Eatnigiella
Sámegiella, gollegiella,
manne oađát šlundádat?
Ale jaskkot eatnigiella,
Dasgo vieris gielat, mielat dutnje
juo hávddi goivvodit,
vaikke it leat vel liđđon,
eaige urbbit rahpasan.
Ná čálii Hans Aslak Guttorm badjel 80 jagi dassái. Dan maŋŋá lea sámegiella gollegiellan metafora šaddan midjiide oahpisin ja lea maid geavahuvvon máŋgga oktavuođas. Dát dikta geassá ovdan min áigái oahpes fuola: ballu ahte sámegiella jaskkoda min máŋggagielat birrasis. Ballu ja fuolla lea nu stuoris daningo dás lea sáhka nu divrras áššis go sámegielas eatnigiellan. Maiddái dán áigge máŋggagielat olbmuin lea eatnigielas erenoamáš stáhtus dahje sadji olbmo eallimis. Paulus Utsi maid lea leamaš fuolas: “Liegga linis eatnigielas amas sánit dahket saji”. Maiddái son deattuha eatnigiela saji olbmo eallimis go čállá “Giella lea dorvu, ja eatnigiella guoddá lihku mielddis gosa ain olmmoš boahtá dán máilmmis. Ja šaddá vel divraseabbon áiggi mielde go dat álgá láhppot.” Paulus Utsi dadjá nuppi eará divttas ahte olbmuin geat eai šat geavat eatnigielaset beaivválaččat, iežáhuvvá jurddahanmálle ja nu maid gáibádus dasa jávká. Ja dát dáidáge leat eatnigiela jaskkodeami stuorámus várra ja váikkuhus, ahte jurddašanvuohki ja giellaberošteapmi jávká.
Ovdal go joatkkán hállat eatnigiela birra, de soaitá dárbu divvut gažaldaga mii lea eatnigiella, maid mii dainna sániin oaivvildit. Dan álgomearkkašupmi lea ahte dat lea dat giella maid mánná oahppá eatnistis riegádeami rájes. Konrad Nielsena sátnegirjjis daddjo ahte eatnigiella gohčoduvvo maiddái šaddangiellan. Dábálaččat olmmoš jurddaša ahte eatnigiella lea aiddo fal dat giella maid oahppá máná giellaoččodanagi rájes, ja rievtti mielde jo ovdal riegádeami. Dutkan lea namalassii čájehan ahte jo eatnis heakkas mánná oahppá dovdat eatnigiela jietnadanvuogádaga ja šuoŋa.
Eatnigiella gohčoduvvo maiddái vuosttašgiellan aiddo daningo dat lea vuosttaš giella maid oahppá. Danin sáhttáge olbmos leat eambbo go okta eatnigiella dahje vuosttašgiella jos mánnávuođa rájes oahppá eanet gielaid oktanaga. Muhto nugo boahtá ovdan Váibmogiella-čielggadusas de ii dárbbaš leat nu ahte olmmoš máhttá eatnigiela. Dán čielggadusa mielde sáhttá sámegiela lohkat eatnigiellan vaikke ii máhtege sámegiela, lea doarvái ahte dovdá dasa gullevašvuođa. Dákkár eatnigiella-tearpma geavaheapmái váikkuhit maid dat olu definišuvnnat mat eaŋgalsgillii geavahuvvojit sihke gielalaš vuoigatvuođaid ja olmmošvuoigatvuođaid ságastallamiin. Eatnigiela ja vuosttašgiela guorahallamat hárve badjánit ovttagielagiid gaskkas, go sii eai dárbbaš smiehttat mii lea sin eatnigiella. Danin geavahuvvoge Hansegård (1974:61) mielde eatnigiella maiddái olles álbmoga dahje riikka giela mearkkašumis, ja dan son lohká sáhttit áddejuvvot dájuheapmin mii sáhttá váikkuhit dasa ahte minoritehtagielagat molsot giela.
Sáhttá šaddat váttis rivttes láhkai gulahallat jos ii dieđe leago sáhka eatnigielas árbevirolaš mearkkašumis vai ođđa viiddiduvvon mearkkašumis. Váibmogiella-čielggadus geahččala garvit dán váttisvuođa ja gohčoda eatnigielat (árbevirolaš mearkkašumis) olbmo sámegielagin ja dat sámit geat eai gulahala sámegillii klassifiserejuvvojit dakkárin geain lea sámi gullevašvuohta. Čielggadusa eatnigielladefinišuvdna vástida eatnigiella doahpaga geavaheapmái áibbas eará guovlluin máilmmis. Eatnigiella-sáni ođđa mearkkašupmi geahččala buorebut váldit vuhtii giellarevitaliserema dahjege daid sámiid geat leat gillán giellamolsuma dain guovlluin gos sámegiella lea buorre muddui dahje jo ollásit jaskkodan. Danin sáhttá leat vuogas maiddái earuhit vitaliserema revitaliseremis: vitaliseren lea ealli giela nanusmahttin ja ovddideapmi, revitaliseren lea giellageavaheami ealáskahttin doppe gos giela geavaheapmi lea jávkan. Dan sadjái go mearkkašumi viiddidemiin biđget eatnigiella-sáni árbevirolaš geavahanvuogi, sáhtášii giellaealáskahttima oktavuođas hállat máttuid gielas mii maid čielgasit dovddahivččii gullevašvuođa. Dalle vealttašii maiddái dan váttisvuođas maid oaidná Váibmogiella-čielggadusas gos nu máŋgii gártet namuhit giellagullevašvuođa giellamáhtu lassin go geavahit eatnigiella-sáni.
Sávan ahte dál lea čielggas ahte mun human dán sáhkavuorus eatnigiela birra árbevirolaš mearkkašumis ja ealli giela nanusmahttimis.
Sáhttá leat vuogas bisánastit smiehttat mii dat lea mii dahká eatnigielmáhttu erenoamážin eará giellamáhtu ektui. Eatnigielmáhtu sáhttá sirret dásiid mielde nugo eará máhtuge. Dalle lea sáhka vuosttažettiin das maid máhttá ja dasto man bures máhttá. Dán árvvoštallama sáhttá iskat dahkat objektiivvalaš kriteraid mielde nugo omd. jietnadeami, sátnesojaheami ja cealkkahábmema ektui ja mihtidit máhtu eatnigielbirrasa norpma ektui dahje normerejuvvon čállingiela ektui. Muhto dákkár giellamáhtu árvvoštallan gokčá dušše oasi giellamáhtus, go leahan eatnigielmáhttu nu nu olu eambbo go dušše dat ahte máhttá sániid jietnadanvuogi, sojaheami ja cealkkanuohta. Eatnigielmáhttu lea nu olu eambbo. Dat lea dovdat daid olu sániid ja dadjanvugiid mat dahket sámegiela sámegiellan ja mainna sámegielat sámit leat govvidan máilmmi girjáivuođa ja nu gielalaččat ovdanbuktán buot min kultuvrra. Dát giellamáhttu ii leat dušše doložiid várás. Dainna máhtuin leat sámegielagat áiggiid čađa dárbbuid mielde heivehan sámegiela maiddái kultuvrra ođasteapmái mii geavvá buot ealli kultuvrrain dađe mielde go eallinbiras ja eallinvuogit rivdet.
Makkár dat lea dát min gollegiella? Dasa lea Lars Jakobsen Hættas dát vástádus: Sámegiella lea dipma, guhkes ja fanahalli giella. Ná son meroštalai sámegiela go buohtastahtii dan dárogielain mii fas lei “sakka váttis ja lossat sápmelaččaide oahppat sárdnut ja lohkat, dainnago dárogiella lea hui garra, oanehis ja galkkadeaddji oanehis giella”. Sámi-dáru guovttegielat olbmui dáidá oalle čielggas maid Hætta dás oaivvilda go čuodjáhan ovttastávval konsonánta loahppasaš sátni garasin, oanehažžan ja galkkadeaddjin kom hit gutt vokálaloahppasaš guovttestávval sáni ektui boađe deike gánda. Ja aiddo dán iešvuođa dihte mii dahkatge loatnasániid guovttestávvaltáktan, ovdamearkka dihte biila, háhtta ja musihkka. Ná mii gielladikšumis čuovvut sámegiela sátnestruktuvrraid njuolggadusaid, ja nu dahkat maiddái sihke sániid sojaheamis ja go dain ráhkadit gihpuid ja cealkagiid.
Eatnigieldásat sámegielmáhttu lea min gielladilis erenoamáš deaŧalaš go dakkár nana giellabirrasis leat buoremus vejolašvuođat váikkuhit giellaovdáneapmái. Giela beaivválaš geavaheapmi nu olu oktavuođain go fal vejolaš, lea áidna vuohki seailluhit ja nannet sámegiela doaibmi giellan maiddái boahtte buolvvaide. Danin lea erenoamáš deaŧalaš doarjut maiddái eatnigielbirrasiid dain guovlluin gos sámegiella lea ealli giella. Ii galggašii geavvat nu ahte giellaealáskahttinrahčamušaid siste vajálduhttit veahkehit ja doarjut daid giellabirrasiid gos sámegiella ain lea vel beaivválaš anus. Eatnigielbirrasat leat divrras giellagáldut maiddái giellaealáskahttimii.
Sámegiela eatnigielmáhttu lea deaŧalaš maiddái daningo dainna lea mis buoremus vejolašvuođat sihke seailluhit ja ovdánahttit sámegiela sámegiellan buot daid hástalusaid siste maid guovtte- ja máŋggagielatvuohta mielddisbuktá. Olu giellaberošteddjiid gaskkas gullo dávjá ballu ahte sámegiella šaddá seammalágan go riikkagiela ja ahte ovdamearkka dihte sámegiela ja dárogiela erohus lea dušše dat ahte mii lohkat sámegiellan dan giela mas geavahuvvojit sámegiel sánit. Dákkár sámegielas eai šat gullo sámegiela iežas dadjanvuogit.
Vaikke vel leage nu ahte buot gielat áiggi mielde rivdet ja danin maiddái sámegiellage ii leat justa seammalágan buolvvas bulvii, de goitge lea eatnigiella dat giella mii dávjá lea unnimusat báinnahallan eará gielaide. Sámegiela eatnigielmáhttu lea deaŧalaš erenoamážit daningo dat leat dat giellamáhttu man vuođul leat buoremus vejolašvuođat riikkarájiid rasttildeaddji gulahallama bisuhit maiddái boahtte áiggis.
Stuorámus lihkohisvuohta sámegillii eatnigiellan lea dat jos sámegiela seailluheapmi ja nannen ii šat dáhpáhuva ruovttuin, nu ahte mánát eai beasa unnivuođa rájes hárjánit geavahit sámegiela lunddolaččat beaivválaš giellan. Mánáidgárddiin lea maid hui deaŧalaš doaibma dálá servodagas sámegielat guovlluin, go goappašat váhnemat leaba barggus ja mánát danin gártet jo giellaoččodeaddji agi rájes leat eará sajis go ruovttus.
Váibmogiella-namahus muitala man árvvus olmmoš atná iežas eatnigiela, go váibmu metaforan govvidat olbmo dovdduid. Olu dadjanvuogit govvidit aiddo dan, nugo ovdamearkka dihte garraváimmot, lieggaváimmot, váimmolaš, dovddan váimmustan, luittii su gitta váibmomohkkái, váibmil.
Dat ahte eatnigiella lea váibmogiella boahtá ovdan máŋgga oktavuođas. Váibmogiella-čielggadusas lea ovdamearka das mo guokte sámegielat gándda Deanus muitaleigga bispii ahte sámegiella lea sudno váibmogiella ja danin ferteba beassat gullat ipmilsáni sámegillii vai oažžuba das čielgasa. Váibmogiella lea nu nannosit olbmo siskkimusas ahte máŋggagielat olmmoš dávjá dorvvasta dasa go lea heahtedilis. Ja máŋggagielat olmmoš gii lea massán muittu ii nu álkit vajálduhte iežas eatnigiela.
Mii dárbbašit eanet dieđuid sámi gielladili birra nu ahte mis livččii buore vuođđu man ala hukset min giellapolitihka. Sámedikki dáhttu lea láhčit dili nu ahte oččošeimmet nu olu olbmuid go vejolaš geavahit sámegiela beaivválaš giellan. Danin bargat dan ala ahte oažžut čielgaset gova das man olu olbmot geavahit sámegiela, man olu olbmot háliidit oahppat dan, man olus áddejit, muhto eai hála; man olu olbmot máhttet lohkat ja čállit sámegiela. Gielladili kártemis lea maid ávkkálaš diehtit man olu sámegielagiin leat guokte eatnigiela, go dán áigge álget leat olu mánát ja nuorat geain váhnemiin ii leat seamma eatnigiella. Go váhnemat leaba hállan goabbáge iežas eatnigiela mánnái, de mánná lea beassan bajásšaddat guovttegielagin álggu rájes.
Mii dárbbašit sáhttit čuovvut gielladili guhkit áigge vai diehtit goas makkár gielladoaibmabijut dárbbašuvvojit sihkkarastin dihte sámegiela boahtte áiggi. Jos galgá leat vejolaš oažžut eanet eatnigielagiid boahtte áigái, de mii fertet maiddái earágielagiidda addit buriid vejolašvuođaid beassat oahppat sámegiela dan dassái ahte sáhttet leat aktiiva giellageavaheaddjin. Ii das gal, veahkehahan dat gal maid jos oahppá giela dan muddui ahte veadjá ipmirdit sámegiela. Jos guldaleaddjis lea dan dási giellamáhttu, de dat dahká vejolažžan sámegielagii sámástit. Mađe eanet olbmot máhttet sámegiela dađe nannoset gielladilli.
Orru heivemin loahpahit dán mu sáhkavuoru eatnigiela, gollegiela dahje váibmogiela birra Nelson Mandela sániiguin: “Go hálat olbmui dakkár gillii maid son ádde, de dat manná su oaivái. Go hálat geasa nu su iežas gillii, de dat manná su váibmui.”