Muitosánit - Ella Holm Bull

Stuorra morrašiin gulaimet ahte Ella Holm Bull lei min guođđán čakčamánu 21.b. 2006. Ella Holm Bull, jámii ruovttus bearrašis luhtte Snåases.

Min jurdagat mannet lagamuččaide – bearrašii, sohkii ja ustibiidda.

Ella Holm Bull riegádii golggotmánu 12.b. 1929 Røyrvikas. Ella lei boarraseamos bearraša viđa mánás. Váhnenguovttos Nils Pedersen Joma ja Anna Sofie leigga boazosápmelaččat Nuorta Namdala boazoguohtunorohagas Davvi-Trøndelagas. Ella massii áhččis, golbma etno/čeazi ja guokte muoŧá/siesá Dunderlandlihkohisvuođas 1948 geasi, dalle go Norgga Boazosápmelaččaid Riikkasearvvi riikačoahkkináirasat máhcce ruoktot maŋŋil vuođđudančoahkkima Romssas. Massin váikkuhii garrasit ja hávvi lea bistán oapmahaččain.

Ella čađahii oahpaheaddjieksámena Nesna Oahpaheaddjiskuvllas 1954:s, ja sámegiela vuođđofága Osllo universitehtas 1964:s.

Ella Holm Bull náitalii 1953:s boazoeaiggádiin Nils Holm Bull:ain Rørosas eret. Soai oaččuiga njeallje máná: Sigrid Elisabeth (Sagka - r. 1955), Ellen Kristin (Ellen - r. 1958), Nils Oskar (Næjla - r. 1967), Anna Sofie (Anna Søøfe - r. 1969), ja vel 15 mánáidmáná ja golbma máttarmáná.

Ella Holm Bull lea olles eallimistis bargan oarjelsámegiela ovddidemiin njálmmálaš ja čálalaš giellan, ja dan bokte lea son lokten oarjelsámegiela árvvu. Muhto son lea maiddái leamaš doarjjan eará, uhcit sámegielaide. Son lea čađat dorron oarjelsámegiela ovddas dan áiggis go oarjelsámegielas ii lean makkárge sadji servodagas, ja atnui giellan mas ii leat árvu. Su bargu oahpaheaddjin ja giellabargin lea leamaš áibbas mearrideaddjin giela seailluheapmái ja ovdánahttimii. Son lei dat vuosttaš oahpaheaddji Åarjelsaemien skuvles, go dat ásahuvvui 1968:s. Doppe lei son virggis oahpaheaddjin ja rektorin gitta dassái go joavddai ealahahkii.

Ovttas professor Knut Bergslandain ráhkadii Ella oarjelsámi riektačállima 1974:s. Ella Holm Bull lea maiddái čállán ollu oarjelsámegiel oahppogirjjiid mat geavahuvvojit sihke Norggas ja Ruoŧas. Earret dan lea son čállán iežas divttaid ja lávlagiid oarjelsámegillii. Go jámii lei son aiddo bálkáhuvvon čállit "Sámi historjá Røyrvikas ja dan birrasis” (Den samiske historien i Røyrvik og omegn). Giella- ja kulturbargin lea son leamaš nana veahkkin dasa ahte dál leat čálalaš gáldut boahttevaš buolvvaide.

Ella Holm Bull lea ožžon máŋga bálkkašumi barggus ovddas: Kultur- ja girkodepartmeantta mánáid- ja nuoraidgirjjálašvuođa jorgalanbálkkašumi, Davvi-Trøndelaga fylkka kulturbálkkašumi, Gonagasa ánsomedálje, Sámeráđi gudnebálkkašumi ja vuosttaš davviriikkalaš giellabálkkašumi Gollegiella.

Ellas leat leamaš máŋga luohttevašdoaimma. Ella lei miellahttun:
• Sámegiel sáddagiid prográmmaráđis
• Norgga sámeráđis
• Sámi oahpahusráđis
• Sámi giellalávdegottis
• Sápmelaččaid joatkkaoahpahusa čielggadanlávdegottis
• Sámekulturlávdegottis

Ella Holm Bull válljejuvvui vuosttaš sámediggái 1989:s nr. 1 áirrasin 12 válgabiires Oarjelsámeguovlu, Oktasašlisttus Oarjelsámeguovllu Sápmelaččaide. Sámedikkis lei son Sámediggeráđi ja organisašunlávdegotti miellahttun.

Ella Holm Bull govviduvvo liekkusis, fuolalaš, fátmmasteaddji ja nana olmmožin. Son lei berošteaddji, oamedovddolaš ja barggán. Ella Holm Bull garrasit čuolai oarjelsámegiela ja –kultuvrra beali. Son lea hirbmat mávssolaš barggu bidjan mánáid ja nuoraid ovddas. Ella šattai ovdagovvan, movttiideaddjin ja sus lea guovddáš sadji sámi historjjás, ja min váimmuin.

Vuoiŋŋat ráfis.

(Jaskes minuhtta)