Čoahkkinjođiheaddji,
Mun dieđán mii leat oallugat Sámis geat dál leat suhttan ja šlundon maŋŋel go Norgga ráđđehus mannan bearjadaga behtii min garrasit. Ráđđehus lea addán loahpalaš lohpádusa Nussir ASA:i, mii beassá álggahit ruvke Fálesnuorrái ja luoitit ruvkebázahusaid nationálalaččat gáhttejuvvon luossavutnii. Norgga eiseválddit eai leat nu vuhtiiváldán Sámedikki váidaga. Eat leat dušše mii geat leat fuolastuvvon dáinna, birasgáhttejeaddjit maid ballet ruvkebázahusaid luoitimis eahpesihkkaris ja guhkesáigásaš váikkuhusaid lundui.
Sámediggi lea guovtti dievasčoahkkináššis stuorra eanetloguin čielgasit vuostálastán ruvkeprošeavtta Nussiris. Mii oaidnit ruvkelobi Nussiris ja Gumppenjunis duođalaš rihkkosin sámiid vuođđovuoigatvuođain luondduriggodagaide sihke eatnamis ja mearas. Ruvkelohpemearrádus čuohcá nu sámi kultuvrii maid. Departemeantta bealis maid rahpasit dadjet iežaset mearrádusas ahte Nussir-ruvki soaitá negatiivvalaččat váikkuhit sihke boazodollui ja vel sámi kulturgeavaheapmái. Sámi ealáhusat, sámi kultuvra ja sámi eallin eai leat ráđđehusa mielas doarvái buorit ákkat jorgalahttit sin mearrádusa go sii oidnet ruvke servodatbuorrin suohkanekonomiija ja maiddái bargosajiid dáfus. Mun navddán oallugiid eambbo sakka beahtahallat guoros lohpádusaide go dat áigi boahtá.
Mun sávan ahte min jienat dán vuoro ge gullojit jitnosit duoddara dobbelii ja lullelii. Jus ráđđehus áigu rivvet birgejumi sámi bearrašiin, negatiivvalaččat váikkuhit sámi ealáhusaid ja kultuvrra, ja vel lassin áitit birrasa, de eai goit galgga beassat dan dahkat čihkosis ja jávohaga. Ruhtagievrras investorat maid galget diehtit masa sii bidjet iežaset ruđaid.
Čoahkkinjođiheaddji,
Dievasčoahkkin galgá maid dán vuoru meannudit dehálaš áššiid mat šaddet stivrejeaddjin min bargui čuovvovaš jagiid. Okta dain áššiin lea boahtte jagáš bušeahtta. Sámediggeráđi bealis lea dat leamaš erenoamáš hástaleaddji bargu viggat vuoruhit buoremus lági mielde go ráđđehus lea juo ovddalgihtii mearridan gos galgat lasihit, ja midjiide de vel bidjan bargun mearridit gos galgat čuohppat. Sámi ásahusaide ii leat ráđđehus oba juolludan ge dábálaš bálkálasáhusaid. Sámi servodahkii dat buktá stuorra váikkuhusaid go sámi ásahusat nugo sámi mánáidgárddit, giellaguovddážat, sámi museat ja teáhterat eai beasa bisuhit otná doaimma, muhto fertejit baicce geahpedit doaimmaset. Dat ii leat vuoiggalaš ja mii vuordit ahte min ásahusaide addojuvvojit dat seamma ovdánahttinvejolašvuođaid go norgga ásahusaide.
Dan seammá vuordit mii maid iežamet mánáide, sámi mánáide galget leat dat seamma oahppo- ja ovdánahttinvejolašvuođat go muđui eará mánáide dán riikkas. Gieskat čájehii Riikarevišuvnna raporta ahte dilli ii leat nu, ja duohta dilis, dat ii lean amas ášši midjiide. Vaikke jus vel vuođđoskuvllaagát sámi ohppiid rievttit oahpahussii sámegielas ja sámegillii dollojuvvojit, de leat oahpahusfálaldagas stuorra váilevašvuođat. Mii leat duđavačča go Riikkarevišuvdna lea bidjan fuomášumi sámegieloahpahussii ja lokten dán fáddán iežaset guorahallamis. Sii leat almmustahttán dehálaš hástalusaid ja spiehkastemiid mainguin ferte viidáseappo bargat – buot aktevrrat fertejit váldit ovddasvástádusa. Mis leat vuordámušat ahte Máhttodepartemeanta čuovvula daid duođalaš áššiid mat leat dás boahtán ovdán. Maiddái mii váldit dán duođas. Riikarevišuvdna lea hástalan Sámedikki min doarjjaortnega ektui oahpponeavvuide, ja mii álgit dál juo čuovvolanbarggu go dievasčoahkkin galgá gieđahallat Doaibmaplána oahpponeavvobuvttadeapmái boahttevaš jagiid (áigodagas 2020-2023). Mun doaivvun digaštallan dáppe buktá ollu konstruktiivva ja buriid čovdosiid mo mii galgat láhčit dili buoremus lági mielde maiddái oahpponeavvuid dáfus. Háliidan vel muitalit áirasiidda ahte rahpat stuora oahpponeavvočájáhusa Sámedikki girjerádjosis duorastaga dii 12. Mannet áinnas dán geahččat! Lea maid stuora illu almmuhit rapportta Sámedikki guhit áigge prošeavttas “Rájáhis skuvlaovttasbargu”. Dát almmuhuvvo gaskavahku dii 14.00 dáppe Sámedikki viesus.
Čoahkkinjođiheaddji,Sámis leat maid leamaš ollu suohtas fearánat mainna leat bures lihkostuvvan.
Mun lean ilus go buot Norgga mánát galget oahppat eambbo min birra - sápmelaččaid birra – dain ođđa oahppoplánaid bokte mat almmuhuvvo gieskat ja mas Sámediggi lea mearridan oahppoplánaid sámegiela várás ja muđui oahppoplánaid sámi sisdoalu. Dat lea stuorra oavdun Norgii go min bajásšaddi mánát ja nuorat dovdet min, ja ahte mii leat oassin sin vuođđooahpus mii čuovvu olles sin eallinagi.
Mii leat maid dán áigodagas ávvudan Giellavahku, mii lea bidjan fuomášumi sámegielaide. Mii leat searvan doaluide miehtá Sámi ja miehtá Norgga. Giellavahkuin mii bovdiimet sihke smávit ja stuorát aktevrraid čalmmustahttit sámegielaid, ja lea leamaš hávski oaidnit mo oallugat leat čuovvulan min hástalusa. Giellavahkku lei maiddái min váldočalmmustahttin ON riikkaidgaskasaš eamiálbmotgiellajagi oktavuođas, ja maiddái oassin min guhkesáigge giellaáŋgiruššamis, Giellaloktemis. Sámi giellavahkuin háliideimmet loktet sámegielaid stáhtusa, ja buoridit máhtu sámi giela ja kultuvrra birra olles servodagas. Mii háliideimmet ahte sámegielat galge gullot ja oidnot juohke sajis. Maiddái riikamediat bidje eambbo fuomášumi fáddái dán vahkku.
Sámegiella maid ávvuduvvo Norggas, Ruoŧas ja Suomas go dál fargga oidno Jikŋon 2 kinoain miehtá sámi. Mun dieđán ahte oallugat illudit dása, sihke mánát ja váhnemat. Guovtti vahku geahčen lágiduvvojit “ovdal-čájáhusat” dahje ruksesmáhttá-dilálašvuođat miehtá Norgga. Ieš lean mun de sajis Colosseum kinos, Oslo, gos davvisámegielat filbma čájehuvvo oktanaga go dárogielat. Maiddái doppe, nu mo ollu dain eará sajiin gos Jikŋon 2 čájehuvvo, leat buot bileahtat vuvdojuvvon jođánit.
Dat lea hui somá, ja čájeha maiddái man bivnnut ja geasuheaddji min giella sáhttá leat. Mun ávžžuhan maid buot áirasiid vuolgit kinoi dáid juovlabasiid, gullat Disney-lávlagiid davvisámegillii vuosttaš geardde ja oaidnit mo min kultuvra dál lea ovdanbuktojuvvon máilbmái.
Čoahkkinjođiheaddji,Dáid sániiguin giittán beroštumis ja lean nu ovddidan sámediggeráđi dieđáhusa doaimmas birra.
Ollu giitu!