I OASSI
1 Ruhtageavaheami ulbmilat
Doarjaga ulbmilin lea váikkuhit ahte sámi mánáidgárddit sihkkarastet fálaldaga sámi mánáide nu ahte sii ovddidit iežaset sámegiela ja kultuvrra, ja sin identitehta.
2 Gáibádusat ulbmiliid juksamii
Sámediggi áigu iskat leat go doarjjaoažžut čađahan daid doaibmabijuid, maidda sii leat ožžon doarjjaruđaid. Sámediggi muitala dieđihangáibádusaid birra juolludusreivves.
3 Juolludaneavttut
Sámediggi mearrida jahkásaččat ulbmiliid, strategiija ja doaibmabijuid bušeahtastis. Bušeahttamearrádus mearrida doarjjaortnega bajimuš vuoruhemiid. Sámedikki deaŧalaš vuođđoprinsihppan galget leat máŋggabealatvuohta, dásseárvu ja ollislaš perspektiiva.
Dábálaš doarjagii gustojit dát juolludaneavttut:
• Mánáidgárdi (ovttaskas ossodagat dahje mánnájoavkkut) galget vuođđuduvvot sámi giela ja kultuvrra ala (geahča mearrádusaid).
• Mánáidgárddi jahkeplána galgá ulbmiliid, doaibmabijuid ja árvvoštallamiid bokte čájehit makkár prošeavttat galget nannet sámi giela ja kultuvrra.
• Mánáidgárddis galgá leat unnimusat okta sámegielat bargi.
• Ohcama mielde sáhttá addit vejolašvuođa spiehkastit giellagáibádusas, geahča mánáidgárdelága ja spiehkastaga oahpahusgáibádusas.
• Mánáidgárddis/mánnájoavkkus galget leat unnimusat 5 máná vuollel 3 jagi dahje 10 máná badjel 3 jagi.
• Ohcama mielde addojuvvo vejolašvuohta bisuhit doarjaga mánáidgárddiide mat ovdal leat ožžon doarjaga ja main gaskaboddosaččat leat unnit mánát go rádji lea. Ohcama mielde sáhttá Sámediggi addit sierra lobi jahkái háválassii.
• Sámi mánát galget leat ovttasajis.
• Bearašmánáidgárddiin, main lea mearriduvvon ahte ortnet dahje eaŋkilruoktu vuođđuduvvo sámi giela ja kultuvrra ala, galgá veahkkebargi leat sámegielat ja mánáin galgá leat sámi duogáš.
Dábálaš doarjaga vuođđomearri juohke ossodahkii lea 60 000 ruvnno. Bearašmánáidgárddiid vuođđomearri lea gitta 40 000 ruvnno rádjai go bearašmánáidgárddis lea ovddasvástádus unnimusat guovtti ruovttus. Johtti mánáidgárddit sáhttet oažžut doarjaga gitta 15 000 ruvnno rádjai.
Dasa lassin juhkkojuvvo gitta 22 500 ruvnno rádjai sámegielat mánáidgárdebargi nammii mat leat olles virggis, eanemusat guoktásii juohke ossodagas. Oasseáigevirgái juolluduvvo doarjja virggi sturrodaga mielde.
Dát doarjja ii galgga geavahuvvot dábálaš doibmii. Mánáidgárddi jahkeplánas galgá danne čielgasit oidnot ahte doarjja geavahuvvo daidda liigegoluide mat bohtet sámegiel fálaldaga geažil mánáidgárddis, nugo eanet bargit, gelbbolašvuođa bajideapmi, oahpahus, dávviriid ja duhkorasaid oastin, giellahárjehallanplána, kultuvrra gaskkusteapmi, mátkit jna.
Dasa lassin sáhttá Sámediggi addit doarjaga prošeavttaide ja ovddidanbargui mat gusket ovttaskas mánáid giellaoahpahussii. Vuoruhuvvon áŋgiruššansuorggit ja eavttut oidnojit Sámediggeplánas ja Sámedikki strategalaš mánáidgárdeplánas.
Sámedikki doarjjastivra sáhttá mearridit lassi doarjjaeavttuid. Eavttut galget dávistit ruhtageavaheami ulbmilii.
Doarjja juhkkojuvvo ohcamiid vuođul, geahča II. oasis maid ohcan galgá siskkildit. Sámediggeráđđi sáhttá rievdadit máksomeriid nu ahte rievdada juolludusa sturrodaga sámi mánáidgárddiide.
4 Čuovvoleapmi ja dárkkisteapmi
Doarjjaoažžut galget sáddet raportta Sámediggái. Dán raporttas galgá oidnot movt maŋimuš jagi juolluduvvon ruđat leat geavahuvvon ja makkár bohtosat leat leamaš, jus plánas lea spiehkastuvvon de galgá čilget mii lea rievdan plána ektui ja manne plána ii čađahuvvon, čilgehus movt ruđat leat geavahuvvon (rehketdoalločilgehus) ja leago prošeakta lihkostuvvan vai ii, nu ahte prošeavttain sáhttá gávdnat buriid ja heajos vásihusaid main sáhtášii leat ávki earáide. Guokte olbmo galget vuolláičállit raportta.
Sámedikki raporttaid dárkkisteami vuođđun lea riska- ja mávssolašvuođaárvvoštallan.
5 Árvvoštallan
Doarjjaruđaid deaŧaleamos boađusdárkkástus dahkkojuvvo árvvoštallamiin. Doarjjaortnegat galget árvvoštallojuvvot jeavddalaččat ja galget heivehuvvot iešguđet doarjjaortnegii. Departemeanta ja doarjjahálddašeaddji galget bearráigeahččat ahte dahkkojuvvojit árvvoštallamat vai oaidná leat go doarjjaortnegat beaktilat resursageavaheami, organiserema ja mearriduvvon ulbmiliid ektui, geahča Stáhta ekonomiijastivrenmearrádusaid 6.5 kap.
Dásseárvoláhka, 1a § Plikt til å arbeide for likestilling (geatnegasvuohta ovddidit dásseárvvu), geatnegahttá almmolaš eiseválddiid árjjalaččat ja ulbmillaččat ovddidit dásseárvvu sohkabeliid gaskkas buot servodatsurggiin. Árvvoštallan galgá čilget lea go, dahje man muddui lea vealaheapmi ja vejolaš vealaheamit almmáiolbmuid ja nissonolbmuid gaskkas.
II OASSI
6 Almmuheamit
Ortnega galgá almmuhit nu ahte juksá ulbmiljoavkku (media, Sámedikki ruovttusiidu). Almmuhusat galget uhcimusat válddahallat doarjjaortnega ulbmila, jahkásaš vuoruhemiid, juolludaneavttuid, makkár dieđuid ohcci ferte almmuhit ohcamis ja ohcanáigemeari.
7 Gáibádusat ohcama sisdollui ja hápmái
Doarjja doarjjaortnegis juhkko ohcama vuođul. Ohcamis galget leat:
•
Ohcci namma ja čujuhus, oktavuohtaolmmoš, telefon- ja fáksanummir, organisašuvdnanummir (vejolaš heagganummir)
• Kopiija maŋimuš jahkedieđáhusas.
• Raporta maŋimuš jagiid juolluduvvon ruđaid geavaheamis ja makkár bohtosiid leat olahan.
• Mánáidgárddi jahkeplána mas oidno makkár konkrehta doaibmabijut galget čađahuvvot nannen dihte sámi giela ja kultuvrra. Jahkeplána galgá čájehit makkár gelbbolašvuohta mánáidgárddis lea sámi kultuvrra ja giela ektui. Ohcamiin galgá čielgasit oidnot ahte ohccojuvvon doarjja ii galgga geavahuvvot sieiva jođihandoaimmaide.
• Mánáidgárddi guhkesáigge plána (3-5 jagi) mas leat doaibmabijut sámi giela ja kultuvrra nannemii, geahča mánáidgárddiid rámmaplána.
• Mánáidgárddi njuolggadusat čájehit ahte mánáidgárdedoaibma vuođđuduvvo sámi giela ja kultuvrra ala. Mánáidgárddit mat ovdal leat sádden njuolggadusaid, eai dárbbaš daid sáddet jus njuolggadusat eai rievdaduvvo.
• Duođaštus gielddas ahte virgái leat biddjojuvvon sámegielhálli bargit, vejolaš almmuhusteaksta ja ohcan beassat spiehkastit giellagáibádusas.
• Duođaštus gielddas ahte leat unnimusat 5/10 máná mánáidgárddis/mánnájoavkkus, vejolaš ohcan beassat spiehkastit dán gáibádusas.
Ohcama ferte sáddet ovdal almmuhuvvon áigemeari.
8 Áššemeannudeapmi ja guoddalusmeannudeapmi
Dábálaš doarjjaohcan sáddejuvvo gieldda bokte. Gielda bearráigeahččanváldin, ferte duođaštit ahte guoskevaš mánáidgárddis/ossodagas lea mearriduvvon ahte doaibma vuođđuduvvo sámi giela ja kultuvrra ala. Jos gielda gávnnaha ahte ii leat vuoigadahttojuvvon oažžut sierra doarjaga, de ferte gielda váldit oktavuođa mánáidgárdeeaiggádiiguin oažžun dihte lagat čilgehusa.
Ohcamat prošeavttaide ja ovddidanbargguide sáddejuvvojit njuolga Sámediggái.
Doarjja addojuvvo ohcama vuođul. Sámedikki doarjjastivra sáhttá fápmudit ohcanmeannudemiid Sámedikki hálddahussii. Juolludanmearrádusat galget leat čálalaččat duođaštuvvon. Juolludus galgá duođaštuvvot juolludusreivviin, mii sáddejuvvo iešguđet vuostáiváldái. Juolludusreivves galget boahtit ovdan dat gáibádusat, mat bohtet ovdan Stáhta ekonomiijastivrenmearrádusaid 6.3.3 čuoggás.
Guoddalusmeannudeapmái gusto guovvamánu 10. b. 1967 mannosaš hálddahusláhka. Eaŋkilmearrádusaid sáhttá guoddalit doarjjastivrii dahje dasa, geasa doarjjastivra lea fápmudan válddi. Jus doarjjastivra ii rievdat álgoálgosaš eaŋkilmearrádusa, de ášši manná Sámediggeráđđái loahpalaš guoddalusmeannudeapmái.
9 Máksin ja ruovttoluottamáksin
Doarjjasubmi máksojuvvo go Sámediggi lea ožžon buot mildosiid. Maŋimuš oassi máksojuvvo go prošeakta lea čađahuvvon ja go prošeaktaraporta ja sierra rehketdoallu leat sáddejuvvon Sámediggái.
Jus doarjjaoažžu ii sádde raportta nugo eaktuduvvon juolludusreivves, addá boasttu dieđuid, doarjja ii leat geavahuvvon juolludusa áigumuša mielde, dahje jus lea mákson menddo stuorra doarjja, de sáhttá Sámediggi gáibidit ruovttoluottamáksima. Jus doarjjaoažžu dakkár oktavuođain ii mávsse ruovttoluotta ruđaid, de sáhttá Sámediggi árvvoštallat rievtti bokte gáibidit dan mii lea báhcán buorrin.
10 Bajimuš dárkkástus
Sámediggi galgá ásahit dohkálaš ja ávkkálaš doarjjahálddašanvuogádaga, mii sihkkarastá rivttes áššemeannudeami dan rájes go ohcan lea joavdan dassážiigo buot lea máksojuvvon. Riska- ja mávssolašvuođaárvvoštallamiid vuođul galgá Sámediggi dárkkistit ahte doarjjahálddašeapmi doaibmá kvalitatiivvalaččat nu go galgá.
Departemeantta ovddasvástádus lea geahččat bearrái ahte Sámedikkis lea doarjjahálddašanvuogádat, mii dávista ekonomiijanjuolggadusaide, ja ahte njuolggadusat čuvvojuvvojit.
Juolludannjuolggadusaid 17. § mielde sáhttá Sámediggi, departemeanta ja Riikkarevišuvdna dárkkistit geavahuvvojit go ruđat eavttuid mielde.