Sámediggeválga čađahuvvo oktanaga stuoradiggeválggain. Válgabeaivi 2017:s lea mánnodaga čakčamánu 11. beaivvi.
Du suohkana suohkanstivra sáhttá mearridit ahte suohkanis maid galgá čađahuvvot jienasteapmi sotnabeaivve čakčamánu 10. beaivvi. Dán fertet iskat iežat suohkanis.
Oppalaččat:
Jos du suohkanis/gielddas leat 30 dahje unnit olbmo čálihan iežaset Sámedikki jienastuslohkui, de fertet ovddalgihtii jienastit.
Ovddalgihtii sáhttá jienastit buot suohkaniin/gielddain miehtá riikka. Danne sáhttá jienasteaddji jienastit eará suohkanis/gielddas go doppe gos ássá ja lea jienastuslogus.
Jienasteaddjis lea alddis ovddasvástádus ovddalgihtii jienasteamis nu ahte ovddalgihtii addojuvvon jienastat joavdá válgastivrii beaivvi maŋŋá válgabeaivvi maŋimustá dii. 17.
Beasat go jienastit?
Sámediggeválgii lea eaktun ahte leat deavdán 18 jagi ovdal válgajahki nohká.
Jus galggat beassat jienastit, fertet maid leat čálihuvvon Sámedikki jienastuslohkui. Go registreret iežat dohko, de fertet duođaštit ahte anát iežat sápmelažžan ja ahte dus lea sámegiella ruovttugiellan, dahje ahte du váhnemiin, áhkuin/ ádjáin dahje du máttarváhnemiin lei sámegiella ruovttugiellan dahje ahte unnimusat nubbi du váhnemiin lea dahje lea leamaš sámedikki jienastuslogus.
Dieđihanáigemearri jienastuslohkui lea geassemánu 30. beaivvi 2017 jus áiggut jienastit 2017 válggain.
Don sáhtát sáddet registrerenskovi dás.
Don sáhtát maid sáddet dan Sámediggái poastta mielde, muhto fuomáš ahte dat ferte boahtán midjiide ovdal gaskaija geassemánu 30. beaivvi 2017. Ii leat doarvái ahte lea poastasteampilastojuvvon geassemánu 30. beaivvi 2017. Don fertet sáddet dan nu buori áiggis ahte dat lea boahtán midjiide ovdal dien áigemeari.
Jus don leat Ruoŧa, Suoma dahje Ruošša sápmelaš, de fertet leamaš álbmotregistrerejuvvon Norgii maŋimus golbma jagi.
Goas sáhtát jienastit?
Sáhtát jienastit buot gielddain Norggas suoidnemánu 1. beaivvi rájes čakčamánu 8. beaivvi rádjai. Válgabeaivvi sáhtát dušše jienastit gielddain main leat eanet go 30 olbmo Sámedikki jienastuslogus. Jus dát guoská du gildii, de oaččut dan birra dieđu válgakoarttas maid oaččut ovdal go dábálaš ovdalgihtiijienastanáigodat álgá borgemánu 10. beaivvi.
Sámediggeválggaid jienasteapmi lea seamma báikkis ja seamma áiggis go stuoradiggejienasteapmi. Sámediggeválggaide sáhttá gielda válljet ahte rahpá jienasteami dušše muhtin biiriin gielddas. Iskka gieldda neahttasiiddus guoská go dát du gildii. Dát diehtu galgá maid boahtit ovdan válgakoarttas.
Riikka siste (maiddái Svalbárddas ja Jan Mayenis) sáhttá ovddalgihtii jienastit válgajagi suoidnemánu 1. b. rájes gitta bearjadahkii ovdal válgabeaivvi (čakčamánu 8. b. dán jagi). Svalbárddas sáhttá áššealmmái mearridit ahte jienasteapmi loahpahuvvo árat go maŋimus bearjadaga ovdal válgabeaivvi.
Olgoriikkas lea ovddalgihtii jienasteapmi suoidnemánu 1. b. rájes gitta nubbi maŋimus bearjadaga rádjai ovdal válgabeaivvi (čakčamánu 1. b. dán jagi).
Gos sáhtát jienastit?
Riikka siste lea suohkaniin/gielddain ovddasvástádus ovddalgihtii jienaid vuostáiváldimis. Sámediggeválgastivra mearrida guđe lanjain lea vejolaš jienastit ovddalgihtii. Dábálaččat dat leat ráđđeviessu, bálvaluskantuvra dahje sullasaš. Dasa lassin lea suohkaniin/gielddain ovddasvástádus ovddalgihtii addojuvvon jienaid vuostáiváldimis suohkaniid/gielddaid dearvvašvuođa- ja sosiálaásahusain. Olgoriikkas addojuvvojit ovddalgihtii jienat váldoáššis Norgga olgoriikastašuvnna jietnavuostáiváldái.
Johtti jienasteapmi: Sii geat eai sáhte mannat válgalatnjii dávdda dahje lámisvuođa geažil, sáhttet ohcat suohkana/gieldda válgastivrras beassat jienastit ruovttus.
Johtti jienasteamis ja jienasteamis ásahusas galget leat unnimusat guokte olbmo váldimin vuostá jienaid.
Jienastankoarta
Jienastankoarttas gávnnat dieđuid báikki birra gos galggat jienastit válgabeaivvi.
Jienastankoarttas čuožžu maid fertet go ovdagihtii jienastit ja gosa jienasteapmi galgá sáddejuvvot.
Váldde mielde jienastankoartta go áiggut jienastit. Dat álkida barggu sis geat váldet vuostá jienasteami ja dahká ahte áššit doaimmahuvvojit jođáneappot.
Don sáhtát jienastit vaikko leat vajálduhttán dahje láhppán jienastankoartta. Suohkanis lea vejolašvuohta čálihit olggos ođđa jienastankoartta dutnje dahje deavdit dan čálalaččat.
Jus it leat ožžon jienastankoartta sámediggeválgii poastta mielde ja don oaivvildat ahte leat registrerejuvvon jienastuslohkui, de fertet váldit oktavuođa Sámedikkiin.
Dus ferte maid leat mielde dohkálaš legitimašuvdna go áiggut jienastit.