Buorre beaivi buohkaide, ja giitu dán bovdejumi ovddas!
Boazodoallu lea dehálaš ealáhus sámis, mas lea guhkes historjá árktalaš guovllus, ja lea buotbeallásaš resursaávkkástalli; eallinvuohkin ja ealáhussan. Sámedikkis lea ráddjejuvvon váldi boazodoalu ektui. Sámediggi váikkuha boazodoalo áššiin eanaš konsultášuvnnaid bokte stáhta eiseválddiiguin ja cealkámuša bokte boazodoallošiehtadallamiidda stáhta ja NBR gaskka.
Sámedikki rolla almmolaš hálddašeamis lea láhtuid nammadeapmi boazodoallostivrii, ja mii searvat dasa lassin regionála gulahallanforain, mat leat arenan sámi ja boazodoallofágalaš mielváikkuheapmái regionála boazodoallohálddašeamis. Mii oaidnit dárbbu geahčadit mo árvvoštallat daid nammademiid vuoi dát orgánat doibmet luohtehahttin ealáhussii.
Boazodoalus leat vuordámušat Sámediggái ahte mii veahkkin gozihit boazodoalu vuoigatvuođaid ja beroštumiid, ja dađistaga lassánit jearaldagat boazodoalus máid Sámediggi sáhtta dahkat gozihan dihte boazodoalu beroštumiid. Sámedikki boazodoallopolitihka vuođđun lea ge de boazodoalu vuoigatvuođaid suodjaleapmi. Ja dát mielddisbukta ahte dát dahkko lagás ovttasbargguin ealáhusain.
Dat ii čága čihkosii ahte boazodoalu stuorámus hástalus lea areálaid vátnivuohta ja gáržžideapmi, go stuoraservodaga beales eanangeavaheapmi ii vuhtii váldde boazodoalu dárbbašlaš guohtuneatnamiid. Dat lea stuora vahágiin go guoskkevaš eiseválddit eai váldde ovddasvástádusa bargat dan badjeli oláhan dihte daid čovdosiid mat leat buot beliide ávkin, eai ge hehttehussan ja vahágiin álolassi boazodoaluealáhussii.
Dákko bokte leat ge Sámediggi ja NBR ásahan sámi almmolaš láhkalávdegotti, geahčadan dihte rievdadusdárbbuid dálá boazodoalolágas. Otnáš boazodoallolága guoskevaš áššiid meannudeapmi hálddahusas ja bohtosat diggevuogádagas, leat máŋgii čájehan ahte boazosápmelaččaid árbevierut ja riekteipmárdusat eai vuhtiiváldo. Dát lokte gažaldaga ahte soahpá go dat láhka álbmotrivttiin ja internašunála konvenšuvnnaiguin.
Lávdegoddi galgá erenoamážit čielggadit mii lea erohus priváhtarievttálaš stivremis ja almmolaš rievttálaš hálddašeamis, ja dasto árvvoštallat siidaosiid sajádaga. Lávdegoddi galgá evttohit rievdadusaid boazodoallolágas nu ahte nanne boazodoalu areálagáhttema. Lávdegoddi galgá maiddái geahčadit láhkamearrádusaid mat čatnasit boazolohkui.
Dál leat mánggabealálaš stuora rievdadusat vuordimis mat váikkuhit boazodoalu, ja erenoamažit šiehtadallamiid oktavuođas dárbbašuvvo mis buorre gulahallan boahttevaš proseassaide, sihke departemeanttain ja iešguđetge stáhta eiseválddiiguin, regiovnnalaččat ja suohkaniid dásis. Sámediggi oaidná dehálažžan máhcahit lagás oktavuođa ja ovttasbargovuoiŋŋa.
Áiggun erenoamažit namuhit ahte mus leat stuora vuordámušat mo Romssa ođđa regionála boazodoalu plána doaibmá. Dát sáhttá leat vuogas ásahus mii buktá ovttaráđálašvuođa, ja hálidan ge rávvet ahte dát hálddašeapmi dáhkkošii ealáhusa luohttámuša vuođul. Finnmárku ja Romssa fylkkaid ovttastahttin lahkona dál dađistaga. Dát mielddisbukta vel stuorát boazodoaloguovllu regiovnnalaččat. Dát lea stuora vejolašvuohtan čuoldit heajos dábiid ja čuovuhit baicce daid buriid, doaibmi bargovugiid olles regiovdnii.
Sámi árbevirolaš boazodoallu lea nana sámi kulturguoddi, dat lea áidnalunddot ealáhus sihke nationála ja riikaidgaskasaš oktavuođas. Danne deattuha Sámediggi garrásit kultuvrralaš árvvuid ja árbevieruid suodjaleami boazodoalus, ja ahte dan ovdánahttin ovddiduvvi árbedieđuid vuođul. Mun sávan ahte dát ođđa fylka sáhttá veahkkin nannet boazodoalu, dan ovdanahttin vejolašvuođaid ja doalahit boazodoalu ceavcilvuođa sámi persperktiivas.
Boazodoallu lea ge gievrras ovdánahttinealáhus, mii guovtti iešheanalaš vuođuid čuovvu; ealáhuspolitihkkalaš buvttadanárvvu ja sámipolitihkkalaš kulturárvvu. Go vuhtiiváldojit goappašat dát vuođut, dán olis han boazodoallu de buhtada buhtes, dearvvašlaš buktaga ja árbevirolaš máhtu bokte.
Háliidan namuhit Hjerttind Rein fitnodaga, mii lea dahkan čalbmái čuohcci buori barggu ja oláhan buori beaggima mii guoskka bohccobirgui. Dát fitnodat lea ovdamearkan mo árbevirolaš čanástat addá árvvu ja márkansajástaga.
Dan oktavuođas leat ge gávnnadanbáikkit erenoamaš dehálaččat, ja anán fuola go Romssa gávpoga fitnodagat ja bohccobierggbuvttadeapmi dáhttot gaskkustit dán oktavuođa. Sámi árbevirolaš boazodoallu boktá beroštumi máilmmi viidosaččat, dan vuohttit čielgasit dan erenoamaš goargŋumis mátkeealáhusain dáppe Romssas. Danne lea ge dehálaš ahte dákkár kulturárbbi čájáhallan čuovvu ja doahttala árbevirolaš riekteguddiid ja maiddái kultuvrralaš čanástagaid.
Sámediggi doarju dákkár bargguid ja mun sávan ain buori lihkostuvvoma midjiide buohkaide boazodoalu ealáhusaovdanahttimiin.
Giitu mu oasis!