Aili Keskitalo, sámediggepresideanta
Dievasčoahkkinjođiheaddji;
Skábmamánu 13. b. deaividii Pariissas Frankriikkas surgadis terrorfalleheapmi. Pariisa lea gávpot Eurohpá váibmosis ja lea dat gávpot mii lagamusas min máŋgasa váimmu. Danne čuozai dát surgadis dáhpáhus midjiide buohkaide nu garrasit ja nu lahka.
Falleheami geažil leat ollu obmot suorganan – ja suhttan ja šaddan eahpádussii. Dát eahpádus čuohcá dál erenoamážit daidda ollu olbmuide geat ohcet dorvvu mis. Ja duođas dat lea ge hástalus, gávdnat rivttes saji gaskal olmmošvuođa ja duohtavuođa. De mun háliidan muittuhit ahte eanet go 6.500 olbmo leat jápmán terrora geažil dán jagi, dušše muhtuma Eurohpás. Dat miljovnnat geat dál leat báhtareamen, báhtarit dan seamma terroris go dat mii deaividii midjiide Eurohpás dán čavčča.
Danne – dievasčoahkkinjođiheaddji – fertet mii dál eanet go goassege ovdal suodjalit riektestáhta ja demokratiija vuođđoárvvuid ja min vuođđu humána doaladumi dan máilbmái mii min birastahttá.
Dáid beivviid lea Pariisa maiddái dakkár sadji gos máilmmi njunnošat ja stáhtat ohcet doaivaga ja duohtavuođa – dál go ON dálkkádatkonferánsa čađahuvvo 21. geardde, dán vuoru aiddo fal Pariissas.
2014:s ájáhalle badjel 19 miljon olbmo 100 riikkas luondduroasuid geažil, ollugat njuolgga dálkkádatrievdamiid geažil. Dain gullet hui ollugat álgoálbmogiidda. ON dálkkádatlávdi meroštallá ahte uhcimusat 200 miljon olbmo ájáhallet ruovttuineaset dálkkádatrievdamiid geažil dán čuohtejagi. Dat geat barget luondduealáhusain dihtet bures ahte dálkkádatrievdamat vuhttojit min guovlluin maid. Danne searvá Sámediggi maid dálkkádatkonferánsii ja dáhttu lea váikkuhit ja oainnusin dahkat álgoálbmogiid Pariissas. Munnje addá movtta go sámi nuorat ja sámi dáiddárat ja kulturbargit, geat vihket, geat juiget, geat servet miellačájáhusaide ja muitalit nu čielgasit ahte dát ášši lea min áššin, ja lea solidaritehtaáššin. Ahte lea áššin mainna lea sihke dárbu ja ávkin bargat. Saván ahte sin dáhttu din maid inspirere.
Dievasčoahkkinjođiheaddji:
Suohkanstruktuvrra rievdadusat ja rievdadusat váldečađaheamis ja bargamušain gielddalaš ja regionála dásis mielddisbuktet ahte dálá sámi vuoigatvuođat giela, kultuvrra, bajásšaddama ja dearvvašvuođa oktavuođas uhkiduvvojit. Sámediggi ii leat dán rádjai ožžon ráđđehusa ipmirdit min sávaldagaid ja sámi dárbbuid suohkanođastusproseassas. Suohkanođastus lea fas áššin dán dievasčoahkkimis, ja lean čállán sierra reivve áirasiidda ášši oktavuođas.
Suohkanat fállet deaŧalaš bálvalusaid sámi geavaheddjiide, nu go mánáidgárdefálaldagaid. Lea oalát suohkaniid duohken mearridit rahpat mánáidgárddiid, leaš go almmolaš dahje priváhta. Dat sáhttá leat roassun sámi vanhemiidda, jus suohkanis ii leat dáhttu, máhttu dahje ekonomiija ásahit sámi mánágárdefálaldaga. Máŋgasat mis dán sálas leat ieža vánhemat, ja jáhkán dii maid dovdabehtet garra dáhtu fállat mánáide dán divraseamos árbbi mii gávdno, sámi giela ja sámi gullevašvuođa. Dan dihte leat sámi vánhemat Plassjes/Rørosas guhká áŋgiruššan sámi mánáidgárddi ásahit ruovttosuohkanii. Garra dáhttu ja bargomokta lea dagahan ahte dal orru sin niehku duohtavuohtan šaddame. Lean nu ilus go mii maid Sámedikkis leat sáhttán leat veahkkin dan barggus. Mii eat leat ovdal sáhttán juolludit álggahandoarjaga mánáidgárddiide. Dat lea dal oassin boahtte jagi bušeahttaárvalusas. Sámi mánáidgárddit leat deaŧaleamos doaibmabijut giellapolitihkas. Mis leat dal doaivva ahte Nejla ja eará sámi mánát Plassjes besset sámi mánáidgárdái.
Dán dáhttu maid sámi vánhemat Plassjes ja eará guovlluin čájehit, váikkuha sámi servodaga ovdáneapmái. Eat dieđusge sáhte vuordit ahte Norgga ráđđehusa ministerat čájehit jur aiddo seamma stuorra dáhttu go sámi vánhemat ovdánahttit sámi servodaga. Muhto stuorat beroštumi ja dáhtu go ministerat dan rádjái leat čájehan dán ráđđehusáigodagas, dan gal sámi servodat ánssáša ja dárbbaša. Mun váillahan sis dáhttu ja beroštumi. Jus sii eai beroš, unnimus maid sáhttet bargat lea addit midjiide buoret vejolašvuođa ieža čoavdit min hástalusaid. Suohkanođastusa oktavuođas sáhttet ovdamearkka dihte addit Sámediggái válddi mearridit ásahit sámi mánáidgárddit.
Ráđđehusa váilevaš dáhttu boahtá čielgasit ovdan suorggis suorgái:
sámi servodaga dárbbut eai vuoruhuvvo ii ge leat dáhttu guldalit Sámedikki go deháleamos mearrádusat galget dahkkojuvvot. Dát boahtá ovdan ráđđehusa bušeahttaevttohusas, mas juolludeamit sámi áigumušaide uhciduvvojit, dan botta go stáhtabušeahtta muđui stuorru historjjálaččat stuorra rámmaiguin. Sámedikki bušeahtta mearkkaša uhcit doaimmaid sámi servodagas boahtte jagi. Mii leat dattetge vuoruhan doaibmabijuid erenoamážit mánáid ja nuoraid várás.
Dievasčoahkkinjođiheaddji:
Mis lea dáhttu sihkkarastit sámi mánáide buoret mánáidgárdefálaldaga. Lea deaŧalaš áššin sámi boahtteáigái. Dálkkádatrievdamat leat maid oassin sámi mánáid, min buohkaid boahtteáiggis. Lea deaŧalaš midjiide ahte lea gaskariikkalaš ovttasbargu dálkkádatpolitihkas. Lea maid deaŧalaš ahte sisriikkalaš dálkkádatpolitihka ii šatta roassun min ealáhusaid. Dan dihte lean ilus go NVE ii leat addán konsešuvnna ásahit bieggamillopárkka Rieppis Omasvuona suohkanis. Vuorddán sullasaš mearrádusa go OED loahpalaččat mearridit Gaelpie/Kalvvatnan konsešuvnna-ášši. Lea deaŧalaš čilget máilmmi stáhtaide ahte doaimmat easttádit dálkkadatrievdadusat eai ge galget leat roassun eamiálbmogiidda. Dat lea maid min dáhttu go vuolgit Pariisii.
Dákko bokte lea sámediggeráđi doaibmadieđáhus biddjojuvvon ovdan.
Giitu, dievasčoahkkinjođiheaddji.