Sámeministeriid ja sámedikkiid presideanttaid gaskasaš oktasaščoahkkin
Cuoŋománus 2000 vuođđuduvvui davviriikalaš ovttasbargu mii mielddisbuktá ahte dollojuvvojit oktasaščoahkkimat jahkásaččat sámeministeriid ja sámedikkiid presideanttaid gaskka. Vuosttaš oktasaš čoahkkin dollijuvvui skábmamánus 2000:is. Mihttomearrin lea buoredit ja eanet ovttastahttit ovttasbarggu sámi áššiin ja dasto viiddidit oktavuođaid sámedikkiid ja ráđđehusaid gaskka. Hálddáhusdásis lea maid álggahuvvon ovttasbargu,- Davviriikalaš ámmátolbmuidorgána sámi áššiid váras. Dát orgána galga ráhkkanahttit áššiid ja ovddidit daid politihkalaš ovttasbargo dássái.
Ovttasbargu sámedikkiid gaskka
Sámi parlamentáralaš ráđđi
Sámi parlamentáralaš ráđđi lea Norgga, Ruoŧa ja Suoma sámedikkiid ovttasbargoorgána. Sámiráđis ja ruoššabeale sámiin lea áicisadji ráđis. Sámi parlamentáralaš ráđi bargui gullet áššit mat gusket sámiide rastá riikarájiid. Sámi parlamentáralaš ráđđi galgá doaibmat oktasašorgánan ja galgá gozihit sámiid beroštumiid ja nannet sámiid ovttasbarggu riikarájiid rastá. Sámi parlamentáralaš ráđi ulbmilin lea maiddái oktiičatnat sámiid áššiid riikkaidgaskasaččat ja erenoamážit eará eamiálbmogiid ektui máilmmis.
Sámi parlamentáralaš ráđđi ásahuvvui njukčamánu 2. b. 2000 ja Sámedikki presideanta Sven-Roald Nystø válljejuvvui ráđi vuosttas presideantan áigodahkii 2000 – 2001. Sámi parlamentáralaš ráđđi lea mearridan ahte čállingoddin galgá doaibmat dat Sámediggi mas lea presideanta. Sámi parlamentáralaš ráđi bargu ruhtaduvvo dál vuos sámedikkiid dábálaš doaibmabušeahtas.
Vuosttaš dábálaš ráđđečoahkkin dollojuvvui Anáris golggotmánu 6. b. 2000. Nubbi čoahkkin dollojuvvui Kárášjogas miessemánu 22. b. 2001.Deaŧaleamos oktasaš ášši riikarájiid rastá lea oktasaš sámi giellabargu. Ráđis lea ovddasvástádus oktasaš sámi giellalávdegottis. Maiddái sámi dáidda- ja kulturbarggu lea dárbu ovttastahttit ja lea dárbu ovttas bargat riikarájiid rastá. Eará deaŧalaš áššit leat oahpahus, dutkan, duodji ja eará ealáhusdoaibma. Sámi parlamentáralaš ráđi bargui gullet maiddái Barentsovttasbargu, Arktálaš ráđđi, Interreg ja ON eamiálbmotbargu. ON eamiálbmotbargu siskkilda maiddái barggu eamiálbmogiid dearvvasvuođain Máilmmi dearvvasvuođaorganisašuvnnas.
Oktasaš Sámi giellalávdegoddi
Sámi Giellalávdegoddi mii vuođđuduvvui 1971:is, galga gozihit ja ovddidit čálálaš ja njálmmálaš kulturrárbbi, doaibmat fága- ja áššedovdi orgánan, ja heivehit áššiid mat gusket sámi giela geavaheapmái. Dasa lassin galga juohkit dieđuid riikka giellaorgánaid ektui. Lávdegoddi galga maid bargat dan ovdii ahte loktet sámi giela formálalaš dási seamma dássái buot njeallji riikain sámi guovlluin. Giellalávdegotti čállingoddi lea norggabeale Sámedikki giellaossodagas Guovdageainnus.
Presideanttaid gaskasaš čoahkkimat
Golmma sámedikki presideanttat dollet čoahkkimiid oktasaš áššiid birra dárbbu mielde. Dáin čoahkkimiin meannuduvvojit dakkár áššit main sámedikkiin leat oktasaš beroštumit.
Čuovvovaš sámediggeáirasat leat norggabeale Sámediggedelegašuvnnas (2009 - 2013) mii lea oassin Sámi parlamentáralaš ráđis.
1. Egil Olli (pers. várrelahttu: Willy Ørnebakk)
2. Marianne Balto (pers. várrelahttu: Ragnhild Melleby Aslaksen)
3. Sten Erling Jønsson (pers. várrelahttu: Jørn Are Gaski)
4. Láilá Susanne Vars (pers. várrelahttu: Ellinor Marita Jåma)
5. Aili Keskitalo (pers. várrelahttu: Gunn-Britt Retter)
6. Trond Are Anti (pers. várrelahttu: Åge Nordkild)
7. Anders Somby jr. (pers. várrelahttu: Kirsti Guvsám)
Sámediggepresideanta Egil Olli ja áirras Aili Keskitalo searvaba Sámi parlamentáralaš ráđđái.