Dát jahki lea earenoamáš jahki. Lea riikkaidgaskasaš eamiálbmotgielaid jahki, ja Sámediggi lea álggahan giellaloktema; mii lea Sámedikki strategiijat sámegielaid várás. Min višuvdna Giellaloktemin lea ahte sámegielat galget lunddolaččat gullat servodahkii, ja ahte buohkain galgá leat vejolašvuohta gullat, oaidnit ja geavahit sámegielaid buot servodatsurggiin.
Dát vahku lea maid earenoamáš vahkku, go lea sámi giellavahkku. Sámi giellavahkku ulbmilin lea loktet sámegielaid stáhtusa, ja buoridit máhtu sámi giela ja kultuvrra birra olles servodagas. Juste dán vahkus galget sámegielat gullot ja oidnot juohke sajis. Sámi giellavahkus mii ovttas oainnusmahttit ja nannet máhtu sámegielaid birra olles servodagas. Ovttas váldit mii stuorábuš ovddasvástádusa sámegielaid gullomis, oidnomis ja geavaheames buot servodatsurggiin.
Sámi giellavahkku lea oassi Sámedikki guhkes áiggi giellaáŋgiruššamis – Giellalokten, ja dát lea maiddái Sámedikki riikkaidgaskasaš giellajagi váldočalmmusteapmi.
Mii leat dál Norgga oaivegávpogis, ja maiddái okta dain stuorimus sámi gávpogiin. Sámedikkis ja Oslo suohkanis lea ovttasbargojulggaštus, mii galgá gáhttet sápmelaččaid dili Oslos. Sámediggái lea dehálaš ahte leat sámi fálaldagat ja sámi bálvalusat gávpogiin maid. Lea maid dehálaš ahte sámegielat oidnojit gávpotgovas. Dat loktešii gielaid árvvu ja attášii sámi álbmogii dakkár dovddu ahte sin giella ja kultuvra dohkkehuvvo. Mu sávaldat livččii ahte Oslo fargga oažžu dohkkehuvvon sámegielnamaid, ja ahte sámegiella boahtá eambbo oidnosii dáppe.
Oslos leat juo sámi doaimmat jođus. Sámediggi doarju earret eará dearvvašvuođadeaivvademiid vuorrasit olbmuide, giellaguovddáža ásaheami ja Sámi Viesu dáppe Oslos. Mii diehtit ahte dearvvašvuođadeaivvadeamit leat hui bivnnuhat, ja Sámediggi lea juo doarjun daid deaivvademiid golbma jagi. Lea maid hui dehálaš ahte gávdnu sihke giellaguovddáš ja sámi deaivvadanbáikki, nu go Oslo Sámi Viessu. Ollu báikkiin eai leat sámegielat lunddolaš oassin beaivválaš eallimis, go leat uhccán arenat gos sámegielat gullojit ja oidnojit. Lea dehálaš láhččit saji servodagas sámegiela duohta geavaheapmái arenaiguin ja deaivvadansajiiguin. Sámi giellaguovddážiin lea hui deaŧalaš rolla dán barggus. Erenoamážit váhnemiid ektui, geat eai máhte sámegiela ja válljejit sámegieloahpahusa iežaset mánáide. Sii dárbbašit liigedoarjaga sihkkarastin dihtii ahte mánáid giella ovdána bures.
Mii fertet maiddái muitit ahte doaimmain galgá leat buorre kvalitehta. Ii leat doarvái ahte gávdnojit doaimmat, jus kvalitehta ii leat buorre. Mii diehtit ahte giella lokte kvalitehta, nu ahte fertet leat doaimmat mat leat sámegielagiid várás. Kulturipmárdus lea maid oassi mii lea hui dehálaš, earenoamážit dearvvašvuođafálaldagas. Mii fertet bargat dainna ahte mii maid loktet kvalitehta buot suorgin, mánáidgárdde rájes gitta vuorrasit olbmuide geat dárbbašit dearvvašvuođafálaldagaid.
Nu go ovdal namuhin, de giellaloktema višuvdna lea ahte sámegielat galget leat lunddolaččat servodagas, maiddái stuorra gávpogiin gos sámegielat leat leat unnitlogu gielat. Ii leat doarvái ahte Sámediggi okto bargá sámegielaid stáhtus loktet, mii fertet ovttasbargat vai sáhttit buoridit sámegielaid ja sámegielagiid dili.
Ollu doaimmat ja jurdagat mat bohtet ovdan sámegielaid ektui, bohtet eaŋkilolbmuin, ja lea measta dego astoáiggebargu ovddidit sámegielaid báikkiin gos sámegielat leat unnitlogus. Mii fertet muitit ahte dat jurdagat ja doaimmat dárbbašit positiivva responsa, ja ahte mii ovttas fertet geahččalit doarjjut doaimmaid. Háliidan giitit váhnemiid ja earáid geat eai vuollán oažžundihte sin rivttiid sámegielaid ektui, ja háliidan maid giitit buohkaid geat áŋgiruššet sámegielaid ovddas dáppe Oslos.
Mon illudan gullat mii dán álbmotčoahkkimis boahtá ovdan. Mii dárbbašit dieđuid movt mii galgat ovddusgovlui bargat vai mii bisuhit giela ja kultuvrra, maiddái stuorra gávpogis. Mon boađán váldit din jurdagiid ja kommentáraid mielde min viidásut bargui Giellaloktemin.