Buorre iđit ja bures boahtin Sámedikki mánáidgárde seminárii. Lea somá oaidnit ahte ná olu oasseváldit leat vuoruhan boahtit deike dán seminárii Oslos. Mánáidgárdeáššit leat hui dehálačča sámediggeráđđái ja oainnán dán stuorra oasalásttimin ahte lea hui dehálaš sámi servodahkii maid.
Sámediggi oaidná dan buorrin ovttaslágidit dan seminára Nordlandda ja Trøndelaga Fylkamanniiguin. Mii diehtit ahte ovttasbargu adda buriid bohtosiid.
Sámedikki mánáidgárdepolitihkas lea sámi mánná guovddážis. Sámedikkis lea váldomihttomearrin sihkkarastit ahte sámi mánáin lea dakkár bajásšaddanfálaldat mii váldá vuolggasaji, ja gaskkusta, suodjala ja ovddida sámegielaid, sámi kultuvrra ja servodateallima. Mánáidgárddiid ektui áŋgiruššan lea mielde ovddideamen sámi servodaga sámi álbmoga iežas višuvnnaide, árvvuide ja eavttuide dávistettiin. Sámediggi galgá nannet mánáidgárddi dehálaš rolla danne go mánáidgárddit leat dehálačča mánáid ahtanuššamii go jurddašit sámi giela ja kultuvrra.
Sámediggi lea álggahan giellaloktema sámi servodagas, mii galgá leat ollislaš ja ulbmilaš áŋgiruššan sámegielaiguin buot dásiin buot servodatsurggiin. Sámedikki višuvdna giellaloktemiin lea ahte sámegielat galget lunddolaččat gullat servodahkii, ja ahte buohkain galgá leat vejolašvuohta gullat, oaidnit ja geavahit sámegielaid buot servodatsurggiin. Sámediggi háliida ahte dát giellaáŋgiruššan galgá bissovaččat rievdadit gielladili olles servodagas, ja ahte sámegielat galget nannosit loktejuvvot. Danin lea «Sámi mánát ođđa searvelanjain prošeavttas", nu maiddái gohčoduvvon SáMOS:is ja Giellaloktemis lagas ovttasbargu mii guoská mánáidgárdemánáid giellaovdáneapmái.
Mánaidgárdesuorgi lea árjjalaš ja rievdamin. Mánáidgárddiide biddjojuvvojit ođđa ja stuorát gáibádusat. Mánáidgárddiid rolla ja doaibma lea rievdan ollu. Dás lea maiddái oktavuohta servodatrievdadusaide man geažil sámi mánáin leat eará bajásšaddaneavttut go ovdal. “Rámmaplánas mánáidgárddi sisdoalu ja bargguid birra” (2017) gáibiduvvo dál ollu eanet buot mánáidgárddiin, earret eará go jurddašit sisdoalu, rámmaid, máhtu ja gelbbolašvuođa. Go guoská sámi mánáidgárddiide ja eará mánáidgárddiide gos leat sámi mánát, de bidjá rámmaplána maiddái čielgaseappot gáibádusaid
Sámediggi lea váldán árjjalaš rolla ja lea mielde bidjamin eavttuid suorgái. Sámediggi lea, ja searvá eanaš proseassaide mat gevvet sihke norgga ja sámi mánáidgárdesuorggis. Sámediggi ovddida áššiid mat gusket sámi mánáide ja mánáidgárddiide main lea sámefálaldat ollu áigeguovdilis forain ja iešguđege dásiin oainnusmahttin dihtii dehálašvuođa politihkas mii galgá leat buoremusat ávkin sámi mánáide.
Eanemus oinnolaš ja olggos guvlui eavttut leat mánáidgárdeprošeavttas «Sámi mánát ođđa searvelanjain” (SáMOS) mii gieskat álggahuvvui. Prošeakta galgá ulbmildiđolaš doaibmabijuid bokte buoridit sámi mánáidgárddiin kvalitehta. Dat dahkkojuvvo earret eará pedagogalaš lagadeami čielggasmahttima bokte, nu ahte mánáidgárddit váldet vuolggasaji sámi árvvuin, sámi gielas, eallinvuogis, jurddašanvuogis ja bargo- ja oahppanmetodaid áddemis.
Dan semináras beassat gullát ovdanbuktimiid mat gusket SáMOS prošektii. Sámedikki bealis mii sávvat ahte dat seminára váikkuha din bargui ovdánahttit sámi mánáide buot buoremussan.
Sávan lihkku seminárain ja ollu buori ja miellagiddevaš ságastallamiid ja ovdanbuktimiid.