Bargu Finnmárkkulágain lea okta dain stuorámus ja váddáseamos hástalusain mat Sámedikkis leat leamaš. Ovttamielalaš Sámedikki dievasčoahkkin lea mearridan ahte boahttevaš Finnmárkkuláhka ferte leat čielga álbmotrievttálaš rámmaid siskkobealde. Dát evttohus mii dál lea ii ollašuhte sámiid vuoigatvuođaid go lea eamiálbmot.
Sámediggi ja eará sámi álbmoga ovddasteaddjit dollojuvvojedje oalle guhkás olggobealde dalle go Ráđđehus barggai láhkaevttohusainis. Dainna rihkui Ráđđehus ráđđádallangeatnegasvuođa ILO-konvenšuvnna nr 169 mielde, eamiálbmogiid vuoigatvuođaid birra.
Dát ii soaba oktii álbmotrivttiin, ja ILO áššedovdilávdegoddi lea fuomášuhttán Norgga eiseválddiide ahte dat leat rihkkon iežaset álbmotrievttálaš geatnegasvuođaid. Mii eat dieđe manne Ráđđehus doalai min olggobealde, muhto konstateret ahte láhkaevttohus fuonida daid vuoigatvuođaid mat sámiin dál leat.
Ráđđehusa Finnmárkkuláhkaevttohus lea leamaš Stuorradikkis measta guokte jagi. Ja hárve, dahje várra eat goassige, leat vásihan ahte láhkaevttohus orru doppe nu guhká. Lea maiddái eahpedábaláš go Ráđđehus, maŋŋá go lea ovddidan láhkaevttohusa, diŋgo guokte sierralágan čielggadusa čuvget iežas láhkaevttohusa. Dát duođašta dan ahte dás lea leamaš váilevaš juridihkalaš ovdabargu ja heajos politihkalaš bargu Ráđđehusa beales.
Mii leat dál loahpahanoasis. Stuorradikki justiisalávdegoddi lea bivdán Sámedikki searvat ráđđádallamiidda barggu loahppaoasis. Dat go Stuorradiggi čađaha dán lágan ráđđádallamiid lea konstitušuvnnalaččat áibbas ođas Norggas, go Ráđđehus han dat galgá dan dahkat. Go Justiisalávdegoddi liikká háliida ollašuhttit eiseválddiid geatnegasvuođaid, de leat dat min mielas buorre.
Sámediggi lea gieskat šaddan ovttaoaivilii Stuorradikki justiisalávdegotti jođiheaddjiin, Trond Helleland (Olgešbellodat), ahte geahččalit geassit 2005 mearridit Finnmárkkulága. Dán rádjai lea Sámediggi eanemus váikkuhan ráđđádallamiin Norgga eiseválddiiguin.
Mii vuordit ahte justiisalávdegoddi váikkuhišgoahtá, ja ásaha čavga ja geatnegahtti diáloga Sámedikkiin. Mis lea nana jáhkku dasa ahte Sámedikki cealkámuš ja bargu muđui lea okta dain deaŧaleamos ákkain go Stuorradiggi lea ádden ahte Ráđđehusa evttohus ii sáhte meannuduvvot almmá stuorra rievdadusaid haga.
Váldohástalussan dál lea dat go Ráđđehusa láhkaevttohus spiehkasta oalle ollu Sámedikki sávaldagas – ja lea guhkkin eret Norgga álbmotrievttálaš geatnegasvuođain sámi álbmoga ektui. Min bealde leat nana norgalaš ja riikkaidgaskasaš álbmotriekteáššedovdit, geat oaivvildit ahte Ráđđehus rihkku riikkaidgaskasaš prinsihpaid dan ektui movt meannudit eamiálbmogiiguin.
Ráđđehusa láhkaárvalusas lea dat čoavddus ahte sámiid vuoigatvuođaid sadjái luondduresurssaide biddjojuvvo vuoigatvuohta searvat eanahálddašeapmái Finnmárkkus. Dáinna vugiin seaguha láhkaárvalus oktii vuoigatvuođaid ja hálddašeami – prinsihpalaš beali ja geavatlaš beali. Sámediggái lea čielggas dat ahte mii sámit eat galgga luohpat vuoigatvuođain Norgga eiseválddiid govttolaš vuosteattáldaga fállama vuostá.
Mii gáibidit stuorra rievdadusaid láhkaevttohusas. Deaŧaleamos lea oažžut sadjái láhkaparagráfaid maiguin dohkkehuvvojit dat vuoigatvuođat mat sámiin duođai leat. Easkka dalle go lága dulkon ja heiveheapmi álbmotriektái lea čađahuvvon, lea jierpmálaš ságastallat geavatlaš ortnegiid birra movt hálddašit eatnamiid ja čážiid Finnmárkkus.
Finnmárkkuláhka lea deaŧaleamos álbmotrievttálaš ášši Norggas ođđaset historjjás. Das movt dat ášši meannuduvvo lea mearrideaddji mearkkašupmi Norgga luohttámuššii riikkaidgaskasaš áššiin. Dát guoská maiddái Norgii riikkaidgaskasaš ovdagovvan eamiálbmot vuoigatvuohtabarggus ja muđui olmmošvuoigatvuođabarggus. Sámediggi dovdá bures daid geatnegasvuođaid mat mis leat, ii dušše Norgga beale sámiid ektui, muhto maiddái sámiid guovdu min ránnjáriikkain. Mii diehtit ahte eamiálbmogat miehtá máilmmi čuvvot dárkilet min barggu.