Mearrasámi guolástussiidda ásaheapmi?

Sámedikki ja Sámediggeráđi bealis sávan Sámedikki politihkkáriid, álggaheddjiid, digaštalliid ja buohkaid bures boahtima Sámedikki seminárii Sámi guolástusstrategiijaid birra.

Mii leat geavahan bajilčállaga "Mearrasámi guolástussiidda ásaheapmi?" oalgguhussan dán seminárii. Mii leat válljen dán bajilčállaga dainna ulbmiliin ahte álggahit digaštallama mearrasámi servodagaid ovdáneami birra daid višuvnnaid ja mihttomeriid ektui mat mis, geat leat dán lanjas, leat boahtteáigái. Sámediggeráđi mielas lea hui deaŧalaš ahte mii digaštallagoahtit strategalaš barggu sihkkarastin dihtii mearrasámi servodagaid boahtteáigái.

Mun sávan nu ollugat go vejolaš servet árvalusaiguin ja gažaldagaiguin, vai mii ovttas oččošeimmet dakkár seminára gos ollu oaivilat bohtet ovdan ja mas lea fágalaš čatnaseapmi.

Sámediggeráđđi háliida dáinna seminárain leat mielde ollašuhttimin čuovvovaš konkrehta mihttomeriid:

• Árjjalaš ságastallama bokte oainnusmahttit min boahtteáiggi mihtuid
• Láhčigoahtit strategiijaid maid bokte mii sáhttit gáhttet ja ovddidit sámi ealáhusaid, nu ahte dakko bokte sáhttit gáhttet ja ovddidit sámi kultuvrra, giela ja ássama

Sámediggi ásahuvvui 1989:s ja meannudii vuosttas albma ássin “guolástuskriissa” mii čuožžilii maŋŋágo guhkesáiggi ledje dakkár vuogi mielde badjelmearálaččat ávkkástallan guolleresurssaiguin ja áhpefatnasiid bivdinnávccaid lokten, mii ii leat ođđaáiggis dáhpáhuvvan.

Dat dagahii earret eará ahte hui ollu guolásteaddjit sámi guovlluin agibeaivái manahedje iežaset čielga ja historjjálaš vuoigatvuođa iežaset birgehit dainna guliin mii vuojai aiddo návsttu olggobealde.

2008:s go Riddoguolástuslávdegotti čielggadus geigejuvvui, de dajai dr.juris ja ovddeš alimusriektejustitiarius ahte sámi álbmogii dilli lei “vihtta váile guoktenuppelohkái”. Maŋŋágo Helga Pedersen – dalá guolástusministtar – hilggui Riddoguolástuslávdegotti evttohusa, celkkii Carsten Smith Nordnytt jearahallamis (golggotmánu 2. b. 2009), ahte son lei sakka behtohallan dan vuogi ja dili geažil mo mearrasápmelaččaiguin ja sin kultuvrrain ledje meannudan. Son celkkii viidáseappot ahte Riddoguolástuslávdegoddi – man son jođihii – geigii stuorra ja vuđolaš evttohusa, mii politihkalaččat hui uhccán lei vuhtiiváldojuvvon.

Dát seminára galgá leat strategiijaid birra. Strategiija lea daguid plána mas lea dihto ulbmil.
Sámediggeráđi lea álginjulggaštusas dadjan ahte mii áigut vuoruhit dan ahte sihkkarastit riddoálbmoga historjjálaš vuoigatvuođaid ja beassama guolásteapmái ja mariidna resurssaide.

Min áddejumi mielde lea dát dakkár mihttomearri mii lea mis eatnašiin dán lanjas. Danne áigu Sámediggeráđđi, juohke oktavuođa ovddasguvlui, váldit dán ášši ovdan guovddáš eiseválddiiguin. Mii dárbbašat goit buorre strategiijaid jos háliidat lihkostuvvat. Danin lea mus vuordámušat dán seminárii

Manin strategiijaseminára?

Sámedikki váldodoaibma lea áimmahuššat ja ovddidit sámi álbmoga beroštumiid. Dán semináras muitaluvvo dálá áiggi birra seammás go čuvge jurdagiid boahtteáiggi birra. Sámediggeráđđi ii sáhte dohkkehit ahte diibmu lea badjel 12 mearrasámi servodagaide dahje ahte mii eat lihkostuva oažžut dohkkehuvvot iežamet historjjálaš álgoálbmotrievtti guolástanresurssaide. Mun jáhkán máŋga joavkku dievasčoahkkimis leat dása ovttaoaivilis. Nu movt guolástussoahpamuš ovdanbuktojuvvui ovddit Sámediggeráđis – dás bođii ovdan ahte dát lei álgu, ii ge loahppa dán guhkitáiggi barggus maid mii leat sámi servodagain bargan guolástusáššiiguin.

Sámediggeráđi mielas goitge lea vealtameahttun dál mearridit ahte mii Sámedikkis lávket máŋga lávkki viidáseappot digaštallamis maid čađaheimmet guolástussoahpamuša oktavuođas mii dahkkui ovddit áigodagas. Ođđa ráđđehus lea maiddái easka boahtán johtui iežaset bargguin boahtte njealji jahkái. Lea ollu mii čájeha ahte mis leat muhtin guovddáš hástalusat maid mii Sámedikkis fertet dustet dan ektui mii orro leame ođđa ráđđehusa guolástuspolitihkka.

Mun ferten maid oažžut lobi namuhit, ahte ráđđehusat, sihke dat mii luobai ja dat ođđa ráđđehus mii bođii, dahket stuora eahpesihkarvuođa das movt guolástussoahpamuš doaimmahuvvo. Háliidan dadjat nu ahte boađán hui dárkilit čuovvut mielde dán ášši boahtteáiggis. Jus vuotnalinnjá ii doahttaluvvo, ja jus 3000 tonna earri juhkkojuvvo earáide go vuotnaguolásteddjiide nu go lei jurddašuvvon dahje ii juhkkojuvvo – de lea vuoiggalaš jearrat ahte doahttaluvvo go guolástussoahpamuš. 

Ovddit vahkkus oaččui Sámediggi dieđu ahte guolástusministtar lea rahpan gaskaboddosaš vuotnalinnjáid sallitbivdui lulábealde ja oarjjabealde Sállana. Dát dáhpáhuvai ovdagihtii gulahallama haga, ii ge ráđđehus leat ákkastallan manin sii leat dahkan dákkár mearrádusa dáinna lágiin. Mun in leat duhtavaš dákkár bargovugiin ministaris, ja áiggun dán váldit bajás guolástusministariin. Mu mielas ferte Solberg- ráđđehus čuovvolit konsulterenšiehtadusa maid stáhtaministtar ieš lei mielde hábmeme ja vuolláičállime dalle go son lei gielddaministtar 2005:s. Mun áiggun maid sihkkarastit ahte maiddái guolástusministtar dovdá konsulterenšiehtadusa ja movt mii gulahallama bokte guovddáš eiseválddiid ja Sámedikki gaskka dás ovddos guvlui galgat bargat. 

Jus mii dál jurddašit ahte guolástussoahpamuš lei álgu heivvolaš ovddideamis mearrasámi servodagain, de šaddá aŋkke gažaldat makkár strategiijat galget leat vuođđun Sámedikki viidáset barggus dán áššis.

Sámediggeráđđi áigu namuhit muhtin cealkámušaide maid mii leat oaidnán maŋŋil guolástussoahpamuša. NSR lea áigon ásahit “Borjjadat” mii almmuhuvvui bušeahttaárvalusas ovddit áigodagas. Válgagiččus lea dát árvalus váttisindahkkon eará joavkkuin dán sálas. Jus Sámediggi áigu ovddidit ja sihkkarastit eanet ruhtadeami Protectii, de ferte leat vejolaš digaštallat sullasaš fálaldaga guolástusa sámi vuoigatvuođaeaiggádiidda, dahje ahte sáhttá go Protect leat fálaldahkan maiddái mearrasámi guolásteddjiide boahtteáiggis.  Go juo NBR lea sin gaskkas geat leat háliidan ásahit Protect, de lea dát digaštallan guovddážis gulahallamis singuin geat leat Protect Sápmi duogábealde. 

Eará árvalus mii lea ovddiduvvon dán sálas maŋŋil riddoguolástussoahpamuša lea doaibmaplána sámi riddo- ja vuotnaservodahkii. Lea go dat ávkkálaš dan dilis mas mii leat dál?

Sámediggeráđđi áigu veardádallat dili čađat dás ovddos, muhto háliida dál joatkit viidáset bargat vejolašvuođaid ja strategiijaid vuođul.  

Sámediggeráđđi lea háliida dainna strategiijasemináran čuvget mearrasámi servodaga dili. Sámi almmolašvuođas lea boahtán sávaldat čađahit mearrasámi strategiijaseminára, ja ovddeš sámediggepresideanta Egil Olli vástidii positiivvalaččat dán ávžžuhussii mearrasámi siviilaservodagas. Lean rámis go mii dál leat joavdan dasa ahte mii dál lágidit dákkár seminára.

Mii áigut ain bargat Vuotnaguolástuslávdegotti nammademiin ja ráhkadit mandáhta dasa, mii áigut suodjalit vuotnalinnjáid nu ahte stuorra áhpefatnasat eai bilit daid guolásteddjiid resursavuođu, geat ealihit iežaset báikkálaš guolástemiiguin. Dasa lassin mii áigut fuolahit ahte 3 000 tonnasaš riddoguolleearri lea olahahttin sidjiide, geaidda dat lei jurddašuvvon, - namalassii vuotnaguolásteddjiide ja ii ge lasseearrin ja juovlaskeaŋkan troláriidda ovdal juovllaid.

2005:s sohpe Sámediggi ja stáhta eiseválddit konsultašuvdnašiehtadusa mii – oanehaččat čilgejuvvon – formaliserii beliid ovttasdoaibmama. Mihttomearis daddjojuvvo earret eará ahte galgá duddjojuvvot oktasaš áddejupmi sámi servodagaid dili ja ovdánandárbbuid ektui. Konsultašuvnnat galge dahkkojuvvot buori jáhkus ja dainna áigumušain ahte juksat ovttamielalašvuođa.

Sámediggi fuomášahttá dan maid ráđđehus lea dadjan sámi beroštusaid birra gulaskuddannotáhtas daid hálddašanođastusaid birra, mat dagahedje ahte fylkkagielda oaččui bargun juohkit lobiid akvakulturlága vuođul biebmamii ja mearraguohtumii. Das daddjojuvvo ahte ráđđehussii lea deaŧalaš dat mo sámi beroštusat, dás maiddái stáhta eiseválddiid ja Sámedikki gaskasaš konsultašuvdnašiehtadus, gáhttejuvvojit buori láhkai go bargamušat ja váldi sirdojuvvojit regiovnnaide. Go bargamušat ja váldi sirdojuvvojit stáhtas regiovnnaide, de dat livččii dáhtokeahtes váikkuhus jus Sámediggi ja sámi beroštusat ožžot uhcit dadjamuša ja váikkuhanválddi guoskevaš bargamušaid/válddi ektui go dan mii sis lea dál. Danne lea ráđđehusa mihttomearri ahte sámi váikkuhanváldi ja mielmearrideapmi ii galgga geahnohuvvot dain áššesurggiin mat sirdojuvvojit stáhtas regiovnnaide.

Sámediggi oaivvilda ahte doaimmaid álggaheapmi nu go biebmanrusttegiid, hui ollu diliin váikkuhit sámi beroštusaid njuolgga dakko bokte ahte dat gáržžidit areálaid maid báikkálaš olbmot ovdal leat geavahan ealáhusdoaimmaide. Rusttegat sáhttet heađuštit luođuguliid beassamis iežaset lunddolaš gođđosajiide ja sullasaš sajiide.

Dán vuođul oaidná Sámediggi lunddolažžan ahte maiddái fylkkagielddat čuovvolit konsultašuvdnašiehtadusa ILO-konvenšuvnna nr 169 art nr 6 vuođul, ja ahte mii gávdnat buriid ovttasbargoortnegiid riddoavádaga hálddašeami várás, ovdalgo dahkkojuvvo loahpalaš mearrádus dain áššiin mat gusket mariidna hálddašeapmái. Dás maiddái mearradollui ja biebmanáššiide.

Boahtteáigi…. Lea go dat guolástussiidda ásaheapmi?

Boahtteáiggestrategiijat maid mii álgut dál čalmmustahttit gusket oanehaččat dasa ahte movt mii láhčit dili min nuoraide ja mánáide, muhto maiddái sidjiide geat eai leat vel riegádan. Sii han leat min boahtteáigi ja geat fertejit leat guovddážis go mii odne čađahit politihkalaš barggu rievdadan dihti servodaga dakkárin go mii háliidit  ahte galgá leat.

Lea álo leamaš váttis dadjat maide dahje einnostit boahtteáiggi birra, muhto lea roahkka vejolaš muitalit makkárin mii háliidit ahte boahtteáigi galgá leat. Dat mii dahká “boahtteáiggehárjehallama” váttisin, lea ahte eat dieđe mii dáhpáhuvvá ja makkár ođđa hutkosat gávdnojit dán “boahtteáiggiriikkas”.

Dalle go dihtor jur lei gullon, de logai IBM jođiheaddji Thomas Watson, čuovvovaš einnosteami:

“I think there is a world market for maybe five computers.”
“Mun jáhkán ahte máilmmis lea márkan árvideamis viđa dihtorii”

Dál diehtit mii buorebut movt PC- máilbmi lea olggosoaidnit, ja danin moddjejit eanas olbmot veaháš go gullat Watsona einnostusa 1943:s dihtora boahtteáiggi birra. Muhto vaikko Watson válddii ollu boastut go guoská PC:aid lohkui, de son diđii goitge ovtta diŋgga, ahte boahtá leat atnu dihtoriidda. 

Muhto vaikko eat dieđe buot mii boahtá boahtteáiggis ja mii doppe gávdno, de lea čurbodat jus eat daja maide boahtteáiggi birra. Mii guoská servodagaid ja ealáhusaid plánastrategiijaid ovddideapmái, de fertet mii jearrat duháhiid mielde gažaldagaid. Dat sáhttet leat dákkárat:
-    Makkár sihkkarvuohta lea min vuoigatvuođaiguin?
-    Makkár árvvuid ja eallinkvalitehtaid galgá árvvusatnit?
-    Movt ovdánit servodatstruktuvrrat?
-    Makkár lea máilbmi olggosoaidnit boahtteáiggis?
-    Geaiguin mii gávppašit?
-    Makkár buktagiid háliida márkan?
-    Man láhkái ja manne mii fárret?

Vaikko lea váttis einnostit boahtteáiggi, de lea dat maid hui gelddolaš. Go dás leat čoavdagat čihkkon sámi servodaga, kultuvrra, giela ja ealáhusaid viidáset ovddideapmái.  Mun sávan mii ovttas sáhttit čalmmustahttit strategiijaid ja bidjat johtui doaimmaid ja bargguid maid min maŋisboahttit dárbbašit ja maiguin sii – oktii boahtteáiggis, sáhttet ávkkástallat ja čevllohallat.

Mii eat dáidde boahtit makkárge boahtteáiggi pateantačovdosii dán semináras, muhto mii háliidit ráhkadit arena gos áigumušat, jurdagat ja evttohusat sáhttet ovddiduvvot. Jurdda ja váldoulbmil dákkár arenain ii leat ahte mii galgat soabadit buot áššiin, muhto ahte oallugat servet ja ahte iešguđet lágan evttohusat, politihkalaš oainnut ja mihttomearit čalmmusin dahkkojit, nu ahte vuođđu lea buoremus lági mielde go galgat hábmet strategiijaid boahtteáiggis.

Muhtin ovdamearkkat:

Mearraluossabivdu

Lagaš historjjá čađa (maŋimuš 30 – 40 jagiid) lea luossabivdu mearrasámi guovlluin geahppánan. Váldohástalussan lea earret eará bivdoáiggiid eahpegovttolaččat geahpedeapmi.

Riikkaidgaskasaš Mearradutkanráđđi (ICES) lea dovddahan ahte luossanáli dihte ii dárbbaš ballat, muhto ollu fámut Norggas barget dan ala ahte gieldit buot luossabivddu. Seamma fámut barget dan ala ahte lustabivdit ja kapitála beroštumit galget beassat bivdit luosa. Sin mielas ii leat sámiid ja riddoálbmoga árbevirolaš luossabivdokultuvrra man ge veara. Danne sii háliidit vuovdit “luossabivdovásihusaid” sidjiide geain lea ruhta ja sáhttet máksit vásihusa ovddas.

Sámediggi háliida bargat dan ala ahte sihkkarastit mearraluossabivdiid bivdoáiggiid ja bivdosajiid nu ahte daid eai váldde eará beroštumit. Mii oaidnit ahte mearraluossabivdu sirdojuvvo eret Birasgáhttendepartemeanttas ođđa Ealáhus- ja guolástusdepartementii. Doaivut ahte dás livččii ávki mearraluossabivdiide boahtteáiggis. Sámediggeráđđi áigu bargat dan ala ahte sihkkarastit eavttuid mearraluossabivdiide, ja midjiide lea dasto maiddái rekrutteren guollebivdui dás deaŧalaš.

Danne háliida ge Sámediggeráđđi oažžut árvalusaid dán strategiijasemináras sámi kulturhistorjjá suodjaleami várás luossabivddu bokte sihke mearas ja jogain.
Guollevuostáiváldi.

Sámediggeráđi bealis leat mii oaidnán ahte guollevuostáiváldimiid lohku lea sakka njiedjan. Dát váttásmahttá guolástusámmáha ja čuohcá eanemusat daid unnimus fatnasiidda danne go dát fatnasat eai sáhte vuodjit guhkás doalvut sállašiid. SED-guovllus (Sámedikki ealáhusovddideami doarjagiid doaibmaguovlu) leat sullii 660 registrerejuvvon fatnasa, maid gaskkas 570 fatnasa leat vuollel 11 mehtera. Dát dagaha fanasstruktuvrra vuođul maiddái dan ahte dat fertejit fuolahit báikkálaš guollevuostáiváldima, dát fatnasat leat áibbas sorjavaččat dás jos galget sáhttit bivdit.

Das go váilot báikkálaš guollevuostáiváldit leat maiddái fuones váikkuhusat guollebivdui ođđa rekrutteremii. Guollevuostáiváldima sihkkarastimis riddo- ja vuotnaguovlluin ii leat dušše ealáhusas ovddasvástádus muhto alimusat dat lea maiddái servodatovddasvástádus. Guollebivdovuostáiváldima láhčin sámi riddo- ja vuotnaguovlluin, lea odne eaktun sihke sámi mariidnaealáhusaide muhto maiddái ássamii, servodahkii ja gillii.

Sámediggeráđđi háliida dán suorggis maiddái dakkár árvalusaid movt sáhttit suodjalit ja viidáseappot ovddidit guollevuostáiváldima mearrasámi guovlluin.

Unnimus fatnasiid struktureren

80 % Norgga bivdofatnasiin leat vuollel 11 mehtera ja bivdet vuonain ja riddolagaš guovlluin, danne go dábálaččat dát guovllut leat dán fanasjoavkku ruovttuguovlu. Ja lea ge sáhka dáid fatnasiid birra go hállat “guolástusboandda” birra.

Dáláš ráđđehus lea dieđihan ahte fatnasat mat leat vuollel 11 mehtera galget strukturerejuvvot. Sámediggeráđi mielas das leat árvitmeahttun váikkuhusat.  Dát fatnasat dat bisuhit servodaga juolggi alde vuonain ja rittus, mearrasámi guovlluin. Dasto lea eahpečielggas movt ráđđehus áigu bargat Volstad duomu ja gáibádusaid ektui go guoská agibeaivvi bisti bivdoeriide.

Ovddeš vásihusaid vuođul – eará fanasjoavkkuid struktureremiin – lea Sámediggeráđi mielas eanemus vejolaš ahte dát bidjá vel ain stuorát deattu min mearrasámi riddo- ja vuotnakultuvrii. Sámediggi vuostálastá bivdoeriid vuovdima ja oastima buot fanasjoavkkuid ektui. Mun háliidan áinnas bidjat gažaldaga gánnáhahttivuođa ektui dán strukturerenpolitihkas, danne go bivdoearrevealgi lea dan muttos stuoris ahte dat iešalddis hehtte gánnáhahttivuođa ja dasto ahte bivdovuoigatvuođat guolleresurssaide čoagganit ja čoahkkanit dušše soapmásiidda. Dasa lassin lea struktureren rekrutterenhástalus. Mii háliidit ahte nuorat válljejit guolástusa birgejupmin boahtteáiggis. Danne áigu ge Sámediggeráđđi vuostálastit fanasjoavkku mii lea vuollel 11 mehtera strukturerema.

Leat ollu earáge bealit maid livččen galgan ja berrešin váldit ovdan dán sáhkavuorus, muhto mun dieđán ahte beaivvi mielde oažžut mii miellagiddevaš árvalusaid dán ektui.

Mun háliidan odne dás namuhit ovddeš Sámediggeáirasa Olav Dikkanen. Son barggai su guhkes organisašuvdnaeallima áiggis ollu mearrasámi kultuvrra, giela ja duoji ovddidemiin. Dan áiggis go mun bessen bargat ovttas Olaviin, de oidnen man issoras viššalit son barggai áššiiguin maid birra mii galgat hállat dáppe odne. Buohkat geat dovde Olava politihkkárin ja servodatáŋggirdeaddjin dihtet ahte son ii ballan stuorra jurdagiin, višuvnnain ja ideain. Mun háliidan áinnas ahte mii muitit Olava dainna lágiin ahte duostat buktit ođđa jurdagiid mat čujuhit boahtteáigái. Mun doaivvun ahte dát seminára čađahuvvošii Olav Dikkanen vuoiŋŋa mielde.

Odne leat mii bovden ovddasteddjiid geain lea ollu máhtu ja ollu oainnut dán seminárii. Mii leat maiddái bovden joavkkuid searvat guolástuspolitihkalaš ságastallamii dás loahpas.

Mun háliidan ahte mii dán seminára áigge lihkostuvvat čuovvovaš mihttomeriiguin:

• Árjjalaš ságastallama bokte oainnusmahttit min boahtteáiggi mihtuid
• Láhčigoahtit strategiijaid maid bokte sáhttit gáhttet ja ovddidit sámi ealáhusaid, nu ahte dan bokte sáhttit gáhttet ja ovddidit sámi kultuvrra, giela ja ássama.