievasčoahkkimii (juovlamánu 3. – 7. b.). Doppe áigu sámediggeráđđi ovdan buktit min čilgehusa sámi mediaid birra ságaskuššanáššin, ja mii vuordit buori ja rabas ságastallama sámi mediaid birra ja erenoamážit: makkár rolla Sámedikkis galggašii leat go guoská sámi mediaide. Sámedikkis ii dál leat čielga mediapolitihkka mediapolitihkalaš mihttomeriiguin, nugo ovdamearkka dihtii stáhtas lea meroštallojuvvon stuorradiggedieđáhusain ja čielggadusain. Mii oaivvildit ahte lea dárbu oažžut áigái sámi mediapolitihka boahtteáiggi várás. Mii vásihat ahte sámi mediaid beales dan háliidit ja mii oažžut máhcahusdieđuid dan birra ahte lea deaŧalaš go Sámediggi áŋgiruššá ja berošta sámi mediain ja sin rámmaeavttuin, nationála mediastrategiijaid ja mihttomeriid birra. Dalle mii fertet oaivvildit maid nu dili birra mii dál lea, muhto maiddái boahtteáiggi birra – ja mii fertet dahkat dan almmá ahte eahpidit ja sivahit min ahte mii geahččalit bearráigeahččat ja hehttet friija preassa.
Henrik Olsen (Foto: Kenneth Hætta)
Opposišuvdnabellodat Bargiidbellodat manná menddo guhkás go čuoččuha ahte sámediggeráđđi dáinna lea mielde geahnohuhttimin sámi demokratiija (čálus Ságat áviissas maŋŋebárgga skábmamánu 27. b.). Dán gal biehttalan mu sakka. Sámediggeráđis lea garra beroštupmi sihkkarastit sámi demokrátiija ja čilgehusas lea mis dákkár formuleren: «Sámedikki mediapolitihkas berre leat vuođđoeaktun sihkkarastit rámmaeavttuid vai sámi mediat sáhttet doaibmat friddja ja sorjjasmeahttumit, nu ahte buoremus lági mielde sáhttet vuhtiiváldit demokráhtalaš diehtojuohkinfriddjavuođa, almmuhanfriddjavuođa ja preassafriddjavuođa. Mediain lea hui deaŧalaš servodatbargu, masa Sámediggi ii sáhte iige hálitge iežas seaguhit.
Iešmearrideapmi lea deaŧalaš álbmotrievttálaš prinsihppa mii lea vuođđun olles sámepolitihkkii. Mediaoktavuođas daddjojuvvo earret eará ON álgoálbmotvuoigatvuođaid julggaštusas ahte álgoálbmogiin lea vuoigatvuohta mediaide mat leat sin iežaset gillii ja ahte mediat maid stáhta oamasta galget speadjalastit álgoálbmogiid girjáivuođa. Dákkár perspektiivvas lea lunddolaš hállat iežas, sámi hálddašanorgánaid birra, nugo ovdamearkka dihtii sierra sámi mediabearráigeahču birra, man oktavuođas sámi aktevrrat sámi servodagas sáhtášedje meroštallat sámi mediadárbbu. Leago mihkkege dádjamuš mediagirjáivuhtii jos dat leat sámi ovddasteaddjit hálddašanorgánas mat earret eará meannudit doarjjaortnegiid, juolludit preassadoarjaga mediaide ja mat bearráigehččet dan ahte ollašuhttá go NRK sáddehahkan iežas servodatbarggu? Mii eat leat konkluderen maidege sámi mediabearráigeahču birra, muhto min čilgehusas sámi mediaid birra lea dát dušše okta ollu eará vejolaš doaibmabijuid gaskkas, maid birra mii háliidat ságastallat.
Go dat lea daddjojuvvon, de imaštan mun dattetge veaháš vuosteákkaid dan ektui ahte sámi mediabearráigeahčču ii sáhtášii leat doarvái sorjjasmeahttun dahje das ii livččii dárbbašlaš gaska. Ákkastuvvo ahte nationála stáhta Mediabearráigeahčču, mii bargá stáhta mediapolitihka duohtan dahkamiin ja mii oažžu buot rámmaidis Kulturdepartemeanttas, lea sihke nøytrála ja objektiivvalaš. Manne dat lea eanet nøytrála go vásttolaš sámi ásahus, mas maiddái lea gelbbolašvuohta lohkat ja gullat sámegielat mediaid? Nubbi eará vuosteágga lea ahte sámi mediabearráigeahčču lea divraset ja váttis oažžut áigái. Dáid ákkaid birra leat mii sámi servodagas gullan ollu gerddiid ovdal, earret eará dalle go sámi hálddašanorgánat galget ásahuvvot. Sámediggeráđis maid ii leat jurdda ahte Sámediggi galggašii stivret dákkár orgána, muhto deattuha ahte vejolaš ásaheami ja organiserema birra ferte ságastallat vuđolaččat. Juo, dat buktá várra muhtun hástalusaid, muhto lean sihkar dan ala ahte sámi servodat gal nagoda čoavdit dán lágan vejolaš hástalusaid ja gávdnat muhtun čovdosiid mat leat buoremusat ávkin sámi mediagirjáivuhtii.
Sámediggi háliida ovdánahttit sámi demokratiija, cealkinfriijavuođa ja mediagirjáivuođa, váikkuhit sámegielaid eanet geavaheami, ja dasto vuolggahit boahtteáigái čujuheaddji čovdosiid mat buktet olámuddui sámi mediasisdoalu olles sámi álbmoga várás, rastá riikarájáid. Dát lea deaŧalaš oppasámi perspektiivvas, amas sámi mediafálaldat gáržžiduvvot guoskat dušše Norgga beale Sápmái. Jagi maŋimuš čoahkkimis ožžot sámedikki politihkkarat hui buori vejolašvuođa váldit ovdan buot deaŧalaš áššečuolmmaid ja hástalusaid mat čatnasit sámi mediaárgabeaivái, go fáttá birra ii leat ságastuvvon Sámedikkis ođđaset áiggis.
Sámediggeráđđi lea iežas čilgehusas váldán ovdan muhtun beliid maid birra mii sáhttit ságastallat, nugo ovdamearkka dihtii ahte váilu ollu oppalaš máhttu sámevuođa birra Norggas dahje ahte dál gávdnojit hui unnán arenat sámi servodatdigaštallamii. Dávjá oaidnit mii maiddái ahte go sámi áššiid birra digaštallojuvvo nationála dahje regionála dásis, de digaštallan manná endorii ja ságastallama sáhttet johtilit báidnit ovdagáttut ja garra miellaguottut. Dát fas sáhttá dagahit ahte ollugat eai arvvage searvat almmolaš ságastallamii. Makkár váikkuhusat das leat sámi demokratiijai? Goalmmát hástalus mii guoská hui ollugiidda dál, lea gažaldat movt mii galgat searvvahit nuorat olbmuid. Mii oaivvildat ahte lea deaŧalaš ovddidit dahje sihkkarastit mediafálaldaga mii lea heivehuvvon nuorat sámiid mediadábiide. Dát ja ollu eanet, leat deaŧalaš bealit maid Sámediggi sáhttá čujuhit ollislaš sámi mediapolitihkas.
Sámediggeráđi čilgehus sámi mediaid birra ii leat čullojuvvon geađgái. Mii maid eat leat ságastallan dahje mearridan mainna lágiin dákkár doaibmabijuid galggašii organiseret. Baicce lea nuppe láhkai: mii bovdet viiddis ja rabas ságastallamii Sámedikki dievasčoahkkimis, gos dieđusge lea sadji oaivvildit eará ja sávvat buresboahtima eará buriide evttohusaide. Dát dihkkáda geainnu Sámediggeáđi bargui viidáseappot go galgá konkretiseret ollislaš sámi mediapolitihka, ja mii áigut bargat dan ala ahte oažžut sierra sámediggedieđáhusa sámi mediaid birra boahtte jagi mielde. Min ulbmilin lea láhčit buori ja girjás mediaárgabeaivvi, mii addá vuođu ođđa mediaide ja addá ovdánanmuni ásahuvvon mediaide.
Kronihkka lea almmuhuvvon Ságat ávissas 30.11.2018