Midjiide geaidda sámi oahpahusáššit leat oahppásat ii dattege leat suorggahahtti go raporta ná konkludere. Juohke čavčča oaidnit seamma reportášaid maŋŋonan sámegieloahpahusa birra, hástalusaid birra hospiterenortnegiin, ja vel skábmamánusge oaččun dieđuid sámegieloahpahusa birra mii muhtun sajiin riikkas ii leat johtui boahtán.
Mun divun gažaldaga leatgo hástalusat sámegieloahpahusas, earenoamážit sámegiela hálddašanguovllu olggobealde, čielga organisatoralaš hástalusat, nugo raporta čujuha, go diehtit ahte hástalusat leat leamašan ollu jagiid. Vuoi leatgo eará sivat dasa go hástalusat čuožžilit? Leago váilevaš dáhttu buoridit sámi mánáid dili? Leago nu ahte sámi mánát gillájit go leat dušše guokte aktevrra mat rahčet sámi mánáid vuoigatvuođaid beali, sámi vánhemat ja Sámediggi?
Sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen
Mus dađi bahábut eai leat čielga vástádusat, muhto duohtavuohta lea ahte lean ollu áiggi ferten geavahit aktiviseremii, hukset fierpmádagaid ja verddiid justa sámi mánáid skuvlaárgabeaivvi ektui. Go aiddo leat almmuhan ođđa oahppoplánaid sihke sámi ja dáru skuvlii, de lean dávjá ferten ákkastallat dan beali ahte sámi gielas, kultuvrras ja servodagas lea ollu mii dáža skuvlii livččii buorrin. Dás ii leat sáhka dušše sámegieloahpahusas, muhto maiddái sisdoalus ja áddejumis earret eará guoddevašvuođas, demokratiijas ja historjjás. Sámi giella, kultuvra ja servodat sáhtášedje ollu buori buktit jus oččošedje vejolašvuođa. Dán ákkastallama mihttomearrin lea leamaš čájehit ollisvuođa sámi skuvllas, ahte sámi skuvla ii leat dušše giellaoahpahus, muhto juoga mii guoská oppa Norgii ja skuvlasuorggi buot aktevrraide.
Mu čuoččuhus lea ahte sámi oahpahus dávjá adnojuvvo dušše giellaoahpahussan ja danin dakkárin maid máŋga aktevrra oaivvildit ahte ii guoskka sidjiide. Jus buot aktevrrat eai oainne ahte sámegieloahpahus guoská sidjiide, de ii leat ártet go riikarevišuvdna čujuha justa dan ahte leat máŋga aktevrra mat eai nagot ovttasbargat vai sámegieloahpahus šattašii buorrin.
Sámedikkis lea mihttomearrin ahte juohke okta gielda galgá leat mielde oainnusmahttimin iežaset gelbbolašvuođadárbbuid. Sii eai galgga dušše oainnusmahttit, muhto maiddái stipeanddaiguin aktiivvalaččat rekrutteret. Sámedikkis leat buorit vásihusat dainna go sámi gielddat besset guovttegielatvuođaruđaid geavahit rekruteremii ja stipeanddaide, muhto ii galgga leat sámi gielda ovdalgo dan sáhttá dahkat. Dat lea earenoamáš deaŧalaš go ollu hástalusain lea juoga mii lea oktasaš, menddo unnán sámi oahpaheaddjit. Go diehtit ahte stipeanddat doibmet rekruteremis, de galggašeimmet dain ollu eambbo geavahit.
Riikarevišuvdna čujuha maid Sámediggái. Riikarevišuvdna hástala maid Sámedikki earenoamážit min doarjjaortnega ektui oahpponeavvuide. Dán moaitámuša mii guldalit, ja lea álo buorre go muhtun olggobealde geahčada min váikkuhangaskaomiid. Revišuvdna čujuha earret eará dasa go Sámedikkis muhtun áigodagas lea 65 mill. geavatkeahtes foanda. Dat lea eahpedárkilis čujuhus danne go ruđat leat čadnojuvvon oahpponeavvoprošeaktaohcamiidda maidda lea juo ruhta juolluduvvon, ja dainna lágiin juo geavahuvvon. Čilgehus lea ahte mii eat mávsse buot prošeaktaruđaid go ohcan mieđihuvvo. Oasi ruđas doallat dassážiigo prošeakta lea loahpahuvvon ja oahpponeavvu lea gárvvis. Dás lea sáhka doarjagis maid Sámediggi máksá go lágádusat leat geargan oahpponeavvoprošeavttaiguin, mat sáhttet bistit 3,5 jagi. Sámediggi áigu čuovvulit riikarevišuvnna raportta ja konklušuvnnaid oahpponeavvobuvttadeami ektui, ja mii álgit dáinna bargguin juo juovlamánus go Sámedikki dievasčoahkkin gieđahallá Doaibmaplána oahpponeavvobuvttadeapmái 2020-2023.
Sámediggi lea maid gearggus riikarevišuvnna raportta eará aktevrraiguin čuovvulit. Dán čavčča mearriduvvui ahte Sámediggi áigu bovdet buot áššáiguoski aktevrraid oahpahussuorggis čoahkkimii digaštallan dihte sámegieloahpahusa Norggas. Riikarevišuvnna raporta lea dán čoahkkima dahkan áigeguovdilin. Seamma láhkai galgá NAČ Váibmogiela čuovvuleapmi deattuhuvvot. Das gávdnat máŋga evttohusa mat galggašedje buoridit dan maid riikkarevišuvdna cuiggoda. Ráđđehus lea dieđihan Sámediggái ahte sin áigumuš lea Stuorradiggái ovddidit proposišuvnna 2021:s. Dassážii lea Sámediggi sámegielfágaid ođđa oahppaplánain bidjan gievrras giellamodeallaid guovddáš árvun. Dat lea deaŧalaš danne go addá vejolašvuođa buoret bohtosiidda sámegieloahpahusas, muhto iešalddis lea dat smávva doaibmabidju stuorra struktuvrralaš hástalusain maidda riikkarevišuvdna čujuha. Danne lea gergosat riikarevišuvnna raportta čuovvulit, muhto eat sáhte dan okto dahkat.