Čoahkkinjođiheaddji,
Odne mii ávvudit ahte Norggabeale sámiin leamaš iežamet álbmotválljejuvvon parlameanta 30 jagi. 1989 čakčamánus ledjen mun 20 jagi boaris, ja bessen de jienastit vuosttáš sámediggeválggain, ja lei stuorra dáhpáhussan munnje. In muitte šat maid jienastin stuorradiggeválggaide, muhto sáhtán dáhkidit ahte mu sámepolitihkalaš oaidnu ii leat rievdan dán 30 jagis.
Dalle, 30 jagi dás ovdal, mu eallin rievddai ollu, go vulgen nuorra nieidan Floridai bargat Disney Worldas, ja doppe ledjen jahkebeale. Ohppen giela ja mátkeealáhusa birra ollu, muhto in dalle duosttan jurddašit ahte diet stuorra guoimmuhanindustriija sáhtášii midjiide leat ávkin.
Moadde mánu áigi muitaleimmet mii ahte min álbmot lea ovttasbargame máilmmi stuorámus mediafitnodagain ja Oskar-vuoiti filbmadahkkiiguin. Dat lei historjjálaš dáhpáhus – go mii eat leat goassige ovdal dahkan dán. Mii leat dál ollašuhttime dan maid eai varra gallis duosttan ge niegadit: Disney Animation magihkálaš Frozen 2-filbma ráhkaduvvo davvisámegillii.
Moadde beaivvi áigi ilbme ge Frozen 2-máilmmi govat mat čájehedje ivdnás eanadaga, oahpes duovdagiid ja vel álbmoga mii sulastahttá min. Lehpet go oaidnán? Sámedikkit Norgga, Suoma ja Ruoŧabeale lea ovttas Sámeráđiin suovvan Disney Animation viežžat inspirašuvnna min kultuvrras. Sii leat ges earret eará lohpidan ráhkadit sámegielat filmma.
Sámi eatneolmmožin illudan go mun dieđán man unnán sámegielat mediafálaldagat leat min mánáide. Sámediggepresideantan lean ges nu rámis go dát duššindahká dan maid earát dávjá min birra čuoččuhit: ahte sápmelaččat eai suova earáid ávkkástallat das mii lea min. Mii suovvat – go dat dahkko rivttes vuogi mielde. Min álbmot lea vásihan mo olggobealde olbmot leat vieččan jearatkeahttá. Min vásáhus lea dattege ahte go lea dáhttu mii lea vel riektá, de gávdno maid čoavddus. Ja man sávan vásáhusat maid háhkat dán ovttasbarggu bokte, nanne min vejolašvuođaid iežamet muitalusaid muitalit.
Čoahkkinjođiheaddji,
Buohkain lea dárbu iežaset historjái. Historjái mis leat čanastagat ja das mii viežžat fámuid ja inspirašuvnna. Min historjá čatná min iežamet kultuvrii, gillii ja identitehtii. Mii áinnas juogadat iežamet historjjáid, muhto daid oamasteapmi gullá midjiide.
Geassemánus vuolláičáliimet šiehtadusa sirdit badjelaš beannotduhát sámi dávvirávdnasiid Norgga álbmotmuseas ja Kulturhistorjjálaš museas dan guđa ovttastahttojuvvon sámi museaide. Bååstede bokte, mii mearkkaša “ruoktot” máttasámegillii, leat mii dál álggahan proseassa máhcahit sámi kulturárbbi ruovttoluotta Sápmái. Máŋga čuođi jagi leat earát dulkon, gaskkustan ja vurkkodan iežamet kulturárbbi. Vuosttáš sámi musea ásahuvvui deikke Kárášjohkii 70-jagiid álgojagiid, muhto sámi museat eai leamaš seamma ovdáneapmi go eará museat Norggas.Sámedikki bealis oaidnit mii dan hui dehálažžan ahte sámi servodat ieš galgá hálddašit dan. Min bealis leat mii gergosat, muhto stáda maid ferte lávket minguin fárrolaga vai sámi museaide lea vejolaš váldit vuostá min kulturárbbi. Mii ohcalat eiseválddiid bealis dáhtu vai čoavddus gávdnošii.
Eará mávssolaš vásáhus lei go mii Sámedikki ja RiddoDuottarMusea bealis galledeimmet Duiskka musea Museum Europäischer Kulturen, Berlin-gávpogis. Sis lea stuorra sámi čoahkkádus mas leat lagabui duhát sámi kulturhistorjjálaš dávvira. Sin hálddus leat maid guokte sámi meavrresgári ja máŋga ládjogahpira. Háliidan fuomášuhttit áirasiid ahte dal lea Dáiddaguovddážis čájáhus ládjogahpira birra, ja sávan ahte beassan dan geahččat dáid beivviid. Čájáhusas leat earret eará govat gahpirin mat ain leat museas Berlinas ja eará oaivegávpogiin Eurohpás. Ain lea nu ahte earát vigget oamastit min kulturárbbi, muhto mii leat Bååstede bokte álggahan proseassa viežžat iežamet kulturárbbi ruoktut.
Čoahkkinjođiheaddji;
Dát ovdamearkkat čájehit ahte min kulturárbi lea girjjat ja rikkis, ja mo dat maid leat geasuheaddjin earáide. Nu leat maid min eatnamat. Dat lea veahá paradoksan jurddašit ahte dat seamma eatnamat mat bohciidit magihkalaš inspirašuvnna Frozen 2 filbmadahkkiide, maid leat guovllut gosa eiseválddit vikkahit industriijaid mat nuoskkidit min luonddu ja ballamis duvdá eret sámi ealáhusaid.
Seamma láhkai go min dološ kulturárbi dárbbaša suodjaleami, dárbbaša min ealli kultuvra dan seamma. Jovsset Ánte Sara-ášši ii leat dušše ovtta eaŋkilolbmo historjá. Boazodoallit miehtá Sámi vásihit sisabahkkehemiid – ovdánahttima namas. Mii oaidnit dan stuorra hástalussan, muhto mii geahččalat nu bures go sáhttit doarjut boazodoallit geat vásihit dáid diliid. Maiddái sámi guolásteaddjit, meahcásteaddjit ja earát leat vásihan, ja ain vásihit ahte eiseválddit hehttet ja gildet sin ávkkástallat resurssain ja viežžat birgejumi iežamet guovlluin. Dan leat mii ságastallame dán dievasčoahkkimis. Min vuoigatvuođaid eai leat dušše čatnon historjái, muhto maiddái otná ealli kultuvrii, ja min luondu lea vuođđun min kultuvrii. Lea deaŧalaš odne muitit ahte Sámedikki ásaheami lea čatnon sisabahkken-áššái, namalassii Álttá –Guovdageainnu eanu dulvadeapmái. Vaikko mis lea dal álbmotválljejuvvon jietna demokratijas, de leat ain earát geat vihkkedallet min ealáhusaid, kultuvrra ja birgejumi eará beroštumiid ektui, ja ain lea nu ahte sin mearrádusat čájehit ahte mii eat leat doarvái buorit dahje deaŧalaččat sin geahčastagas.
Čoahkkinjođiheaddji,
Giellapolitihkka lea čuvvon ja čohkken Sámedikki dáid 30 jagi čađa, ja dan áigodagas leat giellavuoigatvuođat dađistaga nannejuvvon. Dii lehpet maid ovttajienalaččat mearridan nannosit bargagoahtit giellaáŋgiruššamiin. Giellalokten lea min oppalaš ja ulbmillaš giellaáŋgiruššandoaibma man vuođđun leat sihke Váibmogiella-raportta, ja Sámedikki iežas giellapolitihkalaš vásáhusat. Min deháleamos doaibma dán barggus lea láhčit saji sámegielaide ja addit stuorát vejolašvuođaid gielaide. Dat geavvá máŋgga dásis ja máŋgga arenain: skuvllain, ásahusain ja maiddái dáppe, dievasčoahkkimis. Sámediggi fállá dál giellaveahki áirasiidda Giellachat-bokte. Dás oaččut jođánis lági mielde vástádusa Facebook bokte. Mun sávan dii geavahehpet dán bálvalusa ja ahte eambbogat dahket nu mo mannan háve go leimmet čoahkkanan dáppe dievasčoahkkimii – go guokte áirasa vuohččan sámásteigga dán sárdnestuolus. Mun illudan jus min čoahkkimat šaddet giellaarenan eambbogiidda ja mun dieđan ahte beare lea dáhttu – de gávdno maid čoavddus.
Čoahkkinjođiheaddji,
Dáid sániiguin giittán beroštumis ja lean nu ovddidan sámediggeráđi dieđáhusa doaimmas birra.
Ollu giitu.