Sáhkavuorru: Jávohisvuohta goddá – veahkaválddálašvuohta lagas oktavuođain

Skábmamánu 25. beaivi čalmmustuvvo ON riikkaidgaskasaš beaivi veahkaválddi jávkadeamis nissoniid vuostá. Orange ivnniin dadjat čielgasit ahte veahkaváldi nissoniid vuostá galgá jávkaduvvot. Veahkaváldi nissonolbmuid vuostá lea dađi bahábut juoga mii dáhpáhuvvá sámi servodagas seamma láhkai go eará servodagainge. Ođđaáiggi sámi servodahkii, mii lea vuođđuduvvon dakkár árvvuide go dásseárvui, rabasvuhtii ja demokratiijii, dát lea hui surgat. Mii eat sáhte dohkkehit ahte juohke nuppi sámi nissonolbmui čuohcá veahkaváldi ja juohke viđát sámi nissonolmmoš vásiha seksuála rihkkuma. Dát duohtavuohta čujuhuvvo dutkamis. Dan ahte logut muitalit midjiide ahte sámi nissonolbmot vásihit eanet veahkaválddi go eanetlohkoservodagas muđui, mii fertet váldit diehttevassii. Okta veahkaváldedáhpáhus lea okta menddo ollu.

Sámediggi lea guhkes áiggi badjel fokuseren veahkaválddi sámi servodagas. Dihtomielalašvuohta ja máhttu viidodaga ja hástalusaid birra lea lassánan maŋimuš 10 jagiin. Jávohisvuohta ja heahpat leat hehtten rabasvuođa. Go bajimuš álbmotválljen olbmot sámi servodagas sárdnot alla jitnii váttisvuođa birra de lea dat signála servodahkii rabasvuođa ektui. Veahkaválddi ferte loktet eret priváhta dáluin politiijaide ja riektedoaimmahahkii. Sámediggi sáhttá maiddái leat mielde rievdadeamen miellaguottuid ja váikkuhit rabasvuođa fáttá birra. Nissonolbmot gillájit eanet veahkaválddi ja vearredaguid go almmáiolbmot. Čujuhuvvo maiddái ahte lea dárbu rievdadahttit sohkabealrollaid sámi servodagas. Sámedikkis lea ovddasvástádus das ahte ovddiduvvojit sámi pedagogalaš ávdnasat ja oahpponeavvut veahkaválddi ja vearredaguid birra skuvllaid geavahussii. Sámediggi lea proseassas ovddideamen oahpponeavvuid skuvllaid geavahussii fáttá birra. Ollu gerddiid lea Sámediggi doallan iešguđege lágidemiid main lea biddjojuvvon fuomášupmi veahkaváldái servodatváttisvuohtan Sámis. Sámediggi lea maiddái ollu oktavuođain ja iešguđege forumis ovddidan guovddáš eiseválddiide ahte lea dárbu doaibmabijuide maiguin dáistalit veahkaválddi vuostá. Sámediggi lea maid lokten ášši riikkaidgaskasaš arenaide. Skábmamánu 25. beaivvi vuolggahuvvo maid kampánja Taushet tar liv/Jávohisvuohta goddá. Juohke njealját goddin Norggas lea guoibmegoddin. Ollu heakkaid livččii sáhttán gádjut jus veahkaváldi livččii áiggil bissehuvvon. Odne ellet čuđiid mielde nissonat ja mánát isolerejuvvon ja čihkosis guoimmis mii áitá ja doaruha. Dán jagi kampánnjas lea earenoamáš fokus doaibmabijuide veahkaválddi dahkki vuostá. Dan sivas go dákkár áššiin etnisitehta ii registrerejuvvo, de diehtit dađi bahábu menddo unnán das man ollu dákkár duođalaš áššit sámi servodagain leat. Politiijain lea ovddasvástádus máŋgga várjalandoaibmabijuin mat gávdnojit. Muhto ii leat dušše politiijaid ovddasvástádus bissehit ja heađuštit guoibmegoddima. Buot gielddain lea ovddasvástádus iežaset ássin, ja galget fuolahit ahte olles veahkkeapparáhta doaibmá.

Danin dat lea erenoamáš fuolastuhtti go dutkan čájeha ahte sápmelaččain váilu luohttámuš sihke politiijaide ja veahkkeapparáhtii. Sápmelaččat bissot jávohaga, vaikko leat gillán veahkaválddi dahje illasteami. Go ráđđehus dál lea mearridan ahte galgá ráhkaduvvot ođđa doaibmaplána veahkaválddi vuostá lagas gaskavuođain mas lea sierra oassi veahkaválddi ja illastemiid birra sámi guovlluin, de lean ilus go ovddasvástideaddji eiseválddit leat gergosat vuolggahit doaimmaid mat sáhttet buoridit dan dili mii lea sámi servodagain.