Dát njuolggadusat gustogohtet ođđajagimánu 1. b. 2004 rájes, ja bohtet ođđajagimánu 1. b. 2002 mannosaš njuolggadusaid sadjái.
Njuolggadusat leat juhkkon guovtti oassái. I. oasis leat Stáhta ekonomiijastivrenmearrádusaid ođđa ”galget-gáibádusat”. II. oasis leat eará bealit.
I OASSI
1 Ruhtageavaheami ulbmilat
Váldoulbmilin lea ovddidit sámi álbmogii dássásaš dearvvasvuođa- ja sosiálafálaldagaid.
Stipeanda galgá geavahuvvot bestet sámegielat fágaolbmuid váldit oahpu veajuiduhttinfágas. Dát galgá buoridit veajuiduhttinfálaldaga sámi guovlluin ja addit sámi olbmuide vejolašvuođa geavahit sámegiela veajuiduhttindilis.
2 Gáibádusat ulbmiliid juksamii
Sámediggi áigu iskat leat go doarjjaoažžut čađahan daid doaibmabijuid, maidda sii leat ožžon doarjjaruđaid. Sámediggi muitala dieđihangáibádusaid birra juolludusreivves.
3 Juolludaneavttut
Sámediggi mearrida jahkásaččat ulbmiliid, strategiija ja doaibmabijuid bušeahtastis. Bušeahttamearrádus mearrida doarjjaortnega bajimuš vuoruhemiid. Sámedikki deaŧalaš vuođđoprinsihppan galget leat máŋggabealatvuohta, dásseárvu ja ollislaš perspektiiva.
Stipeandda váldoulbmiljoavkun lea sámegielat fágaolbmot Norggas, geat váldet oahpu veajuiduhttinfágas. Giellagáibádusas sáhttá spiehkastit dakkár ohcciid ektui geat bohtet guovlluin gos leat unnán sámegielat olbmot.
Stipeandda sáhttá addit gitta 50.000 ruvnno rádjai. Váldonjuolggadussan lea ahte stipeanda ii addojuvvo seamma oahpu váldimii eanet go oktii.
Sámediggi vuoruha ohcciid geat váldet oahpu Sámedikki vuoruhan ulbmáluššansurggiid siskkobealde. Jahkásaš gelbbolašvuođa bajideami ulbmáluššansuorggit oidnojit almmuhusas.
Oahppu galgá leat allaskuvlla dahje universitehta dásis.
4 Čuovvoleapmi ja dárkkisteapmi
Stipeandaoažžut galget juohke jagi sáddet raportta Sámediggái. Dát raporta galgá čájehit movt ruđat leat geavahuvvon. Raporta galgá vuolláičállojuvvot.
Sámediggi dárkkista raporttaid riska- ja mávssolašvuođárvvoštallamiid vuođul.
5 Árvvoštallan
Doarjjaruđaid deaŧaleamos boađusdárkkástus dahkkojuvvo árvvoštallamiin. Doarjjaortnegat galget árvvoštallojuvvot jeavddalaččat ja galget heivehuvvot iešguđet doarjjaortnegii.
Departemeanta ja doarjjahálddašeaddji galget bearráigeahččat ahte čađahuvvojit árvvoštallamat vai oaidná leat go doarjjaortnegat beaktilat resursageavaheami, organiserema ja mearriduvvon ulbmiliid ektui, geahča Stáhta ekonomiijastivrenmearrádusaid 6.5 kap.
Dásseárvolága 1 a § Plikt til å arbeide for likestilling (geatnegasvuohta ovddidit dásseárvvu), geatnegahttá almmolaš eiseválddiid árjjalaččat ja ulbmillaččat ovddidit dásseárvvu sohkabeliid gaskkas buot servodatsurggiin. Árvvoštallan galgá čilget lea go, dahje man muddui lea vealaheapmi ja vejolaš vealaheamit almmáiolbmuid ja nissonolbmuid gaskkas.
II OASSI
6 Almmuheamit
Ortnega galgá almmuhit nu ahte juksá ulbmiljoavkku (media, Sámedikki ruovttusiidu). Almmuhusat galget uhcimusat válddahallat doarjjaortnega ulbmila, juolludaneavttuid, makkár dieđuid ohcci ferte almmuhit ohcamis ja ohcanáigemeari. Jahkásaš gelbbolašvuođa bajideami ulbmáluššansuorggit galget oidnot almmuhusas.
7 Gáibádusat ohcama sisdollui ja hápmái
Doarjja doarjjaortnegis juhkko ohcama vuođul. Ohcamis galget leat dieđut sámi giellagelbbolašvuođa, bargosaji ja virgedili birra, duođašteapmi oahpposajis, oahppobáikki, ollesáigge- dahje oasseáigeoahpu ja ekonomalaš beliid birra nugo oahppodivaga, mátkegoluid ja dávvergoluid birra mat leat eaktun searvat ohppui. Ohcamis galgá maiddái muitalit oažžu go bálkká oahppoáiggis, doarjaga almmolaš oadjoortnegis dahje stipeandda eará sajiin go Loatnakássas oahpu váste. Sámediggi sáhttá spiehkastit giellagáibádusas jos ohcci lea eret sámi guovlluin, gos leat unnán sámegielat olbmot. Ohcamis galgá maiddái muitalit leago ohcci ožžon stipeandda Sámedikkis seamma ohppui ovdal. Ohccis lea dieđihangeatnegasvuohta ja son geatnegahtto dieđihit jus heaitá oahpus.
Ohcama ferte čállit sierra ohcanskovvái ja dan ferte sáddet ovdal almmuhuvvon áigemeari.
8 Áššemeannudeapmi ja guoddalusmeannudeapmi
Doarjja addo ohcama vuođul. Sámedikki doarjjastivra sáhttá fápmudit ohcanmeannudemiid Sámedikki hálddahussii. Juolludanmearrádusat galget leat čálalaččat duođaštuvvon. Juolludus galgá duođaštuvvot juolludusreivviin, mii sáddejuvvo iešguđet vuostáiváldái. Juolludusreivves galget boahtit ovdan dat gáibádusat, mat bohtet ovdan Stáhta ekonomiijastivrenmearrádusaid 6.3.3 čuoggás.
Guoddalusmeannudeapmái gusto guovvamánu 10. b. 1967 mannosaš hálddahusláhka. Eaŋkilmearrádusaid sáhttá guoddalit doarjjastivrii dahje dasa, geasa doarjjastivra lea fápmudan válddi. Jus doarjjastivra ii rievdat álgoálgosaš eaŋkilmearrádusa, de ášši manná Sámediggeráđđái loahpalaš guoddalusmeannudeapmái.
9 Máksin ja ruovttoluottamáksin
Jus doarjjaoažžu ii sádde raportta nugo eaktuduvvon juolludusreivves, addá boasttu dieđuid, doarjja ii leat geavahuvvon juolludusa áigumuša mielde, dahje jus lea mákson menddo stuorra doarjja, sáhttá Sámediggi gáibidit doarjaga ruovttoluotta máksot. Jus doarjjaoažžu dakkár oktavuođain ii mávsse ruovttoluotta ruđaid, de sáhttá Sámediggi árvvoštallat rievtti bokte gáibidit dan mii lea báhcán buorrin.
10 Bajimuš dárkkástus
Sámediggi galgá ásahit dohkálaš ja ávkkálaš doarjjahálddašanvuogádaga, mii sihkkarastá rivttes áššemeannudeami dan rájes go ohcan lea joavdan dassážiigo buot lea máksojuvvon. Riska- ja mávssolašvuođaárvvoštallamiid vuođul galgá Sámediggi dárkkistit ahte doarjjahálddašeapmi doaibmá kvalitatiivvalaččat nu go galgá.
Departemeantta ovddasvástádus lea geahččat bearrái ahte Sámedikkis lea doarjjahálddašanvuogádat, mii dávista ekonomiijanjuolggadusaide, ja ahte njuolggadusat čuvvojuvvojit.
Juolludannjuolggadusaid 17. § mielde sáhttá Sámediggi, departemeanta ja Riikkarevišuvdna dárkkistit geavahuvvojit go ruđat eavttuid mielde.