Sámedikki presideanta Aili Keskitalo, 01.01.201 NRK1:s.
Ráhkis olbmot. 2016 šaddá hástaleaddji ja gelddolaš jahki – sámi servodahkii, ja muđui máilbmái. Dát jahki šaddá ofelaččaid jahki. Ofelaččat leat sii geat vázzet ovddabealde čuovggain ja čájehit geainnu earáide geat muđui eai oainne eará go dušše seavdnjadasa ja suhkkes eatnamiid. Dat leat sii servodagas, báikegottis, skuvllas ja mánáidgárddiin – valáštallanservviin ja eaktodáhtolaš organisašuvnnain – geat barget áŋgirit ja dávjá nuvttá, buorrin buohkaide. Sii áŋgiruššet nannet sámegiela, vai ásahuvvo sámi skuvlafálaldat ja mánáidgárdefálaldat doppe gos dakkár ii gávdno. Ofelaččat leat sii geat eai vuollán – eai vel dalle ge go vásihit vuosthágu. Dat ledje sii geat čájehedje geainnu Álttá-giččus. Ofelaččat leat sii min gaskkas geat čájehit ahte lea ávki, ja ahte dat mii lea veadjemeahttun dávjá váldá dušše guhkit áiggi. Norgga ráđđehus ja Stuoradiggi soabadedje mannan čavčča historjjálaš stuora stáhtabušeahta jahkái 2016. Norgga stáhta Bušeahtas leat stuora lasáhusat ja ollu áŋgiruššan Norgga mánáidgárddiide, skuvllaide ja kulturinstitušuvnnaide. Sámi servodahkii, ja dan skuvllaide ja mánáidgárddiide ja museaide ja muđui kulturfálaldagaide, juolluduvvo unnit ruhta. Buot deháleamos skuvla áitojuvvon lullisámegiela váste, heaittihuvvo liántasázastemiin stuoradikki eanetlogus. Dát dovdu lea earenoamáš, dát dovdu maid álbmot šaddá dovdat, maŋŋil go čuđiid jagiid juo lea dovdan ahte lea dušše ovddas ja árrun ja olggosgollun Norgga searvevuhtii. Vel eanet earenoamáš šaddá go seamma eiseválddit mat rahče garrasit billistit sámi kultuvrra, dál oaivvildit ahte sámi kultuvrra ealáskahttin berre čađahuvvot Norgga searvevuođa eavttuid mielde. Mun vásihan ahte dat garra moaitámuš maid ON nállevealahan- lávdegoddi buvttii Norgga vuostá, ii leat veaháge čuohcan stuoradiggái. Diktet danin mu leat čielggasin jagi vuosttaš beaivvi: Mii – sápmelaččat – leat ain dás. Norgalaččat ja sápmelaččat leat čuđiid jagiid eallán ovttas. Dál ain mannet mánát skuvlii juohke beaivvi oahppogirjjiid haga iežaset gillii. Lea dušše spiehkastat jus besset oahppat iežaset historjjá birra ja iežaset kultuvrra ja iežaset álbmoga buriid daguid birra. Riika oaivámuččat namuhit min ja min kultuvrra goazanin ođđaáigásaš ovdáneapmái. Danin áiggun gudnejahttit ofelaččaid. Plassje váhnemiid geat guhká leat rahčan ja vuoitán gičču oažžut lullisámegielat mánáidgárddi. Lullisámi boazodoallit – geat leat vuođđun lullisámi kultuvrii. Vaikko sii moaddečuođi jagi leat šaddan rahčat diggestobuin ja fámuid vuostá mat háliidit sin eret. Muhto mii leat ain dás. Mii – sápmelaččat ja norgalaččat – leat historjjá ja vuorbbi geažil dubmejuvvon ovttas eallit dán riikkas. Norgga boahtteáiggis ferte danin leat oadjebasvuohta, ovdáneapmi ja gánnáhahttivuohta goappašiid álbmogiidda. Go mii eat jávkka nu guhká go mis leat olbmot geat čájehit geainnu. Dálkkádat- šiehtadallamiin Parisas juovlamánus oinniimet ahte ledje juste álgoálbmogat miehtá máilmmi, geat ledje ofelaččat, ja mat áŋgirušše dasa ahte stáhtat ja stuora ekonomiijat fertejit váldit eanet ovddasvástádusa rievdadit dábiid mat dál leat dolvon min boasttugeainnuide. Guovlluin gos álgoálbmogiid rievttit iežaset eatnamiidda dohkkehuvvojit, seailluhuvvojit arvevuovddit buorebut go guovlluin gos álgoálbmogat leat unnitlogus. Álgoálbmot- vuoigatvuođat leat danin beaktilis dálkkádat- doaibmabijut. Muhto loahpalaš dálkkádat- šiehtadusas Parisas eai leat álgoálbmogiid vuoigatvuođat dohkkehuvvon. Go diehtit ahte dálkkádatrievdamat ovddemus ja garrasepmosit čuhcet álgoálbmogiidda ja sin eallindábiide, de šaddá dát šiehtadus paradoksan. Dáppe davvin dáhpáhuvvet dálkkádatrievdamat jođáneappot go eará guovlluin máilmmis. Min kultuvrrat ja eallindábit leat áitojuvvon. Ii dušše dálkkádatrievdamiid dihte. Muhto lihka ollu danin go našunálastáhtat, industriijafitnodagat ja riikkaidgaskasaš investorat oidnet ođđa vejolašvuođaid dinet sisabahkkemiid bokte ja guovlluid ja resurssaid ávkkástallama bokte mat ovdal eai lean olahanmuttus. Min mánáidmánát eai boađe ipmirdit manne min buolva viššalit sirrii viessuruskkaid, muhto gurriimet mirkobázahusaid vuonaide gos galggaimet viežžat alccemet borramuša. Min mánáidmánát eai boađe ipmirdit manne čuođi bargosaji golmmalot jagi badjel nuoskkideaddji ja ođasmahtikeahtes ruvkedoaimmain leat eanet árvvus go čuođi bargosaji ođasmahtti boazodoalus mii buvttada máilmmi buoremus ja dearvvašlaččamus biepmu. Mii eallit ráfehis áiggis. Olles olmmošjoavkkut leat manus. Min áigi dárbbaša ofelaččaid. Mii dárbbašit sin geat leat oidnosis ja duostilat. Mii dárbbašit sin geat oidnet čovdosiid boahtteáigái, eai ge gearddut historjjálaš boasttuvuođaid. Mii dárbbašit du gii háliidat čájehit geainnu. Du gii duosttat ovddemusas vázzit. Gii logat čielgasit ahte dál lea doarvái. Go mii leat ain dás. Eat ge mii jávkka. Buorre ođđa jahki Buorre ådå jahke Buerie orre jaepie